Archeologické rozhledy 2009 - Archeologický ústav AV ČR

12KVùTINA –KVùTINOVÁ –¤ÍDK¯: V˘znam her v archaick˘ch spoleãnostech …Obr. 3. Graf korelace maximálníhozachyceného průměru největšíhopříkopu rondelu a maximálníhozachyceného průměrunejmenšího příkopu u vícenásobnýchrondelů (v metrech).Přerušovaná čára vyznačujemedián v hodnotách nejmenšíchpříkopů. Symboly označují jednotlivéarcheologické kultury.Údaje o rondelech byly převzatyz prací cit. v pozn. 5.Fig. 3. Graph of correlation ofmaximum recorded diameterof largest rondel ditch (axis Y)and maximum recorded diameterof smallest ditch (axis X)for multiple rondels (in m). Thedotted line marks the medianin the values of the smallestditches. Symbols designate thevarious archaeological cultures(see bibliography in note 5).ný okrouhlý půdorys, který je tím více nepravidelný, čím je jeho průměr větší (Podborskýakol. 2001, 157–166; Stäuble 2002). Ve většině publikací bývá uveden maximální průměrobjektu, tedy průměr největšího příkopu, méně často jsou uváděny maximální průměryvšech jednotlivých příkopů. 6 Zde se zaměříme na maximální průměry uzavřené největším,příp. nejmenším příkopem. Dále provedeme formální analýzu tvarů vstupů.Podle sledovaných objektů osciluje maximální průměr rondelů mezi 30 a 210 m,přičemž nejčastější hodnoty se pohybují mezi 55 a 97 m (tab. 2; obr. 3). Jak už bylo upozorněnove starších publikacích, rondely s více příkopy bývají větší (Petrasch 1990, 444;Trnka 1991, 314–315). Hodnota maximálního průměru rondelu je velmi variabilní, a celkovávelikost tudíž nemusela přímo souviset s požadovanou funkcí objektu.Maximální průměr nejmenšího příkopu se pohybuje mezi 30 a 201 m, nejčastěji všakmezi 48 a 85 m (tab. 3; obr. 3). Rondely z různých kulturních prostředí vykazují v tomtopřípadě podobné hodnoty v mediánech. Také rozptyly hodnot mezi kvartily I–III nejsoutak široké jako u rozměrů největšího příkopu. Z porovnávaných rondelů vybočují pouzeobjekty z prostředí kultury LgK, což přisuzujeme problematickému datování některýchobjektů ze Slovenska, většinou opřenému o leteckou a geofyzikální dokumentaci, ale neověřenémunáslednou sondáží.6 V současnosti dokumentované šířky a hloubky příkopů neodpovídají původním rozměrům. Podle pozorovánívedoucích výzkumů dochází např. každý rok v rakouském Glaubendorfu k úbytku 1–2 cm ornice. Jen v posledních50 letech zde počítají s úbytkem až 1 m ornice (Daim – Neubauer Hrsg. 2005, 56). Někdy bývají v profilechpříkopů dokumentovány reparace, a to i několikanásobné (např. Petrasch 1990, 458–459), což poukazuje na náročnostúdržby těchto objektů a na jejich dlouhodobé využívání.