SbornÃk pÅÃspÄvkÅ¯ 2012 - Katedra hydromelioracÃ a krajinnÃ©ho ...

More documents

Recommendations

Info

Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství, FSv ČVUT v PrazeVODA A KRAJINA 20122.2 Kořenové čistírny odpadních vodDalší možností čištění OV, kde se pro odstraňování znečišťujících látek používají přirozenébiochemické procesy (proces samočištění), jsou kořenové ČOV (KČOV). V současné době fungujev ČR přes 300 KČOV, mezi nejčastější typy patří KČOV navržené jako malé domovní čistírny do 20EO a pro malé obce (100-500EO) [6].KČOV jsou jedním z typů umělých mokřadů využívaných pro čištění odpadních vod. Základnímprincipem čištění u KČOV je průtok odpadní vody propustným substrátem, který je osázen mokřadnívegetací, na kterou jsou navázány bakterie a další vodní organismy. Substrát musí být dostatečněpropustný, aby nedocházelo k jeho ucpávání a následnému odtoku po povrchu filtračního lože. Připrůchodu OV substrátem dochází k jejímu čištění. Prostřednictvím komplexu chemických, fyzikálnícha biologických procesů (působením mikroorganismů, které rostou na ponořených částech rostlin atlejících zbytcích rostlin na dně) dochází k vysokému stupni odstranění organických a nerozpuštěnýchlátek a mikrobiálního znečištění [7]. Odstranění dusíku a fosforu je nižší, ale tyto systémy nejsouurčeny speciálně pro odstraňování těchto živin.KČOV lze rozdělit podle charakteru průtoku odpadní vody (horizontální, vertikální). Kořenyrostlin hojně provzdušňují vodní prostředí a vytváří tak vhodné prostředí pro bakterie, kteréodbourávají organickou hmotu (destruenti), rozpuštěné a nerozpuštěné látky, N, P (kumulace dobiomasy). Velká účinnost KČOV je prokázána při eliminaci bakteriálního znečištění, včetněpatogenních bakterií [7]. Kromě těchto polutantů je prokázána dobrá účinnost při odstranění farmak,nebo toxických kovů.Nejčastěji používanými typy KČOV jsou s horizontálním průtokem OV. Tento typ můžeme dáledělit dle typu mokřadní vegetace, na KČOV s emerzními (vynořenými) rostlinami, se submerzními(ponořenými) rostlinami a s plovoucími rostlinami. Mezi nejčastěji používané typy patří KČOVs vynořenými rostlinami, které můžeme ještě dělit na KČOV s povrchovým nebo podpovrchovýmhorizontálním tokem. U KČOV s povrchovým tokem se čištění odpadních vod uskutečňuje při průtokuOV hustým porostem mokřadních rostlin, které rostou v relativně málo propustném substrátu. Tentotyp čištění OV je používán především v USA, v Evropě je využíván méně často. Značné množstvívody může při tomto způsobu čištění prosakovat do podzemních vod, jelikož tyto systémy nejsouodděleny od podloží nepropustnou bariérou. Do této skupiny KČOV patří také umělé mokřady svertikálním podpovrchovým tokem. Při tomto způsobu čištění je OV přerušovaně přiváděna napovrch lože osázeného mokřadními rostlinami. Voda prosakuje vrstvami štěrku a písku, je sbírána nadně drenážními trubkami a poté odváděna ze systému. Principiálně je tento způsob shodný se zemnífiltrací. Čistící systém s vertikálním průtokem musí být navržen s několika paralelními loži, která jsoustřídavě zaplavována. Zaplavování a vysoušení loží má za následek střídání oxidačních aredukovaných podmínek, které jsou vhodné pro procesy nitrifikace/denitrifikace a adsorpce fosforu.Systém s vertikálním průtokem je vhodné kombinovat s horizontálním průtokem.Dalším typem jsou KČOV se submerzními (ponořenými) rostlinami. Submerzní rostliny vyžadujídobře prokysličenou vodu. Z tohoto důvodu není možno využívat tento systém pro OV s vysokýmobsahem snadno rozložitelných organických látek a jejich využití se omezuje především nadočišťování.Posledním typem jsou KČOV s plovoucími rostlinami, které se používají buď pro dočišťovacísystémy zaměřené na odstraňování živin, které jsou inkorpovány v biomase (pravidelné sklízenínarostlé biomasy zaručuje maximální produktivitu), nebo se používají pro kombinované sekundární aterciární čištění pro odstranění organického a minerálního znečištění, přičemž rozklad organickéhoznečištění a mikrobiální transformace probíhají současně.Z hlediska environmentální ochrany nenarušují KČOV krajinu ani její procesy, biomasu rostlin lzenásledně využít pro kompostování. Výhodou jsou též nízké náklady na provoz, variabilita vzhledem krozdílným koncentracím znečištění. Mezi nevýhody KČOV kromě náročnosti na plochu (cca 5m 2 najednoho obyvatele) a nutnosti předčistit OV od nerozpuštěných látek, je také snížení účinnosti vzimním období s nízkými teplotami (dlouhodobé velké mrazy). Kromě splaškových odpadních vod jelze využít pro odpadní vody s organickým znečištěním (živočišná výroba, jatka, masokombináty,celulózky).270
Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství, FSv ČVUT v PrazeVODA A KRAJINA 20122.3 Systém Poo-GlooMezi nové technologie zahrnujeme například též zintenzivnění biologického stupněčištění – tzv. Poo-gloo systém (Obr. 4), který vytváří optimální podmínky pro životmikroorganismů a tak dosahuje vyšší účinnosti čištění odpadních vod [8]. Jednotka Poo-gloose skládá ze 4 v sobě zasazených kopulí, které jsou umístěny v nádrži s OV. Prostor mezijednotlivými vrstvami je vyplněn pórovitou hmotou, která tvoří životní prostor pro růstbakterií. Vzduch, který je pro život bakterií nezbytný, je do systému dodáván středem vrcholůkopulí a je dále distribuován mezi jednotlivé vrstvy (pláště). Pohybem vzduchu je do systémuze dna nádrže čerpána OV.Obr. 4 POO-GLOO systém [10]2.4 Systém DESARMezi technologie druhé generace v oblasti odpadních vod patří tzv. DESAR systém(DEcentralised SAnitation and Reuse), který klade důraz na nakládání s odpadní vodou v místěvzniku, či blízkém okolí. Tento přístup je šetrný vůči životnímu prostředí, neb je založen napřirozených procesech, na opětovném využití předčištěné vody a znovuvyužití živin z odpadní vody.Odpadní vody lze rozdělit na vody šedé (z koupelen, sprch, praček, umyvadel), žluté (z toalet - moč),které po nenáročné úpravě lze znovu využít a vody hnědé (z toalet - fekálie), které se odvádí na ČOV.Pro separaci jednotlivých vod je nutné zavést jednotlivé rozvody (Obr.5).V případě žlutých vod je kromě jednotlivých rozvodů důležitou součástí používání dělené toaletya vybudování akumulační nádrže na jejich uskladnění. Minimální doba uskladnění se udává 6-9měsíců. Po této době jsou vody hygienicky nezávadné a vzhledem k tomu, že jsou bohaté na živiny N,P, K, je možné je po naředění (nejlépe dešťovou vodou) výhodně použít jako hnojivo a tak nahraditsoučasná hnojiva. Zároveň ze separovaných žlutých vod lze snáze odstraňovat farmaka, která sevyskytují ve velmi malých koncentracích zejména ve žlutých vodách. V případě klasického odváděníodpadních vod (společné odvedení žlutých, šedých a hnědých vod) jsou tyto nízké koncentrace ještědále ředěny.271
Page 3:
SBORNÍK PŘÍSPĚVKŮ KONFERENCE V
Page 6 and 7:
Katedra hydromeliorací a krajinné
Page 8 and 9:
Page 10 and 11:
=>=>Katedra hydromeliorací a kraji
Page 12 and 13:
Page 14 and 15:
Page 16 and 17:
Page 18 and 19:
Page 20 and 21:
Page 22 and 23:
Page 24 and 25:
Page 26 and 27:
Page 28 and 29:
Page 30 and 31:
Page 32 and 33:
Page 34 and 35:
Page 36 and 37:
Page 38 and 39:
Page 40 and 41:
Page 42 and 43:
Page 44 and 45:
Page 46 and 47:
Page 48 and 49:
Page 50 and 51:
Page 52 and 53:
Page 54 and 55:
Page 56 and 57:
Page 58 and 59:
Page 60 and 61:
Page 62 and 63:
Page 64 and 65:
Page 66 and 67:
Page 68 and 69:
Page 70 and 71:
Page 72 and 73:
Page 74 and 75:
Page 76 and 77:
Page 78 and 79:
Page 80 and 81:
Page 82 and 83:
Page 84 and 85:
Page 86 and 87:
Page 88 and 89:
Page 90 and 91:
Page 92 and 93:
Page 94 and 95:
Page 96 and 97:
Page 98 and 99:
Page 100 and 101:
Page 102 and 103:
Page 104 and 105:
Page 106 and 107:
Page 108 and 109:
Page 110 and 111:
Page 112 and 113:
Page 114 and 115:
Page 116 and 117:
Page 118 and 119:
Page 120 and 121:
Page 122 and 123:
Page 124 and 125:
Page 126 and 127:
Page 128 and 129:
Page 130 and 131:
Page 132 and 133:
Page 134 and 135:
Page 136 and 137:
Page 138 and 139:
Page 140 and 141:
Page 142 and 143:
Page 144 and 145:
Page 146 and 147:
Page 148 and 149:
Page 150 and 151:
Page 152 and 153:
Page 154 and 155:
Page 156 and 157:
Page 158 and 159:
Page 160 and 161:
Page 162 and 163:
Page 164 and 165:
Page 166 and 167:
Page 168 and 169:
Page 170 and 171:
Page 172 and 173:
Page 174 and 175:
Page 176 and 177:
Page 178 and 179:
Page 180 and 181:
Page 182 and 183:
Page 184 and 185:
Page 186 and 187:
Page 188 and 189:
Page 190 and 191:
Page 192 and 193:
Page 194 and 195:
Page 196 and 197:
Page 198 and 199:
Page 200 and 201:
Page 202 and 203:
Page 204 and 205:
Page 206 and 207:
Page 208 and 209:
Page 210 and 211:
Page 212 and 213:
Page 214 and 215:
Page 216 and 217:
Page 218 and 219:
W [cm]I.II.III.IV.V.VI.VII.VIII.IX.
Page 220 and 221:
W [cm]W [cm]I.I.II.II.III.III.IV.IV
Page 222 and 223: Katedra hydromeliorací a krajinné
Page 309: ISBN 978-80-01-05107-8
show all

SbornÃ­k pÅÃ­spÄvkÅ¯ 2012 - Katedra hydromelioracÃ­ a krajinnÃ©ho ...

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

Delete template?

Save as template?

SbornÃk pÅÃspÄvkÅ¯ 2012 - Katedra hydromelioracÃ a krajinnÃ©ho ...