2/2013 - Mighty Sounds

Anselmokluci, co si hrají s ohněmSám jsem o týhle kapele ještě před rokem neměl ani tušení. Zlom nastal, když jsme zlomenývloni v dubnu procházeli areálem belgickýho festivalu Groezrock a Áša, kapitán výpravyz Budějovic, zahlédl plakát na slovinskej festival Punk Rock Holiday. Mezi největší jménalineupu tam byly zasazeni právě Boysetsfire a kucí budějcký, jak sami s oblibou říkaj, simálem pustili do kalhot. Trochu jsem se zastyděl, že kapelu vůbec neznám, a zařek se,že to ihned po návratu musím napravit a Boysetsfire si poslechnout. A tak se taky stalo.Vzhledem k nedávným událostem, který se začaly kolem Boysetsfire dít, jsem se rozhodls váma, kteří je stejně jako já před rokem neznáte, podělit. Přeci jen stojej za to.Přesuňme se do časů dávno minulých, kdyemo označovalo hudbu – hudbu plnou emocí,ne puberťáky s ofinkou; do doby, kdy ještěnebyl punk znásilněnej, neměl rovný kšiltyani nevyplňoval prostor v MTV; do doby, kdyunderground byl kurva undergroundem, nejen reklamním tahákem pro rádobynezávislou mládež, která se odbárbínek a kenů lišila snad jentím, že to o sobě tvrdila; v tétodobě vzniklo mnoho pozdějšíchvelikánů hudební scény. Mluvímo začátku devadesátejch let,o době, kdy se na scéně rodilaspousta kapel, člověk mohl každejden v přímým přenosu sledovatvznik nový kapely, která se za pár letstala obdivovanou hvězdou a vzorem prospousty teenagerských pokusů o vlastní cestuke slávě. V tý době začal sen mnoha kluků.Mezi nima byli i kluci z malýho, neznámýhoměstečka Newark v bezvýznamným státě USA,Delaware. Příběh Boysetsfire začíná docelaotřepanou scénkou, jako z béčkovýho filmudalo by se říct: dva výrostci, v tomto případěChad a Josh, budoucí kytaristi Boysetsfire,sedí na lavičce a potahují z cigára. „Co založitkapelu?“ Nic víc, nic míň za tím nebylo. Taktoobyčejně se začala historie kapely, jejíž oznámenío přípravách nový desky na zlomu roku2012 rozčeřily vody fejsbůku.Boysetsfire ve své tvorbě snoubí právěprvky undergroundu, punku a ema v ténejupřímnější a nejčistší podobě, jakoumůžeme najít právě na počátku devadesátekve Státech. Tahle politicky angažovaná kapela,nebo možná přesněji řečeno – kapela,co má svý názory, za kterýma si pevně stojí ipo dvaceti letech, se dala dohromady v říjnu1994. Hned na přelomu let 94 a 95 vydalademo, rok na to svoje první EP a už napřesrok,v roce 1997 první plnohodnotnou desku „TheDay The Sun Went Out“. Nemá cenu zde vyjmenovávatvšechny možný nahrávky, aledruhá plnohodnotná deska v pořadí,„After The Eulogy“ z roku 2000, zazmínku rozhodně stojí. Jednak kapeleotevřela dveře klubů po celéAmerice, ale i díky ní se ještětentýž rok dostala na lineupprestižního Vans Warped Tour.Kariéra jak z pohádky. Od té dobykapela vydala ještě dvě desky ajak jsem už naznačil, na cestě jetřetí. „After The Eulogy“ byla pro kapeluzlomovým počinem ještě z jednohodůvodu. Pokud si ujíždíte na sportovníchpočítačových hrách, Boysetsfire nejspíš budeteznát a ani o tom nemusíte vědět. Ve hřeLegendy wrestlingu vás doprovází song Rookieprávě z „After The Eulogy“. Stejnej song sepak objevuje i ve hře 1080° Avalanche (znajzejména snowboardisti), kde najdete ještějednu pecku od Boysetsfire – Handful of Redemptionz alba „Tomorrow Come Today“.Jenže od poslední desky s názvem „TheMisery Index: Notes from the Plague Years“,kterou vydali v roce 2006, to s klukama nevypadalomoc růžově. Až do roku 2011 o nichnebylo slyšet. To se ale předloni změniloa Boysetsfire vystoupili na několika festivalecha odjeli si turné, ale co si budem povídat,fanoušci už pomalu přestávali věřit, žepůjde o víc, než jen právě o několik koncertů.Vše se změnilo na přelomu roku 2012/ 2013,kdy členové kapely na svým Facebooku vydali➔