Sborník příspěvků 2012 - Katedra hydromeliorací a krajinného ...

Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství, FSv ČVUT v PrazeVODA A KRAJINA 2012Mimoto byly v obou povodích zjišťovány také rozdíly ve variabilitě odtoku. Kromě klasickýchmetod (m-denní průtoky) a indexů (např. koeficient variace) byla použita také metoda pulzacehydrogramu ([1], [7]). Výsledky této metody zobrazuje Obr. 5. Prokázalo se, že v oblasti malýchprůtoků (do trojnásobku mediánu průtoku) je zaznamenána větší variabilita v lučním povodíZbytinského potoka. Při vyšších vodních stavech (zhruba do desetinásobku mediánu průtoku) naopaknepatrně více kolísají průtoky v lesnatém povodí Tetřívčího potoka. Ukázalo se, že ve vodnýchobdobích reaguje lesní povodí na srážky o něco citlivěji.3.2 Analýza srážko-odtokových epizodNa základě příčinných ukazatelů vypočtených pro každou z 34 epizod bylo stanoveno pět typůpříčinných podmínek:1) průměrné jarní/letní srážky za průměrných příčinných podmínek2) mírné červencové srážky při velkém nasycení povodí,3) intenzivnější jarní srážky při nenasyceném povodí,4) intenzivní letní vydatné srážky z konvektivní oblačnosti při vyšším nasycení povodí,5) vydatné regionální srážky pozdního léta při nenasyceném povodí.Ad 1) První skupina epizod je tvořena odtokovými situacemi vyskytujícími se během celéhoteplého půlroku za průměrných příčinných podmínek (doba trvání srážky, velikost srážky, intenzitasrážky, nasycenost povodí). Mezi oběma povodími nejsou patrné téměř žádné výrazné rozdíly vodtokové odezvě, kulminační specifické průtoky se pohybují kolem hodnoty Q 15 . Pouze bylapozorována v průměru o 15-20 minut kratší doba trvání vzestupné větve, resp. doba prodlení u lučníhopovodí.Ad 2) U druhé skupiny epizod je situace obdobná jako u první skupiny ve smyslu podobnostichování obou hydrologických systémů. Tyto situace se vyznačují větší hodnotou průtoku (kolem Q 4 )přičemž dochází k pomalejšímu vzestupu povodňové vlny, ale zároveň rychlejší reakci nanejintenzivnější fázi příčinné srážky odrážející se v kratší době prodlení (téměř o hodinu). To lzevysvětlit postupným sycením povodí (a vlivem počáteční intercepce) v prvních fázích srážky anásledný rychlý odtok z povodí v navazující fázi.Ad 3) Třetí skupinu epizod je možné charakterizovat intenzivnějšími, průměrně vydatnýmisrážkami průměrné doby trvání, které dopadají na nenasycené povodí (podle API). U tohoto typu seprojevuje výraznější rozdíl v kulminaci (ZBY ≈ Q 4 , TET ≈ Q 3 ) a u lesního povodí zároveň dochází vprůměru ke dvojnásobnému zvýšení odtoku oproti průtoku v patě povodňové vlny. Jelikož je tento typepizod typický pro jarní období (duben), lze odlišné chování povodí pravděpodobně vysvětlitasymetrickou distribucí zbytkové sněhové pokrývky (případně nasyceností povodí po jejím roztátí),která v lesním prostředí setrvává delší dobu než na louce, a tudíž disponuje větší zásobou vody vpovodí. Tím je reálná nasycenost povodí v lese vyšší než uvažovaná dle vypočteného API.Ad 4) Čtvrtý typ příčinných podmínek představuje krátké, intenzivní letní bouřky z konvektivníoblačnosti a v průměru se vyznačuje nejextrémnější odtokovou odezvou. Během těchto epizod je většíkulminační průtok sledován v lučním povodí (ZBY ≈ Q 1 , TET ≈ Q 2 ). Kulminace je dosaženo velmirychle, v průměru za 1,5 hodiny. Nástup povodňové vlny je v obou povodích velmi podobný a nenízde znatelný žádný významný rozdíl.Ad 5) Posledním typem příčinných situací jsou dlouhotrvající regionální srážky z vrstevnatéoblačnosti, které dopadají na nenasycené povodí. Tyto epizody se projevují poměrně vysokouextremitou průtoku, přičemž jsou vyšší průtoky zaznamenány v lesním povodí (ZBY ≈ Q 5 , TET ≈Q 3,5 ). Doba trvání epizody v obou povodích překračuje v průměru 24 hodin. Výraznější rozdíl seprojevuje v době prodlení, která je v lučním povodí až o hodinu kratší. V tomto případě se můžeprojevit v lesním povodí výrazněji projevit vliv intercepce. Navíc jsou propadlé srážky zachycovány vmikrodepresích, které spolu s četnými projevy pedoturbace a mnohými lesními povrchovýmimikrostrukturami zvyšují povrchovou detenci a zpomalují tvorbu odtoku.156