SbornÃk pÅÃspÄvkÅ¯ 2012 - Katedra hydromelioracÃ a krajinnÃ©ho ...

More documents

Recommendations

Info

Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství, FSv ČVUT v PrazeVODA A KRAJINA 2012Obr. 3 – malá cohousingová společenství 2-5rodin, zdroj: google earth, archiv autora3 OBECNÉ ZNAKY COHOUSINGU A JEJICH APLIKACE NA VESNICKÁ STAVENÍAmerický architekt Charles Durrett sepsal 6 klíčových znaků typického cohousingového projektu.Tyto znaky se objevují na českých i zahraničních webových portálech v různých modifikacích apřekladech. [2], [3]Principy formulované pro klasický cohousing lze aplikovat i na menší projekty - mikrocohousing.3.1 Aktivní účast členů budoucího společenství při plánování přestavbyFáze plánování rekonstrukce/přestavby je klíčová pro budování dobrých sousedských vztahůbudoucí mikrokomunity. Díky osobní aktivní účasti vznikají mezi jednotlivými budoucími obyvatelihlubší vztahy, které jsou základem stabilní skupiny, která dobře funguje i po nastěhování. Doporučujese, aby tato fáze procesu byla svěřena architektovi, který na základě svých odborných znalostí azkušeností dokáže vystihnout různorodé potřeby a přání konkrétních budoucích spolumajitelů. A navícdokáže vzniklé představy přizpůsobit konkrétnímu objektu a místu.3.2 Urbanistické, architektonické a dispoziční uspořádání podporuje vznik a udržovánísousedských vazebArchitektonický návrh by měl podporovat jednak vznik sousedských vazeb, ale také poskytnoutkaždému dostatek jeho soukromí. Některé prvky uspořádání jsou velmi důležité, např. orientace domůdo veřejných prostor, umístění společenské části statku, dětská hřiště a venkovní plochy s možnostíposezení za každého počasí, apod. Typické půdorysné uspořádání statku či dvora svým prostorovýmčleněním umožňuje alokaci funkce bydlení do jednotlivých křídel stavení.3.3 Společné využívání nezastavěných ploch a některého vybaveníKaždá jednotlivá domácnost vlastní svůj plně vybavený dům/bytovou jednotku/část objektu.V případě klasického vesnického statku (troj-, čtyřbokého, troj-, čtyřstranného) mohou být zasoukromou část považována např. jednotlivá křídla, obývaná vždy jednou rodinou.Sdílené prostory mohou zahrnovat například místo pro společná jídla na zahradě, místok posezení, velký dětský pokoj, pokoje pro hosty, dílny, technické zázemí – prádelnu, sušárnu, místopro odkládání odpadu apod. Záleží vždy na konkrétní dispozici, velikosti objektu a jeho prostorovémčlenění.286
Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství, FSv ČVUT v PrazeVODA A KRAJINA 20123.4 Řízení chodu a provozu projektu samotnými obyvateliPo nastěhování je provoz komunity zajišťován jejími obyvateli, nikoliv zvenčí, a podléhápravidlům, která si mezi sebou obyvatelé předem dohodnou. V rámci komunity je běžné si navzájempomoci např. s hlídáním dětí, opravou rozbitého zařízení, dobrovolnou prací na společném majetku.3.5 Nehierarchická struktura a způsob rozhodováníVe správném cohousingovém projektu je rozhodováno na základě rovného demokratickéhopostavení všech členů skupiny. Společenství není závislé na jedné osobě, i když v praxi je vždy někdo,kdo ´projekt´ táhne kupředu. Ve skupině pak obvykle bývá někdo další, kdo dává dohromady finance,jiný se stará o technické vybavení a opravy, další má na starosti větší nákupy. Jestliže je ve skupinějeden vůdce, který nastavuje pravidla a standardy jednostranně, nejedná se o cohousing.3.6 Nezávislé finanční prostředkyVzniklé společenství není primárním zdrojem příjmů pro jeho členy a není v něm sdílenáekonomika. Pokud by společenství bylo zdrojem příjmů pro jeho členy, má se za to, že by to vneslovýznamnou změnu dynamiky mezi jeho členy a nastavovalo by jinou úroveň vztahů.4 MOŽNÁ RIZIKA SPOJENÁ S COHOUSINGOVÝMI PROJEKTY VE VENKOVSKÝCH STAVENÍCHPotenciální zájemce o cohousingovou formu bydlení v rekonstruovaných vesnických statcích sesetkává s řadou překážek a komplikací, které lze obecně rozdělit do několika kategorií:4.1 LegislativníStávající legislativa a normativy situaci v této oblasti spíše komplikují, stavební činnost je ať užnevědomky nebo záměrně směrována k výstavbě RD na volných parcelách se všemi omezujícímifaktory. Alternativní projekty musí téměř vždy projít komplikovaným legislativním procesem,k čemuž jistě přispívá zatím malá zkušenost stavebních úřadů.Stavební zákon umožňuje dělení pozemků a staveb. Teoreticky by tedy bylo možné statky rozdělitna několik samostatných objektů, které by byly využívány separátně. Nákup i prodej nemovitosti(resp. její části, nyní již samostatného objektu) a samotné užívání by byl v režii konkrétních subjektů,bez ohledu na dění v ostatních částech statku. Rozdělit reálně stavbu na více zcela samostatných částílze právními prostředky pouze za předpokladu, že lze vytyčit dělicí rovinu, aniž by bylo třeba cokolivpřestavovat či jinak stavebně měnit. V opačném případě je možné provést dělení stavby za pomocistavebních změn, jimiž se reálné dělící roviny teprve vytvoří. V praxi by toto řešení přineslo víceproblémů než užitku.Starší stavební zákon umožňoval nejen vertikální, ale horizontální dělení staveb. Nový stavebnízákon toto neřeší.4.2 TechnickéMezi nejčastějšími technické problémy a rizika rekonstrukcí těchto staveb patří použitínekvalitního materiálu pro původní stavbu, mělké nebo úplně chybějící základy, nedostatečná tepelnáizolace, chybějící hydroizolace a nízká únosnost dřevěných prvků krovu a střechy. Tyto problémy jsouvšak téměř vždy řešitelné, i když v některých případech znamenají citelné navýšení nákladů.4.3 SociálníTato forma bydlení klade vysoké nároky na rezidenty, kteří musí být schopni a ochotni pro dobroskupiny přistoupit na kompromisy. Zároveň musí počítat se zvýšenou mírou sdílení a menšímsoukromím. Od každého jedince ve skupině je očekáváno osobní nasazení, angažovanost, odpovědnosta tolerance. Obyvatelé se navíc mohou setkat s negativní reakcí okolí. (od starousedlíků).Zajímavé poznatky přináší publikované průzkumy potenciálních rizik soužití starších obyvatelv komunitách, z nichž některé lze zobecnit i všechny generace. [7],[8],[9]287
Page 3:
SBORNÍK PŘÍSPĚVKŮ KONFERENCE V
Page 6 and 7:
Katedra hydromeliorací a krajinné
Page 8 and 9:
Page 10 and 11:
=>=>Katedra hydromeliorací a kraji
Page 12 and 13:
Page 14 and 15:
Page 16 and 17:
Page 18 and 19:
Page 20 and 21:
Page 22 and 23:
Page 24 and 25:
Page 26 and 27:
Page 28 and 29:
Page 30 and 31:
Page 32 and 33:
Page 34 and 35:
Page 36 and 37:
Page 38 and 39:
Page 40 and 41:
Page 42 and 43:
Page 44 and 45:
Page 46 and 47:
Page 48 and 49:
Page 50 and 51:
Page 52 and 53:
Page 54 and 55:
Page 56 and 57:
Page 58 and 59:
Page 60 and 61:
Page 62 and 63:
Page 64 and 65:
Page 66 and 67:
Page 68 and 69:
Page 70 and 71:
Page 72 and 73:
Page 74 and 75:
Page 76 and 77:
Page 78 and 79:
Page 80 and 81:
Page 82 and 83:
Page 84 and 85:
Page 86 and 87:
Page 88 and 89:
Page 90 and 91:
Page 92 and 93:
Page 94 and 95:
Page 96 and 97:
Page 98 and 99:
Page 100 and 101:
Page 102 and 103:
Page 104 and 105:
Page 106 and 107:
Page 108 and 109:
Page 110 and 111:
Page 112 and 113:
Page 114 and 115:
Page 116 and 117:
Page 118 and 119:
Page 120 and 121:
Page 122 and 123:
Page 124 and 125:
Page 126 and 127:
Page 128 and 129:
Page 130 and 131:
Page 132 and 133:
Page 134 and 135:
Page 136 and 137:
Page 138 and 139:
Page 140 and 141:
Page 142 and 143:
Page 144 and 145:
Page 146 and 147:
Page 148 and 149:
Page 150 and 151:
Page 152 and 153:
Page 154 and 155:
Page 156 and 157:
Page 158 and 159:
Page 160 and 161:
Page 162 and 163:
Page 164 and 165:
Page 166 and 167:
Page 168 and 169:
Page 170 and 171:
Page 172 and 173:
Page 174 and 175:
Page 176 and 177:
Page 178 and 179:
Page 180 and 181:
Page 182 and 183:
Page 184 and 185:
Page 186 and 187:
Page 188 and 189:
Page 190 and 191:
Page 192 and 193:
Page 194 and 195:
Page 196 and 197:
Page 198 and 199:
Page 200 and 201:
Page 202 and 203:
Page 204 and 205:
Page 206 and 207:
Page 208 and 209:
Page 210 and 211:
Page 212 and 213:
Page 214 and 215:
Page 216 and 217:
Page 218 and 219:
W [cm]I.II.III.IV.V.VI.VII.VIII.IX.
Page 220 and 221:
W [cm]W [cm]I.I.II.II.III.III.IV.IV
Page 222 and 223:
Page 224 and 225:
Page 226 and 227:
Page 228 and 229:
Page 230 and 231:
Page 232 and 233:
Page 234 and 235:
Page 236 and 237:
Page 238 and 239: Katedra hydromeliorací a krajinné
Page 309: ISBN 978-80-01-05107-8
show all

SbornÃ­k pÅÃ­spÄvkÅ¯ 2012 - Katedra hydromelioracÃ­ a krajinnÃ©ho ...

Create successful ePaper yourself

Delete template?

Save as template?

SbornÃk pÅÃspÄvkÅ¯ 2012 - Katedra hydromelioracÃ a krajinnÃ©ho ...