Sborník příspěvků 2012 - Katedra hydromeliorací a krajinného ...

Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství, FSv ČVUT v PrazeVODA A KRAJINA 2012Obr. 3 Zatřídění půd do Trojúhelníkového diagramu dle zrnitostního složení.Půdní vzorky z obou experimentálních ploch Třebešice II. a Nučice byly testovány na DSKHMKI, aby nezávisle podaly podrobný přehled o erozním chování tamních zemědělskyobhospodařovaných půd. Jak je vidět například z Tabulky 1., jedná se o zeminy s odlišnýmzrnitostním složením, které se projevuje v konečných výsledcích náchylnosti půdy k erozi. Oba půdnívzorky byly vystaveny v průběhu setu různým erozním účinkům deště, postupně byly vymýványdrobné částice a tím se měnilo zrnitostní složení. Velmi cenným měřením každého setu je vždy prvníměření (v grafech č. 4-7 označeno ZP1), které se provádí na vzorku nejvíce odpovídajícímu reálnýmpodmínkám v terénu. Testován byl standardně průběh povrchového odtoku, půdního smyvu ainfiltrace.4.1 Povrchový odtokPrůběh povrchového odtoku pro písčitohlinitou půdu Třebešice II. a hlinitou půdu Nučice uvádějíobrázky č. 4 a 5. Zahrnují jednotlivé křivky minZP (pro minimální zátěžové podmínky - sklon 4°aintenzita deště 40 mm/hod) a maxZP (pro maximální zátěžové podmínky - sklon 8° a intenzita deště60 mm/hod). Číselná hodnota za zkratkami křivek minZP a maxZP udává vždy pořadí experimentuv daném setu.Z grafů č. 4 a 5 je patrné rozdílné chování jednotlivých půd. Vyšší hodnoty povrchového odtokujsou dosahovány pro vzorek Třebešice II., zejména v maximálních zátěžových podmínkách. Hlinitápůda z Nučic naopak prokazuje vyšší infiltraci do půdního vzorku (do cca 40. minuty experimentu).V obou grafech je také dobře patrný zpožděný začátek povrchového odtoku, nejvíce pro zmiňovanéčerstvě nasypané vzorky (při prvním měření v setu, označení jako minZP1 pro Třebešice II. i Nučice).Minimální zátěžové podmínky, experimenty minZP2–4, mají výsledky srovnatelné. Pouze experimentminZP2 Nučice je testování vlhkého povrchu vzorku (časová prodleva mezi experimenty bylaz organizačních důvodů mimořádně výrazně kratší) a je vidět rychlejší nástup ustálené hodnoty.4.2 Půdní smyvVývoj půdního smyvu během simulovaných srážek ukazují obrázky č. 6 a 7. Opět zahrnují křivkyminZP (minimální zátěžové podmínky) a maxZP (maximální zátěžové podmínky) pro každou z půd aopět ukazují větší erozní náchylnost písčitohlinité zeminy z Třebešic II. U minimálních zátěžovýchpodmínek je patrné rozdílné chování půd pouze do 10. minuty experimentu, poté je průběh půdníhosmyvu u obou půd ustálený a srovnatelný. Mírně odlišné jsou průběhy pro první (čerstvě nasypaný)experiment minZP1, a opět pro minZP2 Nučice, kdy byl testován vlhký povrch vzorku.178