12 - Univerzita Palackého v Olomouci

12 - Univerzita Palackého v Olomouci 12 - Univerzita Palackého v Olomouci

13.07.2015 Views

Je listopadové pondělní ráno. Po víkendujdeme s Tanjou do školy a moc se těšíme nachvíle, až si zase budeme hrát s dětmi. Aleco se to zase děje? Předmými zraky se ratolestiřadí do zástupu a vypadáto, že dnes z výuky nicnebude. Ničemu ne rozumím.Aha, nerozumělajsem jen chvíli. Dnes jetotiž den, kdy se jde dosprch! Ano, prostě se jdedo sprch… Většina těchtodětí totiž doma sprchuani tekoucí vodu nemá.Proto se zhruba jednouza 14 dní sprchují v rámciškolní docházky ve veřejnýchumývárnách na Bayanhoshu. Zvláštnípohled: šedesát dětí odchází s ručníky, mýdlya hřebeny do veřejných umýváren, kde se jimnabízí osm sprch. Děti používají jen čtyři. Dojedne sprchy se vejdou tři děti – velké dítě za1 000 tugriků (20 korun), malé za 500 (10). Počtyřech hodinách se vymydlení pomalu vracejído školy. No, nyní se už tedy můžeme věnovatvýuce či výukovým hrám? Nenechte se zmýlit.Škola dostala ze zahraničí obnošené oblečenía nyní, když jsou děti tak vymydlené, nastáváta pravá chvíle, aby se jejich štěstí pro dnešekzavršilo: každé dítě je obdarováno „novýmkouskem ošacení“. Někteří berou nové kalhoty,svetr či čepici i pro sourozence a rodiče. Školase takto snaží pomáhat všem dětem a jejichrodinám.A jak to vypadá doma u Tsotloo? Tsotloo jeusměvavá šestnáctiletá dívka. Nemá jed noduchýživot. „Kolik je vás doma a kde byd líte?“, ptámse jí. Tsotloo se pouští do vyprávění: „Mám pětsourozenců, jeden je starší,všichni ostatní mladší než já.Bydlíme s maminkou v jurtě.Tatínka nemáme. Zabili námho. Jeden z mých mladšíchsourozenců to viděl a za volalpolicii…“ Dva z jejích sourozencůchodí také do našíSTUDENTSKÁ RUBRIKAZ notesu studentské zapisovatelky: S rozvojovým projektem do Mongolska /X – závěr/Zastavení desáté, dětské osudy a nakonec loučeníJak se žije v jurtové čtvrti? Co takhle dát si obyčejnou sprchu? A nakonec – jednou to přijít muselo: po třech měsících každo denníhoúsilí přichází moment loučení…5Rozdávání oblečeníAchlal skoly. Mladšího Turtuvsina trochu znám.Je pěkné šídlo, ani minutu na místě neposedí,neustále se usmívá. Na otázku, co by chtěl dělat,až bude velký, odpovídá:„Chci pracovat a vydělávatpeníze“. „Ale čím chcešbýt?“, ptám se ho znovu.„Já chci pracovat!“ Sehnatpráci v Ulanbátaru totiž nenívůbec jednoduché. A situaceje o to horší, když většinadětí má jen jednoho z rodičů…Některé příběhy neníjednoduché poslouchat,natož je žít. Často jsou tovyprávění, z nichž „běhámráz po zádech“. Tyhleděti, děti na okraji městaUlánbátar, mají ale tuhý kořínek,se životem dokáží poprat.Tři měsíce jsme se jim s Tanjousnažily dě lat radost. Povídalyjsme si s nimi, hrály a snadjsme je i něco naučily. Snažilyjsme se jim ukázat i jiné stránkyživota, než jim zná mé v jurtovéčtvrti. Za tři měsíce jsme ale my,Evropanky, stihly poznat, že protyhle děti je nejdůležitější, že tupro ně někdo je, že je obejmea vyslechne. To, jak rychle senaučí psát a počítat, nehrajeaž tak velkou roli, i když projejich budoucnost je vzdělánínezbytné.Konec pobytu – tudíž i projektu– se pomalu a nenávratněblíží. Troufám si říci, že během5tří měsíců, strávených na okraji mongolskéhoUlanbátaru, jsem pochopila spoustu věcí.Ostatně, to jsem si uvědomila již dříve, nežv poslední den. Přichází loučení. Je nám všemsmutno. Oči máme plné slz, já, Tanja i děti.Mongolskéděti jsmesi oblíbily.A vy padá to,Tsotloo se dvěma nejmladšímibratryže ony nás také. Volání „Bagsa, sajn bajno!“(„Paní učitelko, dobrý den!“) mi bude chybět.Nikdy nezapomenu na chvíle, kdy nás všechnyty děti objímaly…Ten pátek 24. listopadu – den loučení – bylneuvěřitelný po všech stránkách. Do školy sepřijel podívat i náš kamarád Luboš Svoboda,majitel české restaurace v Ulanbátaru. Přijel,viděl a nechal tam půl miliónu tugriků. Paníučitelky okamžite začaly měřit, kolik železa budoumoci koupit, a kolik nových stolů se tedybude moci vyrobit. Byla to pěkná, nečekanátečka za třemi měsíci, které jsem strávila v zemimodrého nebe.Na cestě, jež míří opět k evropským končinám,mi hlavou probleskují obrazy, k nimž patříjednotlivé příběhy, zážitky, zkušenosti. Jsou jakpozitivní, tak i negativní. Hodně jsem se nasmála,ale neskrývám – plakalajsem také.Za všechno jsem ale mocráda. Dnes můžu říci: stálo toza to! Být dobrovolníkem v zahraničíje opravdu nezaplatitelnázkušenost. A jak jsem sek ní dostala? Přes neziskovouorga nizaci INEX SDA jsem sepřihlásila na dobrovolnickýprojekt do Mongolska. Tentopro gram byl sou částí oficiálnízahraniční rozvojové spolupráceČR, kterou podporuje Mini sterstvozahraničních věcí. Na projektuse podílela také německánezisková organizace ASA Programma Česko-německý fondbudoucnosti. Všem jim tímto patřívelký dík. Díky nim nyní mohuhovořit o situaci v Mongolsku v Evro pě a třebase i snažit pomáhat dál. Díky patří také Letní školerozvojové pomoci a spolupráce a Agentuřerozvojové a humanitární pomoci Olomouckéhokraje, mým rodičům, všem přátelům a také těm,kteří se mnou udržovali kontakt nebo na mne jentak mysleli…S. Šafaříková, studentka FTK UP,ve spolupráci s M. Hronovou, foto archiv autorkyV oblasti využití potenciálu stále rostoucí obceabsolventů má Univerzita Palackého značný dluh. Jsouovšem katedry, které se o své absolventy starají, zvouje na své akce. Lepší situace v kontaktech s absolventyje na fakultách s mladší historií, jako je Právnickáfakulta, vlastní aktivitu vyvíjí Přírodovědecká fakulta.Ale na centrální úrovni se agendou absolventů zatímnikdo komplexně nezabývá.Bezprostředně po listopadu 1989 byl ustaven Klubabsolventů a příznivců UP, ten však stál od začátku mimostrukturu UP. Počáteční finanční vklad získal klub ze zápisnéhoa rozmnožoval ho dary. Získané finanční prostředkybyly pak použity na podporu vědecké práce studentů.Fungování klubu a získávání finančních prostředků záviselona osobním nasazení jejich předsedů, jimž za jejichdobrovolnou a náročnou práci patří poděkování.Vznik klubu však přinesl i jeden negativní moment.Vznikl dojem, že o oblast kontaktů s absolventy je postaránoa pro univerzitu už nevyplývají vůči nim žádné/8/ZEPTALI JSME SE ZA VÁSAbsolventi Univerzity Palackého jsou jednou z mnoha tzv. cílových skupin, jíž by se měla UP zabývat. Proč? Jsou seskupením s obrovským potenciálem zpětné vazby, možnéspolupráce a v neposlední řadě i finančních kontraktů. Zkušený marketér by v této souvislosti jmenoval spoustu dalších pozitiv, kterých by UP mohla aktivní komunikacís absolventy dosáhnout. Komunikovat však nelze bez konkrétních a aktualizovaných dat. V tomto směru je olomoucká univerzita pozadu. Možná však, že ne na dlouho.Co se nově dě je v letitě diskutované tématice Absolventi? Na otázku odpovídá PhDr. T. Hrbek, kancléř UP:povinnosti. To neznamená, že by téma absolventi bylozcela opomíjeno. V době příprav na oslavy 50. výročíobnovení olomoucké univerzity bylo rozesláno na10 000 dopisů a zveřejněny inzeráty v médiích s výzvouabsolventům k účasti na srazu absolventů v Olomouci.Sraz absolventů se v roce 1996 uskutečnil,měl svou univerzitní část – setkání na Horním náměstía fakultní část, setkání po olomouckých sálech a restauracích.Fakulty tehdy získaly rozsáhlou databáziaktuálních údajů o absolventech. Některá pracovištěs ní dodnes pracují a udržují ji v aktuálním stavu.Klub absolventů a příznivců UP dospěl do stádia,kdy jeho výbor zjistil, že bez administrativního zázemínemůže plnit úkoly, které náležejí univerzitě. Jehoumrtvení se projevilo i v tom, že bylo zapotřebí změnitStatut přednášky významného absolventa, který předpokládalorganizační účast klubu. Živou komunikacimezi absolventy, kteří o to projeví zájem, zprostředkovávádnes Portál absolventů UP.Ze strany vedení UP se s absolventy se pracujenesoustavně, nahodile. Jednou z důležitých akcí letošníhojubilejního roku bylo setkání s absolventy-aktivistyz roku 1945. Toto setkání se uskutečnilo z podnětu řediteleArchivu UP PhDr. P. Urbáška. Svou emocionálnístránkou patřilo k vrcholům oslav. Jde však o ojediněléakce bez ujasněné koncepce. Potíž je v tom, že starosto absolventy, o marketingové využití spolupráces nimi, není zatím v pověření žádného z prorektorů.V diskusi se rýsuje možnost přiřazení této agendyprorektorovi pro vnější vztahy.Jeden z dílčích kroků, které by měly vést k narovnánídluhu, je záměr zpracovat základní přehled absolventů.Nejde o jejich současné kontakty, ale o prostýseznam absolventů s uvedením jména, příjmení, titulua absolvovaného programu a oboru v době absolvováníUP. Při pořizování této databáze bude pro ročníkyod roku 1999 využita databáze STAG, pro staršíDokončení na str. 9

Zeptali…Dokončení ze str. 8ročníky bude využit archivní materiál UP a databázefakult či kateder. Tento záměr byl zakomponován dorozvojového projektu v Programu č. 11, z něhož budehrazeno vytvoření databáze a excerpce archivníchmateriálů. Garantem celého rozvojového projektu jeprof. E. Weigl, CSc., organizačně zajistí realizaci tétočásti projektu PhDr. T. Hrbek a metodicky povede excerpciředitel Archivu UP PhDr. P. Urbášek.To ovšem nenahradí koncepční práci s absolventy,kterou by měla univerzita zajišťovat. Dlouhodobýzáměr činnosti UP na období 2006–2010 se zabýváabsolventy jen z jediného hlediska. Konstatuje, že„preferované obory v celém oborovém spektru UniverzityPalackého z hlediska uplatnění absolventů zatímnejsou systematicky sledovány“. V Aktualizaci DZ UPjsou absolventi zmíněni jen v kapitole Kvalita a excelenceakademických činností, v níž se uvádí, že UP„bude podporovat talentované studenty a absolventydoktorských studijních programů, nabízet jim možnostizaměstnání a studijní nebo pracovní pobyty na renomovanýchtuzemských a zahraničních pracovištích“a že UP „rozšíří sledování uplatnění absolventů UP natrhu práce (projekt REFLEX) a bude reagovat na jehovýsledky“. Marketingové využití práce s absolventy, nakteré se ptáte, zatím v koncepci UP chybí.-th-, -map-ČETBA NA POKRAČOVÁNÍRektoři olomoucké univerzity v letech 1573–186042. MILWENTZL (Mühlwentzl, Mülwentzel, Mihlwentzl, Millwentzl, Milwentzel) Joannes (Jan), S.J., Phil. Dr., Theol. Dr.(* 27. 8. 1662 Cheb – † 11. 6. 1719 Olomouc), rektor od 26. 4. 1718 do 11. 6. 1719(I) Ortografie příjmení 42. rektora koleje a univerzityTovaryšstva Ježíšova v Olomouci byla vpravdě různorodá,přidržíme se proto podoby, jakou toto příjmenímá v záhlaví stránek přáslušného rektorského diaria,na nichž stojí „Rectore P. Joanne Milwentzl (Za rektoraP. Jana Milwentzla)“. Soudě podle příjmení a místanarození náležel Jan Milwentzl k chebským Němcům– narodil se totiž v Chebu 27. srpna 1662. DoTovaryšstva Ježíšova vstoupil dne 12. listopadu 1677,kdy absolvoval rétoriku, poslední třídujezuitského gymnázia v klementinskékoleji na Starém Městě Pražském. V letech1678–1679 pobýval v brněnskémnoviciátu, nato studoval jako příslušníkklementinské jezuitské koleje na Filozofickéfakultě Karlo-Ferdinandovy univerzityv Praze; dne 13. listopadu 1677 zdezískal aprobaci pro vyučování na nižšíchřádových školách. V letech 1683–1685působil jako profesor nižších tříd gymnáziaa vizitátor jezuitských řádovýchdomů při profesním domu TovaryšstvaJežíšova u sv. Mikuláše v Praze na MaléStraně, následujícího roku pobýval v jezuitskékoleji v Kladsku, kde vedl třídupoetiky (5. gymnazijní třídy), a v letech1688–1691 studoval v Římě teologii.Po návratu do Prahy se P. Jan Milwentzluplatňoval jako profesor rétorikya etiky na Filozofické fakultě Karlo--Fer dinandovy univerzity, exhortátora akademický kazatel. Léta 1695–1697strávil v Olomouci, kde přednášel nazdej ší filozofické fakultě, plnil povinnostiexhortátora, zpovědníka a byl činný jako„corrector lectionum mensae“, tj. dohližitelpři předčítání teologických textů běhemstolování; dne 2. února 1696 složilv Olomouci čtyři slavné sliby řádovéhoprofesa. V letech 1697–1698 vyučovalP. Jan Milwentzl kanonické právo v jezuitskémsemináři ve Vratislavi, působil též jako katechetapři zdejším kostele sv. Voršily, exhortátor a zpovědník.Poslední dvě léta 17. století prožíval opět v Praze jako5Záznamy v rektorském diariu P. Jana Mihlwenzla z 9. až 14. května 1718: „9 Lun.Scholâ totâ die, manè disputa’o Picorum. 10 Mart. Recreatio totâ die perrectio ettractatio Professorum in Radica 11 Merc Scholâ totâ die dimidiâ die disputatio PublicaPsicorum 12 Jovis Recreatio totâ die cum catechismo Studiosorum post meridiemdisputatio physicorum 14 Sab. Scholâ totâ die et disputatio ex universa theologia.advenit Nissâ P. Ridaller, rediturq Brunam 4ta post meridiem Litaniæ. (9. [Den] Luny [tj.pondělí]. Vyučování po celý den, ráno disputace fyziků [2. ročníku filozofické fakulty].10. Martův [den, tj, úterý]. Zotavená po celý den, odchod a hostina profesorů v Radíkově.11. Merkurův [den, tj. středa]. Vyučování po celý den, polovina dne veřejnádispotace fyziků. 12. Jovišův [den, tj. pátek]. Zotavená po celý den s katechismem[tj. náboženským vyučováním] studentů, po poledni disputace fyziků. 14. Sobota.Vyučování po celý den a disputace ze všeobecné teologie. Z Nisy přišel P. Ridallervracející se do Brna. O čtvrté hodině po poledni litanie.)“ Moravský zemský archivBrno, fond E 28 Jezuité Olomouc, sign. Knihy II/5, fol. 99rprofesor filozofie na Filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovyuniverzity.Svůj první rektorský úřad zastával P. Jan Milwenzlv jezuitské koleji v Českém Krumlově, a to od 21. října1700 do 29. října 1703. Uveďme v té souvislosti, žejezuity povolal do Českého Krumlova roku 1584 VilémUrsin z Rožmberka (1535–1592), jenž jim pro kolejvěnoval čtyři domy u Vysoké brány. Jezuité v těchtodomech zřídili lékárnu (čp. 66 – se zachovanou nástěnnoumalbou ze 16. století a původními regály), gymnázium,původně jezuitský seminář (čp. 152), k němužk němuž byla v roce 1737 přistavěna kaple sv. Josefa,divadlo – tzv. synagogu (čp. 153) a kolej, spojenous jezuitskou zahradou na protějším břehu Vltavy visutýmmostem (čp. 154, bývalý hotel U Růže).Z Českého Krumlova putoval P. Jan Milwentzl opětdo Olomouce. V letech 1704–1705 přednášel na zdejšíteologické fakultě morální teologii, v letech 1703–1709dogmatickou teologii, v roce 1710 řídil tuto fakultu jakojejí děkan a v letech 1709–1711 byl kancléřem olomouckéuniverzity a nejvyšším studijním prefektem, působilrovněž jako exhortátor, zpovědník, konzultor kolejea „resolvator casuum“ (posuzovatel životních případůz teologického hlediska). Dnem 24. září 1713 svěřil tehdejšípředstavený české province TJ P. František Fragstein(1661–1728) P. Janu Milwentzlovi řízení jezuitskékoleje v Chomutově; rektorský úřad zde zastával páterMilwentzl po obvyklé triennium, a to do 12. září 1715.Následující léta, od 3. října 1715 do 26. dubna 1718,stál páter Milwentzl v čele jezuitské koleje v Nise.Už v neděli 24. dubna 1718 však zaznamenal dosavadnírektor koleje a univerzity v Olomouci P. JanPfefferkorn do rektorského diaria, že „Hodie circa 5ta’appulit feliciter ad nos Successor meus in ComitivuPatris Procuratoris. Salutatus à Domesticis. Ad meammensam invitatus. (Dnes kolem 5. [hodiny] k námšťastně dorazil můj nástupce v doprovodu pátera prokurátora[zástupce koleje ve světských záležitostech].Pozdraven [byl] domácími [tj. příslušníky olomouckékoleje TJ]. Pozván [byl] k mému stolu.)“Následující úterý, tzn. 26. dubna 1718,byl pak P. Jan Milwentzl v jídelně kolejepromulgován rektorem.První den měsíce května, svátek apoštolůFilipa a Jakuba, připadl roku 1718na neděli, a tak jeho průběh byl obzvláštěslavnostní: „Mane hora 4ta musica ex turrisconvictus. Hora 5ta 1ma missa (Ránoo čtvrté hodině hudba z věže konviktu.O páté hodině 1. mše).“ O šesté hodiněse konala další mše, během níž příslušnícijezuitské koleje přistoupili ke sv. přijímání,„reliqua in templo et oratoriis Suo ordine.Sumpserunt aliqui medicina majalem.1ma Dnica menses (ostatek v kostelea v oratořích [tj. modlitebnách] svým pořádkem.Někteří [příslušníci koleje] bralimájovou medicínu. První neděle měsíce).“Je otázka, zda ona „májová medicína“znamená pouštění žilou, nebo spíše tzv.sázení baněk, jemuž se přisuzoval obdobnýúčinek, poněvadž 3. května rektorMihlwentzel mj. zaznamenal: „Aliquibq incisavena (některým [příslušníkům koleje]naříznuta žíla).“Pokud jde o výuku, střídají se v diariustereotypně záznamy „scholâ totâ die(výuka po celý den)“, např. v pondělí2. a v úterý 3. května 1718, a „recreatiototâ die (zotavená po celý den), např. vestředu 4. května 1718. Záznamy z následujícíchdvou dní sdělují: „5 Jov. Schola tota diepost meridiem in templo confessiones Studiosorump crastinum 6 Ven Festum S. Joannis ante Portamlatinam actus Academicus cum Oratione de Sancto,post meridiem vacantia pro omnibus. (5. Jovišův [den,tj. čtvrtek]. Vyučování po celý den, odpoledne v kostelezpovědi studentů vzhledem k zítřejšímu – Venušin[den, tj. pátek] – svátku sv. Jana [apoštola a evangelisty]před Latinskou branou; akademický akt s promluvouo světci. Odpoledne prázdno pro všechny.“Jak je zřejmé, jezuitští učitelé své studenty výukounepřetěžovali – tím více jsou hodny obdivu výsledkyjejich pedagogické činnosti.Prof. J. Fiala, CSc.(Pokračování příště)Soupis rektorů olomouckého vysokého učenína jde te na webových stránkách UP www.upol.czv oddíle O univerzitě/Historie a současnost.Katedra psychologie, Filozofická fakulta UP a Centrum adiktologie Psychiatrické kliniky1. lékařské fakulty UK ve spolupráci s partnery společně organizujíVI. česko-slovenskou konferenci Kvalitativní přístup a metody ve vědách o člověku„Analýza a interpretace kvalitativních dat“.Místo konání: Umělecké centrum UP, Univerzitní 3, Olomouc.Termín konání: 15.–16. 1. 2007.Program a aktuální informace ke konferenci jsou zveřejněny na internetových stránkáchwww.psych.upol.cz a www.adiktologie.cz.Přihlášky i abstrakta je možné vyplnit pouze v elek tronické podobě na webových stránkách adiktologiewww.adiktologie.cz./9/

Zeptali…Dokončení ze str. 8ročníky bude využit archivní materiál UP a databázefakult či kateder. Tento záměr byl zakomponován dorozvojového projektu v Programu č. 11, z něhož budehrazeno vytvoření databáze a excerpce archivníchmateriálů. Garantem celého rozvojového projektu jeprof. E. Weigl, CSc., organizačně zajistí realizaci tétočásti projektu PhDr. T. Hrbek a metodicky povede excerpciředitel Archivu UP PhDr. P. Urbášek.To ovšem nenahradí koncepční práci s absolventy,kterou by měla univerzita zajišťovat. Dlouhodobýzáměr činnosti UP na období 2006–2010 se zabýváabsolventy jen z jediného hlediska. Konstatuje, že„preferované obory v celém oborovém spektru UniverzityPalackého z hlediska uplatnění absolventů zatímnejsou systematicky sledovány“. V Aktualizaci DZ UPjsou absolventi zmíněni jen v kapitole Kvalita a excelenceakademických činností, v níž se uvádí, že UP„bude podporovat talentované studenty a absolventydoktorských studijních programů, nabízet jim možnostizaměstnání a studijní nebo pracovní pobyty na renomovanýchtuzemských a zahraničních pracovištích“a že UP „rozšíří sledování uplatnění absolventů UP natrhu práce (projekt REFLEX) a bude reagovat na jehovýsledky“. Marketingové využití práce s absolventy, nakteré se ptáte, zatím v koncepci UP chybí.-th-, -map-ČETBA NA POKRAČOVÁNÍRektoři olomoucké univerzity v letech 1573–186042. MILWENTZL (Mühlwentzl, Mülwentzel, Mihlwentzl, Millwentzl, Milwentzel) Joannes (Jan), S.J., Phil. Dr., Theol. Dr.(* 27. 8. 1662 Cheb – † 11. 6. 1719 Olomouc), rektor od 26. 4. 1718 do 11. 6. 1719(I) Ortografie příjmení 42. rektora koleje a univerzityTovaryšstva Ježíšova v <strong>Olomouci</strong> byla vpravdě různorodá,přidržíme se proto podoby, jakou toto příjmenímá v záhlaví stránek přáslušného rektorského diaria,na nichž stojí „Rectore P. Joanne Milwentzl (Za rektoraP. Jana Milwentzla)“. Soudě podle příjmení a místanarození náležel Jan Milwentzl k chebským Němcům– narodil se totiž v Chebu 27. srpna 1662. DoTovaryšstva Ježíšova vstoupil dne <strong>12</strong>. listopadu 1677,kdy absolvoval rétoriku, poslední třídujezuitského gymnázia v klementinskékoleji na Starém Městě Pražském. V letech1678–1679 pobýval v brněnskémnoviciátu, nato studoval jako příslušníkklementinské jezuitské koleje na Filozofickéfakultě Karlo-Ferdinandovy univerzityv Praze; dne 13. listopadu 1677 zdezískal aprobaci pro vyučování na nižšíchřádových školách. V letech 1683–1685působil jako profesor nižších tříd gymnáziaa vizitátor jezuitských řádovýchdomů při profesním domu TovaryšstvaJežíšova u sv. Mikuláše v Praze na MaléStraně, následujícího roku pobýval v jezuitskékoleji v Kladsku, kde vedl třídupoetiky (5. gymnazijní třídy), a v letech1688–1691 studoval v Římě teologii.Po návratu do Prahy se P. Jan Milwentzluplatňoval jako profesor rétorikya etiky na Filozofické fakultě Karlo--Fer dinandovy univerzity, exhortátora akademický kazatel. Léta 1695–1697strávil v <strong>Olomouci</strong>, kde přednášel nazdej ší filozofické fakultě, plnil povinnostiexhortátora, zpovědníka a byl činný jako„corrector lectionum mensae“, tj. dohližitelpři předčítání teologických textů běhemstolování; dne 2. února 1696 složilv <strong>Olomouci</strong> čtyři slavné sliby řádovéhoprofesa. V letech 1697–1698 vyučovalP. Jan Milwentzl kanonické právo v jezuitskémsemináři ve Vratislavi, působil též jako katechetapři zdejším kostele sv. Voršily, exhortátor a zpovědník.Poslední dvě léta 17. století prožíval opět v Praze jako5Záznamy v rektorském diariu P. Jana Mihlwenzla z 9. až 14. května 1718: „9 Lun.Scholâ totâ die, manè disputa’o Picorum. 10 Mart. Recreatio totâ die perrectio ettractatio Professorum in Radica 11 Merc Scholâ totâ die dimidiâ die disputatio PublicaPsicorum <strong>12</strong> Jovis Recreatio totâ die cum catechismo Studiosorum post meridiemdisputatio physicorum 14 Sab. Scholâ totâ die et disputatio ex universa theologia.advenit Nissâ P. Ridaller, rediturq Brunam 4ta post meridiem Litaniæ. (9. [Den] Luny [tj.pondělí]. Vyučování po celý den, ráno disputace fyziků [2. ročníku filozofické fakulty].10. Martův [den, tj, úterý]. Zotavená po celý den, odchod a hostina profesorů v Radíkově.11. Merkurův [den, tj. středa]. Vyučování po celý den, polovina dne veřejnádispotace fyziků. <strong>12</strong>. Jovišův [den, tj. pátek]. Zotavená po celý den s katechismem[tj. náboženským vyučováním] studentů, po poledni disputace fyziků. 14. Sobota.Vyučování po celý den a disputace ze všeobecné teologie. Z Nisy přišel P. Ridallervracející se do Brna. O čtvrté hodině po poledni litanie.)“ Moravský zemský archivBrno, fond E 28 Jezuité Olomouc, sign. Knihy II/5, fol. 99rprofesor filozofie na Filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovyuniverzity.Svůj první rektorský úřad zastával P. Jan Milwenzlv jezuitské koleji v Českém Krumlově, a to od 21. října1700 do 29. října 1703. Uveďme v té souvislosti, žejezuity povolal do Českého Krumlova roku 1584 VilémUrsin z Rožmberka (1535–1592), jenž jim pro kolejvěnoval čtyři domy u Vysoké brány. Jezuité v těchtodomech zřídili lékárnu (čp. 66 – se zachovanou nástěnnoumalbou ze 16. století a původními regály), gymnázium,původně jezuitský seminář (čp. 152), k němužk němuž byla v roce 1737 přistavěna kaple sv. Josefa,divadlo – tzv. synagogu (čp. 153) a kolej, spojenous jezuitskou zahradou na protějším břehu Vltavy visutýmmostem (čp. 154, bývalý hotel U Růže).Z Českého Krumlova putoval P. Jan Milwentzl opětdo Olomouce. V letech 1704–1705 přednášel na zdejšíteologické fakultě morální teologii, v letech 1703–1709dogmatickou teologii, v roce 1710 řídil tuto fakultu jakojejí děkan a v letech 1709–1711 byl kancléřem olomouckéuniverzity a nejvyšším studijním prefektem, působilrovněž jako exhortátor, zpovědník, konzultor kolejea „resolvator casuum“ (posuzovatel životních případůz teologického hlediska). Dnem 24. září 1713 svěřil tehdejšípředstavený české province TJ P. František Fragstein(1661–1728) P. Janu Milwentzlovi řízení jezuitskékoleje v Chomutově; rektorský úřad zde zastával páterMilwentzl po obvyklé triennium, a to do <strong>12</strong>. září 1715.Následující léta, od 3. října 1715 do 26. dubna 1718,stál páter Milwentzl v čele jezuitské koleje v Nise.Už v neděli 24. dubna 1718 však zaznamenal dosavadnírektor koleje a univerzity v <strong>Olomouci</strong> P. JanPfefferkorn do rektorského diaria, že „Hodie circa 5ta’appulit feliciter ad nos Successor meus in ComitivuPatris Procuratoris. Salutatus à Domesticis. Ad meammensam invitatus. (Dnes kolem 5. [hodiny] k námšťastně dorazil můj nástupce v doprovodu pátera prokurátora[zástupce koleje ve světských záležitostech].Pozdraven [byl] domácími [tj. příslušníky olomouckékoleje TJ]. Pozván [byl] k mému stolu.)“Následující úterý, tzn. 26. dubna 1718,byl pak P. Jan Milwentzl v jídelně kolejepromulgován rektorem.První den měsíce května, svátek apoštolůFilipa a Jakuba, připadl roku 1718na neděli, a tak jeho průběh byl obzvláštěslavnostní: „Mane hora 4ta musica ex turrisconvictus. Hora 5ta 1ma missa (Ránoo čtvrté hodině hudba z věže konviktu.O páté hodině 1. mše).“ O šesté hodiněse konala další mše, během níž příslušnícijezuitské koleje přistoupili ke sv. přijímání,„reliqua in templo et oratoriis Suo ordine.Sumpserunt aliqui medicina majalem.1ma Dnica menses (ostatek v kostelea v oratořích [tj. modlitebnách] svým pořádkem.Někteří [příslušníci koleje] bralimájovou medicínu. První neděle měsíce).“Je otázka, zda ona „májová medicína“znamená pouštění žilou, nebo spíše tzv.sázení baněk, jemuž se přisuzoval obdobnýúčinek, poněvadž 3. května rektorMihlwentzel mj. zaznamenal: „Aliquibq incisavena (některým [příslušníkům koleje]naříznuta žíla).“Pokud jde o výuku, střídají se v diariustereotypně záznamy „scholâ totâ die(výuka po celý den)“, např. v pondělí2. a v úterý 3. května 1718, a „recreatiototâ die (zotavená po celý den), např. vestředu 4. května 1718. Záznamy z následujícíchdvou dní sdělují: „5 Jov. Schola tota diepost meridiem in templo confessiones Studiosorump crastinum 6 Ven Festum S. Joannis ante Portamlatinam actus Academicus cum Oratione de Sancto,post meridiem vacantia pro omnibus. (5. Jovišův [den,tj. čtvrtek]. Vyučování po celý den, odpoledne v kostelezpovědi studentů vzhledem k zítřejšímu – Venušin[den, tj. pátek] – svátku sv. Jana [apoštola a evangelisty]před Latinskou branou; akademický akt s promluvouo světci. Odpoledne prázdno pro všechny.“Jak je zřejmé, jezuitští učitelé své studenty výukounepřetěžovali – tím více jsou hodny obdivu výsledkyjejich pedagogické činnosti.Prof. J. Fiala, CSc.(Pokračování příště)Soupis rektorů olomouckého vysokého učenína jde te na webových stránkách UP www.upol.czv oddíle O univerzitě/Historie a současnost.Katedra psychologie, Filozofická fakulta UP a Centrum adiktologie Psychiatrické kliniky1. lékařské fakulty UK ve spolupráci s partnery společně organizujíVI. česko-slovenskou konferenci Kvalitativní přístup a metody ve vědách o člověku„Analýza a interpretace kvalitativních dat“.Místo konání: Umělecké centrum UP, Univerzitní 3, Olomouc.Termín konání: 15.–16. 1. 2007.Program a aktuální informace ke konferenci jsou zveřejněny na internetových stránkáchwww.psych.upol.cz a www.adiktologie.cz.Přihlášky i abstrakta je možné vyplnit pouze v elek tronické podobě na webových stránkách adiktologiewww.adiktologie.cz./9/

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!