Sborník příspěvků 2012 - Katedra hydromeliorací a krajinného ...

Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství, FSv ČVUT v PrazeVODA A KRAJINA 2012ZMĚNA KLIMATU POHLEDEM KONCOVÉHO UŽIVATELE KRAJINYA CLIMATE CHANGE VIEWED BY THE LANDSCAPE MAINTAINERSJosef Bolom 1 , Martin Dočkal 2AbstractUsers of the landscape are (in the sense of project “Adaptation of the Water Management on theClimate Change in the Czech Republic”) managers of the territorial units mayors, farmers, water andforest managers. The view of common people is essential for an appropriate solution of climate changeimpacts. Field surveys show the variability of the anticipated effects of the climate change for differenttypes of the landscape. Some of theoretical assumptions are confirmed, others missing the evidence.This fact confirms the need for solutions more adapted to local conditions. Global methods (designedfor the whole Europe, Czech Republic) show just general approaches to problem solving. This paperdescribes the variability of torrential rains effects in different regions of the Czech Republic. For this,different solutions of the adaptation measures are recommended.KeywordsClimate change, Adaptation, Czech Republic, Climate region, Landscape, Water management1 PROJEKT ADAPTACE VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ NA ZMĚNU KLIMATUProjekt Adaptace vodního hospodářství na změnu klimatu v ČR si klade za svůj cíl pomoci krajiněa jí obhospodařujícím subjektům s adaptací na klimatickou změnu. Je-li změna způsobena člověkemči nikoliv, není pro adaptace důležitý faktor. Změnou klimatu se ve světě zabývá mnoho institucí aorganizací. Z těch nejdůležitějších je to například The American Institute of Physics, The DanishMeteorological Institute, The Norwegian Meteorological Institute a v neposlední řaděIntergovernmental Panel on Climae Change. Tito se však zabývají zejména modelací klimatu a dopadyv neregionálním měřítku. Mohou tak poskytnou solidní základ, nikoliv však konkrétní lokální řešení.Na lokální úrovni se problematikou zabývá v našich krajích zejména Výzkumný ústavvodohospodářský TGM v Praze, se kterým je v rámci řešeného projektu navázána spolupráce.Struktura projektu je rozčleněna do tří základních pilířů. Prvním jsou teoretické vstupy. Druhýmpilířem jsou pilotní projekty, kde jsou nejprve sbírána doplňující data a následně teoreticky aplikovánanavržená opatření. Zároveň je v terénu ověřována pravdivost a kvalita vstupních dat. Závěremprojektu je třetí pilíř, kterým je Adaptační průvodce klimatickou změnou. Zde se střetávají teoretickévstupy a informace z konkrétních povodí a společně vytvářejí postup, který je možné aplikovat najakékoliv území v ČR. Konkrétně poukazuje na již probíhající změny, které je možné do budoucnaočekávat, a zároveň nabízí možná řešení problémů.Mezi teoretické vstupy patří zejména hydrologická a meteorologická data. Ta jsou vyhodnocenazákladními statistickými metodami, tedy jsou na nich vytvořeny lineární trendy sledující vývojv minulých letech. Tato data potvrdila domněnku o rozmanitosti území ČR. Proto bylo nutné rozdělitzájmové území na více kategorií – klimatických regionů, které jsou postupně analyzoványa sledovány. K tomuto rozdělení, které slučuje oblasti s obdobným průběhem změny i jejích důsledků,byl použit postup Atlasu podnebí ČSR 1958, upraveném v roce 2007 pro účely Atlasu podnebíČeska [1], kde jsou podle klimatických dat rozčleněna území do jednotlivých kategorií. Pro adaptačníopatření hraje velkou roli také ekologická stabilita území. Vycházíme z předpokladu, že územís vysokou ekologickou stabilitou se lépe přizpůsobí i bez naší pomoci. Zcela naopak je tomu u ploch1 Josef Bolom, Ing., ČVUT v Praze, Fakulta stavební, Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství,Thákurova 7, 166 29, Praha 6, josef.bolom@fsv.cvut.cz2 Martin Dočkal, Ing. Ph. D., ČVUT v Praze, Fakulta stavební, Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství,Thákurova 7, 166 29, Praha 6, dockal@fsv.cvut.cz23