Archeologické rozhledy 2009 - Archeologický ústav AV ČR

Archeologické rozhledy LXI–2009 141Ve třetí plenární sekci Epistemologies and modelsof explanation se přednášející opět zaměřili navelmi blízký vztah obou oborů, které studují „světytěch druhých“. J. Thomas zdůraznil, že také archeologovése dotýkají světa „odlišných“ lidí, získávajízkušenosti s jejich artefakty (movitého i nemovitéhocharakteru), které nelze chápat pouze jako hotovévýrobky, ale také jako určité součásti a „zhmotnění“sociální interakce. Na základě zkušeností z jižníAfriky představila L. Meskell koncept archeologickéetnografie, přístupu zahrnujícího archeologickou,muzejní a popularizační praxi, stejně jako dlouhodobějšípozorování, dokumentaci a také řešení lokálníchsociálních jevů a problémů (např. s ochranoupamátek, které stále hrají důležitou roli v daném sociálnímprostředí). A. Pike demonstroval na příkladuvyužití přírodovědných analýz kosterních pozůstatků(např. izotopy, DNA) posun v možnostech archeologickéinterpretace sociálních vztahů a jevů (např.příbuzenství, mobilita).Během konference bylo uskutečněno také 36 panelů(http://www.nomadit.co.uk/asa/asa09/panels.php5) týkajících se nejrůznějších témat (např. počátkyčlověka; evoluční dynamika organických a kulturníchforem; lidé a zvířata; vnitřní krajiny; imaginaceminulosti; historická ekologie; využívání moře;materiální kultura; architektura; památky; věci jakočinitelé; archeologie rodiny a příbuzenství; genetika;civilizace; difúze; profesionalizace a instituce; autenticita;imitace). Zaměření konference přilákalo řadupříspěvků zabývajících se imaginacemi z nejrůznějšíchaspektů (zejména v rámci panelů 22, 32, 35).Kromě přednášek bylo prezentováno 23 filmovýchdokumentů, které doprovázely diskuse nejen ohledněetiky a metodiky dokumentární tvorby. Organizacenásledujícího ročníku se zhostí Queen’s Universityv Belfastu.Luboš ChroustovskýKONFERENCE DETEKTORY KOVŮ V ARCHEOLOGII IIIDne 19. 11. 2008 se ve Vysokém Mýtě uskutečnilodalší setkání věnované tématu detektorů kovů, podobnějako při minulém ročníku i tentokrát za účastiosvědčených spolupracovníků oprávněných organizací.Před ca 40 účastníky zaznělo 11 příspěvků:Marek Mlejnský: Pár postřehů z praktického využitídetektorů kovů a spolupráce mezi archeologya hledači. Referent zastupující prodejce detektorůpoukazoval na strmý nárůst počtu detektorů v privátníchrukách a na dopady, které to má a bude mít přiignorování tohoto faktu archeologickou obcí.David Vích: Detektory kovů v archeologii anebZtráty, nálezy a co z toho. Tématu ohrožení pramenůarcheologické povahy se dotýkají dva typy přístrojů,tzv. VLF přístroje a pulzní detektory. Obzvláštěpulzní detektory představují velké nebezpečí – vedleřady nevýhod disponují totiž značným hloubkovýmdosahem. Zatímco v ČR prakticky žádné archeologicképracoviště tento typ přístroje nepoužívá, jepulzní detektor hlavním nástrojem v rukou rabovacíchband.Filip Krásný: Detektory kovů a pravěké nálezyzvodních nádrží. Při vypuštění nejmenovaného rybníkabývají na jeho dně zjišťovány movité archeologickéartefakty, dokládající, že plocha rybníka částečnězasáhla pravěkou lokalitu (mj. se podařilo zapomoci detektoru získat kolekci bronzových artefaktůz doby římské). Tato skutečnost je dalším důkazem,že i archeologicky zdánlivě nezajímavá prostředímohou skrývat cenné nálezové situace.Miloš Čižmář: K rozsahu úniku archeologickýchkovových nálezů a informace o preventivnímdetektorovém průzkumu ÚAPP Brno. V této institucijsou detektory kovů využívány nejen při archeologickýchvýzkumech, ale také v rámci povrchovéprospekce v různých částech Moravy (střední Morava,Znojemsko). Výsledkem je rozsáhlá kolekceartefaktů přinášející v řadě případů zcela nové pohledyna naši minulost, což je nejlépe patrné v případěobchodního a výrobního centra zjištěnéhou Němčic nad Hanou nebo frekvence drobných stříbrnýchnominálů v mladší době železné. Na základěpředávaných nálezů autor odhaduje např. početspon doby římské na Moravě unikajících archeologickéevidenci na několik tisíc ročně.Milan Vokáč – Marek Krutiš: Detektory kovůakostely. Používání detektoru kovů při výzkumechstředověkých sakrálních staveb je důležitým metodickýmpříspěvkem k výzkumu tohoto typu památek.Získané artefakty umožňují datování jinak obtížnědatovatelných kontextů. Za zmínku stojí předevšímmnožství numismatického materiálu nalézanéhov úrovni dobových podlah, přičemž v některýchpřípadech pocházejí mince již ze 13. století.Petr Jungr: Detektory kovů a informační potenciálornice. Ornice představuje specifický zdroj ar-