Sborník příspěvků 2012 - Katedra hydromeliorací a krajinného ...

Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství, FSv ČVUT v PrazeVODA A KRAJINA 2012Význam jednotlivých členů rovnice:G - průměrná roční ztráta půdy (t/ha)R - faktor erozní účinnosti deště - vyjadřuje účinek srážek na velikost ztráty půdyK - faktor erodovatelnosti půdy - vyjadřuje vliv půdních vlastností na velikost ztráty půdyL - faktor délky svahu - vyjadřuje vliv nepřerušené délky svahu na velikost ztráty půdyS - faktor sklonu svahuC - faktor ochranného vlivu vegetačního pokryvu - vyjádřený v závislosti na druhu a stádiu vývoje plodiny adále na použité agrotechniceP - faktor vlivu protierozních opatření (pokud nejsou na pozemku žádná taková opatření, jeho hodnota je 1)Nevýhodou této rovnice je, že ji nelze použít na odhad množství splavenin v povodí a též podle nínení možné stanovit například velikost ztráty půdy pro jednotlivé srážkové události [2], [3].Druhou základní metodou hodnocení erozních procesů jsou matematické simulační modely.Odstraňují velkou část nevýhod empirických metod, ale je pro ně však většinou třeba více vstupníchdat. Pomocí nich se dají zkoumat erozní jevy i v dlouhodobějším měřítku, je zde možné zkoumat ahodnotit vzájemné vztahy mezi procesy. Pro kalibraci a verifikaci modelů se používají například právědata získaná z měření na laboratorním dešťovém simulátoru. [2], [3].3 EXPERIMENTÁLNÍ ZJIŠŤOVÁNÍ ZTRÁTY PŮDY – DEŠŤOVÝ SIMULÁTORZkoumat erozi přímo v terénu je většinou velice složité. Nejen proto, že je to jev přerušovaný anepravidelný, ale také pro velké množství měřených dat. K výzkumu eroze se proto využívajíelementární odtokové plochy, parcelky se speciálním vybavením, ze kterých je zachycovánpovrchový odtok (tedy odtékající voda spolu s unášenými půdními částicemi). Druhou možnostízískávání erozních dat jsou laboratorní, ale i terénní dešťové simulátory.Dešťové simulátory, jako zařízení pro měření erozních procesů, mají výhodu nezávislosti napřírodních srážkových událostech. Díky umělému zadešťování je s nimi možné kdykoliv a opakovaněprovádět experimenty požadovaných parametrů. Zadešťování se provádí takovým způsobem, abyintenzita, velikost kapek i rychlost jejich dopadu co nejvíce odpovídaly přirozenému dešti. Kroměmnožství povrchového odtoku je možné na nich měřit také jeho rychlost a objem infiltrované vody.Obr. 1 Dešťový simulátor ČVUT – erozní kontejner s testovanou půdou, Zdroj: Tomáš LaburdaLaboratorní dešťový simulátor (tryskového typu) Katedry hydromeliorací a krajinného inženýrstvíFakulty stavební ČVUT Praha (dále jen DS KHMKI) se nachází ve Vodohospodářské hale fakulty. Jeumístěn na hydraulickém sklopném žlabu, což umožňuje testování půd při sklonu od 0° do 8° (dosudnejčastěji testované sklony na tomto simulátoru jsou 4°, 6° a 8°). Řídící počítač umožňuje testovatintenzity deště od 20 do 60 mm/hod (nejčastěji používány jsou 40, 50 a 60 mm/hod). Povrch půdy jeošetřován vzhledem k laboratorním podmínkám jako úhor (bez vegetačního pokryvu) a může být buďkrustovaný nebo nakypřený (adekvátní podmínkám setí).Do současné doby proběhlo na dešťovém simulátoru testování již 7 půdních vzorků (testovánívždy po dobu 1 roku) a to z lokalit Klapý, Neustupov, Třebsín, Horoměřice a dvou lokalitv Třebešicích. Posledním, v současnosti ještě zkoumaným půdním vzorkem je zemina z Nučic [1], [4].Přehled půdních vlastností udává tabulka č. 1., a přehledné zatřídění půd do Trojúhelníkovéhodiagramu je vidět z obrázku č. 3.176