samoúčelné. Schéma pro schéma. S<strong>na</strong>d vhodnější bude odvozování použitých podmínkovýchrovnic samostatně příklad od příkladu, jak bude učiněno i v následujícím případě.PŘÍKLAD 15Vyrovnání rovinného trojúhelníka podle podmínkových měření/pozorování, jsou-li měřenyúhly a délky stran – vyrovnání měření kombinovaných.Protože základním obrazcem geodetické sítě v rovině je rovinný trojúhelník, bude <strong>na</strong>šenásledující demonstrace uskutečně<strong>na</strong> s rovinným trojúhelníkem P 1 P 2 P 3 , v němž jsou měřenyvšechny úhly a všechny délky stran, viz obr. 5.2.3.Veličiny α 1 , α 2 , α 3 , s 1 , s 2 , s 3 budemepovažovat za dané a bezvadné. Obecné řešení stejné úlohy ve 3D prostoru je v kap. 6.3.P33s2s1P11s23Obr. 5.2.1 Rovinný trojúhelník2PProtože trojúhelník P 1 P 2 P 3 je dán třemi nezávislými veliči<strong>na</strong>mi a dáno jich je šest, jenutné sestavit tři podmínkové rovnice. Bude to jed<strong>na</strong> rovnice trojúhelníková a dvě rovnices užitím rovinných sinových vět. Jsouα + α + α −180°= 0,1112233s sin α − s2s sin α − s3sin α = 0,1sin α = 0.Podle obvyklých zvyklostí vyrovnávacího počtu – MNČ <strong>na</strong>hradíme bezvadné hodnoty<strong>na</strong>měřenými l 1 , l 2 , l 3 a l 4 , l 5 , l 6 a jejich opravami v 1 , v 2 , ..., v 6 . Získáme rovnicel + v1( l4+ v4) sin ( l2+ v2) − ( l5+ v5) sin ( l1+ v1) = 0,( l + v ) sin ( l + v ) − ( l + v ) sin ( l + v ) = 0.41+ l42+ v32+ l33+ v31−180° = 0,6611(5.2.12)Abychom vytvořili přetvořené podmínkové rovnice, viz rov. (4.3.1), je nutno rov. (5.2.12)linearizovat. Stačí rozvést druhou a třetí s ponecháním malých veličin prvního řádu.Dostáváme po malých úpravách vztahykde uzávěry jsou:v + v11 51 62+ v− v l cosl+ v l311+ U12 4− v l cosl+ v l3 4UUU= 0,coslcosl11123+ v+ v= l + l144244= l sin l2= l sin l3sin lsin l+ l323− v sin l + U561− v sin l + U−180°,− l sin l ,561− l sin l .1123= 0,= 0,(5.2.13)(5.2.14)85
Počet podmínkových rovnic r = 3 a počet měřených veličin n = 6. Rozepišme matici B avektor U, viz rov. (4.3.3) a (4.3.2). S uvážením rov. (5.2.13) a (5.2.14) dostáváme⎛ 1⎜B = ⎜−l5cosl3×6⎜⎝−l6cosl11l41cosl02410l cosl⎛U⎜U = ⎜U3×1⎜⎝U3123⎞⎟⎟⎟⎠0sin lsin l230− sin l0100− sin l⎞⎟⎟⎟⎠1(5.2.15)Abychom vyhověli požadavkům v kap. 5.1.1 o zavádění vah, je nutno uvážit střední chyby<strong>na</strong>měřených veličin.Případ 1) Podle [6, s. 260] platí pro úhly m1 ,2,3= ± 1′′a pro délky m4 ,5,6= ± 1dm. Podlekap. 5.1.1 zavedeme dále konstantu k = 1, takže váhy všech měřených veličin jsou 1.Rozměry středních chyb jsou ″ a dm, takže váhy jsou bezrozměrné. Pro uvedený příkladpoužijemel 1 = 63°19′25,20″l 2 = 75°13′21,10″l 3 = 41°27′12,40″l 4 = 287 356,6 dml 5 = 310 948,9 dml 6 = 212 895,5 dmPomocí nich a rov. (5.2.15) <strong>na</strong>plňujme rovnice v kap. 4.3.1. Pro výrazy v rov. (4.3.7)dostáváme⎛ 1 0 0 0 0 0 1 − 0,677 − 0,463⎞⎜⎟⎜ 0 1 0 0 0 0 1 0,355 0 ⎟⎜ 0 0 1 0 0 0 1 0 1,044 ⎟⎜⎟⎜ 0 0 0 1 0 0 0 0,967 0,662 ⎟Τ⎛ P Β ⎞⎜ ⎟ =⎜⎟⎜0 0 0 0 1 0 0 − 0,894 0⎟⎝Β0 ⎠0 0 0 0 0 1 0 0 − 0,894 ⎟TU=9×9⎜⎜⎜ 1⎜−0,677⎜⎝ − 0,46310,3550101,044( −1,3′′1,384 dm − 0,938 dm)vkTTCož je v souladu s [6, s. 262].==00,9670,6620− 0,894<strong>000</strong>− 0,894, takže, viz rov. (4.3.8), výsledky jsou( 0,491′′− 0,069′′0,878 ′′ − 0,382 dm 0,736 dm − 0,560 dm)( − 0,224 0,824 − 0,626)Případ 2) Druhá varianta výpočtu, ověřující kap. 5.1.1 o zavádění vah, vyjadřovalaopětně úhly ve ″, ale délky v metrech. Střední chyby, co do velikosti, zůstaly stejné, takžem1 ,2,3= ± 1′′, ale m4 ,5,6= ± 0, 1 m! Rovněž konstanta k = 1, takže váhy úhlů p1 ,2,3= 1, ale délekp 100 a opět byly bezrozměrné.4 ,5,6=Výpočet prošel stejným algoritmem a dal opět výsledky výše uvedené.<strong>000</strong><strong>000</strong><strong>000</strong>⎟⎟⎟⎟⎠86
- Page 1 and 2:
Západočeská univerzita v PlzniFa
- Page 4 and 5:
Především ono slůvko „Vyšš
- Page 6 and 7:
3.1.4 Meridiánová konvergence ...
- Page 8 and 9:
6.5.3 Stanovení počtu podmínkov
- Page 10 and 11:
I. část Země a geodézie1 Úvod1
- Page 12 and 13:
Obr. 1.1.1 Kvadrant o poloměru 79
- Page 14 and 15:
nebo geografie. Její velký rozvoj
- Page 16 and 17:
Obr. 1.3.3 Určení výšky H bodu
- Page 18 and 19:
Obr. 1.4.11) Rotace (otočení)Mati
- Page 20 and 21:
2 Fyzikální charakteristiky Země
- Page 22 and 23:
a složky v osách x, y, z jsouPxx
- Page 24 and 25:
Podle bodu 2) jez čehož∂W = g ,
- Page 26 and 27:
2) Dvacetisedmidenní perioda odpov
- Page 28:
[2] CIRA 72: Complited by the Commi
- Page 31 and 32:
S pVPSUObr. 3.1.0.1Geodetická kři
- Page 33 and 34:
Sférickou délku V obecného bodu
- Page 35 and 36:
Integrace prvé rov. (3.1.2) by vy
- Page 37 and 38:
o o o lo( − ) ( − ′ ) = ( −
- Page 39 and 40:
o .Azimut A 2 vypočteme z výrazu
- Page 41 and 42:
Rovina, která prochází středem
- Page 43 and 44: kde N je příčný poloměr křivo
- Page 45 and 46: S pomocí rov. (3.2.6) nebo též s
- Page 47 and 48: Výsledek:N = 6 389 923,082 m, X =
- Page 49 and 50: n 1222111212Obr. 3.2.21. Geodetick
- Page 51 and 52: procházející body P 1 a P 4 , je
- Page 53 and 54: Poledníkový poloměr křivosti M.
- Page 55 and 56: 3.2.4 Základní výpočty na rota
- Page 57 and 58: poloměr R m = 6381,6 km, který je
- Page 59 and 60: ZzyxZ´yxXYy´ZYzY´XX´zxObr. 3.3.
- Page 61 and 62: 3.3.3 Odvození zprostředkujícíc
- Page 63 and 64: Tab. 3.3.3 Transformační klíče
- Page 65 and 66: Výsledek:N W = 6 390 702,045, X W
- Page 67 and 68: Určit: [ , , ]α , β , γP1 X1B Y
- Page 69 and 70: Určete odlehlost Besselova elipsoi
- Page 72 and 73: III. část Vyrovnávací počet 1
- Page 74 and 75: Dodejme, že vše, co bylo napsáno
- Page 76 and 77: Číselnými kontrolami je rovnost
- Page 78 and 79: 4.3.2 Postupné řešení podmínko
- Page 80 and 81: TTT2A PAdx+ A PL + A PL = 0A T PAdx
- Page 82 and 83: kde⎛ x⎞⎜ ⎟⎜ y ⎟⎜z⎟
- Page 84 and 85: ∂∂Tx2: P2∂ ∂ y :∂ ∂z:A1
- Page 86 and 87: IV. část Geodetické sítě5 Geod
- Page 88 and 89: V případě kap. 5.2 se též tato
- Page 90 and 91: Použijeme seminární úlohu [4].
- Page 92 and 93: PŘÍMÉ ŘEŠENÍ PODMÍNKOVÝCH P
- Page 96 and 97: 5.3 Vyrovnání geodetických sít
- Page 98: Rov. (5.3.4), (5.3.8) resp. (5.3.8
- Page 101 and 102: astronomickou a zeměpisnou délkou
- Page 103 and 104: Obr. 6.1.1kde index T značí trans
- Page 105 and 106: − A− AAA( 1)ij( sin λ cosα−
- Page 107 and 108: CC( 2) ijij≡ = − = ( cosλsin
- Page 109 and 110: V případě diferenciálu ds ij od
- Page 111 and 112: kde koeficienty a ij(1), ... určí
- Page 113 and 114: [5] Zelenka J.: Diplomní úkol. Kn
- Page 115 and 116: 6.3 Společné vyrovnání směrov
- Page 117 and 118: ccccccuuuvvv123123= s1= s= s1= s1=
- Page 119 and 120: zji= z′ji1 1+ ϕjiR + ϕjiv2 20 R
- Page 121 and 122: víceúhelníkové. To však již z
- Page 123 and 124: 114,cossinsincoscoscoscosijiijiijij
- Page 125 and 126: tjZjNZtiNZjiPjjiZjkjkPiZijZikikijZk
- Page 127 and 128: jilisijliljjlkjlkjsjkObr. 6.5.1V ro
- Page 129 and 130: Ještě dodejme, že do varianty A
- Page 131 and 132: 1. Průsečík P leží uvnitř tro
- Page 133 and 134: 6.6.3 Číselná aplikaceNejprve je
- Page 135 and 136: ZiP (x y z )ii i iZOd AiYiP i (xi y
- Page 137 and 138: Tab. 6.7.1 Dané hodnoty pro přík
- Page 139 and 140: 1r = ρ , (6.7.11)32 2∑( −i)2Ad
- Page 141 and 142: Pilnému a zvídavému čtenáři d
- Page 143 and 144: pozorování nebo rovinu rovníku.
- Page 145 and 146:
První rovníková souřadnicová s
- Page 147 and 148:
Expozice ze stanic 1 a 2 nejsou zpr
- Page 149 and 150:
costgr12sin tgr grD12 ⊗= cost1⊗
- Page 151 and 152:
Po sestavení příslušných podm
- Page 153 and 154:
Výpočet jejích prvků opět usku
- Page 155 and 156:
7.7 Triangulace na vysoké cíle -
- Page 157 and 158:
Popis realizace měřeníK realizac
- Page 159 and 160:
[2] Bugoslavskaja E. I.: Fotografi
- Page 161 and 162:
152
- Page 163 and 164:
Uvažme ještě další/jiný pohle
- Page 165 and 166:
kde i, j, k jsou čísla stanic ve
- Page 167 and 168:
8.2.1.2 Vyrovnání bloku Atlantik
- Page 169 and 170:
Použijeme trojúhelník NRU, kter
- Page 171 and 172:
[2] Kabeláč J.: Pozemní a druži
- Page 173 and 174:
8.4 Propojení pěti geodetických
- Page 175 and 176:
Rov. (8.4.2) rozložíme do souřad
- Page 177 and 178:
Pravoúhlé souřadnice (X, Y, Z) i
- Page 179 and 180:
získání hledaných hodnot. Hodno
- Page 181 and 182:
letech nejužívanější metodou D