Archeologické rozhledy 2009 - Archeologický ústav AV ČR

Archeologické rozhledy 2009 - Archeologický ústav AV ČR Archeologické rozhledy 2009 - Archeologický ústav AV ČR

13.07.2015 Views

104B¤EZINOVÁ –POPPOVÁ URBANOVÁ: Fragmenty textilu na bronzovém vûdru …Obr. 5. Detail pozůstatkůzvířecí srsti.Fig. 5. A close-up ofthe remains of animalfur.nášejí informace o použitých surovinách a textilních technikách, jsou důležité pro poznání úrovněa způsobu zhotovování textilií. V rámci textilně technologického rozboru se určuje stav dochování textilie,typ textilie, počet fragmentů, jejich rozměr, současná barva, tkalcovská vazba, dostava, zákruta tloušťka nití a použitá textilní surovina (Walton – Eastwood 1988; Březinová 2007, 11–12). Proprovedení kompletního technologického průzkumu je určující stav a způsob dochování textilníchpozůstatků: obecně platí, že nejpřínosnější je analýza textilních pozůstatků, které jsou jen pokryté, aleneprostoupené korozí. Naopak nejméně hodnotné jsou výsledky průzkumu u otisků vnějšího povrchupůvodní textilie. Vůbec nejproblematičtější je stanovení použité textilní suroviny, protože původnítextilní vlákna jsou buď zcela, nebo částečně degradována korozními produkty, takže buněčná strukturavlákna, jejíž vyhodnocení je určující pro stanovení suroviny, není jednoznačně prokazatelná.Velmi důležité je provedení textilně technologického průzkumu a dokumentace textilních zbytků předkonzervací kovového předmětu, protože během konzervačních procesů dochází ke zhoršení zřetelnostitextilní struktury, hrozí však i poškození či úplné zničení textilních reliktů.5. Popis textilních zbytků na vědruPovrch vědra z Řepova je bohatou pokladnicí organických pozůstatků (obr. 4). Téměř polovinuvnější plochy pokrývají korozí prostoupené fragmenty nebo otisky několika různých tkanin, skané nitě,otisky travin 1 a zbytky zvířecí srsti (obr. 5), která se jako jediná uchovala také na vnitřním povrchustěn a dna nádoby. Nejzajímavější jsou pozůstatky textilií, které byly zhotoveny několika různýmitextilními technikami: většina povrchu nádoby je pokryta jemnou tkaninou provázanou v plátnovévazbě a volnými skanými nitěmi bez provázání, na vnější straně dna se nacházejí dva drobné otiskytkaniny s keprovou vazbou a nepatrný fragment tkanice zhotovené na destičkovém stavu (obr. 6).Organické zbytky se zachovaly pouze na jedné polovině vnějšího povrchu nádoby, druhá je hladká,bez jakýchkoliv pozůstatků. Není však možné ani vyloučit, ani prokázat, že původně byly orga-1 Otisky stébel trav jsou nahodile dochovány na povrchu vědra mezi skanými nitěmi a tkaninou s plátnovou vazbou.Jedná se pravděpodobně o zbytky rostlin, pravděpodobně travin z čeledi lipnicovité (Poaceae), které se dotěsné blízkosti vědra dostaly spolu se zásypem objektu, v němž byla nádoba uložena.

Archeologické rozhledy LXI–2009 105Obr. 6. Pohled naspodní stranu vědras dochovanými otiskytextilií.Fig. 6. View of theunderside of thebucket with extanttextile imprints.Obr. 7. Detail skanýchnití.Fig. 7. A close-up ofthe wound threads.nické zbytky na celém povrchu vědra a k jejich odstranění došlo při dřívější nezdokumentované snazeočistit povrch nádoby. Žádné pozůstatky po textiliích či jiných organických materiálech nejsou dochoványna žádném jiném předmětu z řepovského souboru (ani na předmětech uložených původněuvnitř vědra).5.1. Technologický rozbor textilních fragmentůAnalýza a dokumentace pozůstatků tkanin a nití byla provedena především v restaurátorské laboratořiARÚ AV ČR Praha, v.v.i. a v konzervátorské laboratoři NM. 2 Pro podrobný průzkum bylvyužit stereomikroskop Olympus SZX 9 a trinokulární prosvětlovací mikroskop Olympus BX60.2 Děkujeme J. Vykoukové (NM Praha) za zpřístupnění přístroje pro snímkování a M. Králíkovi (MU Brno) zaposkytnutí fotoaparátu a výpomoc při fotodokumentaci.

104B¤EZINOVÁ –POPPOVÁ URBANOVÁ: Fragmenty textilu na bronzovém vûdru …Obr. 5. Detail pozůstatkůzvířecí srsti.Fig. 5. A close-up ofthe remains of animalfur.nášejí informace o použitých surovinách a textilních technikách, jsou důležité pro poznání úrovněa způsobu zhotovování textilií. V rámci textilně technologického rozboru se určuje stav dochování textilie,typ textilie, počet fragmentů, jejich rozměr, současná barva, tkalcovská vazba, dostava, zákruta tloušťka nití a použitá textilní surovina (Walton – Eastwood 1988; Březinová 2007, 11–12). Proprovedení kompletního technologického průzkumu je určující stav a způsob dochování textilníchpozůstatků: obecně platí, že nejpřínosnější je analýza textilních pozůstatků, které jsou jen pokryté, aleneprostoupené korozí. Naopak nejméně hodnotné jsou výsledky průzkumu u otisků vnějšího povrchupůvodní textilie. Vůbec nejproblematičtější je stanovení použité textilní suroviny, protože původnítextilní vlákna jsou buď zcela, nebo částečně degradována korozními produkty, takže buněčná strukturavlákna, jejíž vyhodnocení je určující pro stanovení suroviny, není jednoznačně prokazatelná.Velmi důležité je provedení textilně technologického průzkumu a dokumentace textilních zbytků předkonzervací kovového předmětu, protože během konzervačních procesů dochází ke zhoršení zřetelnostitextilní struktury, hrozí však i poškození či úplné zničení textilních reliktů.5. Popis textilních zbytků na vědruPovrch vědra z Řepova je bohatou pokladnicí organických pozůstatků (obr. 4). Téměř polovinuvnější plochy pokrývají korozí prostoupené fragmenty nebo otisky několika různých tkanin, skané nitě,otisky travin 1 a zbytky zvířecí srsti (obr. 5), která se jako jediná uchovala také na vnitřním povrchustěn a dna nádoby. Nejzajímavější jsou pozůstatky textilií, které byly zhotoveny několika různýmitextilními technikami: většina povrchu nádoby je pokryta jemnou tkaninou provázanou v plátnovévazbě a volnými skanými nitěmi bez provázání, na vnější straně dna se nacházejí dva drobné otiskytkaniny s keprovou vazbou a nepatrný fragment tkanice zhotovené na destičkovém stavu (obr. 6).Organické zbytky se zachovaly pouze na jedné polovině vnějšího povrchu nádoby, druhá je hladká,bez jakýchkoliv pozůstatků. Není však možné ani vyloučit, ani prokázat, že původně byly orga-1 Otisky stébel trav jsou nahodile dochovány na povrchu vědra mezi skanými nitěmi a tkaninou s plátnovou vazbou.Jedná se pravděpodobně o zbytky rostlin, pravděpodobně travin z čeledi lipnicovité (Poaceae), které se dotěsné blízkosti vědra dostaly spolu se zásypem objektu, v němž byla nádoba uložena.

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!