PDF, 5 MB - Braunoviny - B. Braun Medical sro

Aesculap akademieEvropské špičky v oblasti HPN v PrazeDvoudenní interaktivní workshop pro odborníky z celé Evropy,který byl zaměřen na oblast domácí parenterální výživy (HPN),proběhl 26. a 27. dubna v Praze. Inovativní koncepce programu,kdy o jednom tématu vždy hovořil jeden řečník z pohledu dospěléhoa druhý z pohledu dětského pacienta, přinesla komplexnípohled na danou problematiku.Myšlenka pořádat každoročně mezinárodníakci se zrodila v centrále společnosti B. Braun,která se otázkou parenterální výživy se zřetelemna postoj pacientů dlouhodobě zabývá.Tento workshop tedy nejen podporujeme, alezároveň nové poznatky předáváme kolegůmz vývojového centra, kteří je uvádějí v podoběinovované parenterální výživy do praxe,“ řeklAlger Tessin, zástupce mateřské společnostiB. Braun z německého Melsungenu.Přes veškeré pokroky moderní medicíny jei ve vyspělých zemích řada pacientů ohroženapodvýživou. Toto riziko je o to větší,že problematika nutrice je často odsouvánana okraj. Nemocní, u nichž selhává nebozcela selhala možnost enterálního podávánípotravy a kteří se často například kvůli nádorovémuonemocnění nebo chronickémuzánětu dostávají do katabolického stavu, majík dispozici širokou paletu přípravků parenterálnívýživy. Jejich podání již dnes nenívázáno na hospitalizaci. Poté, co je vyřešenzákladní zdravotní problém pacienta, je jehodalší setrvávání ve zdravotnickém zařízenínejen zbytečné a omezující, ale také potenciálněnebezpečné.V současné době je plně rozvinuta možnostzajistit nutriční potřeby těchto nemocnýchprostřednictvím domácí parenterální výživy(DPV), která jim umožňuje žít téměř plnohodnotně,být s rodinou, pracovat nebo třebai cestovat. Přípravky pro domácí parenterálnívýživu jsou aplikovány zpravidla přes noc,a tak jsou běžné denní aktivity pacientaomezeny jen minimálně. Stále více se jakopřevzato ze Zdravotnických novin, č. 11/2013,příloha Lékařské listy č. 5/2013,se souhlasem redakcehlavní cíl péče etabluje udržení dobré kvalityživota – a domácí parenterální výživa přesněodpovídá tomuto konceptu.Epidemiologická data popisující pacienty,kteří využívají tento způsob nutrice, shrnulprof. Loris Pironi, Ph.D., z Boloňské univerzityv Itálii: „Charakteristiku skupiny našichpacientů, kteří netrpěli zhoubným nádorovýmbujením, jsme shrnuli v článku uveřejněnémv roce 2006 v American Journal ofGastroenterology. Zahrnuto do ní bylo 688dospělých a 166 dětí. U tři čtvrtiny dospělýcha 52 procent dětí byla příčina intestinálníhoselhání v syndromu krátkého střeva, 18 procentdospělých a 23 procent dětí trpělo tímtostavem z důvodu poruchy střevní motility. Pětprocent dospělých a čtvrtina dětí potom mělaproblém s extenzivní slizniční nemocí. Fistulybyly příčinou u dvou procent dospělých, u dětíse nevyskytly. Onemocnění, která dané stavyzpůsobovala, zahrnovala například ischemiimesenteria, Crohnovu chorobu nebo vrozenévývojové vady.“Dodal dále, že pacienti s maligním onemocněnímměli podle registru SINPE, schraňujícímdata od 2 500 osob, v roce 2003 domácí parenterálnívýživu nejčastěji z důvodu poruchymotility – a to ve více než polovině případů.Další příčiny byly kupříkladu hypofágie,střevní fistuly nebo syndrom krátkého střeva.Ve 34 procentech případů měli pacienti nádorjícnu nebo žaludku, čtvrtina z nich měla nádorstřeva, po deseti procentech nemocnýchpotom trpělo nádory ovaria a pankreatu.„Zajímavé je, že poměr pacientů s malignímia benigními onemocněními není v jednotlivýchregionech shodný. Například ve VelkéBritánii mělo podle registru BAPEN v roce2010 benigní příčinu domácí parenterálnívýživy přes devadesát procent pacientů,zatímco v Itálii to bylo o dva roky pozdějipodle registru SINPE pouze kolem 40 procent.Mezi jednotlivými státy se tak odbornýpřístup k problematice značně liší a pacienti bymohli profitovat z určité unifikace respektujícíkoncept medicíny založené na důkazech. V budoucnuse snad podaří prosadit jednotné doporučenído guidelines Evropské společnosti proumělou výživu ESPEN,“ nastínil prof. Pironi.Kteří nemocní jsou k domácí parenterálnívýživě vhodní?První český pacient přešel na domácí parenterálnívýživu v roce 1991. V současné dobětéto možnosti v České republice využívá užkolem dvou set osob, mezi které patří jakdospělí, tak děti.„Toto číslo se možná nemusí zdát velké, alepéče o takto nemocné je velmi komplexnía náročná na mezioborovou spolupráci,“uvedl na workshopu místopředseda Českéspolečnosti klinické výživy a intenzivní metabolicképéče ČLS JEP MUDr. František Novák,Ph.D., ze IV. interní kliniky 1. Lékařské fakultyUniverzity Karlovy a Všeobecné fakultnínemocnice v Praze.Pacienti, kteří z tohoto přístupu profitují,se podle něj dělí do tří základních skupin.„V první jsou lidé, u nichž je problém v kapacitěfunkčního střeva. Parenterální výživa je proně jedinou dlouhodobou možností. Řadímesem nemocné se syndromem krátkého střeva,s pokročilým idiopatickým střevním zánětemnebo ty, kteří mají vážnou poruchu střevnímotility. Druhá skupina zahrnuje onkologicképacienty, u kterých došlo k obstrukci pasáže.Často to bývají například ženy s ovariálnímkarcinomem nebo pacienti s postradiační enteritidou.Situace u nemocných se zhoubnýmnádorem je navíc složitější proto, že mívajíkachexii i v případě, kdy přijímají normálnímnožství potravy enterálně. Poslední skupinutvoří pacienti, kteří potřebují překlenout pouzeurčité období – například do operace, po nížbudou opět schopni přijímat potravu enterálně,“vysvětlil MUDr. Novák. „Obecně platí,14