SbornÃk pÅÃspÄvkÅ¯ 2012 - Katedra hydromelioracÃ a krajinnÃ©ho ...

More documents

Recommendations

Info

Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství, FSv ČVUT v PrazeVODA A KRAJINA 20125.5 Oprava drenážní kostryPři stavbě drenážní soustavy bylo dle projektové dokumentace z roku 1968 použito několik druhůtrub (keramické, betonové) o DN 60 – 100 mm. Vlastní kostra je tvořena převážně troubami DN 80 –100 mm. Tyto svodné drény se spojují v drenážních šachticích označených betonovými skružemi.Na problematických plochách (viz. obrázek č. 3) je zapotřebí dle původní projektové dokumentacezajistit opravu drénu, neboť je evidentní, že stávající drény neplní díky svému stavu svoji funkci.Oprava drénů je navržena výměnou poškozené části. Důležitým úkonem, který zvýší životnost celédrenážní soustavy je bezpochyby její následná pravidelná údržba.Obr. 10 Ortofoto s naskenovanou situací odvodnění z roku 19686 ZÁVĚRNávrh revitalizace úseku Lučního potoka a části přilehlé drenážní soustavy u obce Obora uCerhonic řeší komplexně problematiku daného území. Trasa toku, podélný sklon, objekty i ozeleněníjsou navrženy tak, aby v zemědělské krajině napomohly zvýšit biodiverzitu a snížit negativní dopadyve vodném období. Samotný návrh oprav drenážního systému zlepšuje vodní režim na přilehlýchzemědělských plochách a napomáhá tak ke zvýšení zemědělské produkce.Literatura[1] www.mapy.cz[2] oldmaps.geolab.cz[3] Český hydrometeorologický institut, Hydrologická data, 2011[4] KOVÁŘ P., Úpravy toků, Praha, VŠZ Praha, 1988, 152 s.[5] JUST T., Poznámky k navrhování přírodě blízkých revitalizačních koryt vodních toků ve volnékrajině-Konference krajinné inženýrství 2010, Praha, ČSSI, 2010, 235 s.[6] KŘOVÁK Fr., přednáškové texty z předmětu Malé vodní toky, ČZU, 2008[7] TNV 75 2102 – Úpravy potoků, MZe, 2010, 22 str.[8] TNV 75 2322 – Zařízení pro migraci ryb a dalších vodních živočichů přes překážky v malýchvodních tocích, MZe, 2003, 19 str.[9] EHRLICH P. a kol., Metodika 14/1994 - revitalizační úpravy potoků a objekty, VÚMOP,Praha, 1994, 80 str.250
Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství, FSv ČVUT v PrazeVODA A KRAJINA 2012HODNOTENIE VPLYVU BREHOVEJ VEGETÁCIE VODNÝCH TOKOV NA KVALITUAKVATICKÉHO HABITATUIMPACT EVALUATION OF RIPARIAN VEGETATION ON AQUATIC HABITAT QUALITY OF RIVERSMarcela Škrovinová, Jana Kráľová, Ivan Stankoci 1AbstractThe aim of this paper was to characterize the flow quality through indices. To evaluate goodstatus of habitat, following hydro-morphological methods were used: QBR (Qualitat del Bosc deRibera), based on quality analysis of riparian vegetation, HMS (Habitat Modification Score, RiverHabitat Survey tool) allows to review anthropogenic changes in river habitat, BEHI (Bank ErosionHazard Index) for determination of the erosion vulnerability degree, RGA (Rapid GeomorphicAssessments) to determine the stability and sensitivity of the stream and RCE methodology (TheRiparian, Channel and Environmental Inventory) to assess the physical and biological condition ofsmall streams. The application of the methodology reliably identifies extreminalities on riparianvegetation which greatly affect the overall stream quality characteristics and should be the subject ofrevitalizing treatments.Evaluated was biological, morphological and aquatic status of 10 representative reaches ofSlatina and Drietomica stream. The results show that it is possible to define extreminality by this way.KeywordsQBR, RCE, RGA, BEHI, HMS, riparian vegetation1 ÚVODKrása riek spočíva v symbióze vodnej plochy a brehových porastov, čo je najintenzívnejšiespojenie rastlinstva a vody. Poznanie prirodzenej potenciálnej vegetácie je dôležité z hľadiskarekonštrukcie a obnovy brehových porastov, tak aby sa zabezpečila ekologická stabilita územia.Prirodzené druhové a priestorové usporiadanie brehových porastov má v krajine veľkú estetickúpôsobivosť a vysokú biologickú hodnotu. Vegetačný kryt je jednou zo základných zložiek krajiny amá významnú úlohu vo vodnom režime. Počas obdobia vysokých zrážok alebo pri topení snehupodporuje hydrologickú rovnováhu, tým že zadržiava vodu, takže steká pomalšie, čím pomáharegulovať správny obeh vody v krajine. Vegetačný kryt zadržiava v horách určité množstvo vody,a tým nedochádza k neprimeranému zavodneniu nižších oblastí. Plní protieróznu ochranu a stabilizujekoryto, čo má priamy vplyv na kvalitu akvatického habitatu tokov. Funkcia a význam brehovéhoporastu je zvýraznená i v Rámcovej smernici o vode 2000/60/EC.2 MATERIÁL A METÓDY2.1 Charakteristika tokov Slatina a DrietomicaVýber tokov bol zameraný na menšie toky podhorského a horského charakteru, ktoré majú vysokúmieru zachovaných prirodzených brehových porastov a ich ekologická hodnota je významná.Základnými faktormi výberu tokov bola prítomnosť zachovaných prirodzených brehových porastov,hydromorfologických zmien a rôzny stupeň antropogénneho vplyvu. Boli vybrané dva podhorské tokyv povodí rieky Váh – tok Drietomica a v povodí rieky Hron – tok Slatina (Obr.1), ktoré boli zameranév rokoch 2008 až 2011. Slatina je rieka na strednom Slovensku, preteká územím okresov Detva aZvolen. Je dlhá 55,2 km a plocha povodia má 793 km 2 . Má charakter podhorskej rieky so špecifickou1 Marcela Škrovinová, Ing., Jana Kráľová, Mgr., Ivan Stankoci, Ing., STU, SvF, Katedra VHK, Radlinského 11,Bratislava, email: marcela.skrovinova@stuba.sk, jana.kralova@stuba.sk, ivan.stankoci@stuba.sk251
Page 3:
SBORNÍK PŘÍSPĚVKŮ KONFERENCE V
Page 6 and 7:
Katedra hydromeliorací a krajinné
Page 8 and 9:
Page 10 and 11:
=>=>Katedra hydromeliorací a kraji
Page 12 and 13:
Page 14 and 15:
Page 16 and 17:
Page 18 and 19:
Page 20 and 21:
Page 22 and 23:
Page 24 and 25:
Page 26 and 27:
Page 28 and 29:
Page 30 and 31:
Page 32 and 33:
Page 34 and 35:
Page 36 and 37:
Page 38 and 39:
Page 40 and 41:
Page 42 and 43:
Page 44 and 45:
Page 46 and 47:
Page 48 and 49:
Page 50 and 51:
Page 52 and 53:
Page 54 and 55:
Page 56 and 57:
Page 58 and 59:
Page 60 and 61:
Page 62 and 63:
Page 64 and 65:
Page 66 and 67:
Page 68 and 69:
Page 70 and 71:
Page 72 and 73:
Page 74 and 75:
Page 76 and 77:
Page 78 and 79:
Page 80 and 81:
Page 82 and 83:
Page 84 and 85:
Page 86 and 87:
Page 88 and 89:
Page 90 and 91:
Page 92 and 93:
Page 94 and 95:
Page 96 and 97:
Page 98 and 99:
Page 100 and 101:
Page 102 and 103:
Page 104 and 105:
Page 106 and 107:
Page 108 and 109:
Page 110 and 111:
Page 112 and 113:
Page 114 and 115:
Page 116 and 117:
Page 118 and 119:
Page 120 and 121:
Page 122 and 123:
Page 124 and 125:
Page 126 and 127:
Page 128 and 129:
Page 130 and 131:
Page 132 and 133:
Page 134 and 135:
Page 136 and 137:
Page 138 and 139:
Page 140 and 141:
Page 142 and 143:
Page 144 and 145:
Page 146 and 147:
Page 148 and 149:
Page 150 and 151:
Page 152 and 153:
Page 154 and 155:
Page 156 and 157:
Page 158 and 159:
Page 160 and 161:
Page 162 and 163:
Page 164 and 165:
Page 166 and 167:
Page 168 and 169:
Page 170 and 171:
Page 172 and 173:
Page 174 and 175:
Page 176 and 177:
Page 178 and 179:
Page 180 and 181:
Page 182 and 183:
Page 184 and 185:
Page 186 and 187:
Page 188 and 189:
Page 190 and 191:
Page 192 and 193:
Page 194 and 195:
Page 196 and 197:
Page 198 and 199:
Page 200 and 201:
Page 202 and 203: Katedra hydromeliorací a krajinné
Page 218 and 219: W [cm]I.II.III.IV.V.VI.VII.VIII.IX.
Page 220 and 221: W [cm]W [cm]I.I.II.II.III.III.IV.IV
Page 302 and 303:
Page 304 and 305:
Page 306 and 307:
Page 309:
ISBN 978-80-01-05107-8
show all

SbornÃ­k pÅÃ­spÄvkÅ¯ 2012 - Katedra hydromelioracÃ­ a krajinnÃ©ho ...

Create successful ePaper yourself

Delete template?

Save as template?

SbornÃk pÅÃspÄvkÅ¯ 2012 - Katedra hydromelioracÃ a krajinnÃ©ho ...