LekáRnické LiSTy® 1/2012 - Slovenská lekárnická komora

z iinSTiTUTULutein v těhotenství a kojeníSuplementace karotenoidu luteinu je nejčastěji spojována s makulární degenerací.obvykle je doporučováno dlouhodobé užívání. V takovém případě je lutein zdrojem i dalšíchbiologických účinků. Proto je důležitá znalost dostupných farmakokinetických a jiných průkazůnapříklad popisujících vztah mezi užíváním luteinu a těhotenstvím, kojením.34Farmakokinetická studie provedenáu dospělých mužů a ženv Číně ukázala, že 12 týdenníperorální užívání denních dávek6 mg a nebo 12 mg luteinu (3,3´-dihydroxyα-karotenu)vedlo k prokazatelnému zvýšeníplazmatických koncentrací luteinu. Po vysazenídalších 6 týdnů zvýšené plazmatickékoncentrace luteinu pozvolna klesaly k hodnotámpřed suplementací. U závislosti meziužívanou denní dávkou a plazmatickou koncentracínebyl zjištěn žádný statisticky významnývliv pohlaví. Podobný průběh závislostiprokázali švýcarští autoři při dlouhodobémpodávání denní dávky 1 a 10 mgizomeru zeaxanthinu (lutein a zeaxanthin majístejný molekulární chemický vzorecc40H56o2 a stejnou molekulovou hmotnost568,871440 g/mol; liší se prostorovýmuspořádáním molekul; často se vyskytují vesměsi, lutein může obsahovat asi 8 % podílzeaxanthinu), kde 42denní užívání dennídávky 1 a 10 mg vedlo u zdravých dobrovolníkůk 4násobnému a 20násobnému zvýšeníprůměrné plazmatické koncentracezeaxanthinu (0,048 ± 0,026 µmol/l), k ustáleníplazmatických koncentrací došlo u > 90% probandů po 17 dnech užívání. Také němečtíautoři sledovali závislost mezi 42dennímužívání denní dávky 4,1 a 20,5 mg luteinua zvýšením plazmatických koncentrací. Přiužívání denní dávky 4,1 mg luteinu zjistili asi3,5násobné zvýšení plazmatické koncentraceluteinu a u denní dávky 20,5 mg zjistili asi10násobné zvýšení plazmatické koncentrace,u > 90 % probandů došlo k ustálení plazmatickýchkoncentrací po 18 dni užívání. veLekáRnické LiSTy ® 1/2012všech studiích byl lutein a zeaxanthin velmidobře tolerován. z uvedeného je patrná velmidobrá biologická dostupnost luteinu/zeaxanthinua poměrně rychlý nástup biologickýchúčinků. v severní itálii byla zrealizovánazajímavá studie, kde byla u 21 těhotných ženve věku 24 – 42 let v posledním trimestru těhotenstvísledována závislost mezi koncentracemiluteinu v mateřském mléce (v časnélaktaci), plazmatickou koncentraci a alimentárnímpříjmem luteinu. Autoři zjistilisignifikantní závislost obou sledovanýchkoncentrací na alimentárním příjmu luteinu,lutein velmi snadno přechází do mateřskéhomléka. významná je prospektivní, randomizovaná,dvojitě zaslepená, placebem kontrolovanáklinická studie se souborem 232novorozenců (ve věku ≤ 14 dnů), kterým bylapodávána náhrada mateřského mlékafortifikovaná luteinem (200 µg luteinu/litr)nebo náhrada bez fortifikace luteinem podobu 16 týdnů a byl sledován vliv na jejichrůst (byla měřena hmotnost, obvod hlavya délka těla). Autoři zjistili, že novorozenciv obou souborech vykazovali přiměřený růsta vývoj, nebyl zjištěn žádný statisticky významnýrozdíl mezi experimentální a placebovouskupinou a obě náhrady mateřskéhomléka byly po celou dobu klinické studie velmidobře tolerovány. v jiné randomizované,dvojitě zaslepené klinické studii autoři na souboru26 novorozenců po dobu 12 týdnů sledovalisérové koncentrace luteinu u novorozencůkrmených pouze mateřským mlékem(průměrná koncentrace luteinu 21,1µg/litr) nebo mléčnou náhradou fortifikovanouluteinem (20 – 225 µg luteinu/litr) nebomléčnou nefortifikovanou náhradou. Po12 týdnech byly průměrné sérové koncentraceluteinu (69,3 µg/l) u novorozencůkrmených mateřským mlékem asi 6krátvyšší než průměrné sérové koncentrace luteinu(11,3 µg/l) u novorozenců krmenýchnefortifikovanou mléčnou náhradou. Uvedenázjištění naznačují nejen důležitou fyziologickouúlohu luteinu pro růst plodu a novorozence.Fortifikaci mléčné kojenecké náhradyluteinem lze v tomto kontextupovažovat za racionální. za rozumnou lze považovati suplementaci nízkými dennímidávkami luteinu (asi 1 – 5 mg luteinu/den)u těhotných a kojících žen. v loňském rocebyla zveřejněna odborná zpráva o perorálnímpodání luteinu (jednorázově v dávce 0,5mg/kg, 52 hodin po narození) u 10 předčasněnarozených, zdravých dětí s cílem podporyvývoje žluté skvrny oční sítnice a vidění.Mezi 6 – 24 hodinami po podání bylo u novorozencůpozorováno významné zvýšeníplazmatické koncentrace luteinu a po 120hodinách se koncentrace vrátily k hodnotámpřed podáním. Suplementace luteinempravděpodobně vede i ke změně antioxidačníkapacity krve. Potvrzují to výsledky randomizované,dvojitě zaslepené, placebem kontrolovanéklinické studie, kde byl 20 zdravýmnovorozencům (12 až 36 hodin po porodu)perorálně podán lutein. Po 48 hodinách popodání bylo zjištěno signifikantní zvýšení antioxidačníaktivity plazmy (jako markry bylysledovány koncentrace hydroperoxidů a biologickýantioxidační potenciál). Uvedené poznámkypředstavují určitý posun v obecnémvnímání doplňkového užívání luteinu, kteréje nyní převážně doporučováno s cílem chemopreventivníeliminace rizika makulárnídegenerace u starších osob. Přestože z doposudpublikovaných průkazů není možnéjednoznačně definovat benefitnost suplementaceluteinu u žen v období těhotenstvía kojení, je v nízkých denních dávkách spíšepříznivá a nebyl pozorován její negativní vlivna vývoj plodu a růst kojence. za velmi vhodnoulze však považovat fortifikaci náhradymateřského mléka luteinem v koncentracíchekvivalentních mateřskému mléku.(referencie sú uložené u autora) Mgr. Tomáš VolnýAutor je klinický farmaceut,vedúci aplikovaného výskumu a vývojaFarmaceutických a analytických laboratóriíiinSTiTUTU