01 AMB Leden 2009.indd

4-56-78-910-1112-1314-1516-1718-1920-2122-2324-25V ochraně přírody budu silným soupeřemS náměstkem hejtmanky Ústeckého krajeMgr. Arno Fišerou nejen o ekologiiKrušné hory – utajená krásaPamátky v Českém JiřetíněOd Meppelských se máme co učitRozhovor s primátorem statutárního města MostuIng. Vlastimilem VozkouLitvínov – město v pohybuZajímavosti o městě pod Krušnými horamiÚprava limitů pomůže všemHovoříme s generálním ředitelem Severočeských dolů, a. s.Ing. Janem DemjanovičemMostecko jak jej neznáte…Mostecké „dromy“ – republikový unikátŽatec – město, kde je pivo domaTradice výroby piva v ŽatciNení dlažba jako dlažbaModerní materiály chrání zdraví dětíZ Krušných hor až k DalajlámoviJiří Hromada jak jej neznáteHurá na zimní hřebenyKrušnohorská běžecká magistrála čeká na vásNorsko není jen rybářský rájO rybaření a krásách NorskaAMB – časopis s novou tváří!Příjemný den vážení přátelé.V letošním roce tomu bude patnáct let, kdy začalčasopis AMB vycházet a rok 2009 je i určitým mezníkemv jeho dalším vývoji. Jménem nových majitelů bychomvám rádi poděkovali za dosavadní přízeň a zároveňvás seznámili s cestami, kterými se bude AMB,jeho grafi cká úprava, obsah a poslání, dále ubírat.Předpokladem jeho dalšího rozvoje je nejen profesionálníúprava designu, ale hlavně náplň jeho stráneka cílená distribuce. Naším přáním je přinášet objektivní,pozitivní a zajímavá témata ze současného životaregionů, krajů, měst a obcí.Nezastupitelné místo zde bude zaujímat společenskýživot, cestování a využívání volného času, turistické,historické a kulturní památky kolem nás. Neboť jednes vše především o informacích, budeme vám přinášetčlánky k současným aktuálním tématům a připravovanýmakcím ve vašem okolí. Budeme vám vděčni zakaždý námět či informaci o tom, co se ve vašem městěči obci podařilo vytvořit v rámci nových projektů, šikovnostívašich zvolených představitelů a obyvatel.V našem časopisu chceme také prezentovat subjekty,poskytující služby v oblastech, souvisejícíchs těmito vašimi aktivitami, rozhovory se zajímavýmiosobnostmi veřejného a společenského života, kultury,sportu a podnikání. Časopis AMB není místem politickýcha osobních konfrontací, nýbrž prostorem pro volnésdělování pozitivních myšlenek a informací.Zajímavý je však nejen svým obsahem, ale i výšezmíněnou distribucí. Ta je prezentována již prvním lednovýmčíslem, určeným pro veletrhy cestovního ruchuv Brně a Praze, kde se s většinou z vás jistě setkáme.Dalším nástrojem toho, aby se časopis AMB dostal kesvým uživatelům, je jeho pravidelné doručování naobecní, městské úřady a informační centra k další volnédistribuci.Věříme, že nám budete dále projevovat svoji přízeňa těšíme se na další spolupráci.Redakce a vydavatelství26Vítejte v královské KadaniMěsto současné i historickéVydavatel: Coming Company s. r. o.,Růžový vrch 78, 435 46 Hora Svaté KateřinyŠéfredaktorka: Jana UrbanováRedakce: Pavel Matějka, Lubomír Šlapka,František Dočekal, Jitka Cibulková, Helena ŘehořováSekretariát: tel.: 476 704 346, fax: 476 441 857Mobil: 777 055 661, 777 109 099E-mail: ambpress@seznam.czhttp://www.ambpress.czAMBMĚSTA | OBCE | REGIONY | CESTOVÁNÍ | ŽIVOTNÍ STYLGrafické zpracování: Reklamní agentura Daniel s. r. o.Tisk: Magnus II s. r. o.Distribuce: Česká pošta, a. s.Registrace: ISSN 1214-5289, OKÚ 5/97Redakce a vydavatelství neodpovídají za obsaha formu článků, dodaných jako placená inzerce (PI, PR).Neoznačené materiály jsou redakční, šíření časopisunebo jeho částí není povoleno.

ROZHOVORV ochraně přírody budu silným soupeřemrozhovor s náměstkemhejtmanky Ústeckého krajeMgr. Arno FišerouPatřím k lidem, kteří užloni v červnu chtěli, abyJana Vaňhová byla jedničkoukandidátky…Novou hejtmankou Ústeckého kraje se stalavaše stranická kolegyně Jana Vaňhová. Překvapilovás to?Nebyl bych upřímný, kdybych tvrdil, že jsem tonetušil. Patřím k lidem, kteří už loni v červnuchtěli, aby Jana Vaňhová byla jedničkou kandidátky.Věřil jsem v její potenciál. To, že se JaroslavFoldyna objevil v čele kandidátní listiny, byldůsledek bouřlivé situace v sociální demokraciiv Ústeckém kraji. Šlo o kompromisní variantu. Jáosobně jsem ho považoval spíš za truclídra nežza skutečného kandidáta na hejtmana.Vy sám jste se stal náměstkem hejtmanky.Nebojíte se vysoké funkce?Nebojím, mám letité zkušenosti z politiky; podobnoufunkci jsem zastával na magistrátu. Vážímsi důvěry zastupitelů, dostal jsem skoro absolutnípodporu a toho si nesmírně vážím. Budu sesnažit, aby svého postoje nikdy nelitovali a bylii na konci volebního období přesvědčeni, že jejichvolba byla správná.Můžete upřesnit, čemu se budete věnovat?Jak vyřešíte souběh funkcí náměstka primátoraa hejtmanky?V této otázce mám jasno: opustím pozici náměstkaprimátora ale zůstanu radním. Rád bychdokončil projekty, které se mi za sociální demokraciipodařilo prosadit. Určitě se zasadím, abychomdokončili domov důchodců a splním slibyvoličům z oblasti dopravy. Tam je to opravdusložité, takže je nedokážu splnit beze zbytku, aletak na devadesát procent. A kvůli těmto závazkůmchci zůstat v radě krajského města, ne z nějakéješitnosti. Abych to dokázal stihnout, aniž bych sekterémukoliv závazku zpronevěřil nebo ho šidil,budu uvolněným náměstkem pro kraj a neuvolněnýmradním pro město. Podle mého je to maximum,co se dá stihnout.Co se změní ve vašem osobním životě?Myslím, že nic. V politice jsem již jedenáct leta rodina už si zvykla, že jsem v práci o víkendech,že neustále jezdím po různých jednáních, konferencích,schůzích. V podstatě mě v mém osobnímživotě žádná velká změna nečeká, snad jenjiná cedulka na dveřích kanceláře.Kraj není jen přerozdělovnapeněz a má na kvalituživota občanů mimořádněsilný význam…Tomu, čím jsem se zabýval už jako náměstekprimátora Ústí nad Labem: životnímu prostředía jeho ochraně. Možná víte, že jsem byl v čelekomise, jež se zabývá vlivem energetiky naživotní prostředí. Nyní získám větší záběr a takévětší odpovědnost. Hned druhý den, co jsem bylv úřadě, na mě čekaly materiály o posouzení vlivustavby větrné elektrárny a bioplynové stanicena životní prostředí. Protože jsem se o enviromentzajímal už dávno, budou ve mně mít stavebníci,průmyslníci i podnikatelé, kteří k němunepřistupují s dostatečnou ohleduplností, silnéhosoupeře.A jak chcete změnit vnímání krajské samosprávymezi lidmi?Začnu tím, k čemu mě inspirovaly už mítinkya setkání s lidmi na ulicích během předvolebníkampaně. Pochopil, jsem, že obyčejný člověkčasto vůbec neví, co si má pod pojmem krajskáspráva nebo vyšší územně samosprávní celekpředstavit.Chtěl bych to zásadně změnit. Aby lidé věděli, žese v kraji při jednání o školství, zdravotnictví neboo každé silnici či jiné stavbě rozhoduje faktickyo jejich životech. Kraj má opravdu velmi složitéFoto: Pavel Matějka, archiv AMB4 AMB leden 2009

ROZHOVORPatřím k lidem, kteří užloni v červnu chtěli, abyJana Vaňhová byla jedničkoukandidátky.a značně důležité kompetence. Není to jen přerozdělovnapeněz a má na kvalitu života občanůmimořádně silný význam.Nevadí, že vám bude šéfovat žena?Nevadí mi to a nechápu, proč by mělo. Když jsempracoval na odboru školství, měl jsem ředitelku,takže můžu směle tvrdit, že vím, jaké to je pracovatse ženou ve vysoké funkci. A novou hejtmankuznám, zkušenosti s ní jsem posbíral v politice,jsme přeci straničtí kolegové. Vnímám ji jakozkušenou ženu, prozřetelnou a rozvážnou. Takženemám důvod pochybovat o tom, že obstojí.Z odborného hlediska ji neznám, ale k tomu jistěbudu mít dost příležitostí.Co byste popřál čtenářům do nového roku?Aby politici, které si zvolili, pracovali pro ně,k jejich plné spokojenosti.Aby se nebáli napsat, přijít a říct nebo nějakýmjiným způsobem dát najevo svou spokojenost činaopak nespokojenost s prací samospráv. A taképevné zdraví, které je pro kvalitní život nezbytné,a vše další, co si přejí.Za rozhovor děkuje Jana Urbanovásilný soupeřAMB leden 20095

OBCE KRUŠNÝCH HORKrušné hory – utajená krásaČeský JiřetínPřehrada FlájeV Českém Jiřetíně bylanalezena ložiska solia rýžovalo se zde i zlato,stříbro a olovo…Původní dřevorubecká ves byla založena v roce1592, mnohem dříve vznikla sousední obecmíšeňského biskupství Fláje, kdy první doklado jejich existenci pochází již z roku 1346. Flájejsou zajímavé především tím, že zde byl roku1653 postaven protestanský kostel, přestoževšude jinde již probíhala protireformace.V Českém Jiřetíně byla ve stejné době nalezenaložiska soli a rýžovalo se zde i zlato, stříbro a olovo.Obyvatelstvo bylo před 2. světovou válkoupřevážně německé národnosti a jejich obživoubylo hlavně zemědělství a lesnictví. V obci bylacelá řada menších výrobních podniků, předevšímmlýnů a dílen na výrobu hraček a papíru, poháněnýchpřevážně vodní energií získávanou z Flájskéhopotoka. V obci byla rovněž škola, farní úřads kostelem a podle dobových záznamů byl ČeskýJiřetín tehdy prosperující obcí s dobrou úrovní.Hospodářský úpadek obce a její praktické vysídlenízapříčinil odsun Němců po 2. světové válce.Zároveň došlo k likvidaci všech drobných závodů,včetně snížení stavu dobytka a zemědělskévýroby. Důsledkem exhalací z rostoucí těžbyv mostecké uhelné pánvi a zplodin z tepelnýchelektráren pod Krušnými horami, postupně docházeloi k devastaci místních lesů a tím k snižovánípříjmů z lesnictví.Teprve na konci 20. století se snížením škodlivýchemisí z uhelného průmyslu podařilo místní lesya krásnou přírodu natolik oživit, že je dnes hojněnavštěvována turisty, využívající zdejší turistické,běžecké a cyklistické trasy, stejně jako lyžařskésvahy a vleky přímo v obci.Flájská vodní nádrž byla vybudovaná v letech1954–1963 k zásobování měst a obcí podKrušnými horami pitnou vodou. Toto dominantnívodní dílo, jehož hráz je dosud jedinou pilířovoupřehradou v České republice, je vysoké bezmálapadesát metrů a bylo zařazeno mezi technicképamátky. Zatopená plocha je velká 149 hektarůa se svoji délkou pilířové hráze je českým unikátem.Materiál na stavbu přehrady byl dopravovánlanovkou od železničního nádraží Moldavav Krušných horách.Přehrada je nejen nezastupitelnou zásobárnoupitné vody pro Mostecko a Teplicko, ale hrajedůležitou roli při snížování povodňových průtokůna Flájském potoce a výrobě elektrické energieve vodní elektrárně Meziboří.Flájskou přehradou byla kdysi zatopena obec Fláje.Kromě přehrady dnes již obec Fláje připomínápouze dřevěný kostel sv. Jana Křtitele, kterýbyl přestěhován do nedaleké obce Český Jiřetína zbytky Flájského plavebního kanálu…Kostel sv. Jana KřtiteleZaniklých kostelů jsou na Mostecku desítky, alepřestěhovány byly pouze dva, i když ten menšízůstává ve stínu mosteckého gotického kostelaa mnoho se o něm nemluví ani nepíše...Jeho historie je nejdříve spojena s protestanty,kteří zde měli ještě v roce 1653 luteránskoumodlitebnu. Až po druhé světové válce zmizelopůvodní, převážně německé obyvatelstvo, a o 10Foto a text: archiv AMBFlájská přehradaje svoji délkoupilířové hrázečeským unikátem!6 AMB leden 2009

ROZHOVOROd Meppelských se máme co učitIng. Vlastimil Vozkaprimátor statutárního města MostuPane primátore, severočeský Most má už skorodeset let partnerské město v Nizozemsku.Má podle vás družba podobného typu nějakývýznam?lupráci na společných projektech, jako má napříkladChomutov s německým Annabergem, kteréspolečně získaly finanční prostředky na některékulturní projekty?V příštím roce oslavímedeset let spolupráces partnerským městemMeppel …Zajímavé je i funkčníobdobí starosty, kteréje šest let a jmenuje jejkrálovna…Určitě mají kontakty tohoto typu význam. V příštímroce oslavíme deset let spolupráce s partnerskýmměstem Meppel. Za tuto dobu došlo k mnohavýměnám a kontaktům, které přinesly předevšímvzájemné poznání života v obou zemích.Nejste jediné město v zemi s partnerskýmisvazky do zahraničí; některé české obce udržujívztahy hned s několika městy. Proč udržujeMost partnerství právě s Meppelem a co mu topřináší?Most patří mezi šedesátku měst a obcí, které majípartnerství v Holandsku. Mimo to máme ještěpartnerství s německým Marienbergem. Ve srovnánís obdobnými městy jsme Popelkou, protoženení výjimkou mít tři i čtyři partnery v ostatníchEvropských zemích. Proč udržujeme partnerstvíprávě s Meppelem – důvodem je, že byla předlety podepsána vzájemná smlouva o spolupráci,ve které pokračujeme. Přináší nám to předevšímvýměnu informací o činnosti magistrátu, organizaciměsta, legislativě, činnosti a práce s národnostnímimenšinami a další.Má partnerství ještě nějaké další „vedlejší“efekty? Myslím tím například přeshraniční spo-Vzájemné partnerství má řadu společných přínosů.Například ve vztazích s Marienbergem jsmeobdrželi dotaci na společnou kulturní výměnu.Jednalo se o expozici severočeského hornictvív Marienbergu, výměnu hudebních souborůa další. Ve vztahu s Meppelem jsme získali rovněžpodporu Unie na vzájemnou výměnu zástupcůmagistrátu, neziskovek, sportovců. O podporubudeme žádat i pro příští rok, kdy plánujeme návštěvuhudebníků z Meppelu na našich slavnostechv září a ukázku a přátelský zápas v korfbalurovněž zde v Mostě.Jak často se reprezentace Mostu stýká se svýmizahraničními kolegy?Vzájemné kontakty mezi vedením měst bylyv letošním roce dvě. První mé setkání se starostouMeppelu bylo na mezinárodní konferenci,která proběhla na ministerstvu zahraničí v Praze.Tam jsme dohodli účast zástupců města a dalšíchpartnerů v rámci komunitního plánu v Holandskuna téma soužití s menšinami a organizace sportujako hlavních témat. Ale konkrétně k vaší otázce:kontakt mezi vedením měst je jednou ročně.Mimo to po tolika letech probíhají neformálníkontakty samostatně mezi sportovci, umělci,Foto: archiv města Most a AMB8 AMB leden 2009

Rotariány a dalšími. Všechny kontakty považujiza důležité. Zkušenosti ze dvou zemí Unie jsoupřínosem. Je jen škoda, že takovou spoluprácia informace nemají naši poslanci při tvorbě zákonů.Zjišťujeme, že legislativa je například v oblastibydlení značně rozdílná.Máme se od Meppelských co učit? Uveďtenějaký příklad samosprávních pravomocí, kteréusnadňují občanům nizozemského města života které by bylo vhodné v nějaké variantě zavéstu nás?Obě naše země jsou jiné a to se týká také lidí.V Holandsku si váží pozemků, všude jsou upravenézahrádky a okolí domů. Při návštěvě jejichměstského podniku, který je obdobou našichtechnických služeb jsem viděl frontu vozidel naodložení odpadu do sběrného dvora, ve městěpodzemní kontejnery, do kterých odkládají občanéodpad, po té, co je otevřou kartou. Kontejneryodváží pojízdnými lisy obdobně jako u nás, aleobsluhou je jen řidič, který při vysypání nevystupujez vozu. Co se týče samosprávních pravomocí,je jistě zajímavý zákonný postup, kde se městozávazně vyjadřuje ke koupi a prodeji nemovitostí.Bez souhlasu města neproběhne, resp. při jehonesouhlasu město nemovitost odkoupí. Zajímavéje i funkční období starosty, které je šestlet a jmenuje jej královna. Pro nás je inspiracínapříklad organizace úřadu. Přeci jen jde o zemis jinou kulturní a sociální tradicí.Nebylo by podle vás vhodnější navázat vztahyi s nějakým méně vzdáleným regionem s podobnějšímiproblémy?Souhlasím s tím, že je mezi naším státem a Nizozemímřada rozdílů. Právě v tom je myslím podstataUnie, aby se ty dobré rozdíly mohly snadnějipřenést. Odstranění hranic a jednotná měna jsouzákladními předpoklady. Dále je již úloha zákonodárců.Spolupráce s městem, které je blíže nám(například v Polsku nebo na Slovensku), je možná.V současné době nepřipravujeme rozšířenípočtu partnerských měst.Myslíte si, že i občané Mostu zaznamenalinějaký přínos družebních vztahů, třeba v kulturnírovině?V příštím roce oslavíme deset let spolupráces partnerským městem Meppel. Za tuto dobudošlo k mnoha výměnám a kontaktům, kterépřinesly především vzájemné poznání životav obou zemích.Řada občanů města jistě spolupráci zaznamenala.Například žáci i zaměstnanci našich škol,sportovci. Pro příští rok se uvažuje s dalšími kontakty.Uvažuje se kupříkladu, že v rámci sochařskéhosympozia navštíví Most jeden či dva umělciz Nizozemí.Jakou úlohu vlastně hraje spolupráce úřadů vestále se zmenšující Evropě, jejíž jsme součástí?Je důležitá a usnadňuje Čechům cestu do Evropskéhospolečenství nebo stačí čekat, až Evropapřijde za námi? Podle mého názoru je naše spoluprácejak s Marienbergem, tak Meppelem příklademtoho, že se může každá ze stran, pokudchce, vzájemně poznat a dobré zkušenosti přenést.Nic nám nepřijde samo a rozhodně pokudbudeme ve své ulitě sedět doma, tak o nás nebudenikdo mít zájem. Totéž si myslím o našemvztahu k Unii.Děkuji za rozhovor. Jana UrbanováAMB leden 20099

MĚSTA ÚSTECKÉHO KRAJELitvínov – město v pohybuTřicetitisícové město Litvínov se rozkládá najižním úpatí mostecké části Krušných hor, kterému tvoří výraznou dominantu. Severozápadníčást hor proslula svým bohatstvím rud a hornictvím.Těžba nerostů se odrazila v jejich názvu,který v sobě skrývá rudokopeckou činnost, neboťvychází ze slova krušiti – dělat z něčeho kusy.Kořeny města Litvínova sahají až do 13. století.Většího významu však nabývá až po založeníevropsky jedinečné manufaktury na výrobusukna hrabětem Janem Josefem Valdštejnemroku 1715. Litvínov je především městem sportu.Šestnáct sportovních areálů slouží místnímobyvatelům i návštěvníkům města. Zmíněnéblízké Krušného hory pak nabízejí ideální možnostiletní turistiky, zimních sportů a hlavněcykloturistiky. Ve městě se nachází i řada zajímavýchpamětihodností.Město Litvínov a jeho okolí skrývá mnoho možnostía krás. Stojí za to je objevit!Kostel sv. Michaelaarchanděla je nejstaršía nejvýznamnější státemchráněná památka městaLitvínova…Sady se staly vyhledávanýmmístem k příjemnýmprocházkám obzvláštěv jarních měsících…Kostel sv. MichaelaarchandělaKostel sv. Michaela archanděla je nejstarší a nejvýznamnějšístátem chráněná památka městaLitvínova. Byl postaven v letech 1685–1694.O postavení tohoto chrámu se zasloužil tehdejšípražský arcibiskup Jan Bedřich z Valdštejna.Architektem raně barokní stavby byl malíř a architektJan Baptista Mathey, původem z Francie. Létapobýval v Itálii, odkud jej Jan Bedřich z Valdštejnapovolal v roce 1675 do Prahy. Za dvacet let svépůsobnosti v českých zemích navrhl řadu staveb,jako první pražský arcibiskupský palác. Poslednímjeho dílem byl právě kostel v Litvínově.Kostel byl mnohokrát renovován. Poprvé v roce1763 po sedmileté válce, kdy byla obec několikrátvypleněna. I kostel, jak kronikář poznamenal,byl pětkrát hrubě znesvěcen. To vysvětluje skutečnost,že velká část vnitřního vybavení pocházíz 2. poloviny 18. století. V barokním slohu jsouoltáře, sochy, kazatelna, obrazy, lavice jsou rokokové.Při velké renovaci, která probíhala v létech1887–1902, byl interiér významně zkrášlen.V areálu kostela je fara. Tato budova byla postavenav roce 1730. K ní byla v letech 1769–1773přistavěna kaple Bratrství, rovněž v baroknímslohu.V rámci Svatomichaelských oslav v roce 2001byly do Litvínova z dílny zbraslavského zvonařskéhomistra Petra Rudolfa Manouška dovezeny dvazvony. Větší z nich, 850 kilogramový z roku 1522prošel významnou rekonstrukcí. Menší, 200kilogramový,byl nově vyroben. Oba zvony byly posvěcenybiskupem Josefem Kouklem a získaly jménasv. Michael (patron města) a sv. Zdislava (patronkalitoměřické diecéze).Voigtovy sadyNa zadní trakt kostela sv. Michaela archandělanavazují Voigtovy sady, kde je umístěno několikbarokních plastik. Dílem prvořadé hodnoty jesocha Herkula zvaná Samson z dílny MatyášeBernarda Brauna. Socha pochází z let 1730 až1740. Do Litvínova byla převezena pány Valdštejnyze zámku v Duchcově roku 1820. Z likvidovanýchLibkovic bylo do sadů přemístěno sousošíNejsvětější Trojice z roku 1738, kterou nechal zříditAnton Franz Frank, libkovický rodák a mecenáštamního kostela.Sady se staly vyhledávaným místem k příjemnýmprocházkám obzvláště v jarních měsících, kdypark provoní rozkvetlé azalky a rododendrony.Zámek ValdštejnůZa Jana Josefa Valdštejna stál na místě bývalétvrze již před rokem 1727 panský dům, jehožstavitelem byl Giovanni Domenico Canevalle. Dopodoby dnešního barokního zámku jej nechalpřestavět František Josef Jiří v letech 1732 až1743. Charakteristický vzhled mu vtiskl architektFrantišek Maxmilián Kaňka. Po zrušení zámeckézahrady byl v roce 1878 založen zámecký parkText a foto: archiv AMB a města Litvínova10 AMB leden 2009

MĚSTA ÚSTECKÉHO KRAJEv anglickém stylu o rozloze osmi hektarů. Nyníje park vhodným místem k odpočinku a jsou zdepořádány prvomájové Valdštejnské slavnosti.Od 70. let 19. století byl objekt upravován a adaptovánna byty a kanceláře a zámecké interiérybyly odstraněny či zanikly. Původní uspořádánímístností bylo postupně znehodnocováno, sálv hlavním křídle byl porušen vloženým patrem. Poprvní světové válce přešel zámek do vlastnictvístátu a sídlila zde hospodářská správa velkostatku.Po roce 1948 byl objekt užíván Správou státníchlesů v Litvínově. V roce 1960 byla provedenačástečná rekonstrukce zámku a objekt byl převedendo správy Městského muzea a po integracimuzeí v roce 1964 do majetku Okresního muzeav Mostě. Již na počátku 80. let 20. století bylozřejmé, že objekt nesplňuje stavební požadavky.Proto byly roku 1987 zahájeny práce na přípravědalší rekonstrukce.Smetanova uliceSmetanova ulice patří mezi nejkrásnější částiměsta. Nachází se v ní řada pěti nově zrekonstruovanýchsecesních domů postavených v letech1901 až 1906. Soubor secesních domů tvoříojediněle zachovaný komplex obytných domůs charakteristickými fasádami uplatňovanýmiv novém uměleckém stylu na přelomu 19. a 20.století. Další domy s obdobnou výzdobou jsouv blízké Tržní ulici. Ve Smetanově ulici navštivtetaké budovu bývalé radnice, která byla vybudovánana místě bývalého sirotčince v letech 1767– 1769 za Emanuela Philiberta z Valdštejna. Jakoradnice sloužila do roku 1938. V roce 2000 zdezahájila svou činnost městská Galerie Radničnísklípek. Zajímavé výstavní prostory prvního patraa půdy se staly důstojným a vyhledávanýmmístem pro pravidelné výstavy, komorní koncertya besedy. Netradiční prostory v historické budovějsou využívány i k pořádání svatebních obřadů.ObeliskJako jediný svědek manufakturní výroby v HornímLitvínově zůstal zachován obelisk, který nechalz pískovcových kvádrů vztyčit František Adam,hrabě z Valdštejna, v roce 1815 na počest 100.výročí trvání manufaktury. Tehdy byl památníkumístěn na volném prostranství mezi manufakturoua pivovarem. Z důvodu zpřehlednění dopravyv tomto místě byl v roce 1971 přesunut blížek lékárně, čp. 999.Kolektivní důmKolektivní dům, zkráceně Koldům, je významnýmvývojovým článkem moderní architektury po II.světové válce. Tato stavebně–technická památkasvětového významu představovala v dané doběnový styl bydlení a komplexní vybavenosti. Vlastníbyty měly sloužit k odpočinku, ostatní činnosti(stravování, zaopatřování dětí, sportovní vyžití)měly být konány společně v prostorách centrálníčásti. Objekt, jenž byl stavěn podle projektu architektůE. Linharta a V. Hilského v letech 1947 až1958, je zapsán v Ústředním seznamu kulturníchpamátek České republiky. Tato stavba je významnýmprvkem možností rozvoje cestovního ruchuregionu. Objekt je centrem sportovně–rekreačníhoareálu, který jej obklopuje. Areál slouží širokéveřejnosti a zahrnuje víceúčelovou sportovníhalu, veřejné koupaliště, tenisové a volejbalovékurty. Tvoří zázemí s ubytovacími a stravovacímislužbami pro návštěvníky areálu.Bližší informace:Informační turistická služba INTUSMostecká 22, 436 01 LitvínovTel.: 476 111 790Městský úřad Litvínovnáměstí Míru 11, 436 01 LitvínovTel.: 476 767 600E-mail: info@mulitvinov.czwww.litvinov.czKoldům je zapsánv Ústředním seznamukulturních památek Českérepubliky…Smetanova ulice patřímezi nejkrásnější částiměsta…Jako jediný svědek manufakturnívýroby v HornímLitvínově zůstal zachovánobelisk…Litvínov – město v pohybuAMB leden 200911

ROZHOVORÚprava limitů pomůže všemrozhovors generálním ředitelemSeveročeských dolů, a.s.Ing. Janem DemjanovičemProstřednictvím ČEZ státem vlastněné Severočeskédoly budou těžit uhlí i za velmi diskutovanýmilimity těžby. Nepůjde ale o činnost, která byněkomu škodila. Vládou schválené korekce těchtolimitů společnosti pomohou ušetřit peníze a tími udržet nízkou cenu uhlí, z něhož se vyrábí v Českudvě třetiny elektrické energie. Také se zjednoduššívazby mezi obcemi v okolí dolů a těžební fi rmou.Severočeské doly Chomutov v letošním roce získalysouhlas vlády s korekcí limitů těžby. O jakzásadní změnu se jedná a v čem spočívá?Pro naši společnost se jedná o důležitou změnu.Podařilo se nám přesvědčit veřejnost v okolíDolu Bílina, místní i krajské politiky a hlavně rozhodujícípolitiky na centrální úrovni - členy vlády,významné členy Parlamentu o tom, že tato korekcelimitů založená na principu „uhlí za uhlí“ přinesevšem stranám prospěch. Na jedné straněnedojde k žádnému zhoršení situace v obcíchsousedících s dolem. Naopak, například v Braňanechse situace díky korekci výrazně zlepší. Nadruhé straně korekce přináší bezproblémovouperspektivu Dolu Bílina do roku 2037 s výhledemna to, že příští vlády mohou provést případněještě jednu drobnou korekci, opět bez jakéhokoliohrožení obyvatelstva. Bude tedy ještě možnézískat dalších 100 milionů tun nejkvalitnějšíhouhlí a prodloužit až do roku 2050 životnost tohotodolu, který dodává nejvýhřevnější hnědé uhlído nejmodernějšího uhelného zdroje na výrobuelektřiny, který se staví v Ledvicích.Co dalšího významného přinesl končící rok?Severočeské doly Chomutov naplňují své moto:„Stabilita v dynamice“. Jsme stabilní společností,která spolehlivě a včas dodává kvalitní palivovýrobcům elektrické energie a tepla. Přes tutovýraznou stabilitu se dynamicky trvale proměňujeme,neustále zlepšujeme své postupy a metodiky.Vloni jsme ukončili proces přeměny směremk procesnímu modelu řízení. Oba doly jsoudnes řízeny jedním výrobním ředitelem optimálněnastavenými metodami řízení. Podpořili jsmev Chomutově tradiční Skok přes kůži a v MostěSetkání hornických měst. Obě tyto akce rozvíjejíhornické tradice, které jsou důležitou součástíkultury našeho kraje a považujeme je za výraznouturistickou atrakci regionu, kde působíme.Pokračujete v pomoci regionu, v němž působíte?Jakou formu podpory jste zvolili a jaká akcebyla podle vás nejvýznamnější?Pomáháme zejména lidem, kteří žijí v obcícha městech našeho kraje. Prioritou jsou pro násmísta v okolí našich dolů. Jsme si vědomi, žetam, kde působíme, se lidé stále ještě potýkajís obtížemi a historicky danými problémy. Nejdůležitějšíčástí naší pomoci jsou obecní a městsképrojekty na pomoc rozvoje vzdělanosti a zdravotnictví,pomáháme výstavbě nové infrastrukturyv obcích, přispíváme na projekty pro sporta tělovýchovu mládeže, jsme aktivní i v oblastechkultury. Pokud bych měl zmínit jen některé konkrétníprojekty, pak bych namátkou jmenovalnaši pomoc škole pro nadějné mladé fotbalistyv Teplicích, nákup hasičského auta v Oseku,nové komunikace v Duchcově, nová dětská hřištěv Braňanech, vybavení nové školky v Bílině,novou sportovní halu ve Spořicích, novou školkua opravu čistírny odpadních vod v Droužkovicích.A takových projektů jsou opravdu v okolí našichdolů stovky.Dotkla se společnosti krize světových finančníchtrhů?Zatím se nás to, co se nazývá fi nanční krizí, nedotklo.Většina našeho produktu - hnědého uhlí jepoužívána na výrobu elektrické energie a tepla.Jsme spíše závislí na výkyvech počasí. Zatímconástup zimy byl letos mírný, v posledních týdnechnám ochlazení pomáhá, protože poptávka poenergiích opět roste. Spotřeba elektřiny je funkcívývoje ekonomiky. Zatímco svět i západní Evropaprožívají recesi, u nás se zatím předpokládá mírnýrůst HDP a v dalších zemích regionu, napříkladna Slovensku, kam ČEZ, náš významný odběratel,exportuje ve značné míře, se počítá ještě v příštímroce s výrazným růstem ekonomiky a tedys růstem poptávky po elektrické energii. Celkověje ve středoevropském prostoru elektřiny spíšenedostatek, takže naše vyhlídky pro rok 2009jsou příznivé.Přinese krize nějaké snižování počtu pracovníchmíst ve vaší společnosti nebo v dodavatelskýchfirmách?V návaznosti na odpověď na předchozí otázku jezde odpověď záporná, žádné snižování počtu pracovníchmíst se nechystá až na obvyklý a každoročnímírný pokles, daný pokračující optimalizacía racionalizací, který se však týká jen řádovědesítek pozic.Kolik vlastně zaměstnáváte lidí v regionu?Ve skupině SD pracuje řádově 4 500 lidí, z toho3 500 v samotných Severočeských dolech a. s.Chomutov a řádově 1 000 lidí v dceřinných společnostech,kde největší, co do počtu zaměstnanců,je strojírenská společnost SD - 1. strojírenskáa. s., která má pobočky v Bílině a v Tušimicích.Pokud bychom započítali další cizí dodavatelskéfi rmy a ještě i vlastní společnost ČEZ, která díkyexistenci uhlí na severozápadě Čech a jeho spalo-Foto: archiv SD, a.s.12 AMB leden 2009

vání ve zdejších tepelných elektrárnách zaměstnávádalší tisíce lidí, pak by počet lidí, kterým SDChomutov dávají přímo nebo nepřímo práci dosáhlvíce než 10 000.Připravujete na rok 2009 nějaké změny (napříkladv systému řízení nebo nabídce koncovýchproduktů)?Tento rok je pro naši společnost významný.Budeme slavit 15 let od založení společnosti. Zaprvních 15 let naší existence jsme vytěžili přes330 milionů tun uhlí a zrekultivovali plochu přes33 kilometrů čtverečních, což je, pro představu,plocha větší než dvě Nechranické přehrady. Napomoc obcím a městům v našem okolí jsme za tudobu věnovali na darech přes 770 milionů korun.Na ochranu životního prostředí jsme investovalipřes 5 miliard korun. Vstupujeme tedy do dalšíhoobdobí a věříme, že to bude období neméněúspěšné. Máme ještě v zásobách do limitů těžbytéměř 480 milionů tun uhlí a započítáme-libezkonfl iktně dosažitelných 100 milionů tun nadole Bílina, dá se říci, že Severočeské doly jsoujen malý kousek za první třetinou své životnosti.Čeká nás velice slibná perspektiva. Chtěl bych připříležitosti tohoto našeho kulatého výročí i prostřednictvímVašeho časopisu pozdravit všechnystávající i minulé zaměstnance SD Chomutova také obyvatele obcí a měst v našem okolí, protožebez jejich porozumnění a pochopení bychomnemohli být tak úspěšní.Těsně před vánočními svátky předala vaše společnostdar obci Lom na Mostecku. O jaký darse jednalo a jak ho přijali obyvatelé obce?Severočeské doly před Vánoci věnovaly městuLom fi ˝ nanční prostředky na nákup stavebníhostroje od výrobce Caterpillar, který se odborněnazývá „smykem řízený nakladač“, ale každýho zná pod názvem „bobík“. Stroj bude pomáhatv Lomu při investičních akcích, při opraváchchodníků, při úklidu sněhu, při úpravách veřejnýchprostranství, při výsadbě zeleně a při dalšíchpracech pro zvelebení města Lom. Předánístroje bylo velice přijemnou událostí a věřím, žesi ho přítomní vždy připomenou, když uvidí strojpři práci.Jak jste prožil vánoční svátky a co vás napříkladpřekvapilo pod vánočním stromečkem?Každoročně před Štědrým dnem bývá ve společnostiSeveročeské doly Chomutov podepsánaKolektivní smlouva na následující rok. Letosbyla tato tradice dodržena a kolektivní smlouvaje opět pěkným vánočním dárkem, jak pro management,tak pro zaměstnance. Umožňuje námv roce 2009 v klidu za podmínek sociálního smírupokračovat v naší činnosti. V hornictví jsou kolegialita,svornost a spolehlivost velice důležité.Proto obě strany vždy přistupují ke kolektivnímuvyjednávání velmi odpovědně a klidně.Co byste popřál obyvatelům Ústeckého krajedo roku 2009?Obyvatelům našeho kraje a celé České republikybych v prvé řadě chtěl popřát pevné zdraví a štěstív novém roce a také všem přeji spokojenostv práci a to, aby fi nanční a hospodářská krize,o které se teď tolik mluví, se nás všech dotklaco nejméně.Za rozhovor děkuje Jana UrbanováÚprava limitůSEVEROČESKÉ DOLY CHOMUTOV PŘEJÍ RADOSTNÉA KLIDNÉ VÁNOCE OBČANŮM BRAŇAN, MARIÁNSKÝCHRADČIC A LOMU, STEJNĚ JAKO VŠEM OSTATNÍMLIDEM, KTEŘÍ BYDLÍ V OKOLÍ DOLU BÍLINA V OSEKU,DUCHCOVĚ, LEDVICÍCH, VE SVĚTCI A V BÍLINĚ.AMB leden 200913

VOLNÝ ČASMosteckojak jej neznáte...imostecko – kompletní informace o regionuVýznamný projekt Centra rozvoje turismu v Mostě,nazvaný „imostecko – informace o Mosteckua okolí“, byl zahájen při příležitosti konáníKonference cestovního ruchu na Mosteckuv roce 2006. Cílem bylo vybudování kvalitníhoturistického informačního systému, který v regionuchyběl a jehož účelem je zlepšení propagaceregionu v oblasti turismu. Na oficiálníminfoportálu www.imostecko.cz všichni naleznouturistický servis potřebných informací ze všechoblastí cestovního ruchu.Pracovníci Centra rozvoje turismu Mosteckaposkytují zároveň informace o ubytování, stravování,dopravě, nabízí prodej širokého sortimentuturistického zboží – map, průvodců, publikací,suvenýrů, předprodej vstupenek, zprostředkovávajípřekladatelské a průvodcovské služby. Novězajišťují okružní jízdy, kompletní služby spojenés realizací jednodenních i vícedenních pobytů prorodiny s dětmi, sportovní kolektivy, mládež i seniory.Kancelář Centra rozvoje turismu Mosteckapropaguje značku „imostecko“ jak na prezentacícha veletrzích cestovního ruchu, v turistickýchnovinách a časopisech, tak i na vydaných propagačníchmateriálech, turistických průvodcícha při prezentaci kulturních a společenských akcív regionu.Text: CRTMCentrum rozvoje turismu Mostecka,příspěvková organizaceRadniční 1, 434 69 MostTel./fax: +420 476 105 314Mobil: +420 774 105 314E-mail: info@imostecko.czwww.imostecko.czMostecké informační centrum – kontakty, informace o ubytování,stravování, dopravě, prodej map, průvodců, publikací…Mostecké „dromy“Město Most leží mezi zajímavými přírodnímiútvary. Na jedné straně se zvedají sopečné vrchyČeského středohoří s překrásnou přírodou, nastraně druhé Mostecku dominují Krušné horys pestrou nabídkou možností, jak využít volný časv zimních i letních měsících při sportování a relaxaci.Pohnutá historie spojená s likvidací královskéhoměsta, následnými rozsáhlými rekultivacemia výstavbou, dala také vzniknout modernímsportovištím – mosteckým „dromům“.V Mostě a okolí tedy můžete navštívit nejen celouřadu zajímavých historických památek, ale i obyvatelia turisty vyhledávaný autodrom, hipodroma aquadrom.Text: archiv AMBVodní ráj v Mostě– aquadrom!Zmodernizovaný víceúčelový areál byl náklad-nourekonstrukcí po roce 2000 vybudován na místěpůvodního termálního mosteckého koupalištěa je využívaný po celý rok. Kromě klasického letníhokoupaliště je návštěvníkům k dispozici vnitřníkrytý vyhřívaný bazén dlouhý dvacetpět metrů,nové prostory na minigolf, pétanque, stolní tenis,různé vodní atrakce jako malý a velký tobogán.Mezi další atrakce patří divoká řeka, whirpool,Foto : Ladislav Šeiner a Tomáš Holcbecher14 AMB leden 2009

VOLNÝ ČASAQUADROM – HIPODROM – AUTODROM:Mostecké „dromy“ v plné kráse…samostatný dětský bazének se soustavou chrličůvody, dětský bazén pro výuku, masážní trysky,lůžka, lezecká síť nad vodou a další. V objektu senachází parní komora, sauna, fi tness centrum,masáže, solárium a kadeřnictví. Nově byl vybudovánmalý cvičný bazén v podzemních prostorácha vodní kola – Hydroridery. Své služby nabízíi vodní restaurace u vnitřních bazénů s názvem„Mokré občerstvení“.V roce 2008 byla dokončena rekonstrukce vnějšíchletních bazénů pro děti i pro dospělé. Jejichsoučástí je nová třídráhová skluzavka „Aquarena“,houpací záliv, masážní lavice, vodní chrliče,nafukovací chobotnice a tři dvacetpět metrůdlouhé plavecké dráhy. V roce 2008 navštívilomostecký aquadrom více než 250 000 návštěvníků.Navštivte jej i vy, v létě nebo v zimě…Text: Miroslav Svobodawww.aquadrom.czVíte co je tomostecký hipodrom?Moderní dostihová dráha, která byla vybudovánana zrekultivované důlní výsypce, patří k největšímturistickým zajímavostem města Mostu. Pořádajíse zde dostihové a parkurové závody. Snahouspolečnosti HIPODROM MOST a.s. je využití areálupo celý rok prostřednictvím pořádání celéřady akcí pro děti i dospělé. Mezi ty oblíbenépatří Cyklistický maratón, Hubertova jízda, Sleta pálení čarodějnic, Letní setkání seniorů neboDen dětí. Do areálu hipodromu patří ustájení prokoně, tribuna s 1500 místy, občerstvovací centruma dětský koutek. Nabídka turistických aktivitzahrnuje rekreační ježdění na koních, které lzespojit s výukovým programem, nebo bruslenímna in-line dráze kolem dostihové dráhy. Zcelaojedinělá je rozsáhlá tréninková dráha, umístěnámimo závodiště, kterou ostatní česká závodištěnemají. Zde je možno na rozloze 43 hektarů trénovatna různém druhu povrchu, buď na písčiténebo travnaté dráze.Navštívíte-li Most od května do října, nenechtesi ujít některý z dostihových dní. Určitě nebudetezklamáni a z hipodromu si odvezete krásný sportovníi společenský zážitek…Text: HIPODROM MOST a. s.www.hipodrom.czAdrenalin má jménoautodrom…Mostecký autodrom se začal stavět v roce 1978v místě bývalého povrchového uhelného doluVrbenský. Patronem mosteckého závodního okruhuse v roce 1999 stal pilot F1 David Coulthard.V kalendáři závodů nechybí mistrovské podnikysilničních motocyklů na republikové i evropskéúrovni - Thoroughbred Grand Prix F1, seriálNDS Euro Boss, v němž startovaly starší vozyF1, F3000 a sportovní prototypy. Svou atmosféroua prestiží se stal plnohodnotnou náhradoupředchozích špičkových bojů historiků z TGP čisportovních speciálů. V současné době se naautodromu pořádají prestižní závody automobilů,trucků a motocyklů evropské úrovně a dalšíspolečenské a kulturní akce, hojně je také využívánpolygon bezpečné jízdy. V roce 2008 prošelautodrom zásadní rekonstrukcí. Došlo k výměněpovrchu závodní dráhy a výstavbě nového parkovištěv depu, závodníkům i divákům je po dobuzávodů k dispozici moderní lékařské centrumi sociální zázemí.Chystáte-li se do Mostu, nenechte si ujít napínavézávody, ať se jedná o motocykly, závodní speciálynebo v poslední době oblíbené šampionátytrucků…Text: AUTODROM MOST a. s.www.autodrom-most.cz(PI)www.imostecko.cz– moderní infoportálo aktuálním dění naMostecku. Najdete zdeinformace o kulturních,sportovních a společenskýchakcích…imosteckoAMB leden 200915

MĚSTA ÚSTECKÉHO KRAJEŽATEC – město, kde je pivo doma…pěstuje se zde nejkvalitnějšíchmel pro piva světovýchznaček (BudweiserBudvar, Pilsner Urquell,Krušovice, Žatec …)již více než 700 let sev Žatci vaří výborné pivo(ochutnejte 7 druhů pivaŽATEC…)Chmelařstvína ŽateckuChmel otáčivý se řadí ke starým kulturním rostlinám,ve střední Evropě se pěstoval již v doběpříchodu prvních slovanských kmenů. Našipředkové využívali jeho šištice jako léčivku, jarnízeleninu a koření do kvašených nápojů. Půdyna Žatecku spolu se srážkovým stínem rostliněmimořádně svědčí a Čechy již ve 14. století patřilyk největším vývozcům chmele. Kvalitu Žateckéhochmele tzv. Žateckého poloraného červeňákuchránil provenienční zákon. Po válečném útlumuse české chmelařství znovu dostává na výslunía patří v rámci zemědělství k nejdůležitějšímexportním odvětvím. Na základě nařízení Evropskékomise z května 2007 bylo označení Žateckýchmel zapsáno do rejstříku chráněných označenípůvodu a chráněných zeměpisných označeníEvropské Unie. Žatecký chmel se používá i nadomácím trhu - vždyť Češi drží světové prvenstvív konzumaci piva.v centru města najdete5 náměstí a 500 stavebrůzných slohů(synagoga, radnice,Chrám NanebevzetíPanny Marie,městské hradby)v Žatci se natáčelo vícenež 100 českých i zahraničníchfilmů a reklam(Les Misérables, OliverTwist, Yentl, Edith Piaf…)16 AMB leden 2009

MĚSTA ÚSTECKÉHO KRAJEProjekt ChrámChmele a PivaMěsto Žatec získalo rekordních 211 milionůkorun z prostředků Evropské unie na projekt revitalizacePražského předměstí – Chrám Chmelea Piva. Žatec byl úspěšný v oblasti podpory 4.1,což je budování a rozvoj atraktivit a infrastrukturycestovního ruchu. Projekt, jehož hlavním cílem jerozvoj cestovního ruchu v Žatci a regionu v sobězahrnuje také rekonstrukci historických komunikacía náměstí v blízkosti chmelařského muzea,včetně inženýrských sítí, vybudování Jižní zahradypro děti, renovaci klášterní zahrady u Kapucínskéhokláštera, revitalizaci renesanční sladovnyv Masarykově ulici, revitalizaci historického skladua balírny chmele nebo vybudování objektu rozhlednyna náměstí Prokopa Velkého. Celý souborchmelařských staveb na Pražském předměstí jenavíc kandidátem pro zápis na seznam technickýchpamátek UNESCO.Chmelařské stavbya kandidatura naseznam UNESCOPři pohledu na město objevíte široké panoramavysokých komínů, vyčnívajících z červenýchstřech jako štíhlé věže. Nízké komíny byly nasušárnách chmele a sloužily k odvodu spalin zesušících pecí. Vysoké komíny zase sloužily k odtahusirných plynů z komor, kde se chmel kvůliudržení lepší kvality sířil. Sklady a balírny chmelese sušárnami a sirnými komorami byly vystavěnyv poměrně krátkém období od poslední třetiny 19.století do počátku 20. století na tehdejším jižnímPražském předměstí a daly této části města Žatcejedinečný a neopakovatelný ráz. Zóna technickýchpamátek chmelařství Pražského předměstíje kandidátem pro zařazení na prestižní seznampamátek světového dědictví UNESCO.Foto: Digon, V. MachTipy k návštěvě:Chmelařské muzeumnám. Prokopa Velkého 1952, 438 01 Žatectel.: +420 415 710 315, +420 724 431 422e-mail: muzeum@chmelarstvi.czwww.muzeum.chmelarstvi.czRegionální muzeum K. A. Polánka v ŽatciHusova 678 , 438 01 Žatectel.: +420 415 749 466, +420 415 749 466e-mail: rmz@muzeumzatec.czwww.muzeumzatec.czKřížova vilaZeyerova 344 , 438 01 Žatectel.: +420 415 714 302, +420 415 710 389e-mail: vilakriz@muzeumzatec.czwww.muzeumzatec.czŽatecký pivovarŽižkovo náměstí 81, 438 01 Žatece-mail: vincik@zateckypivovar.czwww.zateckypivovar.czVíce informací:Turistické infocentrumMěstský úřad Žatec (radnice)nám. Svobody 1, 438 24 Žatectel./fax: +420 415 736 156+420 415 736 111Výstup na radniční věž,průvodcovství, programy pro skupiny:tel.: +420 777 634 051, +420 724 431 422e-mail: infocentrum@mesto-zatec.czwww.mesto-zatec.czAMB leden 200917

PŘEDSTAVUJEMENení dlažba, jako dlažbaDětské hřištěSpadli jste někdy vy nebovaše děti ze dvou metrů?Dětská hříště trochu jinakSpadli jste někdy vy nebo vaše děti z dvou metrů?Potom víte jak to bolí a jak je to nebezpečné provás a hlavně pro vaše hrající si potomky. Modernívývojové i výrobní technologie nových druhůpovrchů dětských hřišť nabízí jiné řešení. O jejichvýstavbě a dalších možnostech využití netradičníchdruhů povrchů pro hry a sport, v dopravěa ve stavebnictví, ale také pro ustájení koní a skotu,jsme hovořili s Ladislavem Samkem, předsedoupředstavenstva a ředitelem společnostiRENOGUM a. s.V čem se liší klasickémateriály od pryže?Suroviny a povrchy, na které jsme byli zvyklív minulosti, jsou v současné době nahrazoványmoderními druhy dlažeb z recyklovaného vulkanizovanéhopryžového granulátu, s použitím barevnýchnebo bezbarvých pojiv na bázi polyuretanu.Beton a asfalt, bez kterého se dříve neobešložádné dětské hřiště, sportovní plocha nebobazén, mají své negativní vlastnosti, vycházejícíz tvrdosti, hrubého povrchu a poměrně nízkéživotnosti. Navíc netlumí vibrace, při nepříznivémpočasí jsou kluzké, neodvádí vodu a jsou z těchtodůvodů nebezpečné.Vyrábíte jen dlažbu provenkovní použití?Naše výrobky se, díky svým vlastnostem, velicečasto používají i v interiérech. Jsou to předevšímužitkové plochy a podlahy společenských prostorů,teras, zimních stadionů a výrobních hal. Tedy všudetam, kde je potřeba použít elastickou pryž, tlumícínárazy a nepropouštějící zvuk, která je navícodolná proti oděru a nešetrnému zacházení.Čím je vaše dlažba zajímavátřeba pro děti?Děti příliš pojmy bezpečnost a nebezpečí nevnímají.Co je pro ně ale motivující, aby se v „našem“prostředí pryžových povrchů cítily dobře, jsoubarevné škály povrchové úpravy. Používámeveselé odstíny barev, které skládáme do různýchtvarů a vzorů, což děti pozitivně vnímají.…užitkové plochya podlahy společenskýchprostorů, teras, zimníchstadionů a výrobních hal.18 AMB leden 2009

PŘEDSTAVUJEMEKlasické materiály, betona asfalt nejsou pro zdravídětí bezpečné…Dají se výrobky z pryževyužít i pro jiná odvětví?Recyklovanou pryž a výrobky z ní je možné používati v dalších zajímavých výrobních a stavebníchčinnostech. Tohoto materiálu se ve formě antivibračníchdesek využívá do základů budov, přivýstavbě nových a rekonstrukci stávajících kolejovýchtratí, své uplatnění nacházejí jako vhodnépodklady pod hlučné a vibrující stroje. Jejichdalšími kladnými vlastnostmi je dobrá odolnostproti povětrnostním vlivům, destilované vodě,vodným roztokům kyselin, zásad, solí a chemickástálost…Jak jsou vaše výrobkyodzkoušené?Netroufl i bychom si prodávat cokoli bez řádnýchzkoušek a osvědčení. Rozhodující je pro nás normaČSN EN 1177 – povrch hřiště tlumící náraz.Podle ní jsou jednotlivé pryžové dlažby certifi -kovány na pádovou výšku a provádí se na nichzkoušky pro splnění této normy.Kde je možné vaševýrobky koupit neboobjednat?Výrobky můžete zakoupit přímo ve výrobnímzávodě v Kopistech u Mostu, v síti prodejenRaab Karcher Staviva a dalších. Bližší informaceo výrobcích i o nás, najdete na webovýchstránkách www.renogum.cz, kde vámsamozřejmě rádi poradíme s výběrem vhodnéhodruhu dlažby a s pokládkou.Za rozhovor poděkoval František DočekalFoto: RENOGUM a.s.(PI)Používáme veselé odstínybarev, které skládáme dorůzných tvarů a vzorů…AMB leden 200919

ROZHOVORZ Krušných hor až k DalajlámoviDalajlámaA když sametová revolucesmetla totalitní způsobyrežimu – zlomila ve mněokovy obav z předsudkůa buranství…Jestli má někdo v České republice lví podíl nazměnu myšlení obyvatelstva – ve vztahu k toleranci,pochopení a lidského přístupu k sexuálnímmenšinám, je to právě Jiří Hromada. Herec,moderátor, poradce ministryně, gay aktivistaa především občan. Domluví se anglicky, francouzsky,německy i rusky a nyní, jakoby v ústraní,píše knihu o svém životním příběhu.Každý, kdo jen trochu sleduje televizi neboposlouchá rozhlas, se musí setkat s jeho sametovýmhlasem. Tisíce hodin dabingu ho řadímezi elitu hereckých osobností v tomto oboru.Přesto do povědomí veřejného života vstoupilve zcela jiné roli. Na počátku devadesátýchlet, v době, kdy některá témata byla tehdejšíspolečností silně tabuizovaná, otevřel veřejněotázku rovnoprávnosti homosexuálních spoluobčanů.A začal boj. Zároveň začala i nová dráhačlověka, který měl odvahu. Nyní, po letechnesčetných bitev, které vyústily až k prosazenízákona o registrovaném partnerství, je časpoznat Jiřího Hromadu i jinak.DětstvíDodnes stojí v obci Boleboř hrázděná chaloupkač.p. 13 na štítu, která byla místem vašeho dětství.Čím to, že si ten tehdejší kluk z malé krušnohorskévísky, nyní podává ruku s Dalajlámou. Jeto čirá náhoda a nebo existuje nějaká spojitost?Ten malej chlapec si užil před tím roky složitéhoseznamování se životem. V chomutovské porodnicise infi koval kostní tuberkulózou a pak muselv košumberské léčebně bojovat pět let o život. Dodomku v Boleboři si ho maminka (se kterou žilibez otce) dovezla z léčebny až na poslední Vánocepřed vstupem do školy.Seznámení s utrpením, s jeho trpělivým odstraňovánímz cesty malého Jirky obětavými lidmia hlavně příklad maminky (zdravotní sestry), kteroumilovaly všechny pacientky pro její pracovitosta hlavně schopnost utěšit – to je zřejmě taspojitost s posláním Dalajlámy.Bod zlomuKaždý z nás má v životě nějaké situace a události,které zásadně ovlivní další život. Stal se vevašem životě takový bod zlomu, který vám zásadnězměnil životní cesty?Když jsem se naučil číst, nastal první zlom – otevřelse mi svět dějin, umění, divadla a poezie – tomne formovalo v dospívání a stalo se základempro mé povolání. Když mi dal kluk první pusu,způsobil druhý zlom – pochopil jsem, jaká je mápřirozenost - a tu naplňuji dodnes. A když sametovárevoluce smetla totalitní způsoby režimu – zlomilave mně okovy obav z předsudků a buranstvía já se stal svobodným občanem, který naplnozačal vnímat význam svých občanských a politickýchpráv.Rádcové a poradciByl jste vedoucím týmu poradců ministryně prolidská práva MUDr. Džamily Stehlíkové. Mohl byjste se s námi podělit o nějakou obecně formulovanouosobní zkušenost?Poradci radí. Když mají co. Ti, kterým radí, většinouudělají něco úplně jiného. Pak se diví, žeto dopadlo špatně. A poradci dostanou vynadáno,že radili mizerně. Když to dopadne dobře, naporadce si nikdo nevzpomene – leda s výpovědí.Vždyť vlastně nejsou zapotřebí, když si ti, kterýmradí - poradí sami...Zacíleno na cílePo zkušenostech, které jste v životě načerpala s ohledem na fakt, že svět je v neustálém pohybu– máte nějaké konstanty a nebo dokoncerecept, jak zůstat svůj a přitom jít s dobou? Jakéjsou vaše další plány a cíle?Myslím, že dokázat chránit hodnoty, které přetrvalypo staletí, je ta správná aktivita na cestě,kterou se ubíráme – sami za sebou. Láska, věrnost,kreativita, potřeba pomáhat potřebným...Rozhodně nepůsobit druhým bolest – a pokudmožno ani sobě. Bránit přírodu proti nenažrancům,kteří chtějí, aby se svět otáčel rychlejiv jejich osobní prospěch.Zastavit se. Zamyslet. Jen tak být. Po tom všem,co má člověk za padesát let za sebou, to stačí.Ostatní přijde samo. Nebo nepřijde.Václav Klaus, označil neziskové organizacea nevládní sektor za uskupení bez mandátu. Jakýje váš postoj nejen k nevládním neziskovým organizacím,ale k občanské společnosti vůbec?Boj s komunistickou totalitou byl bojem o svobodnouobčanskou společnost. Mandátem k působeníobčanským sdružením jsou výsledky jejich úsilítam, kam stát svou zkostnatělou byrokracií nedosáhne,kde nemá autentické zkušenosti a kdenaopak potřebuje, aby těmito organizacemi bylistátní představitelé pečlivě hlídáni, aby se neutrhliz řetězu.Foto: Petr Koubek20 AMB leden 2009

ROZHOVORMyslím, že dokázatchránit hodnoty, kterépřetrvaly po staletí, je tasprávná aktivita na cestě,kterou se ubíráme…Byl jste výrazným členem Národní komise prevenceHIV/AIDS. Co říkáte na poměrně velký nárůstpočtu nakažených lidí virem HIV v posledníchdvou letech?V ČR jde stále o nepatrný nárůst v řádu desítekpřípadů za rok. Nechci žádnou hysterii tam, kdenemá smysl. V Africe vymírají národy, Ukrajinaje promořená, západní Evropa má miliony obětí,Asie dusí pod pokličkou pravdu o vysoké incidenci.Česká republika má za dvacet let pouze přestisíc HIV pozitivních. To je mizivé procento. Zároveňse nesmíme ani na chvíli nechat uchlácholittouto situací. Kampaň je vlivem nedostatku fi nancímizivá, mladí lidé ztratili z nemoci strach – díkykvalitním lékům přežívají infi kovaní mnohemdéle. Mladí obhajují svou promiskuitu a nechráněnýsex tím, že stejně se brzy najde lék, který jespasí. Nespasí. Spasí je věrnost. Spokojen jsems tím, že lidé výrazně přestali přičítat AIDS gayminoritě.Tento časopis je věnován cestovnímu ruchu, rozvojiregionů a turistice. Můžete říci, kde se vámv ČR líbí – nebo líbilo nejvíce a kde v zahraničía proč?Miluju, jako správný Blíženec, cestování. Jsemvážně hrdý na tuhle překrásnou zemi. Poctivějsem ji prošel pěšky – od Šumavy k Tatrám, jakse říkalo. Jen po řekách na lodích. Každý krajmne oslovuje. Náš rod je z Hané – tam jsem trávilprázdniny u stréců a tetek v rozpálené rovině,později se chladil v nedalekých sklípcích. VelebnéOlomoucko, drsné Ostravsko a bílá Opava...A zpěvavé Beskydy, voňavé Jeseníky a Krakonošovokrálovství.. A Čechy krásné, Čechy mé...Těch hradů a zámků, muzeí, chrámů a kostelíků...a hospůdek...Stále se však vracím do rodného kraje, do náručíKrušných hor, které se po nezodpovědné devastacidočkaly nevídané obrody krásy v celé svédélce. Ale kousek nad Boleboří, na hřebenu horstojí kostelíček s farou, a tam, na svaté Kateřiněodpočívám nejkrásněji a nejraději.Do zahraničí mohu konečně svobodně – rychlejsem zcestoval, co se dalo. Cestuji cílevědomě– rovněž po památkách a především po stopáchsvětových náboženství, kterým chci porozumět.Letoviska mne nezajímají.Za rozhovor děkujeLubomír ŠlapkaStále se však vracím dorodného kraje, do náručíKrušných hor…AMB leden 200921

ZIMNÍ TURISTIKAHurá na zimní hřebenyTrasa magistrály sloužív letních měsícíchturistům a cyklistům,v zimě je pak hojněvyužívána předevšímamatérskými běžkaři…Překrásnou přírodou vede trasa Krušnohorskélyžařské magistrály. V letních měsících sloužípěším turistům a cyklistům, v zimě je pak hojněvyužívána především amatérskými běžkaři.Navazuje na běžecké a turistické trasy Děčínskaa Chomutovska, spojuje Komáří vížku s hraničnímpřechodem v Hoře Svaté Kateřiny a vedev celé své délce po hřebenech Krušných hor. Jevelice dobře značena a prochází i několika místyhraničními přechody do sousedního Německas možností využití tamních cyklotras a dobřeupravených zimních běžeckých stop.Na její trase najdeme mnoho historických a přírodníchatraktivit, neboť prochází i obcemi sezajímavou historií. Patří mezi ně například Krupka,Cínovec, Nové Město v Krušných horách,Moldava, Český Jiřetín, Klíny, Mníšek, Nová Vesv Horách, Hora Svaté Kateřiny a Brandov, kteráposkytují společně s pobytem v zajímavé příroděi možnosti stravování a ubytování.Milovníkům běžek všakneslouží jen Krušnohorskályžařská magistrála,nýbrž i celá řada dalšíchtras…Text a fota: archív AMB22 AMB leden 2009

ZIMNÍ TURISTIKAVyužívat tuto trasu je možné z kteréhokoli místa,kam je zajištěna doprava linkovými autobusy,speciálními skibusy nebo osobní dopravou pomístních komunikacích. Vhodným a oblíbenýmzpůsobem dopravy na hřeben Krušných hor jesedačková lanovka z Krupky na Komáří vížku,která přepravuje turisty, lyže i kola a úzkokolejnáželeznice s dlouholetou historií na trase Most–Moldava.Magistrála spojujeKomáří vížku s hraničnímpřechodem v Hoře SvatéKateřiny a vede v celésvé délce po hřebenechKrušných hor…Milovníkům běžek však neslouží jen Krušnohorskályžařská magistrála, nýbrž i celá řada dalšíchtras v okolí Litvínova, Dlouhé Louky, Nového Městav Krušných horách, Moldavy, Meziboří, Klínů,Českého Jiřetína, Nové Vsi v Horách a Brandova.Běžecké trasy jsou v poslední době strojověudržovány a umožňují provozování jak klasickéhostylu, tak i „bruslení“.Podrobnější informace:Centrum rozvoje turismu Mostecka, příspěvkováorganizaceRadniční 1, 434 69 MostTel./fax: +420 476 105 314Mobil: +420 774 105 314E-mail: info@imostecko.czwww.imostecko.czBěžecké trasy jsouv poslední době strojověudržovány a umožňujíprovozování jakklasického stylu, taki „bruslení“…AMB leden 200923

CESTOVÁNÍNorsko není jen rybářský ráj„Kluci, pojďte se podívat“,zaznělo z lesíka.Následovali jsme kolegua zůstali civět v úžasu.Tolik hub, borůveka brusinek se dá spatřitsnad jen v ruskéfilmové pohádce.Asi už každý ve svém okolí něco o Norsku slyšel.Je ovšem potřeba říci, že je rozdíl poslechnoutsi nespočet historek o rybaření a cestování potéto severské zemi a nebo cestu osobně absolvovat.My jsme se po delších úvahách pro cesturozhodli a dnes musím říci, že to bylo dobrérozhodnutí a Norsko ještě po půl roce zůstalov naší paměti stále živé.Při plánování cesty vyvstaly dvě důležité otázky- kdy a jak? Podařilo se nám získat kontakt nazkušenou cestovní agenturu, která se specializujena zájezdy a organizování rybaření v Norsku.Jejich přístup byl nevídaně vstřícný a vše dopadlodle dopředu propagovaných slibů. Termín byl jasnýa ubytování předem zajištěno. Pro 2 000 kmdlouhou cestu jsme obstarali dodávku s dostatečnýmprostorem pro naše zavazadla. Protožejsme rekreační rybáři, nebyl velký problém opatřitnáčiní pro lov ryb.V podstatě postačí běžný laminátový prut napřívlač a v dobrém rybářství si nechat poradit,které návnady budou vhodné. Na místě si takéza malou částku můžete půjčit potřebné vybavení.My jsme s sebou brali ještě jiné náčiní, a topro „lov“ fotografi í. Kdo holduje zachytávání„placatých vzpomínek“ podobně jako my, budev Norsku přímo nadšen. Poslední fází bylo plánováníco možná nejkratší a nejpohodlnější cesty.Nevím, jestli se nám to podařilo, ale co vím jistěje to, že by ve voze měli být minimálně dva řidičiobrněni trpělivostí a měli by cestovat podle hesla„cesta je cíl“, neboť je to opravdu dlouhá štrekaa rychlost 80 km za hodinu po tamních dálnicíchnení opravdu velká. Nedoporučujeme výrazněpřekračovat rychlost, nýbrž hrozí velké pokuty.Dobrá zpráva je, že za nějaký ten příplatek navíc,můžete být letadlem za 2 hodiny na místě také.Čas běžel, jak je ostatně jeho zvykem a přišelden odjezdu. V pět ráno sraz, naložení zavazadel,zamávat a jedem. Všichni nadšeni a plni očekáváníz výpravy. Krátké napojení na dálnici směremDrážďany. Cesta rychlostí sto třicet plynuleubíhá. Pár zastávek na kafe se svačinou a přijíždímedo Rostocku, kde nás čeká trajekt. Člověkv úžasu hledí na kolos nákladní lodi a přemýšlí,jak dlouho ještě bude příď polykat nákladní vlak.Po kamionech najíždí osobní vozy. Na palubě paks pocitem mořeplavce pozorujeme vzdalující sepřístav. Jedno pivo s večeří v restauraci přijdevhod a po sedmi hodinách plavby přirážíme v Trelleborgu,odkud před noc projíždíme Švédskem.K ránu za úsvitu konečně protínáme hranici Norska.Je to úžasná země, nepopsatelných útvarůa rozmanitostí panenské přírody. Jak jsem předeslal,to se musí vidět na vlastní oči. Vyjíždímez Osla a kopírujeme jezero Mjosa celých 300 kmjízdy. V našem měřítku je to jako cesta z KarlovýchVarů do Brna. V současné době se na severbuduje nová dálnice, která v budoucnu urychlícestování. Před malou vesničkou stavíme na svačinkua jdeme spontánně na průzkum tamníholesa. „Kluci, pojďte se podívat“, zaznělo z lesíka.Následovali jsme kolegu a zůstali civět v úžasu.Tolik hub, borůvek a brusinek se dá spatřit snadjen v ruské fi lmové pohádce. Za pět minut tu máhoubař dostatek hub na velkou smaženici a ještěmu zbude. Opravdu tu houby nikdo nesbírá.Pokračujeme dál na sever k městečku Aure. Úzkécesty se klikatí podél řek a potoků, lesů a hornatýchkopců se zbytky sněhu. Každým kilometremzískáváte pocit klidu a nastřádaný stres sepomalu vytrácí. Po několika hodinách přijíždímek pobřeží, objevují se první fjordy. Jsou opravdupřekrásné a atmosféra nepopsatelná. Výhlednám kazí snad jen únava a defekt na zadnímkole. Navečer jsme konečně v cíli. Je to maláosada přímo u oceánu, u mola jsou zaparkovanépohupující se rybářské čluny. Místní delegát jeopravdu vstřícný a rychle nás ubytuje, neboť sevšichni po dlouhé cestě vidíme v posteli.Ráno je plné sluníčka. Apartmány špičkově vybavené.Každý tu má dosti osobního prostoru. Probíhákrátké zaškolení obsluhy člunu, místníchpravidel a zvyků. Delší čas snad zabírají debatyohledně rybářských návnad. Konečně vyrážímeFoto: Pavel Matějka24 AMB leden 2009

CESTOVÁNÍJak jsme rybařiliPo hodině máčení vlasce, žádný velký úlovek,jen pár makrel. „Slabota“, řekli jsme. Ovšemne na dlouho. Nečekaně u jedné skály nastalzvrat. Zkouška malé gumové rybičky napíchnuténa trojháček změnila rybaření v opravdovouzábavu. Nakonec jsme zakotvili opětv přístavu s 30 kg ryb, a to s menší námahounež předchozí den. Rybaření v Norsku je o zkušenostecha také o rybářském štěstí. Já bychdodal i o jisté pokoře k místním vodám…na moře. Na první den rybaření nezapomenu. Bylto celý den na člunu v celkem mírných vlnách.První úlovek se honosil názvem dvě makrely.Netrvalo dlouho a přišly i větší úlovky. Největšíz nich byla sedmikilová treska obecná. Opravdovýzážitek z rybolovu. Ten den jsme ulovili 25 kg ryb.Prý to není moc, ale na příležitostné rybáře to nenízlé. Chtěl bych upozornit, že pokud se rozhodnetev Norsku jen rybařit, připravte se na veliký energetickývýdaj. Večer jsme usnuli jako miminkaa celá postel se houpala v rytmu rybářského člununa rozbouřeném moři. Následující den jsme serozhodli pojmout méně náročně. Cesta na člununebyla na oceán, ale opačným směrem do fjordů.Měli jsme velké štěstí na počasí. V krátkémrukávu nás doprovázelo sluníčko. Různá zákoutí,ostrůvky a barevné domky lemovaly naší cestu.Nakonec se dostalo i na rybaření. Další dny seodehrály v podobném duchu. Opravdu jsme sije užili a všem je bez zaváhání doporučuji. Hodíse říci, že pokud je někdo vysazen na teplé mořea pokud chce svou dovolenou strávit vyloženě nadece, ať zůstane raději ve vyhlášených letoviscích.Norsko je aktivní dovolená pro milovníky čistépřírody, cestování a jiných zážitků. Přeji všembudoucím návštěvníkům Norska, ať se jim tamlíbí, alespoň tak, jako se tam líbilo nám. Šťastnoucestu.Několik zajímavých údajů na závěr. Norsko je velkázemě a svojí rozlohou zaujímá téměř 330 000km 2 s počtem obyvatel pouze 4 500 000. Hlavnímměstem je Oslo s počtem obyvatel 520 000.Norský národ v moderním pojetí se vytvořil až nazačátku 19. století po vymanění se z dánskéhopodručí. Norsko je národnostně jednotné. Jediněna severu žije asi 20 000 polokočovných Laponců,patřících ke skupině národů paleoasijských,kterým zatím právo národnostní menšiny přiznánonebylo. Více než polovina země leží ve výšcevětší než 500 m a celá čtvrtina nad 1000 m.Nejvyšší vrcholy země jsou Glittertind 2470 m n.m. a Galdhopiggen 2469 m n. m, ležící v pohoříJotungeimne. Podnebí je pozitivně ovlivňovánopřímořskou polohou země. Proto je zdejší klimabez ohledu na polohu ve vysokých zeměpisnýchšířkách velmi mírné, zejména při západnímpobřeží. Negativním rysem klimatu jsou náhlézměny počasí. Většina lesů je jehličnatých, boreálníhotypu s převahou jedlí a borovic.Jde o vyspělou zemi, která vzhledem k extrémnějednostrannému vybavení přírodním bohatstvímdosáhla relativně vysoké ekonomické úrovně.Tato skutečnost je podmíněna neobyčejně vysokýmstupněm zapojení Norska do mezinárodnídělby práce. Rozhodujícím odvětvím národníhohospodářství jsou rybolov, lodní doprava, energetika,těžba, a zpracování dřeva, chemie a metalurgie.Pavel MatějkaAMB leden 200925

MĚSTA ÚSTECKÉHO KRAJEVítejte v královské KadaniDnešní tvář historickéhoměstského jádrazdobí nebývalé množstvínádherných měšťanskýchdomů…Toto malebné, osmnáctitisícové, nejstarší královskéměsto se prostírá na místě pravěkého sídlištěu někdejšího brodu přes řeku Ohři a hodlá se vám,milí návštěvníci, představit jako město moderní,pohostinné a příjemné, jako cíl turistických cestpro mnohé obchodní partnery a cestovní kanceláře.Kadaň získala statut svobodného královskéhoměsta kolem roku 1259 a zdejší hrad sev roce 1277 stal sídlem purkrabího kadaňskéhokraje. Vrcholného rozkvětu zaznamenala Kadaňjako středověké město za vlády císaře Karla IV.Dnešní tvář historického městského jádra zdobínebývalé množství nádherných měšťanskýchdomů, církevních staveb i zbytků středověkéhoopevnění. I proto je historická část Kadaně odr. 1978 městskou památkovou rezervací. Nejcennějšípamátkou Kadaně je bezesporu bývalý klášterfrantiškánů z r. 1473, s kostelem Čtrnácti sv.Pomocníků a nejstaršími sklípkovými klenbami,využívaný dnes jako městské muzeum. Klášter jeod roku 1995 národní kulturní památkou. (PI)Srdečně Vás zveme na návštěvu:21. 2. 2009 – Masopust – již popáté vtrhnoupod velením „Dobrého vojáka JosefaŠvejka“ masopustní masky, které v duchuobnovených lidových zvyků a obyčejů oslavíblížící se konec zimy.6. 6. 2009 – Narozeniny Maxipsa Fíka– Oslava narozenin Maxipsa Fíka budevlastně velikým dětským festivalem v ulicíchcelého města. Oslavy jsou inspiroványmnoha dobrodružstvími známého pohádkovéhoFíka.26 AMB leden 200929. 8. 2009 – Císařský den – Kadaň senavrátí do 14. století a přivítá krále KarlaIV. s jeho družinou. Historickou část městaovládnou dobová řemesla, kejklíři, trhovci,stylová hudba i pouliční divadlo. Oslavyukončí velkolepý noční program s ohňostrojem.Bližší informace:Informační centrum a galerie Josefa LiesleraMírové náměstí 1, 432 01 KadaňTel./fax: 474 319 550E-mail: galerie@mesto-kadan.czwww.mesto-kadan.czText: informační centrum Kadaň, foto: Václav Vlasák

STŘEDOEVROPSKÉ VELETRHY CESTOVNÍHO RUCHU19. mezinárodní veletrhprůmyslu cestovního ruchu18. mezinárodní veletrhturistických možností v regionech15.–16. 16. 1. 20092. ročník veletrhu kongresovéa incentivní turistikyGolf a golfová turistikawww.bvv.cz/gowww.bvv.cz/regiontour15.–18. 1. 2009Brno – VýstavištěVeletrhy Brno, a.s.Výstaviště 1647 00 BrnoCzech RepublicTel.: 541 152 984, 823Fax: 541 153 062go@bvv.czregiontour@bvv.cz

HOLIDAY WORLD18. STŘEDOEVROPSKÝ VELETRH CESTOVNÍHO RUCHU18 th CENTRAL EUROPE’S PREMIER TOURISM INDUSTRY EVENTTOP GASTROGOLF WORLD PRAGUENejvětší veletrhcestovního ruchuv České republice5. - 8. 2. 2009Výstaviště Incheba Expo PrahaIncheba Expo Prague Exhibition Groundswww.holidayworld.czPartnerská země Holiday WorldHonoured Country of Holiday World