Archeologické rozhledy 2009 - Archeologický ústav AV ČR

JEÎEK –CHYTRÁâEK –LOJEK –PROKOPOVÁ: Kpre-historii dvou Mûst praÏsk˘ch 119Obr. 1. Praha, severní část Nového Města (nahoře pravý břeh Vltavy). 1 – poloha zkoumané parcely(Soukenická ul., parcela domu čp. 21) na mapě stabilního katastru (1842/rect. 1852). Kostely raně středověkéhopůvodu: 2 – kostel sv. Klimenta; 3 – kostel sv. Petra; 4 – poloha zaniklého kostela sv. Benedikta.5 – linie hradby nejstaršího [Většího/Starého] Města pražského. Vyobrazil J. Hlavatý.Fig. 1. Prague, northern part of New Town (Nové Město); above the right bank of Vltava. 1 – location of theexcavated lot (Soukenická St., lot of building no. 21) on a map from 1842/1852. Early Medieval churches:2 – Church of St. Clement; 3 – Church of St. Peter; 4 – site of the extinct Church of St. Benedict. 5 – the lineof the town wall of the first Prague’s [Greater/Old] Town.V podobné geomorfologické situaci stojí kostel sv. Klimenta (obr. 1: 2) raně středověkého původu,do jehož farnosti zkoumaná parcela spadala. Nejbližšími dalšími románskými kostely byly sv. Benedikt,jenž byl posléze začleněn do hranic [Většího/Starého] Města pražského, a sv. Petr, který sestejně jako okolí kostela sv. Klimenta v r. 1348 stal součástí Nového Města pražského (obr. 1: 3, 4).Severně od kostela sv. Petra, z nižší vltavské terasy, je evidován objekt s keramikou střední dobyhradištní (Profantová – Špaček 1991, 93, obr. 1). Stopy intenzivního sídelního rozvoje uvedenéhoprostoru ve středověku však archeologie shledává až pro 12. stol., průkazně však (zatím?) až projeho mladší část. Zástavbu v okolí zmíněných kostelů v době před ustavením a ohrazením prvníhoz měst pražských dnes už nelze nepokládat za nedílnou součást aglomerace rozkládající se na sklonkuraného středověku na pravém břehu Vltavy v Pražské kotlině (viz Juřina a kol. 2005, 212, 226).Dějiny kostelů sv. Klimenta, sv. Petra a sv. Benedikta dokládají osídlení této části pražské aglomeracev době románského slohu. Z formulací V. Humla (1977, 410, 413; 1987, 198, 224, 226–228, 243) vyplývá, že vevrstvě narušené apsidou nejstarší zjištěné fáze kostela sv. Klimenta (viz Huml 1987, obr. 34: 19) byly nalezenyzlomky mladohradištní keramiky. K tomuto kostelu a k jeho okolí, které bylo i ve středověku součástí Poříčí(k 14.–15. stol. např. Tomek 1870, 252–253), postrádáme z 12.–13. stol. relevantní zprávy. Otázkou ovšem můžebýt, kde vlastně ležel záp. okraj prostoru zvaného Porecze (CDB I, č. 375, s. 348; k listině srov. Pražák 1993)v době před výstavbou hradeb nejstaršího z pražských měst.Mnoho se zato napsalo o kostelu sv. Petra, který je v textu listiny z r. 1174–1178 (CDB I, č. 290, s. 257)spojován s obyvateli pražských vici Theutunicorum. Tehdy jim potvrdil Soběslav II. práva udělená prý již jehodědem Vratislavem. B. Mendl (1932b) dovodil, že v listině jmenovaný kostel sv. Petra by mohl být i pozdější