13.07.2015 Views

Sborník příspěvků 2012 - Katedra hydromeliorací a krajinného ...

Sborník příspěvků 2012 - Katedra hydromeliorací a krajinného ...

Sborník příspěvků 2012 - Katedra hydromeliorací a krajinného ...

SHOW MORE
SHOW LESS
  • No tags were found...

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

<strong>Katedra</strong> hydromeliorací a krajinného inženýrství, FSv ČVUT v PrazeVODA A KRAJINA <strong>2012</strong>2.2 Model přímého odtokuPro výpočet modelu přímého odtoku je použita empirická metoda Clarkova jednotkovéhohydrogramu (Clark´s Unit Hydrogram), která vznikla v roce 1945. Pro výpočet hydrogramu je potřebadvou parametrů T C a R C . Parametr T C , doba koncentrace (time of concentration), je čas potřebnýk odtoku z hydraulicky nejvzdálenějšího bodu v povodí do uzávěrového profilu povodí. Dobakoncentrace je vypočtena ze vztahůTlagTC (hod), (6)0,60,80,7L *( A 1)T lag (hod), (7)1900*Ykde T lag je doba prodlení (lag time) v hod,L je délka údolnice k rozvodnici ve stopách,A je potenciální retence aktivní zóny povodí v palcích,Y je průměrný sklon povodí v %.Druhým parametrem potřebným pro výpočet modelu přímého odtoku je R C , transformačníkoeficient neboli retenční konstanta (storage koeficient). Retenční konstanta se dle US GeologicalSurvey spočítá ze vztahuB CRCA*L * S1085 (hod), (8)kde L je délka toku v povodí v mílích,S 1085 je sklon mezi 10% a 85% maximální délky údolnice v stopách/míle,A, B, C jsou koeficienty stanovené dle ČHMÚ pro celou ČR,A = 80; B = 0,342, C = -0,79. [6]2.3 Korytový modelKorytový model slouží k popisu postupu povodňové vlny korytem. Z nabízených metod jevybrána výpočtová metoda Muskingum – Cunge. Metoda Muskingum – Cunge vyžaduje popis tvarukoryta, na rozdíl od metody Muskingum, která popis koryta toku pro svůj výpočet neuvažuje. Mezipožadované parametry patří délka toku, jeho sklon, hodnota Manningova součinitele drsnosti arozměry a tvar koryta. Tvar a rozměry koryta jsou do programu zadány pomocí nástroje s názvem „8bodový příčný profil“, který umožňuje dostatečně podrobný popis složeného koryta, kynety ipřilehlých berem. [7]3 PŘÍPADOVÁ STUDIEPřípadovou studií je zde povodí Stružnického potoka, který protéká Libereckým krajem, okresemČeská Lípa. Stružnický potok pramení ve Stružnickém lese a nad obcí Dolní Libchava se vlévá dopotoka Šporky. Šporka je poté pravostranným přítokem řeky Ploučnice. Celková délka Stužnickéhopotoka je 3,95 km a celková plocha povodí je 5,57 km 2 . Povodí Stružnického potoka je schematickyzobrazeno na Obr. 1. Stružnický potok byl již v 60. a 70. letech 20. století technicky upravován.Způsob úpravy toku byl podřízen zemědělskému využívání přilehlých území. Stružnický potok sloužiljako odpad pro drenáže odvodňující zemědělské pozemky JZD Horní Libchava. Trasa Stružnickéhopotoka je tedy napřímena a koryto má nepřirozený, pravidelný příčný profil lichoběžníkového tvaru avzhledem k dostupným hydrologickým podkladům je vysoce předimenzované. V současné době je toknapřímen, zahlouben, s nízkou členitostí, dochází zde k celkové degradaci nivy. Cílem studie je tedyvytvoření hydrologického modelu povodí Stružnického potoku ve variantě současného stavu a vevariantě po revitalizačních úpravách a kvantifikovat potenciál těchto opatření. [8], [9]137

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!