Sborník příspěvků 2012 - Katedra hydromeliorací a krajinného ...

Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství, FSv ČVUT v PrazeVODA A KRAJINA 2012V rámci hodnocení jednotlivých srážko-odtokových epizod je obtížné určit okamžik, kdy docházíke skončení přímého odtoku, tzn. nalezení inflexního bodu na sestupné větvi hydrogramu. Z tohotodůvodu je nutné brát výsledky týkající se sestupné větve a dalších souvisejících charakteristik srezervou. Obecně se dá tvrdit, že během všech zkoumaných příčinných situací je v lesním povodísestupná větev hydrogramu delší, ale konkrétní doba trvání je v tomto případě zatížena chybouvyplývající z nepřesnosti určení inflexního bodu. Při srovnání jednotlivých epizod se lze tedy spíšezaměřit na rozdíly v předkulminační fázi.Různý charakter jednotlivých příčinných situací ukázal některé rozdíly v odtokové odezvě oboupovodí, především ve velikosti kulminačního průtoku či době prodlení. Testování rozdílů v obousouborech však nepotvrdilo žádné statisticky významné odchylky mezi sledovanými ukazateli, cožznačí, že se jednotlivá povodí v reakci na různé příčinné podmínky v rámci krátkodobých srážkoodtokovýchsituací významně neliší. Tento předpoklad je však nutné ověřit na větším počtu typickýchsituací.V návaznosti na několikaleté pozorování srážko-odtokových vztahů v obou povodích sev minulém roce přistoupilo i k podrobnějšímu sledování půdních podmínek ovlivňujících tvorbuodtoku. Po provedení pedologického průzkumu byla sestavena mapa retenčního potenciálu oboupovodí. Z ní vyplývá, že větší retence srážek půdou se vyznačuje povodí s převažujícím zastoupenímlesa (zřejmě díky většímu množství organického materiálu). Kromě toho se v tomto povodí nachází ivětší variabilita půdního pokryvu. Půdy v povodí Zbytinského potoka jsou naopak vlivem dřívějšíintenzivní zemědělské činnosti homogennější.Poděkování: Studie byla podpořena z projektů VZ MSM 0021620831 “Geografické systémy arizikové procesy v kontextu globálních změn a evropské integrace“, SVV 263202 „Dynamika vývojefyzicko-geografických sfér země a jejich interakce“ a P209/12/0997 „Vliv disturbancí horské krajinyna dynamiku fluviálních procesů“.Literatura[1] ARCHER, D. R. 2007. The use of flow variability analysis to assess the impact of land usechange on the paired catchments, mid-Wales. Journal of Hydrology. 347. č. 3-4. s. 487-496.[2] ČERNOHOUS, V. 2006. Vliv hydromelioračního zásahu na odtok vody z lesního povodí. In:Jurásek, A., Novák, J., Slodičák, M. (Eds.): Stabilizace funkcí lesa v biotopech narušenýchantropogenní činností v měnících se podmínkách prostředí. Opočno. s. 545-557.[3] JAŘABÁČ, M., CHLEBEK, A. 1990. Nové poznatky z výzkumu vodní komponenty lesníchekosystémů. In: Sborník přednášek III. Československých hydrologických dnů ČeskéBudějovice 1.-3. října 1990. ČVTS. České Budějovice. s. 76-80.[4] KŘÍŽ, V. 1978. Hydrologická analogie a její využití ke kvantifikaci změn hydrologickéhorežimu řek způsobených činností člověka. In: Sborník Československé společnosti zeměpisné.č. 1. sv. 83. s. 33 – 39.[5] TESAŘ, M., ŠÍR, M., DVOŘÁK, I. J. 2004. Vliv vegetačního porostu a jeho změn na vodnírežim půd v pramenných oblastech Krkonoš. In: Štursa, J., Mazurski, K. R., Palucki, A.,Potocka, J. (Eds.): Geoekologické problémy Krkonoš. Szklarska Poręba. Opera Corcontica.41. s. 30-37.[6] VLČEK, L. 2011. Retence vody půdou v experimentálních povodích se zaměřením naorganozemě. Diplomová práce. PřF UK. Praha. 67 s.[7] MALÝ, A. 2009. Vliv rozdílného využití krajiny na srážko-odtokový proces vexperimentálních povodích Zbytiny. Diplomová práce. PřF UK. Praha. 151 s.[8] PAVLÁSEK, J., MÁCA, P., ŘEDINOVÁ, J. 2006. Analýza hydrologických dat zModravských povodí. Journal of Hydrology and Hydromechanics. 54. č. 2. s. 207-216.158