Archeologické rozhledy 2009 - Archeologický ústav AV ČR

132JEÎEK –CHYTRÁâEK –LOJEK –PROKOPOVÁ: Kpre-historii dvou Mûst praÏsk˘chkých číší s plastickými nálepy, označovaných jako číše českého typu. Jde o typický výrobek českýchskláren 14.–15. stol., jehož nálezy sice bývají kladeny i do 13. stol., s jistotou jsou však doloženy ažk jeho závěru (Černá 2005, 6); ve větším množství se pak objevují od 1. pol. 14. stol. (Drahotováakol. 2005, 98). Nejvíce jsou v souboru z obj. 5b zastoupeny číše s drobnými perličkovitými nálepy(obr. 8: 3, 7, 8), vzácnější jsou větší, tzv. perlové nálepy. V několika případech se objevují v kombinacis horizontálně nataveným hladkým vláknem z téže skloviny, vyznačujícím rozhraní stěn a hrdla;v jednom případě bylo vlákno z kobaltově modrého skla. Profilaci číší se podařilo rekonstruovat jenv několika případech: jedná se většinou o kónickou (tzv. píšťalovitou) variantu (S8 dle Černá 2002, 95),objevuje se také mírně kyjovitá profilace (S10). Sklovina je čirá, mírně nazelenalá, zasažená různýmstupněm koroze. Několik číší je až překvapivě málo postiženo korozí, což by mohlo souviset mj.s chemickou skladbou skla. V podstatně menším množství jsou v souboru z obj. 5b zastoupeny zlomkystěn číší se středně velkými hrotitými nálepy, jejichž výskyt se obvykle váže na nižší exempláře.Jedná se opět o běžný tvar vrcholného středověku v Čechách. Do této kategorie patří i zlomek výrazněnazelenalé číšky s hrotitými nálepy a štípaným vláknem po obvodu vpíchnutého dna (patrně S3;obr. 8: 4). Soudkovitou profilaci s mírně odsazeným hrdlem odděleným hladkým horizontálnímvláknem měla číše s menšími oválnými hrotitými nálepy (obr. 8: 1).Také obj. 7, obsahující zlomky keramiky pokročilého 14. a/nebo 15. stol., vydal fragmenty dutého skla. Mezi31 zlomky se objevují části stěn číší českého typu s drobnými perličkovitými nálepy. Ke stejnému typu nejspíšnáleží také několik zlomků terčovitých patek; podél obvodu jedné z nich jsou znatelné otisky sklářských kleští.V jednom případě se setkáváme s fragmentem číše s taženými kapkami zdobenými zrníčky patrně odlišné, lečsilně korodované skloviny (obr. 8: 2). Výskyt číší s taženými kapkami je ve středověkých situacích v Čecháchpoměrně častý, od poloviny 14. stol. jsou proto považovány za místní výrobky (Černá 2002, 102). Obdobný tvar,datovaný do 14. stol., pochází i z nedalekého výzkumu u kostela sv. Petra (Vařeka – Bureš 1997, 153).Výplň obj. 2 vydala zlomky keramiky širokého intervalu 14. až 16. století. Ze zásypu této studny/jímky pocházítéž 30 skleněných fragmentů, z toho 24 z dutého skla a 6 z okenních terčíků a destiček. V souboru se objevujípředevším zlomky těl a patek vysokých číší českého typu s drobnými perličkovitými nálepy, ve dvou případechtaké v kombinaci s hladkým horizontálním vláknem (obr. 8: 5). Silně korodovaným zlomkem je zastoupenapatrně menší číška s hrotitými nálepy a tenkým horizontálním vláknem. Část střepů se vzhledem k výrazné fragmentárnostia silnému stupni koroze nepodařilo určit. Kromě zlomků okenních terčů se zde objevují i 3 fragmentyokenních destiček, které jsou v českém vrcholně středověkém prostředí vzácnější a objevují se zejménav souvislosti se sakrální architekturou. Jedny z nejstarších českých nálezů skleněných okenních výplní, datovanédo 1. pol. 13. stol., pocházejí z výzkumu nedaleko kostela sv. Petra (Bureš – Kašpar 2000, 24), z doby kolempoloviny 13. stol. pochází také zlomek okenní destičky z Ungeltu (Černá 2008, 339). Patrně do 2. pol. 13. stol.spadá malované okenní sklo z tzv. Richterova domu na Malém náměstí (Dragoun 2000, 13). Od 2. pol. 14. stol.jsou nálezy okenních skel, zejména okenních terčů, v českých zemích častější, a to především ve městech (vizČerná 2004, 30).Výše zmíněný objekt 5b byl narušen objektem 5a, keramikou datovaným do 16. stol. s možným mírným přesahemoběma směry. Pravděpodobně z něho (rozlišen byl až během výkopu) pochází torzo lahve s trychtýřovitýmokrajem, širším žebrovaným hrdlem a náběhem na baňaté tělo (obr. 8: 6), v českém prostředí dosud neobvyklé.Sklovina je čirá, slabě nazelenalá do žluta, silně zasažená důlkovou korozí. Jedná se patrně o kutrolf s jednoduchýmhrdlem. Podobné tvary, leč se štíhlejším hrdlem a žebrovaným tělem, jsou ve střední Evropě řazeny do 15. stol.(Baumgartner – Krueger 1988, 322). Pravděpodobně k renesančním tvarům náleží fragment těla víceboké lahve,stejně jako 2 zlomky číšky či poháru s optickým dekorem (srov. Frýda 2007, 64, tab. 23: 1), rovněž z obj. 5a.Srovnatelných souborů středověkého skla, které není důvod pokládat za dálkové importy (o těch Černá – Podliska2008), neznáme z prostoru měst pražských mnoho; je to však dáno především faktem, že většina pražskýchnálezů skla stále čeká na zpracování. Výzkum v domě U zlatého prstenu v prostoru Ungeltu přinesl soubor středověkéhoskla čítající celkem 118 zlomků; kolekce 58 fragmentů dutých skel z výplně zdejší studny byla datovánado rozmezí od pol. 13. do pol. 14. stol. (Černá 2008, 342). Nezpracován zůstává soubor z výzkumu uskutečněnéhopři stavbě OD Kotva v r. 1971: z tamější studny, H. Olmerovou přičítané komendě německých rytířů, pocházejítorza číší českého typu, nízkých číší s nálepy a zlomky lahví, prozatím datované do 2. pol. 14. až do poč. 15. stol.(Janská 1982, 152). Při bourání domu čp. 692/I na rohu Rybné a Benediktské ul. byly r. 1883 vyzdviženy 2 číšečeského typu, které kdysi K. Hetteš (1959, 44) řadil do 15. století. Výzkum sídlištního komplexu u kostela sv. Petrav l. 1988–1989 poskytl nečetné zlomky skleněných nádob datované k přelomu 13. a 14. stol. a 133 zlomků du-