SbornÃk pÅÃspÄvkÅ¯ 2012 - Katedra hydromelioracÃ a krajinnÃ©ho ...

More documents

Recommendations

Info

Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství, FSv ČVUT v PrazeVODA A KRAJINA 2012Mimoto byly v obou povodích zjišťovány také rozdíly ve variabilitě odtoku. Kromě klasickýchmetod (m-denní průtoky) a indexů (např. koeficient variace) byla použita také metoda pulzacehydrogramu ([1], [7]). Výsledky této metody zobrazuje Obr. 5. Prokázalo se, že v oblasti malýchprůtoků (do trojnásobku mediánu průtoku) je zaznamenána větší variabilita v lučním povodíZbytinského potoka. Při vyšších vodních stavech (zhruba do desetinásobku mediánu průtoku) naopaknepatrně více kolísají průtoky v lesnatém povodí Tetřívčího potoka. Ukázalo se, že ve vodnýchobdobích reaguje lesní povodí na srážky o něco citlivěji.3.2 Analýza srážko-odtokových epizodNa základě příčinných ukazatelů vypočtených pro každou z 34 epizod bylo stanoveno pět typůpříčinných podmínek:1) průměrné jarní/letní srážky za průměrných příčinných podmínek2) mírné červencové srážky při velkém nasycení povodí,3) intenzivnější jarní srážky při nenasyceném povodí,4) intenzivní letní vydatné srážky z konvektivní oblačnosti při vyšším nasycení povodí,5) vydatné regionální srážky pozdního léta při nenasyceném povodí.Ad 1) První skupina epizod je tvořena odtokovými situacemi vyskytujícími se během celéhoteplého půlroku za průměrných příčinných podmínek (doba trvání srážky, velikost srážky, intenzitasrážky, nasycenost povodí). Mezi oběma povodími nejsou patrné téměř žádné výrazné rozdíly vodtokové odezvě, kulminační specifické průtoky se pohybují kolem hodnoty Q 15 . Pouze bylapozorována v průměru o 15-20 minut kratší doba trvání vzestupné větve, resp. doba prodlení u lučníhopovodí.Ad 2) U druhé skupiny epizod je situace obdobná jako u první skupiny ve smyslu podobnostichování obou hydrologických systémů. Tyto situace se vyznačují větší hodnotou průtoku (kolem Q 4 )přičemž dochází k pomalejšímu vzestupu povodňové vlny, ale zároveň rychlejší reakci nanejintenzivnější fázi příčinné srážky odrážející se v kratší době prodlení (téměř o hodinu). To lzevysvětlit postupným sycením povodí (a vlivem počáteční intercepce) v prvních fázích srážky anásledný rychlý odtok z povodí v navazující fázi.Ad 3) Třetí skupinu epizod je možné charakterizovat intenzivnějšími, průměrně vydatnýmisrážkami průměrné doby trvání, které dopadají na nenasycené povodí (podle API). U tohoto typu seprojevuje výraznější rozdíl v kulminaci (ZBY ≈ Q 4 , TET ≈ Q 3 ) a u lesního povodí zároveň dochází vprůměru ke dvojnásobnému zvýšení odtoku oproti průtoku v patě povodňové vlny. Jelikož je tento typepizod typický pro jarní období (duben), lze odlišné chování povodí pravděpodobně vysvětlitasymetrickou distribucí zbytkové sněhové pokrývky (případně nasyceností povodí po jejím roztátí),která v lesním prostředí setrvává delší dobu než na louce, a tudíž disponuje větší zásobou vody vpovodí. Tím je reálná nasycenost povodí v lese vyšší než uvažovaná dle vypočteného API.Ad 4) Čtvrtý typ příčinných podmínek představuje krátké, intenzivní letní bouřky z konvektivníoblačnosti a v průměru se vyznačuje nejextrémnější odtokovou odezvou. Během těchto epizod je většíkulminační průtok sledován v lučním povodí (ZBY ≈ Q 1 , TET ≈ Q 2 ). Kulminace je dosaženo velmirychle, v průměru za 1,5 hodiny. Nástup povodňové vlny je v obou povodích velmi podobný a nenízde znatelný žádný významný rozdíl.Ad 5) Posledním typem příčinných situací jsou dlouhotrvající regionální srážky z vrstevnatéoblačnosti, které dopadají na nenasycené povodí. Tyto epizody se projevují poměrně vysokouextremitou průtoku, přičemž jsou vyšší průtoky zaznamenány v lesním povodí (ZBY ≈ Q 5 , TET ≈Q 3,5 ). Doba trvání epizody v obou povodích překračuje v průměru 24 hodin. Výraznější rozdíl seprojevuje v době prodlení, která je v lučním povodí až o hodinu kratší. V tomto případě se můžeprojevit v lesním povodí výrazněji projevit vliv intercepce. Navíc jsou propadlé srážky zachycovány vmikrodepresích, které spolu s četnými projevy pedoturbace a mnohými lesními povrchovýmimikrostrukturami zvyšují povrchovou detenci a zpomalují tvorbu odtoku.156
Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství, FSv ČVUT v PrazeVODA A KRAJINA 20123.3 Retenční potenciál povodíRetenční potenciál obou povodí je ovlivňován zejména půdním typem, konfigurací terénu(sklonitostí) a krajinným pokryvem. Nejvyšší retence vody půdou se vyskytuje v plochých pánvích uzávěrového profilu Tetřívčího potoka (Obr. 6). Nachází se zde poměrně mocné půdy bez skeletuobsahující významné množství organogenního materiálu. Je nutné zdůraznit, že v těchto půdách jeobvykle vysoká vlhkost i hladina podzemní vody. Retence srážkové vody bude tedy logicky nižší.Nejnižší hodnoty retence byly naopak nalezeny na svazích nejvyšších rozvodnicových vrcholů, kdepřevažují mělké skeletovité půdy.Při porovnání celkového retenčního potenciálu obou povodí byl zjištěn vyšší potenciál v povodíTetřívčího potoka (cca o 30 mm). V lesním povodí se mimoto projevila větší variabilita půdníhopokryvu, což prokázala statistická analýza pedologických charakteristik (retence srážek půdou,hloubka, skeletovitost) zjištěných z jednotlivých půdních sond. Luční povodí Zbytinského potoka sevlivem zemědělské činnosti vyznačuje homogennějšími půdními podmínkami.Obr. 6 Retenční potenciál povodí (metoda Natural Neighbor)4 ZÁVĚRUvedený příspěvek je věnován představení dílčích výsledků z výzkumu na experimentálníchpovodích v pramenné oblasti Blanice na Šumavě. Jedno z vybraných povodí reprezentuje lesní krajinus výskytem historických otevřených odvodňovacích příkopů, doplněnou o přirozené i extenzivněvyužívané louky (Tetřívčí potok). Druhé povodí tvoří dříve intenzivně využívaná, podpovrchověodvodněná půda, kterou v současné době tvoří především kulturní louky a pastviny (Zbytinský potok).Příspěvek se zaměřuje na zjištění rozdílů v hydrologické odezvě jednotlivých povodí za předpokladuobdobných příčinných podmínek.Hodnocení hydrologické bilance a variability průtoků již po několika letech pozorování ukazujevýznamné odchylky v obou povodích. Z lučního povodí ročně odtéká o 12 % více vody a v průběhuroku zde dochází k častější fluktuaci průtoku. Z tohoto pohledu se po většinu roku jeví lesní povodírezistentnější a vyrovnanější.157
Page 3:
SBORNÍK PŘÍSPĚVKŮ KONFERENCE V
Page 6 and 7:
Katedra hydromeliorací a krajinné
Page 8 and 9:
Page 10 and 11:
=>=>Katedra hydromeliorací a kraji
Page 12 and 13:
Page 14 and 15:
Page 16 and 17:
Page 18 and 19:
Page 20 and 21:
Page 22 and 23:
Page 24 and 25:
Page 26 and 27:
Page 28 and 29:
Page 30 and 31:
Page 32 and 33:
Page 34 and 35:
Page 36 and 37:
Page 38 and 39:
Page 40 and 41:
Page 42 and 43:
Page 44 and 45:
Page 46 and 47:
Page 48 and 49:
Page 50 and 51:
Page 52 and 53:
Page 54 and 55:
Page 56 and 57:
Page 58 and 59:
Page 60 and 61:
Page 62 and 63:
Page 64 and 65:
Page 66 and 67:
Page 68 and 69:
Page 70 and 71:
Page 72 and 73:
Page 74 and 75:
Page 76 and 77:
Page 78 and 79:
Page 80 and 81:
Page 82 and 83:
Page 84 and 85:
Page 86 and 87:
Page 88 and 89:
Page 90 and 91:
Page 92 and 93:
Page 94 and 95:
Page 96 and 97:
Page 98 and 99:
Page 100 and 101:
Page 102 and 103:
Page 104 and 105:
Page 106 and 107:
Page 108 and 109: Katedra hydromeliorací a krajinné
Page 208 and 209:
Page 210 and 211:
Page 212 and 213:
Page 214 and 215:
Page 216 and 217:
Page 218 and 219:
W [cm]I.II.III.IV.V.VI.VII.VIII.IX.
Page 220 and 221:
W [cm]W [cm]I.I.II.II.III.III.IV.IV
Page 222 and 223:
Page 224 and 225:
Page 226 and 227:
Page 228 and 229:
Page 230 and 231:
Page 232 and 233:
Page 234 and 235:
Page 236 and 237:
Page 238 and 239:
Page 240 and 241:
Page 242 and 243:
Page 244 and 245:
Page 246 and 247:
Page 248 and 249:
Page 250 and 251:
Page 252 and 253:
Page 254 and 255:
Page 256 and 257:
Page 258 and 259:
Page 260 and 261:
Page 262 and 263:
Page 264 and 265:
Page 266 and 267:
Page 268 and 269:
Page 270 and 271:
Page 272 and 273:
Page 274 and 275:
Page 276 and 277:
Page 278 and 279:
Page 280 and 281:
Page 282 and 283:
Page 284 and 285:
Page 286 and 287:
Page 288 and 289:
Page 290 and 291:
Page 292 and 293:
Page 294 and 295:
Page 296 and 297:
Page 298 and 299:
Page 300 and 301:
Page 302 and 303:
Page 304 and 305:
Page 306 and 307:
Page 309:
ISBN 978-80-01-05107-8
show all

SbornÃ­k pÅÃ­spÄvkÅ¯ 2012 - Katedra hydromelioracÃ­ a krajinnÃ©ho ...

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

Delete template?

Save as template?

SbornÃk pÅÃspÄvkÅ¯ 2012 - Katedra hydromelioracÃ a krajinnÃ©ho ...