Sborník příspěvků 2012 - Katedra hydromeliorací a krajinného ...

Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství, FSv ČVUT v PrazeVODA A KRAJINA 2012Hlavním antropogenním zdrojem je spalování fosilních paliv (uhlí a těžkých olejů) a tavení ruds obsahem síry. V atmosféře oxiduje na sírany a kyselinu sírovou, které jsou odsud odstraňoványmokrou i suchou atmosférickou depozicí [1].Situace znečištění SO 2 v roce 2010 (nejnovější dostupné údaje) se v porovnání s rokem 2009mírně zhoršila a došlo také k několika překročením imisních limitů. Toto bylo pravděpodobně dánonepříznivými meteorologickými a rozptylovými podmínkami v zimním období.2.2 Oxidy dusíkuSkupina těchto látek zahrnuje širokou škálu oxidů dusíku, ale pro sledování a hodnocení kvalityovzduší se pod tímto termínem míní nejčastěji se vyskytující oxid dusnatý (NO, jedovatý bezbarvýplyn bez zápachu) a oxid dusičitý (NO 2 , jedovatý červenohnědý plyn štiplavého zápachu). V příroděvzniká například biologickými procesy v půdách, kde mikroorganismy v rámci svého životního cykluprodukují N 2 O a N 2 , vulkanickou činností či při vzniku blesků [8].V Evropě vznikají emise NOx převážně z antropogenních spalovacích procesů, kde NO vznikáreakcí mezi dusíkem a kyslíkem ve spalovaném vzduchu a částečně i oxidací dusíku z paliva. Mezihlavní antropogenní zdroje patří především silniční doprava a další spalovací procesy ve stacionárníchzdrojích. Za zmínku stojí, že více jak 90 % z celkových emisí NOx v ovzduší je emitováno ve forměNO. NO 2 vzniká relativně rychle reakcí NO s přízemním ozonem nebo s radikály [1].Obecně dochází k překračování ročního imisního limitu pro NO 2 pouze na dopravněexponovaných lokalitách aglomerací a velkých měst. Situace roku 2010 se v porovnání s rokem 2009mírně zhoršila a došlo také k několika překročením imisních limitů na vybraných lokalitách.2.3 Tuhé znečišťující látky - částiceČástice (frakce PM 10 a PM 2,5 ) obsažené ve vzduchu je možné rozdělit na primární a sekundární.Primární jsou emitovány přímo do atmosféry a to buď z přírodních zdrojů (např. sopečná činnost, pylnebo mořský aerosol) nebo ze zdrojů antropogenních (např. spalování fosilních paliv, otěrypneumatik, brzd a vozovek). Sekundární částice jsou ve většině případů antropogenního původua vznikají v atmosféře ze svých prekuzorů (SO 2 , NOx a NH 3 ) procesem zvaným konverze plyn-částice.Tyto se na celkových emisích částic podílejí z 90 % [8].V ČR jsou hlavními zdroji celkových emisí těchto částic (primárních i prekurzorů sekundárních)veřejná energetika, doprava a výrobní procesy. Hrají také jednu z hlavních estetických příčinznečištění historických objektů [1].V současné době jsou tyto látky jedním z hlavních problémů pro zajištění kvality ovzduší v ČR.Téměř na všech lokalitách dochází k jejich vzestupu. V roce 2010 pokračuje vzestupný trend (hlavněu PM 10 ) a největší nárůst je zaznamenán v zóně Moravskoslezský kraj. Tento významný vzestupkoncentrací byl pravděpodobně dán zejména opakovaným výskytem nepříznivých meteorologickýcha rozptylových podmínek v zimním období na začátku a na konci roku. Nárůst koncentrací PM 10 bylpravděpodobně způsoben i nejchladnější topnou sezónou za posledních 10 let.3 STAVEBNÍ MATERIÁLY PRAŽSKÝCH PAMÁTEK ROMÁNSKÉHO A GOTICKÉHO OBDOBÍ3.1 OpukaOpuka je sedimentární horninou křídového stáří, která má teplou žlutohnědou, béžovou až šedouči šedomodrou barvu. Většinou se jedná o prachovitý druh slínovce s příměsí biogenního SiO 2(tvořené opálem, chalcedonem, cristobalitem). Vznikla z velmi jemných částic usazených na mořskémdně. Kromě jílovitých a prachovitých částic ji tvoří také vápencové složky (proměnlivé množstvíkalcitu) a někdy i jehlice mořských hub mikroskopických rozměrů (tzv. spongie). Všeobecně jev různých zdrojích uváděno různé složení a definice pojmu opuka [4].Opukové horniny mají většinou úzkou distribuci jemných pórů a z toho plyne jejich poměrněvysoká nasákavost kapalinami. Nadměrné sušení u nich může způsobit poškození a to díky obsahujílovitých minerálů a vysokému obsahu rovnovážné vlhkosti. Pevnost opuky obecně klesá s rostoucímobsahem kalcitu, avšak zvyšuje se s vyšším obsahem SiO 2 (s tím se ale snižuje její pórovitost) [5].299