Priorita 01-2009.indd - Státní fond životního prostředí

10TÉMA PRIORITYČÍSLO 1 / LEDEN 200911ZAHRANIČÍNárodní program snižováníemisí ČR přitom zastřešuje a doplňuje– v žádném případě nenahrazuje– programové dokumenty krajůa obcí a zároveň tvoří systémovýrámec pro čerpání finančních zdrojůz veřejných zdrojů, zejména z operačníchprogramů ČR pro období2007–2013, na podporu pozitivníhovývoje v oblasti ochrany ovzdušíu nás. Jedním ze základních předpokladůdosažení cílů NPSE tak jei úspěšná realizace prioritní osy 2 –Zlepšování kvality ovzduší a snižováníemisí Operačního programuŽivotní prostředí (OPŽP).Nový zákon, nové nástrojeAvšak nejdůležitějším opatřenímNPSE je nová legislativní úpravav oblasti ochrany ovzduší, jež jepřipravována MŽP tak, aby ji bylomožné předložit vládě k projednánía schválení v prvním pololetíroku 2009. Účinná by měla být odroku 2010.Z provedených analýz vyplývá,že nástroje, které má současný zákono ochraně ovzduší k dispozici,jsou nedostatečné či nefunkčnía nevedou k plnění cílů stanovenýchplatnou českou i evropskoulegislativou. Mezi nástroje, kteréje třeba zefektivnit, patří předevšímty programové (Národní programsnižování emisí ČR a krajsképrogramy zlepšení kvalityovzduší), emisní limity (zpřísněnísoučasných hodnot a možnostzavedení individuálních emisníchlimitů), stanovování technickoorganizačníchpodmínek na zdrojích,zavádění plánů snížení emisínejen na zvláště velké spalovacízdroje znečišťování ovzduší, širšíaplikace emisních stropů (zavedenísektorových emisních stropů,emisních stropů pro jednotlivézdroje znečišťování nebo území)Expozice suspendovanými částicemi frakce PM 10a PM 2,5představuje celou řadu zdravotních rizik.Účinek částic závisí na jejich velikosti, tvarua chemickém složení. Částice označené PM 10sedostávají do dolních cest dýchacích a jemnějšíčástice označené jako PM 2,5, které nejvýznamnějiovlivňují úmrtnost (některé z nich mají mutagenní,rakovinotvorný účinek), pronikají až doplicních sklípků. Prachové částice zvyšují celkovounemocnost i úmrtnost, zejména na onemocněnísrdce a cév, snižují plicní funkce při spirometrickémvyšetření u dětí i dospělých, zvyšují spotřebuléků pro rozšíření průdušek při dýchacích obtížíchu astmatiků a zkracují délku života (vyšší úmrtnostna choroby srdce a cév a pravděpodobně i narakovinu plic atd.). Prachové znečištění má velmia poplatky (nutné upravit tak, abystimulovaly provozovatele zdrojůznečišťování k dalšímu snižováníemisí znečišťujících látek pod stanovenélimitní hodnoty).V nové právní úpravě je takénutné zajistit propojení mezi emisníma imisním pojetím ochranyovzduší. To znamená, že zdrojůmznečišťování ovzduší (oblast emisí)je potřebné stanovovat podmínkyvždy s ohledem na výslednou kvalituovzduší (oblast imisí), která pakurčuje účinky ovzduší na receptory(vliv na lidské zdraví, ekosystémy).Zavedením zmíněných nástrojůa principů do nového zákonao ochraně ovzduší by mělo být zajištěnoplnění cílů v oblasti kvalityovzduší.Neplnění legislativních požadavkůve stanovených termínechs sebou přitom nese i riziko sankcí,jež může Evropská komise uplatnitvůči těm členským státům EU,které je neplní, případně které nepřijímajívhodná opatření k řešenívzniklé situace.Tyto souvislosti ukazují, jak náročnéúkoly před ČR v dané oblastistojí. Protože v letech 2005 i 2006byly na území téměř všech regionůa aglomerací ČR překročeny předepsanéimisní limity (limity proPM 10byly v daném období překročenyna přibližně 30 % území státua nadlimitními koncentracemi bylozasaženo více jak 60 % populace),Evropská komise vyzvala ČR k informovánío krocích, které hodlárealizovat k odstranění uvedenéhonežádoucího stavu. Tato výzva bylaprovázena upozorněním, že pokudČesko nepodnikne příslušné krokydle platné směrnice o kvalitěovzduší, bude zahájeno řízení proporušování evropského práva.RIZIKA SPOJENÁ SE ZNEČIŠTĚNÍM OVZDUŠÍM JEMNÝM PRACHEMpravděpodobně vliv i na respirační alergie, jimižtrpí zhruba 15 % českých dětí.Expozice obyvatel suspendovanými částicemi velikostníchfrakcí PM 2,5a PM 10proto podle současnýchznalostí přispívá k zvýšení celkové předčasnéúmrtnosti populace. Toto zvýšení se podle míryzátěže konkrétní lokality pohybuje od přibližně 1 %v čistých oblastech až po 15,5 % v oblastech zvláštěintenzivně zatížených dopravou a průmyslem.Evropská i česká legislativa stanovuje roční limitníhodnotu znečištění ovzduší jemnými prachovýmičásticemi frakce PM 10na úrovni 50μg/m 3 , krátkodobý(denní) imisní limit je stanoven hodnotou 40μg/m 3 , jež nesmí být překročena více jak 35krát za rok.Velký potenciál OPŽPFinanční prostředky z operačníchprogramů financovaných ze strukturálníchfondů EU, zejména pakz alokace prioritní osy 2 OPŽP, kterábyla od samého počátku zaměřenak řešení problémů ČR v oblastiochrany ovzduší, tím nabývají navýznamu. Pro provozovatele zdrojůznečišťování ovzduší se stávajímožná poslední příležitostí, jak sevčas vyrovnat se stupňujícími sepožadavky na technickou úroveň,vybavení a provoz zdrojů.V rámci OPŽP byly proto alokoványfinanční zdroje z programovacíhoobdobí 2007–2013, kteréjsou určené na realizaci opatřenívztahujících se k náhradě technickyzastaralých energetických zdrojůtepla (v celém rozsahu energetickéhovýkonu), k zvyšování energetickéúčinnosti, k podpoře zaváděníobnovitelných zdrojů energie a instalacekoncových opatření k snižováníemisí u zdrojů, u nichž kompletníobnova zdroje není výhodnáz pohledu nákladové efektivity.Mezi oprávněné příjemce finančnípodpory tvůrci OPŽP zařadili širokouškálu subjektů – od fyzickýchosob přes subjekty veřejné správy(obce, kraje) až po podnikatelskýsektor.Podoblast 2.1 – Zlepšováníkvality ovzduší PO 2 je zaměřenana podporu snížení emisí a energetickéúspory u budov, vyjma budovurčených k bydlení (pořízenínízkoemisního zdroje, pořízenínízkoemisního zdroje a současnárealizace energetických úspor, sníženíemisí prostřednictvím novýchenergetických systémů), na podporunově budovaných rozvodů teplavčetně centrálního zdroje v novýchlokalitách, rozšiřování stávajícíchrozvodů za účelem připojení novýchzákazníků (za výstavbu novýchrozvodů jsou považoványi projekty, při nichž dochází k celkovérekonstrukci zdroje včetněrozvodů, například z důvodu přechoduz parního na teplovodní systém)i na rozšíření stávající středotlaképlynovodní sítě.Podoblast 2.2 – Snižováníemisí je zaměřena na podporurekonstrukce spalovacích zdrojůs instalovaným výkonem většímnež 5 MW za účelem snížení emisíNOx a prachových částic nadrámec platných standardů ES, narekonstrukce zdrojů nebo instalacedodatečných zařízení pro záchytemisí NOx nebo prachových částicu nespalovacích zdrojů, na technickáopatření na zdrojích vedoucíchk odstranění či snížení emisí VOCdo ovzduší (např. přechod na barvy,laky a lepidla ředitelné vodou,instalace katalytických či termooxidačníchjednotek) a na opatření nazdrojích, která vedou k odstraněníči snížení emisí NH 3do ovzduší.Významné, či spíše rozhodujícípro Českou republiku i samotnéprovozovatele zdrojů znečišťováníovzduší bude využití finančníchzdrojů EU zejména v oblastech sezhoršenou kvalitou ovzduší. Právěv těchto územích, v souladu s nověpřijatou legislativou ES i s nověpřipravovanou právní úpravou ČRv oblasti ochrany ovzduší, budetotiž tlak na další snižování emisíznečišťujících látek nejvyšší.Regulace vodárenství – zkušenosti z PortugalskaKoncem loňského roku českádelegace pod vedenímMinisterstva životníhoprostředí navštívilaportugalského regulátoravodohospodářského a odpadovéhosektoru s cílem získatpraktické informacea zkušenosti z dané oblasti,které jsou využitelnéi v českém prostředí.Hlavním posláním portugalskéorganizace s názvem InstitutoRegulador de Aguas e Resiudos(IRAR) je zajištění účinné, vyváženéa transparentní regulacetrhů, které majícharakter přirozenéhomonopolu.Nás pochopitelněnejvíce zajímalaoblast regulace vodohospodářskýchJAN KŘÍŽředitel Odborufondů EU,MŽPslužeb, protože taje úzce spjata se zaváděnímtzv. podmínekpřijatelnostido českého vodárenskéhoprostředí v souvislostis vodohospodářskými projekty financovanýmiz Operačního programuŽivotní prostředí (OPŽP).Regulátor ve vodárenstvíobecněPojem regulace zní možná poněkud„antiliberálně“ a jakoby protiprincipům tržního hospodářství,nicméně v oblastech přirozenýchmonopolů je regulace naopakvelmi žádoucí a zcela běžná. Vodárenství,resp. služby souvisejícís oborem vodovodů a kanalizací(VaK), takový přirozený monopolbezpochyby představují, přičemžjednotlivé státy přistupují k regulaciVaK po svém, a to v závislostina struktuře vodárenského trhu, tj.na účasti soukromého sektoru, namodelech provozování, na institucionálnímuspořádání a na celkovédiverzifikaci sektoru. Celkově všaklze odvodit jednoznačný celosvětovýtrend v přístupu k regulaci,kterým je právě zřizování nezávislýchregulátorů. A jaká je roletakového regulátora? Jaké jsouvýhody jeho zřízení?V obecné poloze role regulátoraspočívá v dosažení rovnováhymezi veřejným zájmem a zájmyprovozovatele, který má v prostředípřirozených monopolů logicky„navrch“ především nad koncovýmzákazníkem. Primární výhodou regulátorůbývá nezávislost, pro nižjsou schopni realizovat mnohá, proobor důležitá opatření, ač ta nemusíbýt nijak politicky populární.Právě tato „oddělitelnost“ regulaceod politiky přináší velmi pozitivníefekty především s ohledem nacelkovou udržitelnost oboru s postupnouaplikací plně nákladovéhotarifu a ubývající závislosti na dotacích.Pokud totiž o výši vodnéhoa stočného rozhoduje politik, aťuž municipální nebo vládní (ministerský),málokdy najde odvahupodívat se za hranice svého volebníhoobdobí a raději aplikuje conejnižší tarif, aby „nenaštval“ voliče.Skutečnost, že výnos z provozuinfrastruktur dlouhodobě nebudedosahovat ani poloviny nutnýchprostředků na obnovu a reprodukci,bývá pro politika druhořadouzáležitostí. A to je v poslední doběbohužel i smutná praxe českého vodárenství.Ještě smutnější však buderealita za několik let, až se zjistí, žeprostředky na obnovu nejsou, a ažbude dnes štědrá EU směřovat svédotace na východ od našich hranic.Ovšem mají-li se v zájmu zajištěníudržitelnosti infrastrukturyzvyšovat tarify vodného a stočného(přirozeně vždy při respektováníjejich sociálně únosné výše pro sociálněslabé skupiny obyvatel), veřejnostbude logicky vyžadovat i vyššíkvalitu poskytovaných služeb a celkověvyšší míru transparentnosti„chování“ vodárenských společností.I zde má své nezpochybnitelnémísto nezávislý regulátor, který umívodárenské společnosti stimulovatk vyšší efektivitě, a to jak prostřednictvímúčinně uplatňovanéhovzorce pro výpočet vodného a stočnéhomotivujícího k úsporám, taki osvědčenou metodou porovnáváníkvality poskytování služeb vodárenskýmispolečnostmi (tzv. benchmarking)na podkladě vybranýchstandardů (např. počet stížnostízákazníků, počet přerušení za rok,ztráty vody, zisky vodárenskýchspolečností atd.). I pouhé zveřejňovánítěchto standardů na internetuvede obvykle vodárenské společnostik snaze se neustále zlepšovat,a tedy mít v očích veřejnosti pozitivníreputaci. České vodárenství bohuželmetody tohoto druhu zatímna rozdíl od Portugalců nezná. Tipřitom mají systém benchmarkinguzpracován velmi sofistikovaně,přehledně a současně i s patřičnouvizualizací, takže každý zákazník semůže snadno dozvědět, jak kvalitníslužby operátor v místě jeho bydlištěposkytuje.Další podstatnou výhodou regulátoraje schopnost zajistit účinnouochranu veřejného zájmu protizájmům privátním, především co setýče přiměřenosti zisků soukromýchspolečností, transparentnosti soutěžía celkové vyváženosti smluvníchvztahů se soukromými partnery.I u této role je přitom naprosto zásadnípolitická nezávislost.Portugalský regulátorV případě Portugalska setamní vláda odhodlala k zřízenínezávislého regulátorajiž v roce 1997. Mezi důvody,které ji k tomu vedly, patřilanízká kvalita poskytovanýchslužeb, nedostatek finančníchzdrojů především na výstavbuinfrastruktury souvisejícíse zajištěním environmentálníchevropských standardů,nedostatek kvalifikovanýchlidských zdrojů a v neposlednířadě také obava ze ztráty penězze zdrojů Evropské unie,spojená s rizikem vzniku nepřiměřenýchvýhod na straněsoukromých operátorů.IRAR je nezávislý na politickýchstrukturách a jehoprovoz je hrazen z poplatkůod provozovatelů, které představujípřibližně 1 % z cenyvodného a stočného. Další informaceo nezávislém regulátorovinajdete na www.irar.pt.A co my?Pro portugalské vodárenství jecharakteristická silná diverzifikaceprovozních modelů (včetně účastiprivátních společností) a subjektů,které poskytují vodohospodářskéslužby – čili je to obdobné prostředíjako v ČR. Je proto otázkou,proč k podobnému kroku ustavenínezávislého regulátora nepřistoupalav minulosti i česká vláda, kdyžse výhody zřízení takové institucejeví jako nesporné. Za připomínkuurčitě stojí, že v Česku již existujípříklady úspěšných nezávislýchregulátorů v rámci síťových odvětví– zmiňme například Energetickýregulační úřad (ERÚ).Nemá smysl opětovně zmiňovatzásadní nedostatky fungováníčeského vodárenství, které byly poněkolik let zmiňovány ze stranyBruselu a jež se nakonec projevilyv přijetí podmínek přijatelnostijako součásti OPŽP. Tyto podmínkyjsou jistě dobrým základem prozlepšení stavu oboru, nicméněřeší pouze oblast „dotačních projektů“,a nikoliv trh jako takový.MŽP pod vedením M. Bursíkaproto usiluje o to, aby podobnépřístupy, které jsou uplatňoványv rámci podmínek přijatelnosti(omezení neúměrných délek provozníchsmluv, transparentní soutěže,vyčíslení přiměřenosti zisku,vzorec tarifu podporující efektivitu,výkonové parametry jako základupro benchmarking, finančnímodel jako nástroj finančního plánovánípodporující udržitelnostatd.), byly aplikovány pro celýsektor, a to nejlépe z pozice novězřízeného nezávislého regulátora,popř. regulátora přidruženéhok ERÚ. MŽP již v tomto duchuzpracovalo studii, kterou prezentovalovládním činitelům. Zřízeníregulátora by současně napomohloi celkově účinnější aplikaci podmínekpřijatelnosti, a tím i bezpečnéhočerpání prostředků OPŽP.IRAR – nástroje regulace v sektoru odpadového hospodářstvíProtection ofthe usersinterestSustainabilityof the operatorEnvironmentalsustainabilityUser service accessibilityAR 01 – Service coverage (%)AR 02 – Average water charges (€/10 3 )Quality of service supplied to usersAR 03 – Flooding occurrence (nr/100 km of sewers or m 2 /100 km of sewersAR 04 – Response to written compaints (%)Oprator`s economical and financial sustainabilityAR 05 – Operating cost coverage ratio (-)AR 06 –Unit running costs (€/10 3 )AR 07 –Debt equity ratio (-)Operato infrastructural sustainabilityAR 08 –Treatment usilisation (%)AR 09 –Treatment of collected wastewater (%)AR 10 –Wastewater pumping capacity (%)AR 11 –Sewer rehabilitation (%)AR 12 –Service connection reabilitation (%)Operator oprational sustainabilityAR 13 –Sewer blockages (ns./100 km of sewers)AR 14 –Pump failures (hours/pump)AR 15 –Sewer collapses (nr./100 km of sewersOperator human resources sustainabilityAR 16 –Personnel (nr./100 km of sewers)AR 17 –Wastewater tests performed (%)AR 18 –Fulfilment of the wastewater discharge parameters (%)AR 19 –Energy resources efficiency use (kWh/m 3 /m)AR 20 – Sludge disposal (%)20 výkonnostních indikátorů, které používá IRAR