SbornÃk pÅÃspÄvkÅ¯ 2012 - Katedra hydromelioracÃ a krajinnÃ©ho ...

More documents

Recommendations

Info

Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství, FSv ČVUT v PrazeVODA A KRAJINA 2012Matematické vztahy pro výpočet množství chlorofylu/TSS uvádí rovnice (1) a (2)Chla 0,4135R714/ R0,214650(1)TSS 0,9412R8060,0009(2)4 VÝSLEDKY4.1.1 Popis vod na Třeboňsku z hlediska spektrálního projevuVodní plochy zájmového území zahrnují široké spektrum podmínek a situací. Koncentracechlorofylu se pohybuje v rozsahu od 2 do 500 μg/l, koncentrace celkových nerozpuštěných látek sepohybuje od 2 do 80 mg/l. Vodní tělesa se neliší pouze rozsahem látek obsažených ve vodě a tedycharakteristickým spektrálním projevem, ale také typickým barevným projevem na leteckém snímku.Obrázek 2 znázorňuje typickou barvu vody jednotlivých nádrží zatížených různým stupněm znečištění(laboratorně zjištěné hodnoty chl-a a TSS) a jejich spektrální projev.Analýzou naměřených hyperspektrálních reflektančních spekter bylo zjištěno, že vodní plochy naTřeboňsku lze rozdělit podle tvaru reflektanční křivky do 4 kategorií. Rozdělení do kategorií ovlivňujerůzná míra eutrofizace. Typická spektra těchto 4 kategorií uvádí obrázek 3. Charakteristický tvarkřivky je dán množstvím opticky aktivních látek obsažených ve vodním sloupci a jejich specifickýmiabsorpčními a rozptylovými vlastnosti.Kategorie 1 zahrnuje vody téměř oligotrofního charakteru s velmi nízkou koncentrací chlorofylu(do 2 μg/l). Vzhledem k tomu, že jde o dosud aktivně těžené pískovny, celková koncentracesuspendovaných látek dosahuje až 5 mg/l. Charakteristické spektrum těchto vod vykazuje specifickýpík (maximum reflektance) v zelené oblasti spektra (kolem 565 nm), kde jsou hodnoty reflektancevyšší než 10%. V delších vlnových délkách dochází k postupnému poklesu reflektance.Spektra 2. kategorie jsou typická pro vody s vyššími koncentracemi chlorofylu. V případěTřeboňských lokalit do této kategorie patří netěžené pískovny s obsahem chlorofylu 10–18 μg/la rybníky s relativně nízkými koncentracemi chlorofylu do 25 μg/l. Množství suspendovaných látek sepohybovalo mezi 3–6 mg/l. Spektra vykazují 3 výraznější píky – v zelené (kolem 560 nm), červené(kolem 650 nm) a blízké infračervené (kolem 700 nm) oblasti. U vod s nižšími koncentracemichlorofylu je nejvýraznější pík v zelené oblasti, naopak u vod s vyššími koncentracemi je výška všechtří píků srovnatelná, popřípadě je nejvýraznější pík v blízké infračervené oblasti. Hodnoty reflektancevšak ani v jednom případě nepřesáhnou hodnotu 4%.292
Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství, FSv ČVUT v PrazeVODA A KRAJINA 2012Obr. 2 Typická barevná škála vodních ploch vyskytujících se na Třeboňsku s charakteristickýmspektrálním projevem zjištěným z leteckých hyperspektrálních dat (letové linie 1-6) a laboratornězjištěnými koncentracemi chlorofylu a (chl-a) a celkových nerozpuštěných látek (TSS)Vodní plochy, které lze podle spektra zařadit do kategorie 3 nebo 4 obsahují vysoké koncentracechlorofylu (58–455 μg/l) i celkových nerozpuštěných látek (19–80 mg/l). Obě kategorie vykazujípodobnou tendenci, se 3 nápadnými maximy. Liší se však ve velikosti těchto maxim. Vody zahrnutédo 3. kategorie mají spektrum reflektance s patrnými 3 píky, nejvýraznějším a největším v blízkéinfračervené (NIR) oblasti, nicméně hodnoty reflektance nejsou vyšší než 6% a spektrum se jeví„plošším“ než spektra hypertrofiích nádrží. Naproti tomu reflektance vod zařazených do kategorie 4vykazuje největší pík v NIR oblasti s hodnotami nad 6% a menšími píky v zelené a červené oblasti,kde hodnoty reflektance jsou menší než 6%.Obecně platí, že s rostoucím obsahem látek ve vodách narůstá také reflektance. Rostoucíkoncentrace chlorofylu způsobuje nárůst reflektance zejména v červené a infračervené oblastielektromagnetického spektra. V této oblasti také dochází s rostoucím obsahem chlorofylu k posunupozice píku – od 680–705 nm při nízkých koncentracích až k 715 nm při vyšších koncentracích.Velmi dobré využití leteckých dat se jeví pro monitorování rozvoje vodního květu, jak dokládáobrázek 4. Důležitou informaci o eutrofizaci lze získat ze sledování barevného projevu vody nasnímku. Část 4A demonstruje rozdíl v barevném projevu vod, kde je rostoucí eutrofizace nádržedemonstrována i barvou filtru (seston). Část B obrázku 4 uvádí porovnání dvou eutrofních rybníků,měřených hyperspektrálním skenerem, které se liší obsahem chlorofylu a složením fytoplanktonu.Rostoucí obsah chlorofylu ve vodě se projevuje tím, že se plochy na snímku jeví světlejší. Rostoucíobsah chlorofylu se projevuje i v nárůstu reflektance, lze ji tedy s úspěchem použít jako nástrojk monitorování rozvoje vodního květu.293
Page 3:
SBORNÍK PŘÍSPĚVKŮ KONFERENCE V
Page 6 and 7:
Katedra hydromeliorací a krajinné
Page 8 and 9:
Page 10 and 11:
=>=>Katedra hydromeliorací a kraji
Page 12 and 13:
Page 14 and 15:
Page 16 and 17:
Page 18 and 19:
Page 20 and 21:
Page 22 and 23:
Page 24 and 25:
Page 26 and 27:
Page 28 and 29:
Page 30 and 31:
Page 32 and 33:
Page 34 and 35:
Page 36 and 37:
Page 38 and 39:
Page 40 and 41:
Page 42 and 43:
Page 44 and 45:
Page 46 and 47:
Page 48 and 49:
Page 50 and 51:
Page 52 and 53:
Page 54 and 55:
Page 56 and 57:
Page 58 and 59:
Page 60 and 61:
Page 62 and 63:
Page 64 and 65:
Page 66 and 67:
Page 68 and 69:
Page 70 and 71:
Page 72 and 73:
Page 74 and 75:
Page 76 and 77:
Page 78 and 79:
Page 80 and 81:
Page 82 and 83:
Page 84 and 85:
Page 86 and 87:
Page 88 and 89:
Page 90 and 91:
Page 92 and 93:
Page 94 and 95:
Page 96 and 97:
Page 98 and 99:
Page 100 and 101:
Page 102 and 103:
Page 104 and 105:
Page 106 and 107:
Page 108 and 109:
Page 110 and 111:
Page 112 and 113:
Page 114 and 115:
Page 116 and 117:
Page 118 and 119:
Page 120 and 121:
Page 122 and 123:
Page 124 and 125:
Page 126 and 127:
Page 128 and 129:
Page 130 and 131:
Page 132 and 133:
Page 134 and 135:
Page 136 and 137:
Page 138 and 139:
Page 140 and 141:
Page 142 and 143:
Page 144 and 145:
Page 146 and 147:
Page 148 and 149:
Page 150 and 151:
Page 152 and 153:
Page 154 and 155:
Page 156 and 157:
Page 158 and 159:
Page 160 and 161:
Page 162 and 163:
Page 164 and 165:
Page 166 and 167:
Page 168 and 169:
Page 170 and 171:
Page 172 and 173:
Page 174 and 175:
Page 176 and 177:
Page 178 and 179:
Page 180 and 181:
Page 182 and 183:
Page 184 and 185:
Page 186 and 187:
Page 188 and 189:
Page 190 and 191:
Page 192 and 193:
Page 194 and 195:
Page 196 and 197:
Page 198 and 199:
Page 200 and 201:
Page 202 and 203:
Page 204 and 205:
Page 206 and 207:
Page 208 and 209:
Page 210 and 211:
Page 212 and 213:
Page 214 and 215:
Page 216 and 217:
Page 218 and 219:
W [cm]I.II.III.IV.V.VI.VII.VIII.IX.
Page 220 and 221:
W [cm]W [cm]I.I.II.II.III.III.IV.IV
Page 222 and 223:
Page 224 and 225:
Page 226 and 227:
Page 228 and 229:
Page 230 and 231:
Page 232 and 233:
Page 234 and 235:
Page 236 and 237:
Page 238 and 239:
Page 240 and 241:
Page 242 and 243:
Page 244 and 245: Katedra hydromeliorací a krajinné
Page 309: ISBN 978-80-01-05107-8
show all

SbornÃ­k pÅÃ­spÄvkÅ¯ 2012 - Katedra hydromelioracÃ­ a krajinnÃ©ho ...

Create successful ePaper yourself

Delete template?

Save as template?

SbornÃk pÅÃspÄvkÅ¯ 2012 - Katedra hydromelioracÃ a krajinnÃ©ho ...