zadánÃ
zadánà zadánÃ
58 KAPITOLA 3. KOMBINATORIKA10. Z obdélníku s rozměry mxn lze k způsoby vystřihnout obdélník 3x1. Určete k a) v případěm = 5, n = 4, b) v obecném případě.11. a) Na kolik nejvíce oblastí dělí rovinu (i) 5 přímek, (ii) n přímek?b) Na kolik (i) nejvíce, (ii) nejméně oblastí dělí rovinu tři různé kružnice?c) Tři přímky a jedna kružnice dělí rovinu na k částí. Najděte všechny možnosti pro k.d) Pět přímek a jedna kružnice dělí rovinu na k částí. Najděte všechny možnosti pro k.12. Řešte příklad 5 za předpokladu, že bodem B prochází dvě různé přímky b 1 , b 2 a žádnáz nich neprochází bodem A.13. Je dána množina V šestnácti bodů se souřadnicemi (a, b), kde a, b ∈ {0, 1, 2, 3}.a) Najděte počet k všech čtverců, jejichž všechny čtyři vrcholy leží v množině V .b) Najděte počet l všech (i) ostroúhlých, (ii) pravoúhlých, (iii) tupoúhlých trojúhelníkůs obsahem 1 2, jejichž všechny vrcholy leží v množině V .14. Na obrázku vidíme pět různých rozkladů obdélníku 4x2 na domina. Najděte počet kvšech takových rozkladů pro obdélník a) 5x2, b) 7x2, c) 15x2.15. Je dáno 13 bodů v rovině, z nichž a) 5, b) 6 leží na jedné přímce. Žádné další tři na jednépřímce neleží. Kolik přímek je těmito body určeno?Řešení8. Existují dva druhy trojúhelníků. První má dva vrcholy na přímce a a jeden na přímce b,druhý má dva vrcholy na přímce b a jeden na přímce a.Podívejme se nejprve na speciální případ n = 3, m = 5. Trojúhelníky prvního druhu s vrcholemB 1 jsou tři, protože z bodů A 1 , A 2 , A 3 lze třemi různými způsoby vybrat dvojici. Stejnáúvaha platí i pro vrcholy B 2 , . . . , B 5 . Tedy trojúhelníků prvního druhu je 5 · 3 = 15. Podobněnajdeme počet trojúhelníků druhého druhu. Vrchol A můžeme vybrat třemi způsoby,vrchol B C(2, 5), tj. deseti způsoby. Tedy trojúhelníků druhého druhu je 3 · 10 = 30. Všechtrojúhelníků pak je 15 + 30 = 45.Obecný případ: Úvaha, kterou jsme udělali pro speciální případ, se snadno zobecní. Počettrojúhelníků je n · C(2, m) + m · C(2, n) = mn(m+n−2)2.9. a) k = 4 · 3 = 12, b) k = (m − 1)(n − 1).10. a) k = 2 · 5 + 4 · 3 = 22,✓✏ ❛ ❛|b) k = (m − 2)n + (n − 2)m.✒✑⌢⊲⊳✓✏ ❛ ❛ V případě, že m = 1 nebo n = 1, výsledek pravdivý není. Pro m ≥ 2, n = 1, je k = m − 2, pro m > 1,✒✑⌣⊲⊳ n ≥ 2, je k = n − 2.
3.3. ÚLOHY S GEOMETRICKÝM KONTEXTEM 5911. a) Úlohu řešíme postupným přidáváním přímek do roviny. Označme největší počet oblastí,na které rovinu rozdělí n přímek, číslem k(n). Lehce pomocí kreslení obrázků zjistíme, že promalá n platí:n 1 2 3 4 5 . . .k 2 4 7 11 16 . . .Z konstrukce dále vidíme, že každá nová přímka protne všechny již existující a vytvoří o jednuvíce oblastí, než bylo přímek předtím. Tuto skutečnost lze zapsat vztahem k(n + 1) == k(n) + n + 1. Tato rekurentní formule nám umožní zjistit k(n) pro libovolně velké n. Nenívšak vzorcem pro n-tý člen. Chceme-li zjistit k(1 000), musíme vypočítat všechna čísla odk(1) až do k(999).Vzorec existuje a není příliš složitý. Čtenář jej objeví, když si zapíše posloupnost čísel k(n)−1.Vzorec zní k(n) = n(n+1)2+ 1.b) (i) 8, (ii) 4; c) k = 5, 6, . . . , 13; d) k = 7, 8, . . . 26.12. Číslo k nabývá jedné z hodnot 4m + 1, 4m + 2, 4m + 3 pro m ≥ 2 (pro m = 1 nastanoupouze dvě možnosti k = 6, k = 7). První případ nastává, když každá z přímek b 1 , b 2 jerovnoběžná s některou z přímek a i . Druhý případ nastává, když právě jedna z přímek b 1 , b 2je rovnoběžná s některou z přímek a i . Třetí případ nastává, když žádná z přímek b 1 , b 2 nenírovnoběžná se žádnou z přímek a i .13. a) Existuje pět typů čtverců, které lze v dané množině najít. Budeme je odlišovat podlevelikosti strany. Čtverců se stranou 1 je devět, čtverce se stranou 2 jsou čtyři, čtverec sestranou 3 je jeden, čtverce se stranou √ 2 jsou čtyři a čtverce se stranou √ 5 jsou dva. Celkověk = 20.Námět na seminární práci: Najděte počet k v případě, že množina V je dána všemi body(a, b), pro které a, b ∈ {0, 1, 2, . . . , r}, kde r je libovolné přirozené číslo.b) (i) 0, (ii) 36, (iii) 88.14. a) 8; b) 21; c) 987.15. a) Všechny body rozdělíme do dvou množin. V množině A je 5 bodů ležících na danépřímce, v množině B zbylých 8 bodů. Přímky, které jsou těmito body určeny, jsou tří druhů:• Přímky určené dvojicí bodů z množiny B; těch je C(2, 8) = 8·72 = 28.• Přímky určené jedním bodem z množiny A a jedním z množiny B; těch je 8 · 5 = 40.• Přímka, na níž leží všechny body množiny A.Výsledek: Přímek je 28 + 40 + 1 = 69.b) 21 + 42 + 1 = 64
- Page 8 and 9: 8 KAPITOLA 1. ROVNICE20 let. Její
- Page 11 and 12: 1.2. KVADRATICKÉ ROVNICE 11Přípa
- Page 13 and 14: 1.3. TRIGONOMETRICKÉ ROVNICE 131.3
- Page 15 and 16: 1.3. TRIGONOMETRICKÉ ROVNICE 15Ře
- Page 17 and 18: 1.5. LOGARITMICKÉ A EXPONENCIÁLN
- Page 19 and 20: 1.6. ROVNICE S ABSOLUTNÍ HODNOTOU
- Page 21 and 22: 1.6. ROVNICE S ABSOLUTNÍ HODNOTOU
- Page 23 and 24: 1.7. PARAMETRICKÉ ROVNICE 23Realiz
- Page 25 and 26: 1.7. PARAMETRICKÉ ROVNICE 25y−2
- Page 27 and 28: 1.7. PARAMETRICKÉ ROVNICE 27f) p =
- Page 29 and 30: Kapitola 2Teorie číselDomluva:•
- Page 31 and 32: 2.1. DĚLITELNOST 313. Zjistěte, k
- Page 33 and 34: 2.2. POČET DĚLITELŮ 3311. Nechť
- Page 35 and 36: 2.3. ALGEBROGRAMY A DĚLITELNOST 35
- Page 37 and 38: 2.3. ALGEBROGRAMY A DĚLITELNOST 37
- Page 39 and 40: 2.3. ALGEBROGRAMY A DĚLITELNOST 39
- Page 41 and 42: 2.4. NEJVĚTŠÍ SPOLEČNÝ DĚLITE
- Page 43 and 44: 2.5. EUKLIDŮV ALGORITMUS 43b) x 1
- Page 45 and 46: 2.5. EUKLIDŮV ALGORITMUS 45Příkl
- Page 47 and 48: 2.6. DIOFANTOVSKÉ ROVNICE 47Realiz
- Page 49 and 50: 2.6. DIOFANTOVSKÉ ROVNICE 49Přík
- Page 51 and 52: Kapitola 3Kombinatorika3.1 Poznámk
- Page 53 and 54: 3.2. ÚLOHY S ARITMETICKÝM KONTEXT
- Page 55 and 56: 3.2. ÚLOHY S ARITMETICKÝM KONTEXT
- Page 57: 3.3. ÚLOHY S GEOMETRICKÝM KONTEXT
- Page 61 and 62: 3.4. ÚLOHY S REÁLNÝM KONTEXTEM 6
- Page 63 and 64: 3.4. ÚLOHY S REÁLNÝM KONTEXTEM 6
- Page 65 and 66: Kapitola 4PlanimetrieDomluva:• Pr
- Page 67 and 68: 4.1. JEDNODUCHÉ KONSTRUKCE 67✓
- Page 69 and 70: 4.2. KONSTRUKCE ČÍSELNÉHO VÝRAZ
- Page 71 and 72: 4.3. KONSTRUKCE S POMOCNÝM ÚTVARE
- Page 73 and 74: 4.4. KONSTRUKCE POMOCÍ TRANSFORMAC
- Page 75 and 76: 4.5. OPTIMALIZAČNÍ ÚLOHY 754.5 O
- Page 77 and 78: 4.6. VÝPOČTY V PLANIMETRII 7719.
- Page 79 and 80: 4.6. VÝPOČTY V PLANIMETRII 7924.
- Page 81 and 82: 4.8. DŮKAZY 8128. Označme Q průs
- Page 83 and 84: 4.8. DŮKAZY 8333. Nechť E, F , G
- Page 85: Obsah1 Rovnice 51.1 Slovní rovnice
3.3. ÚLOHY S GEOMETRICKÝM KONTEXTEM 5911. a) Úlohu řešíme postupným přidáváním přímek do roviny. Označme největší počet oblastí,na které rovinu rozdělí n přímek, číslem k(n). Lehce pomocí kreslení obrázků zjistíme, že promalá n platí:n 1 2 3 4 5 . . .k 2 4 7 11 16 . . .Z konstrukce dále vidíme, že každá nová přímka protne všechny již existující a vytvoří o jednuvíce oblastí, než bylo přímek předtím. Tuto skutečnost lze zapsat vztahem k(n + 1) == k(n) + n + 1. Tato rekurentní formule nám umožní zjistit k(n) pro libovolně velké n. Nenívšak vzorcem pro n-tý člen. Chceme-li zjistit k(1 000), musíme vypočítat všechna čísla odk(1) až do k(999).Vzorec existuje a není příliš složitý. Čtenář jej objeví, když si zapíše posloupnost čísel k(n)−1.Vzorec zní k(n) = n(n+1)2+ 1.b) (i) 8, (ii) 4; c) k = 5, 6, . . . , 13; d) k = 7, 8, . . . 26.12. Číslo k nabývá jedné z hodnot 4m + 1, 4m + 2, 4m + 3 pro m ≥ 2 (pro m = 1 nastanoupouze dvě možnosti k = 6, k = 7). První případ nastává, když každá z přímek b 1 , b 2 jerovnoběžná s některou z přímek a i . Druhý případ nastává, když právě jedna z přímek b 1 , b 2je rovnoběžná s některou z přímek a i . Třetí případ nastává, když žádná z přímek b 1 , b 2 nenírovnoběžná se žádnou z přímek a i .13. a) Existuje pět typů čtverců, které lze v dané množině najít. Budeme je odlišovat podlevelikosti strany. Čtverců se stranou 1 je devět, čtverce se stranou 2 jsou čtyři, čtverec sestranou 3 je jeden, čtverce se stranou √ 2 jsou čtyři a čtverce se stranou √ 5 jsou dva. Celkověk = 20.Námět na seminární práci: Najděte počet k v případě, že množina V je dána všemi body(a, b), pro které a, b ∈ {0, 1, 2, . . . , r}, kde r je libovolné přirozené číslo.b) (i) 0, (ii) 36, (iii) 88.14. a) 8; b) 21; c) 987.15. a) Všechny body rozdělíme do dvou množin. V množině A je 5 bodů ležících na danépřímce, v množině B zbylých 8 bodů. Přímky, které jsou těmito body určeny, jsou tří druhů:• Přímky určené dvojicí bodů z množiny B; těch je C(2, 8) = 8·72 = 28.• Přímky určené jedním bodem z množiny A a jedním z množiny B; těch je 8 · 5 = 40.• Přímka, na níž leží všechny body množiny A.Výsledek: Přímek je 28 + 40 + 1 = 69.b) 21 + 42 + 1 = 64