Sborník příspěvků 2012 - Katedra hydromeliorací a krajinného ...

Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství, FSv ČVUT v PrazeVODA A KRAJINA 2012evapotranspiračního cyklu ET (pořadové číslo týdne v hydrologickém roce, během něhož epizodazačala). Zaznamenané rozdíly v chování obou hydrologických systémů, tj. ve vlastnostechhydrogramů, by pak měly být důsledkem jejich odlišných přírodních a hospodářských poměrů (např.vliv rozdílného krajinného pokryvu).Výběr srážko-odtokových epizod se nejprve řídil výběrem příčinných srážkových epizod (kritériavýběru byly minimální výška srážkového úhrnu a maximální délka bezesrážkového období) a následněbyl tento soubor zúžen podle kritérií vztahujících se k odtokové odezvě. Při výběru bylo nutné dodržetnásledující podmínky:k dispozici byly kompletní a kontinuální údaje o srážkách a průtocích v desetiminutovémčasovém kroku po celou dobu trvání epizody (výběr byl omezen pouze na epizody tepléhopůlroku)jednalo se o události, kdy srážková epizoda způsobila pouze jednoduchou povodňovou vlnu,tj. příčinná srážková událost má jasně definovaný začátek, vzestupná větev hydrogramu májasně definovaný začátek a není výrazně ovlivněna předchozí srážko-odtokovou událostí,poklesová větev hydrogramu má definovaný konec a na jejím průběhu se podílela hlavněpříčinná srážková událosthodnoceny byly pouze epizody, pro něž byly spolehlivě odvozeny průtoky na základěkonsumpční křivky na obou povodích byl v rámci epizody zaznamenán stejný nebo podobný srážkový úhrn ačasové rozložení (tento předpoklad byl vzhledem k sousední poloze obou povodí splněn téměřvždy, ale přesto se během konvektivních bouří vyskytly situace, kdy bylo některé z povodízasaženo srážkami výrazněji než druhé)Obr. 2 znázorňuje charakteristiky hyetogramu a hydrogramu, které byly určeny u vybranýchepizod a následně vstupovaly do navazující vícerozměrné statistické analýzy dat. Kromě nich bylyzjištěny ukazatele hodnotící kulminační průtok a charakter vzestupné větve hydrogramu (kulminačníspecifický průtok q MAX v l.s -1 .km -2 , přírůstek specifického průtoku q MAX -q 0 v l.s -1 .km -2 a poměr mezikulminačním a počátečním specifickým průtokem q MAX /q 0 ). S pomocí shlukové analýzy byloodvozeno pět typů příčinných podmínek, při kterých dochází v povodích ke vzniku srážko-odtokovésituace (Obr. 3). Snahou bylo zjistit, jak oba hydrologické systémy reagují při nastalém typupříčinných podmínek a zda mezi nimi existují nějaké znatelné rozdíly. Význam zjištěných rozdílů bylstatisticky testován dvouvýběrovým t-testem či Mann-Whitneyovým testem.Obr. 2 Vysvětlení jednotlivých sledovaných charakteristik hyetogramua hydrogramu, Zdroj: Malý, 2009153