Sborník příspěvků 2012 - Katedra hydromeliorací a krajinného ...

Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství, FSv ČVUT v PrazeVODA A KRAJINA 2012vytéká z povrchových rýh, ze zatrubněných drenáží. Lomnický potok je tvořen dvěma krátkými toky,stékajícími se v severní části obce. Celková délka intravilánové části toku činí 3600 m. Část toku tvoříuměle upravené koryto (dno a břehy zpevněné granitovými balvany a štěrkem).V roce 2009 prošla intravilánová část Lomnického potoka revitalizací, která spočívala ve vyčistěnízaneseného koryta, obnově původního koryta, osázení břehů vegetací, otevření toku v zatrubněnýchmístech a meandraci přímých částí toku [5]. Na dně koryta byly zřízeny příčné stavby - prahy astupně.2.2.1 Navrhovaná revitalizace Lomnického potokaPlánovaná revitalizace hydrologické sítě na Podkrušnohorské výsypce se plně soustřeďuje nazlepšení kvality vody v tocích již na území výsypkového tělesa a plnohodnotný rozvoj života v jejichvodách.Etapy plánované revitalizace představují:Opevnění koryta tokuVzhledem k pokroku v procesu rekultivace na Podkrušnohorské výsypce jev současnosti již možné nahradit betonové koryto Lomnického potoka za příroděbližší způsob úpravy. Jako nejvhodnější byl navržen štěrkový pohoz ve většíchspádech v kombinaci s kamenným záhozem [6]. Ve zvolených úsecích toku by bylovhodné uplatnit po počátečním revitalizačním zásahu „samovolnou renaturaci toku“,tedy ponechání koryta dalšímu přirozenému samovolnému vývoji (pouze s nutnýmikorekčními zásahy). Úprava trasy tokuK tomu, aby bylo možné kvalitu vody na výsypkovém tělese zlepšit, je nutnénavrhnout trasu toku tak, aby došlo ke zpomalení odtoku a rozlití vody v tenké vrstvě.Ve vhodných částech výsypky navrhována meandrace toku. Jelikož v případěmeandrace dochází ke zpomalení vody v toku a zvýšené sedimentaci, je nutné, aby semeandrové úseky realizovaly ve spodních úsecích toku, kam přitékají vody jižněkolikrát pročištěné přes sedimentační nádrže. Tímto krokem by se podstatněeliminovalo usazování sraženin železa a jejich následné odtěžování. Vybudování soustavy mokřadních společenstev, která při úpravě kvality vody plní zásadnífunkci [6]: Pěnovcové mokřady, železité mokřady, krustové mokřady Pro urychlení srážení uhličitanů, k provzdušnění vody bylo navrženo vybudováníbalvanitých skluzů, prahů a dřevěných hrázek v odvodňovacích příkopech [7]. Omezení transportu splavenin v toku prostřednictvím soustavy sedimentačních(odkalovacích) nádrží v kombinaci s mokřadními společenstvy Úprava vegetačního doprovodu – travní porosty, stromové porosty (olše lepkavá, olšešedá, bříza bělokorá) Opevnění korytaKaždá úprava musí být provedena v součinnosti s budoucím řešením břehové vegetace.3 METODIKA3.1 Zmapování toků na Velké podkrušnohorské výsypce z hlediska pH a vodivostiBylo sledováno dvaadvacet lokalit na území Velké podkrušnohorské výsypky (Obr. 5). Z toho dvělokality nebyly ovlivněny prostředím výsypky (na mapě označeny jako 006 – neovlivněný potok ukřížku a 020 – přeložka Lomnického potoka). Přímo v terénu byla měřena vodivost a pH na přístrojiMultiline P4 (WTW Germany) [2]. Měření se uskutečnilo 17. dubna 2012.69