Archeologické rozhledy 2009 - Archeologický ústav AV ČR

134JEÎEK –CHYTRÁâEK –LOJEK –PROKOPOVÁ: Kpre-historii dvou Mûst praÏsk˘chZlomky středověkého skla nalezené v Soukenické ul. čp. 21, jejichž celkový počet je 396, vesměspocházejí z výplní čtyř odpadních objektů, výjimečně ze sběru. Typologická skladba zahrnuje v naprostévětšině tvary charakteristické pro domácí produkci v období vrcholného středověku. Nejčastějšímnálezem jsou vysoké číše s nálepy tzv. českého typu, v různých tvarových variantách. Podstatněméně jsou pak zastoupeny nižší číšky s hrotitými nálepy, tvar běžně rozšířený od 13. století. Pro poměrněmalou velikost celého souboru na něm nelze sledovat tendence vývoje výrobních či uživatelskýchpřístupů ke skleněným nádobám ve středověku. Soubor fragmentů skleněných stolních nádobshromážděný při výzkumu v Soukenické ul. neobsahuje indicie dálkových importů. V souvislosti sezlomky skla z objektů datovaných do mladšího středověku připomeňme, že z obyvatel tohoto prostoruposlední čtvrtiny 14. stol. známe řemeslníky zabývající se zejména produkcí potravin a oděvů(Tomek 1870, 236–238, 245–248).ZávěrVýzkum v Soukenické ul. přinesl kromě nálezů ze středověku a novověku i 1 zlomek knovízskékeramiky (obr. 6: 3) v nepůvodním uložení. Stopy aktivit lidu s knovízskou keramikou jsou naPoříčí (včetně okolí kostela sv. Klimenta) známy z řady míst (Špaček 1984, 71; Bureš et al. 1994, 205;Kašpar 1997; Juřina 2000c, 163). Nejstarší doklad středověkého využití pozemku dnešní parcelydomu čp. 1190/21 v Soukenické ul. představuje obsah zásypu stavební jámy vnitřně členěné pravoúhlébudovy se sloupovou dřevěnou konstrukcí (obj. 5). Objekt o celkovém půdorysném rozsahupřibližně 58,5 m 2 (reálná podlahová plocha /nejnižšího podlaží?/ tedy skýtala kolem 50 m 2 ) nevykazovalindicie dodatečných dispozičních úprav. Dobu funkce částečně zahloubené stavby určujehrnec z (pokročilé fáze?) 12. či prvních desetiletí 13. stol., vsazený tehdy do jamky pod podlahoudomu a ukrývající obětinu. Rámcově témuž časovému horizontu náleží veškerá keramická složkaze zásypu objektu, která ovšem jako přemístěný odpad nedovoluje datovat nic jiného než sídelnívyužití příslušné části pravobřežní aglomerace před zánikem dotyčné budovy. Zlomky týchž nádobv různých vrstvách výplně obj. 5, stejně jako klad zásypových vrstev, svědčí o záměrném jednorázovémzaplnění opuštěné stavební jámy, když před tím byly dřevěné nosné prvky budovy vyjmuty.Prostor svatoklimentské farnosti tak poskytl další příspěvek k poznání procesů odehrávajících se ve12. a ve starší fázi 13. stol. na území dnešní sev. části Nového Města pražského. Likvidaci zdejší profánnízástavby spojujeme se záměrem ustavení Města pražského, který se v písemných pramenechprojevuje na samém počátku vlády Václava I. Otázkou zůstávají jak majetkoprávní souvislosti, takčasové a prostorové vymezení realizace tohoto záměru.Dochování velkých torz a celých nádob v obj. 5b na zkoumané parcele v Soukenické ul., kteréřadíme do 14. stol., svědčí o jejich primární poloze ve výplni této jímky. Klíčovou, v současnosti aleasi neřešitelnou otázkou je, zda soubor pochází z 1. pol. 14. století. Ve světle písemných zpráv, na rozdílod poznatků zdejší archeologické péče, by tato indicie sídelního využití okolí kostela sv. Klimentavuvedené době nebyla překvapující. Množství fragmentů skleněných nádob z téže situace osvětlujevzhledem k místu nálezu úroveň stolování ekonomicky nikoli nadprůměrně situované pražské domácnosti.Stopy středověkého pozemkového členění odlišného od vyměření stávající parcely nebyly přivýzkumu v Soukenické ul. zaznamenány. Tato skutečnost má ale pramalou váhu, neboť přirozenouúroveň zdejšího povrchu sedimentárních písků neznáme, a vzhledem k absenci středověkých horizontůlze předpokládat jejich odstranění při někdejším snižování terénu.Nesporné zůstává, že v době ustavení Nového Města pražského byla do jeho obvodu zahrnutai zástavba tehdejšího předměstí (v okolí kostelů sv. Klimenta a sv. Petra), resp. že urbanistický projektKarla IV. reflektoval již o půlstoletí dříve zřetelné důsledky vývoje velkoměsta. Založením novéhoměsta panovník zásadně změnil pravidla růstu metropole. V dobách svého mládí mohl jen sledovattoky příjmů z předměstí Většího Města do rukou několika finančně silných jedinců – ti ostatně vydatněpodporovali okázalé podniky Jana Lucemburského mimo země Koruny české. Nyní šlo o to, změnitsměr těchto toků. Prostoru otevřenému dosud pro spekulace členů nejbohatších pražských rodin,ovládajících zároveň v důsledku svých pozic v městském zastupitelstvu informace a rozhodovánío pozemcích, král vymezil jasné podmínky pro získání a využití parcel. Podřízením nejbližšího okolí