5.3 Vyrovnání geodetických sítí ve 2D prostoru pomocízprostředkujících pozorováníRovněž i zde upozorňujeme, že tato <strong>kapitola</strong> <strong>na</strong>vazuje <strong>na</strong> kap. 4.4 a doporučujemesvědomitému čtenáři jí pročíst. Základní, a pro nás zde výchozí, jsou vztahyAx−1+ L = v, P = Q ,viz rov. (4.4.2), v níž dx přešlo v x. Vektor x je vektor neznámých, kterými budou opravy dx i ,dy i , do i přibližných hodnot souřadnic x 0 , y 0 bodů P i sítě a ev. i orientačních posunů o i <strong>na</strong>bodech P i , pokud půjde o vyrovnání směrů. Pokud půjde o vyrovnání úhlů α i , pak odpadajíorientační posuny a tudíž i jejich opravy. Měřenými veliči<strong>na</strong>mi by tedy opět byly úhly α i adélky stran s i . A tento případ si zvolíme k demonstrování potřebných zprostředkujících rovnicoprav a k vyrovnání tohoto typu geodetických sítí podle zprostředkujících měření/pozorováníMNČ. Je též <strong>na</strong>zýváno vyrovnáním souřadnicovým.yijsij ijPjPijiksikPxkObr. 5.3.1Zprostředkující rovnice oprav pro měřenou délku strany P i P j , obr. 5.3.1. Nechť s ij ,vs ijs 0 ij,představuje bezchybnou (správnou) délku, přibližně známou, <strong>na</strong>měřenou a její opravu. Pakplatí, žekde ds ij je totální diferenciál funkcea zníd sijijss = s + d s = l + vij=0 ij ij s ij s ij, (5.3.1)( x − x ) 2+ ( y − y ) 22 ij j i j iij*)ls ij(5.3.2)x0j− x0iy0j− y0i= ( d xj− d xi) + ( d yj− d yi), (5.3.3)sskde index 0 z<strong>na</strong>čí jejich přibližně známé hodnoty. Rov. (5.3.3) dosadíme do rov. (5.3.1),upravíme a dostanemex−0 j− xsij0ixd x +i0 j− xsij0id xjy−0 j− ysij0iyd y +i0 j− ysij0id yj+ L= vs ij s ij, (5.3.4)a*) Připojením (z j - z i ) 2 vstupujeme do 3D prostoru87
kdeLsijx 0i , ..., y 0i .= s 0− l . Délku s 0ij vypočteme z rov. (5.3.2) dosazením přibližně známých hodnotijsijZprostředkující rovnice oprav pro směr P i P j , obr. 5.3.1. Nechť σ ij , σ 0ij , l σ , ∆σij ij av σ představuje správný směrník, přibližný, <strong>na</strong>měřený, orientační posun a jeho náhodnouijopravu. Pak platí, žekde dσ ij je totální diferenciál funkcea zníσij= σ0 ij+ dσij= lσ+ ∆σij+ vσ, (5.3.5)ijjiijxj− xiσij= arctg , (5.3.6)y − yy0 j− y0iy0j− y0ix0j− x0ix0j−dij= − d xi+ d xj+ d y22 i−22s0ijs0ijs0ijs0ijx0iσ d y . (5.3.7)Rov. (5.3.7) dosadíme do rov. (5.3.5), upravíme a dostanemey−− y0 j2s0ij0iy0j− y0ix0j− x0ix0j− x0id xi+ d xj+ d yi−222sss0ij0ijd y− ∆σ + L = vij0ijσijjσ−ijj(5.3.8)kde prostý člen Lσ = σ lij 0 ij− σ . Směrník σij0ij vyjádříme z rov. (5.3.6) dosazením přibližněznámých hodnot x 0i , ..., y 0j . Stejně tak se sestaví rovnice oprav pro opravy směru P j , P i asměry zbývající.Zprostředkující rovnice pro úhel P j P i P k , obr. 5.3.1. Podle rov. (5.3.8) získáme zprostředkujícírovnice oprav i pro spojnici P i P k , když v rov. (5.3.8) zaměníme index j indexem k. Má tvary0k− y0−2s0iky0k− y0xi+2sd xx0k− x+2sx0k− x0d yi−sii0idk20ik0ik0ik− ∆σ + L = vikσiikd ykσ−ik(5.3.8´)kde Lσ = σ lik 0 ik− σ . Od rov. (5.3.8´) odečteme rov. (5.3.8) a dostaneme zprostředkujícíiklinearizovanou rovnici oprav pro úhel α ijk , viz obr. 5.3.1. ZníkdeLα⎛⎜y0k− y−2⎝ s0ik⎛⎜x0k− x+2⎝ s0ik0i0iy+x−− x0 j2s0ij− y0 j2s0ij0i0i⎞ y0j− y0⎟dxi−2⎠ s0ik⎞ x0j− x0⎟dyi+2⎠ s0ikiid yd xjjx−y+0k0k− x2s0ij− y2s0ij0i0id yd xk+ L+kα== Ljik σ − L l l lik σ = σij 0 ik− σ −σik 0ij+ σ = αij 0 jik− α , αjik 0 jikσ0ik−σ0ijjik+vαjik(5.3.9)= , se zjistídosazenim přibližně známých souřadnic x 0i , y 0i , x 0j , y 0j , x 0k , y 0k do rov. (5.3.6) avα= v vjik σ −ik σ je náhodná oprava <strong>na</strong>měřeného úhlu lijσ .jik88
- Page 1 and 2:
Západočeská univerzita v PlzniFa
- Page 4 and 5:
Především ono slůvko „Vyšš
- Page 6 and 7:
3.1.4 Meridiánová konvergence ...
- Page 8 and 9:
6.5.3 Stanovení počtu podmínkov
- Page 10 and 11:
I. část Země a geodézie1 Úvod1
- Page 12 and 13:
Obr. 1.1.1 Kvadrant o poloměru 79
- Page 14 and 15:
nebo geografie. Její velký rozvoj
- Page 16 and 17:
Obr. 1.3.3 Určení výšky H bodu
- Page 18 and 19:
Obr. 1.4.11) Rotace (otočení)Mati
- Page 20 and 21:
2 Fyzikální charakteristiky Země
- Page 22 and 23:
a složky v osách x, y, z jsouPxx
- Page 24 and 25:
Podle bodu 2) jez čehož∂W = g ,
- Page 26 and 27:
2) Dvacetisedmidenní perioda odpov
- Page 28:
[2] CIRA 72: Complited by the Commi
- Page 31 and 32:
S pVPSUObr. 3.1.0.1Geodetická kři
- Page 33 and 34:
Sférickou délku V obecného bodu
- Page 35 and 36:
Integrace prvé rov. (3.1.2) by vy
- Page 37 and 38:
o o o lo( − ) ( − ′ ) = ( −
- Page 39 and 40:
o .Azimut A 2 vypočteme z výrazu
- Page 41 and 42:
Rovina, která prochází středem
- Page 43 and 44:
kde N je příčný poloměr křivo
- Page 45 and 46: S pomocí rov. (3.2.6) nebo též s
- Page 47 and 48: Výsledek:N = 6 389 923,082 m, X =
- Page 49 and 50: n 1222111212Obr. 3.2.21. Geodetick
- Page 51 and 52: procházející body P 1 a P 4 , je
- Page 53 and 54: Poledníkový poloměr křivosti M.
- Page 55 and 56: 3.2.4 Základní výpočty na rota
- Page 57 and 58: poloměr R m = 6381,6 km, který je
- Page 59 and 60: ZzyxZ´yxXYy´ZYzY´XX´zxObr. 3.3.
- Page 61 and 62: 3.3.3 Odvození zprostředkujícíc
- Page 63 and 64: Tab. 3.3.3 Transformační klíče
- Page 65 and 66: Výsledek:N W = 6 390 702,045, X W
- Page 67 and 68: Určit: [ , , ]α , β , γP1 X1B Y
- Page 69 and 70: Určete odlehlost Besselova elipsoi
- Page 72 and 73: III. část Vyrovnávací počet 1
- Page 74 and 75: Dodejme, že vše, co bylo napsáno
- Page 76 and 77: Číselnými kontrolami je rovnost
- Page 78 and 79: 4.3.2 Postupné řešení podmínko
- Page 80 and 81: TTT2A PAdx+ A PL + A PL = 0A T PAdx
- Page 82 and 83: kde⎛ x⎞⎜ ⎟⎜ y ⎟⎜z⎟
- Page 84 and 85: ∂∂Tx2: P2∂ ∂ y :∂ ∂z:A1
- Page 86 and 87: IV. část Geodetické sítě5 Geod
- Page 88 and 89: V případě kap. 5.2 se též tato
- Page 90 and 91: Použijeme seminární úlohu [4].
- Page 92 and 93: PŘÍMÉ ŘEŠENÍ PODMÍNKOVÝCH P
- Page 94 and 95: samoúčelné. Schéma pro schéma.
- Page 98: Rov. (5.3.4), (5.3.8) resp. (5.3.8
- Page 101 and 102: astronomickou a zeměpisnou délkou
- Page 103 and 104: Obr. 6.1.1kde index T značí trans
- Page 105 and 106: − A− AAA( 1)ij( sin λ cosα−
- Page 107 and 108: CC( 2) ijij≡ = − = ( cosλsin
- Page 109 and 110: V případě diferenciálu ds ij od
- Page 111 and 112: kde koeficienty a ij(1), ... určí
- Page 113 and 114: [5] Zelenka J.: Diplomní úkol. Kn
- Page 115 and 116: 6.3 Společné vyrovnání směrov
- Page 117 and 118: ccccccuuuvvv123123= s1= s= s1= s1=
- Page 119 and 120: zji= z′ji1 1+ ϕjiR + ϕjiv2 20 R
- Page 121 and 122: víceúhelníkové. To však již z
- Page 123 and 124: 114,cossinsincoscoscoscosijiijiijij
- Page 125 and 126: tjZjNZtiNZjiPjjiZjkjkPiZijZikikijZk
- Page 127 and 128: jilisijliljjlkjlkjsjkObr. 6.5.1V ro
- Page 129 and 130: Ještě dodejme, že do varianty A
- Page 131 and 132: 1. Průsečík P leží uvnitř tro
- Page 133 and 134: 6.6.3 Číselná aplikaceNejprve je
- Page 135 and 136: ZiP (x y z )ii i iZOd AiYiP i (xi y
- Page 137 and 138: Tab. 6.7.1 Dané hodnoty pro přík
- Page 139 and 140: 1r = ρ , (6.7.11)32 2∑( −i)2Ad
- Page 141 and 142: Pilnému a zvídavému čtenáři d
- Page 143 and 144: pozorování nebo rovinu rovníku.
- Page 145 and 146: První rovníková souřadnicová s
- Page 147 and 148:
Expozice ze stanic 1 a 2 nejsou zpr
- Page 149 and 150:
costgr12sin tgr grD12 ⊗= cost1⊗
- Page 151 and 152:
Po sestavení příslušných podm
- Page 153 and 154:
Výpočet jejích prvků opět usku
- Page 155 and 156:
7.7 Triangulace na vysoké cíle -
- Page 157 and 158:
Popis realizace měřeníK realizac
- Page 159 and 160:
[2] Bugoslavskaja E. I.: Fotografi
- Page 161 and 162:
152
- Page 163 and 164:
Uvažme ještě další/jiný pohle
- Page 165 and 166:
kde i, j, k jsou čísla stanic ve
- Page 167 and 168:
8.2.1.2 Vyrovnání bloku Atlantik
- Page 169 and 170:
Použijeme trojúhelník NRU, kter
- Page 171 and 172:
[2] Kabeláč J.: Pozemní a druži
- Page 173 and 174:
8.4 Propojení pěti geodetických
- Page 175 and 176:
Rov. (8.4.2) rozložíme do souřad
- Page 177 and 178:
Pravoúhlé souřadnice (X, Y, Z) i
- Page 179 and 180:
získání hledaných hodnot. Hodno
- Page 181 and 182:
letech nejužívanější metodou D