Archeologické rozhledy 2009 - Archeologický ústav AV ČR

118Archeologické rozhledy LXI–2009 118–138Kpre-historii dvou Měst pražskýchMartin Ježek – Miloslav Chytráček – Tomáš Lojek – Anna ProkopováNa parcele v sev. části Nového Města pražského byly dokumentovány relikty částečně zahloubeného, kůlovoukonstrukcí neseného domu z pokročilého 12. či z poč. 13. století. Dnes jde již o jeden z mnoha takovýchdokladů intenzivního osídlení této části tehdejší pražské aglomerace. Výjimečná je možnost datování objektudíky nádobě s obětinou vsazené do jeho podlahy. Zánik budovy autoři kladou do kontextu událostí, kterétento prostor v okolí kostela sv. Klimenta postihly ve 30. letech 13. stol. v souvislosti s panovnickým záměremzaložit (první) Město pražské. Chronologicky následný doklad využití pozemku představuje odpadníjímka, jejíž obsah aktualizuje zprávy o utváření zdejšího předměstí z 1. pol. 14. století. Zlomky skleněnýchnádob z jímky svědčí o úrovni stolování ekonomicky nikoli nadprůměrné pražské domácnosti i o sortimentudutého skla na pražském trhu ve 14. století.Praha – středověk – keramika – sklo – Václav I. – Karel IV. – hradba – obětinaOn the pre-history of two Towns of Prague. On a lot in the northern part of the New Town in Prague, theremains of a partly sunken building from the 12 th century, or the start of the 13 th century, were excavated.The ever increasing numbers of finds of such features are evidence of the intensity of settlement in this partof the early medieval Prague agglomeration, only in this case dating is possible on the basis of a vessel,containing offerings, set in the floor. The authors situate the demise of the building within the context ofevents that affected this area in the 1230s, in connection with the sovereign’s plan to establish the (first)Town of Prague. Another unearthed feature was a cesspit: its content corresponds with contemporaryreports about sudden formation of these outskirts during the first half of the 14 th century. Fragments of glassvessels from this cesspit testify to the standard of dining in the household, which for Prague standards wasnot above average, and to the variety of blown glass in the Prague market in the 14 th century.Prague – Middle Ages – pottery – glass – Wenceslas I – Charles IV – town wall – offeringOkolí a okolnostiNové Město pražské je stále městem nových příležitostí. Jedna z nich se naskytla při rozsáhlépřestavbě domu čp. 1190/21 (a 1195/21) v Soukenické ul. (obr. 1: 1), jíž se netýkala investorskápovinnost hradit náklady archeologického výzkumu. V první fázi prací v r. 1998 zde byly dokumentoványsituace zastižené převážně v liniových výkopech v nejnižším podlaží domu, zejména ve sklepním,příp. byl výkop v omezeném rozsahu rozšířen. Archeologické objekty byly většinou narušenézákladovým zdivem domu, jež ze statických a bezpečnostních důvodů komplikovalo průzkum. Dohodase stavebníkem a jeho pomoc, příspěvek fondu Pražské archeologické komise a spolupráceÚstavu prehistorie a rané doby dějinné FF UK, resp. účast studentů, umožnily v r. 2000 odkryv dalšíchsituací, tentokrát v části dvora, jejíž osud byl předurčen projektem podzemních garáží (blížeChytráček – Ježek 2007).Povrch přirozených písčitých žlutých až béžových sedimentů, odkrytý v prostoru dvora a pokrytýnovověkými navážkami o mocnosti ca 2 m, byl narušen kromě dvou raně novověkých objemnýchjam také drobnými zahloubenými objekty. Některé z nich nebylo možné datovat, jiné obsahovalymateriál z raného novověku. Středověké kulturní vrstvy tu plošný odkryv nezaznamenal, lze protopředpokládat někdejší snižování úrovně zdejšího terénu. Zastižené písčité sedimenty dosahovaly(ve dvoře) úrovně 188,85 m n. m. (ČSJNS/B: v systému Balt i veškeré údaje níže). Podlaha sklepůstávajícího domu ležela níž, v úrovni 188,48 m n. m. Pod ní se tam dochovaly pouze spodní partiezahloubených objektů, které zasahovaly až do würmských štěrkopísků újezdské terasy VIIb (IVb).Ty zde vystupují do nadm. výšky 188,40 m, kde na ně nasedá horizont zmíněných sedimentárníchpísků. Každopádně byl v raném středověku pozemek dnešního domu čp. 21 díky převýšení vůčihladině Vltavy dostatečně chráněn před obvyklými záplavami, a pravděpodobně i před mimořádnýmipovodněmi (srov. Hrdlička 1997b).