PDF, 4 MB - Braunoviny - B. Braun Medical sro

C E S T Ymoc platné. Balím všechny věci a do malého batůžku si strkám všechno,co by mi mohlo pomoci při přesvědčování australských imigračníchúředníků, že se u nich nehodlám živit nelegální prací: natištěnou maputrasy CKS, moje vizitky CKS, nějaké diáky a pas plný razítek. Australskévízum mám bohužel v jiném pase, než který jsem používal doteď. To bymožná mohlo hrát proti mně, jelikož většina západních zemí nedovolujemít víc pasů než jeden.K snídani dostávám zase omeletu a čaj. Asi si myslí, že je to typickáevropská kuchyně. Craig je pryč, nejspíš už sedí na letišti. Musím sebouhodit. Nemám už moc času, tak se nemůžu zabývat dopravou a musímsi chytnout taxíka. Naštěstí mám ještě nějaké rupie, které stejně musímutratit, protože banka na letišti nemusí být otevřená, a co bych pak dělals rupkama v Austrálii. Hodily by se snad jedině na záchod.Pomocník v hotelu mi na ulici zastavuje bemo. Chudáci lidi z něj musívystoupit, protože moje rito na letiště je přebilo. Než odjíždíme, dostávápomocník od řidiče peníze za to, že mě dohodil.Cesta na letiště El Tari trvá asi půl hodiny, takže jsme tam chvilku podesáté. Teda tady „chcíp pes“. Nikde nikdo, jen Craig sedící v restauracia utrácející svoje poslední rupie. Dobrý nápad. Přisedávám si a objednávámsi poslední indonéské jídlo: rýži se zeleninou a k tomu kokos. Po jídleještě chvíli sedíme a povídáme si, pak se zvedáme a za poslední drobnékupujeme sušenky, vodu a čokolády do letadla. Je legrace, že ty „drobné“odpovídají mému dvoudennímu rozpočtu na jídlo v Indonésii.Arjuna je jedním z hrdinů hinduistické epopeje Rámájana. Její věhlas dolehlz Indie až do Kupangu, jak dokazuje zdejší bemo (dodávka pro cestující).Procházíme imigrační kontrolou. Jak Craig, tak já máme víc pasů. Obanaše pasy několikrát kontrolují a kvůli Craigově pasu dokonce faxujína jihoafrické velvyslanectví v Singapuru, které mu vydalo pas nový,protože ten starý už měl skoro plný. Nakonec je ale jakž takž uspokojujeme.Letadlo z Darwinu přiletělo akorát v době, kdy jsme procházeli imigračníkontrolou, a ve stejném okamžiku začalo silně pršet. Tropický liják narozloučenou. Než se letadlo vyprázdní a než ho stačí připravit na dalšílet, pršet přestává, takže nastoupit můžeme suchou nohou.Vedle letadla právě přistává armádní vrtulník Huey. Vystupují z něj nějacípohlaváři a míří rovnou do letištní budovy. Počet pasažérů v letadle se takMístní přístavy jsou pro trajekty příliš mělké, proto pasažéry na ostrov převážejídřevěné loďkynezvětšil a náš stomístný Boeing 737 vzlétá jen s jedenácti cestujícímia posádkou. Skoro jako bychom si ho najali.Opisujeme okruh nad jihozápadním Timorem a stoupáme přitom do cestovnívýšky. Let do Darwinu by měl trvat hodinu a půl, ale ve skutečnostipřiletíme o tři hodiny později, protože v australském Northern Territoryje o hodinu a půl víc než na ostrovech Nusa Tenggara.Nejdřív prolétáváme jen pár obláčky, skrz něž je dobře vidět Timor a paki moře. Jak se ale blížíme k Austrálii, dostáváme se do větší oblačnosti.Asi dvacet minut po startu začínají roznášet občerstvení. Typicky indonéské,tedy alespoň velikostí (je malinké) a chutí (sladké a pálivé). Dortíkje ale skvělý a čaj taky.Letíme v bouřce, takže občas je trochu obtížné jíst, protože letadlo sebouhází na všechny strany, někdy se propadne, klepou se mu křídla od napětía za okýnky prší. Moc příjemné to není, ale aspoň se nenudíme. No, veskutečnosti je to skoro stejné jako natřásání autobusu z Moni do Endé.Akorát že tady se nemůžu dívat na scenerii, protože jediné, co přes okýnkavidím, je mlha a klepající se křídlo.V dešti a mracích letíme až do Austrálie. Půl hodiny před přistánímmusí letušky podle nějaké australsko-indonéské dohody vysprejovatcelé letadlo nějakou dezinfekcí. Vyloženě to neberou příliš vážně a asisi v duchu říkají, co si to ti Australani vynutili.Dostáváme australské imigrační a celní karty. Při tom házení ze stranyna stranu se špatně vyplňuje, ale na letišti už se tím nechci zabývat,protože budu mít jiné starosti.Začínáme klesat, až se dostáváme do výšky, ze které můžu rozeznatmořské vlny, a před námi už je vidět Austrálie. Moře je mělké a na dněvidím korálové útesy nebo něco podobného.Darwin leží u moře, takže když se dostáváme nad pevninu, jsme už hodněnízko a zbývá nám jen pár vteřin do přistání. Silnice, pole i domečky jsouroztomilé. Ach ne, tady taky prší! Vítejte z deště pod okap!32