4 / 2007 (PDF, 2 MB) - Braunoviny - B. Braun Medical sro
4 / 2007 (PDF, 2 MB) - Braunoviny - B. Braun Medical sro 4 / 2007 (PDF, 2 MB) - Braunoviny - B. Braun Medical sro
H I – T E C HPediatrický ventil pro léčbu hydrocefalu PaediGAV ®Léčba hydrocefaluHistorie a současnostDaniel Pavlišta, Aesculap NeurosurgeryHydrocefalus sám o sobě není nemoc, nýbržnásledek nějaké nemoci, příčiny. Co to vlastněhydrocefalus je?Hydrocefalus jako slovo je spojení dvou řeckýchslov: hydro – voda a kefale – hlava.Celé slovo by se dalo přeložit jako voda v hlavě,tedy v nitrolební dutině.Soudobá definice hydrocefalu zní takto: nadměrnéhromadění mozkomíšního moku v nitrolebí,zpravidla v mozkových komorách. Vznikhydrocefalu je důsledkem nerovnováhy v produkcia následné resorpci mozkomíšního mokuanebo také z důvodu překážky v jeho přirozenécirkulaci.Zdá se, že toto onemocnění je staré jako lidstvosamo, a také stejně tak dlouho provokuje a nutínejlepší myslitele, vědce a lékaře své doby, sejím zabývat. První archeologické nálezy pocházejíz neolitického období, konkrétně to jsoukostní pozůstatky asi šestiletého chlapce z německéhoSeerburgu. Významné jsou i nálezyhydrocefalických lebek z období první dynastiestarého Egypta.Jak to bývá u nemocí, které si lidé neuměli dobřevysvětlit, dostala i tato choroba ve své době nádechneznáma a mystična. První psané poznatkyo hydrocefalu pochází od Hippokrata (466 - 377př. n. l.). Jeho názory na hydrocefalus v dnešnídobě vyvolávají spíše úsměv. Psal o změně mozkovétkáně na vodu, a to v důsledku epilepsie.Jako léčbu doporučoval podávání zeleniny,inhalaci látek vyvolávajících kýchání, a pokudvše selhalo, doporučoval trepanaci.Archivy písemností nám vydávají svoje svědectvío tom, jak byl hydrocefalus zkoumán,popisován a léčen. Zmínky o něm najdemenapř. u Aristotela (384- 322 př. n. l.), Galéna(129- 199 ř. n. l.), ale například také Leonardada Vinci (1452- 1519), který dokonce zhotovilvoskový model komorového systému mozkuvola. Do mozku mrtvého zvířete vpouštěl voska po jeho ztuhnutí odstranil mozkovou tkáň.Tím získal lepší představu o tvaru a vzájemnémpropojení komorového systému.Jak léta ubíhala, objevovaly se různé metodyléčby. Ještě v roce 1777 francouzský lékař JosephLieutaud hovořil o nevyléčitelnosti hydrocefalu.V roce 1836 Hans Sommerfeldt předložil svojidisertační práci s názvem „De HydrocephaloAcuto“. Zde uvádí dosud používané technikya prostředky pro případnou léčbu. Můžeme sedočíst o účinku například soli rtuti, laxativa,náprstníku a podobně. V roce 1891 byla pravděpodobněpoprvé provedena lumbální punkce,a to Heinrichem Quinckem (1842 - 1922). Prvnímpacientem se stalo dítě s hydrocefalem.Quincke se poté stal propagátorem lumbálních4
H I – T E C Hpunkcí. Chápal sice, že tyto punkce samotnounemoc neléčí, ale poukazoval také na přechodnézlepšení stavu pacientů po punkci.Na konci 19. století, konkrétně v roce 1888,popsal W. W. Keen tři základní přístupy k provedenípunkce a případné drenáže postraníchkomor, které se užívají dodnes. Později, v roce1898, učinil Fergusson drenáž mozkomíšníhomoku – likvoru – do peritoneální, tedy břišní dutiny.Drenážní soustava měla podobu stříbrnéhodrátu a byla provedena návrtem v bedernímobratli. V roce 1908 popsal drenáž W. Kausch,který použil gumovou hadičku, kterou propojilpostranní komoru s dutinou břišní.Tato metoda se však ve své době obecně nerozšířila,neboť k vývoji potřebného ventilu, kterýje pro správnou funkci drenáže nezbytný, mělodojít až za několik desetiletí.K použití první moderně chápané drenážes ventilem z polyetylénu došlo v roce 1949ve Filadelfii a provedli ji lékaři Frank Nulsena Eugen Spitz. Byl to ale stále ojedinělý případ,výroba byla velmi nákladná a použitý materiálnebyl příliš vhodný.Za dnešní pojetí a rozšíření ventrikuloperitoneálnídrenáže (zkrat z mozkových komordo dutiny břišní) paradoxně vděčíme nelékařipanu Johnu Holterovi, kterému se v roce 1955narodil syn s myelomeningokélou a postupněse rozvíjejícím hydrocefalem. V jeho případěse potvrdilo, že rodičovská láska nezná hranica překážek.Zoufalý Holter totiž pro svého syna zkonstruovalbiokompatibilní jednocestný ventil. Biokompatibilitu,a tudíž šanci na dlouhodobouimplantaci, dával ventilu použitý materiál,silikon. Samotnému Holterovu synovi přinesltento vynález prodloužení života „pouze“ o pětlet. Nakonec zemřel na komplikace způsobenéparaplegií a inkontinencí, ale jeho případ sestal základem pro další vývoj a následnouvýrobu ventilu s názvem Spitz-Holter, kterýdnes zná celý odborný svět. Pro zajímavost,v 60. letech bylo pacientům implantováno asi100 000 těchto ventilů. Další jména, která sizasluhují zmínku, jsou Salomon Hakim a jehosynové Rodolfo a Carlos. Hakim se v 60. letechvýznamně podílel na výzkumu hydrocefalua programovatelného ventilu.V posledních letech se vývoj ventilů štěpí naněkolik základních druhů, jejichž vrcholemje pak ventil gravitační a programovatelný.U programovatelného pomocí různých nástrojůlze měnit nastavení pracovního tlaku,gravitační respektuje nutnost nastavení dvourůzných otevíracích tlaků pro polohu vležea vestoje (více je uvedeno v dalším textu).Na vývoji gravitačních ventilů se významněpodíleli Christoph Miethke, Prof. Dr. Klaus Affeldand Prof. Dr. Dietmar Lerche. PrincipemSchéma průtoku mozkomíšního mokupři horizontální či vertikální pozicitělaSnadné přenastavení otevíracího tlaku ventiluÚroveň otevíracího tlaku gravitační jednotky jetřeba zvolit podle velikosti pacienta5
- Page 1 and 2: Měsíčník společností skupiny
- Page 3: ObsahVážení zákazníci, přáte
- Page 7 and 8: H I - T E C Hpolohy pacienta, tedy
- Page 9 and 10: H I - T E C HSystém TRANSFERIS umo
- Page 11 and 12: H I - T E C HEndo-SPONGENová techn
- Page 13 and 14: H I - T E C Hzhodnocení velikosti
- Page 15 and 16: H I - T E C HSteris50-ročná trad
- Page 17 and 18: T É M Avývoji, tak ve výrobě op
- Page 19 and 20: Gammex ® PF UndergloveSystém dvoj
- Page 21 and 22: Při všech těchto poškozeních I
- Page 23 and 24: Katalog. č. Průměr Délka Koncov
- Page 25 and 26: R E P O R T Á ŽKdyž selžou ledv
- Page 27 and 28: Pásky pro léčbu stresové inkont
- Page 29: R E P O R T Á ŽSlovenský premié
- Page 32 and 33: C E S T YRince, západním Floresu
- Page 34 and 35: C E S T YNechci dopadnout jak v Pot
- Page 36 and 37: Odesílatel / OdosielateľVáš e-m
- Page 38 and 39: A E S C U L A P A K A D E M I ESpol
- Page 40: Aesculap-Miethke ®Kvalitní ventil
H I – T E C Hpunkcí. Chápal sice, že tyto punkce samotnounemoc neléčí, ale poukazoval také na přechodnézlepšení stavu pacientů po punkci.Na konci 19. století, konkrétně v roce 1888,popsal W. W. Keen tři základní přístupy k provedenípunkce a případné drenáže postraníchkomor, které se užívají dodnes. Později, v roce1898, učinil Fergusson drenáž mozkomíšníhomoku – likvoru – do peritoneální, tedy břišní dutiny.Drenážní soustava měla podobu stříbrnéhodrátu a byla provedena návrtem v bedernímobratli. V roce 1908 popsal drenáž W. Kausch,který použil gumovou hadičku, kterou propojilpostranní komoru s dutinou břišní.Tato metoda se však ve své době obecně nerozšířila,neboť k vývoji potřebného ventilu, kterýje pro správnou funkci drenáže nezbytný, mělodojít až za několik desetiletí.K použití první moderně chápané drenážes ventilem z polyetylénu došlo v roce 1949ve Filadelfii a provedli ji lékaři Frank Nulsena Eugen Spitz. Byl to ale stále ojedinělý případ,výroba byla velmi nákladná a použitý materiálnebyl příliš vhodný.Za dnešní pojetí a rozšíření ventrikuloperitoneálnídrenáže (zkrat z mozkových komordo dutiny břišní) paradoxně vděčíme nelékařipanu Johnu Holterovi, kterému se v roce 1955narodil syn s myelomeningokélou a postupněse rozvíjejícím hydrocefalem. V jeho případěse potvrdilo, že rodičovská láska nezná hranica překážek.Zoufalý Holter totiž pro svého syna zkonstruovalbiokompatibilní jednocestný ventil. Biokompatibilitu,a tudíž šanci na dlouhodobouimplantaci, dával ventilu použitý materiál,silikon. Samotnému Holterovu synovi přinesltento vynález prodloužení života „pouze“ o pětlet. Nakonec zemřel na komplikace způsobenéparaplegií a inkontinencí, ale jeho případ sestal základem pro další vývoj a následnouvýrobu ventilu s názvem Spitz-Holter, kterýdnes zná celý odborný svět. Pro zajímavost,v 60. letech bylo pacientům implantováno asi100 000 těchto ventilů. Další jména, která sizasluhují zmínku, jsou Salomon Hakim a jehosynové Rodolfo a Carlos. Hakim se v 60. letechvýznamně podílel na výzkumu hydrocefalua programovatelného ventilu.V posledních letech se vývoj ventilů štěpí naněkolik základních druhů, jejichž vrcholemje pak ventil gravitační a programovatelný.U programovatelného pomocí různých nástrojůlze měnit nastavení pracovního tlaku,gravitační respektuje nutnost nastavení dvourůzných otevíracích tlaků pro polohu vležea vestoje (více je uvedeno v dalším textu).Na vývoji gravitačních ventilů se významněpodíleli Christoph Miethke, Prof. Dr. Klaus Affeldand Prof. Dr. Dietmar Lerche. PrincipemSchéma průtoku mozkomíšního mokupři horizontální či vertikální pozicitělaSnadné přenastavení otevíracího tlaku ventiluÚroveň otevíracího tlaku gravitační jednotky jetřeba zvolit podle velikosti pacienta5
Change language