13.07.2015 Views

Sborník příspěvků 2012 - Katedra hydromeliorací a krajinného ...

Sborník příspěvků 2012 - Katedra hydromeliorací a krajinného ...

Sborník příspěvků 2012 - Katedra hydromeliorací a krajinného ...

SHOW MORE
SHOW LESS
  • No tags were found...

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

<strong>Katedra</strong> hydromeliorací a krajinného inženýrství, FSv ČVUT v PrazeVODA A KRAJINA <strong>2012</strong>variantarežimy odběrůQ = 150 l/s Q = 75 l/s Q = 30 l/sA 0,0% 3,1% 3,7%B 28,5% 6,1% 12,6%C 22,9% 21,2% 19,8%D 21,8% 15,6% 3,2%E 0,0% 0,0% 0,0%F 7,2% 7,1% 8,5%G 4,6% 5,3% 4,4%H 6,0% 1,9% 16,2%I 0,0% 0,0% 0,0%Tab. 5 Velikost pasivních oblastí4 ZÁVĚRZ výsledků jednotlivých variant je patrné, že změnou průtoku dochází především ke změně dobyzdržení fiktivních částic a tedy i vody v nádrži. Charakter proudění a způsob průtoku vody nádrží sepodstatně mění změnou směrování vtoku. Výsledky také ukazují, že některé směry vtoku nejsou zcelavhodné. Jde o případy, kdy vtok byl směrován přímo směrem do nádrže (varianta B, C, D) a v nádržisice docházelo k průměrně nejrychlejšímu pohybu fiktivních částic, ale v nádrži také vznikalyrelativně veliké pasivní oblasti. Varianta A se směrováním vtoku směrem dolů, měla nejdelšíprůměrnou dobu zdržení fiktivních částic v nádrži, ale po celkové stránce také dosáhla uspokojivýchvýsledků. Výběr optimální varianty směrování vtoku byl proveden na základě hodnocení pořadívariant z jednotlivých hledisek a poté hodnocení celkového pořadí. Hlavním hlediskem při výběruoptimální varianty je způsob průtoku vody nádrží, respektive výskyt pasivních oblastí a jejich případnávelikost. Z tohoto hlediska nejlépe dopadly varianty E a I. Při celkovém hodnocení nejlépe dopadlavarianta I. Z předchozích závěrů vyplývá, že při navrhování výměnného systému skutečnéhovodojemu je vhodné věnovat směru vyústění vtoku zvýšenou pozornost. Za vtokem do nádrže docházíke vzniku přítokového paprsku, který je vhodné usměrňovat tak, aby přitékající voda byla v nádrži conejvíce rozptylována, ale kinetická energie přitékající vody byla co nejméně tlumena. V případě, kdypřítokový paprsek není za vtokem vůbec usměrňován a rozptylován, dochází k prodloužení dráhyprůtoku vody nádrží a zároveň je také velká pravděpodobnost vzniku mrtvých zón v nádrži. V případě,kdy je naopak přítokový paprsek příliš usměrňován, dochází sice v oblasti vtoku k větší cirkulaci apromíchání vody, ale také dochází k velkému tlumení kinetické energie přitékající vody a je takpravděpodobný vznik mrtvých zón v nádrži.Poděkování: Tento příspěvek byl zpracován v rámci projektu SGS10/241/OHK1.Literatura[1] ČIHÁKOVÁ, Iva; ROHANOVÁ, Bronislava; HORKÝ, Filip. Technický audit vodojemů. InVodárenská biologie 2009. Praha : Ekomonitor spol. s.r.o., 2009. s. 44-49. ISBN 978-80-86832-41-8.[2] ČIHÁKOVÁ, Iva; SLAVÍČKOVÁ, Kateřina; ROHANOVÁ, Bronislava; HORKÝ, Filip.Výzkum řešení degradace jakosti pitné vody při její akumulaci. In Výroční zpráva. Praha: NAZV MZe ČR, 2007. s. 18.[3] HORKÝ, Filip; ČIHÁKOVÁ, Iva. Water Reservoir - Water Quality Influence. In Workshop2010 - 19. Ročník studentské vědecké konference. Praha : ČVUT, 2010. s. 326-327. ISBN 978-80-01-04513-8.[4] ŘÍHOVÁ-AMBROŽOVÁ, Jana; HUBÁČKOVÁ, Jana; ČIHÁKOVÁ, Iva. Konstrukčníuspořádání, provoz a údržba vodojemů. In Technické doporučení. Praha : Hydroprojekt CZa.s, 2008. s. 51.[5] Fluent User’s Guide.: Fluent Europe Inc, 2009.97

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!