Sborník příspěvků 2012 - Katedra hydromeliorací a krajinného ...

Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství, FSv ČVUT v PrazeVODA A KRAJINA 2012základě třicetileté časové řady od roku 1931 do roku 1960 a jednak zdaleka nepokrývají všechnyvodní toky.TeplotyTeploty jsou důležité především z hlediska zemědělského, popřípadě pak ekologického. V tomtoohledu platí paralela se srážkami, a totiž že v případě revitalizací budou teplotní podmínky hrát roliv typu a způsobu revitalizačního opatření, nikoli však v rozhodnutí, zda je revitalizace pro danouplochu optimálním způsobem budoucího využití.I pro teploty jsou primárním zdrojem informací měřená, případně pak statisticky analyzovaná dataz meteorologických stanic. Teplotní poměry jsou taktéž zahrnuty v Atlasu podnebí Česka [6].3.2.2 MorfologieMorfologie hraje roli v případě všech druhů využití území uvedených v kapitole 2. V některýchpřípadech hraje roli spíše obecná sklonitost území z hlediska například obhospodařovatelnosti,zatímco v jiných je důležitý i tvar svahů (přímý, konkávní, konvexní) a celého údolí. Druhá možnostplatí pro vodohospodářské využití, a to jak v případě obnovy vodní plochy, tak v případě uvažovánílokality pro vybudování suché nádrže v rámci protipovodňových opatření. V obou případech je nazákladě výškopisu možno odvodit charakteristické čáry k vybranému profilu, které je pak možnépoužít ke stanovení hodnot některých ukazatelů vztahujících se k nádržím. Jednat se může například oabsolutní objemový ukazatel nebo o relativní objemový ukazatel uvedené v [5]. Na morfologii územítaké závisí expozice svahů, která může hrát roli především v rámci zemědělského využití.Podkladem pro hodnocení morfologických vlastností území jsou obecně výškopisná data. Ta jsoudostupná z různých zdrojů, v různé kvalitě a s různou podrobností. Pro analýzu jsou zpravidlazapotřebí rastrová data, která jsou dostupná u některých poskytovatelů přímo. Další možností pak jerastrová data odvodit na základě dat vektorových.3.2.3 Půdní a geologické podmínkyTyto charakteristiky jsou opět důležité v případě veškerých uvažovaných druhů využití území, byťopět s různým významem pro jednotlivé typy. V případě zemědělského využití je důležitý předevšímpůdní typ a obecně její úrodnost, u revitalizací pak půdní typ ovlivňuje stanovištní podmínky a tím icelkově determinuje optimální způsob revitalizace. U obnovy vodních ploch nebo využití jako zátopysuchých nádrží jsou důležité především texturní charakteristiky a fyzikální vlastnosti půdního azeminového prostředí.Zdrojem informací pro posuzování těchto charakteristik území jsou především půdní a geologickémapy. V oblasti půdních map jsou využívány především mapy BPEJ a mapy KPP. V rámcigeologického hodnocení jsou používány standardní geologické mapy. V obou případech je připodrobnějším řešení území vhodným a v některých případech nezbytným rozšířením průzkum.3.3 Ekologická kritériaEkologická kritéria zahrnují především ochranu stanovišť a ekologické stability krajiny. V rámciposuzování území z tohoto hlediska je nutno též brát zřetel na stávající i plánované ÚSES a zvláštěchráněná území. Na bývalých vodních plochách se v době od jejich zániku mohly vyvinout cennéekosystémy, které může být z ekologického hlediska nutno chránit. V takovém případě je nutno tutoskutečnost zahrnout do posouzení budoucího optimálního využití. V případě posuzování obnovy vodníplochy je pak nutné také zahrnout do posouzení migrační prostupnost toku, jelikož nádrže jsouvýznamnou migrační bariérou, pokud nemají vybudovaný rybí přechod. Z tohoto hlediska jevýznamným podkladem pro posouzení ichtyologický průzkum toku.Podklady pro posouzení ekologického aspektu budoucího optimálního využití jsou velmirůznorodé. Mezi ty nejvýznamnější patří především generely ÚSES, biologické průzkumy, mapyfytogeografického členění ČR či potenciální přirozené vegetace apod. Velmi vhodným zdrojeminformace jsou v tomto případě různé geoportály, pro podrobnější řešení je však zpravidla nutno mítk dispozici přímo prostorová data na nich zobrazovaná.41