Microsoft Word Viewer 97 - 000_kapitola - Geomatika na ZČU v Plzni

Tab. 5.2.1 Vypočtené vyrovnané úhly li= li+ viÚhelhodnota1 103°57´36.960´´1´ 51° 3´35.268´´1´´ 104° 8´33.537´´1´´´ 100°50´14.198´´2 31°23´17.625´´2´ 29°17´56.151´´4 48°57´48.772´´4´ 49°51´49.651´´8 44°39´ 5.415´´8´ 85° 9´54.231´´8´´ 14°28´48.767´´9 43°46´30.501´´9´ 47°41´33.667´´9´´ 26°53´37.654´´10 117°49´37.567´´Nové uzávěry, tj. vypočtené po vyrovnání dosazením hodnot z tab. 5.2.1 do rov. (5.2.8),druhé rov. (5.2.9) a do rov. (5.2.10), jsou−4−4−6−11U1= 1,6 ⋅10U2= −9,3⋅10U3= −1,7⋅10U4= −2,6⋅10−4−4−4U5= 4,0 ⋅10U6= 7,3 ⋅10U7= −4,6⋅10a opět v jednotkách šedesátinné vteřiny.5.2.2 Vyrovnání trilateraceZákladní postup je opět shodný s postupem předchozím. Poněkud odlišný je způsobsestavování podmínkových rovnic. Odlišnost pozůstává v tom, že podmínky mezi úhly jetřeba vyjádřit pomocí měřených délek stran. K nim přistupují ovšem další podmínky, ježvyplynou z naměřených délek. Pak teprve naměřeným veličinám, tj. délkám stran, připíšemeopravy a takto získané rovnice až nyní linearizujeme. Vyrovnání je možno provést v rovině,např. v rovině kartografického zobrazení, na kouli, či na elipsoidu. Trilaterační podmínkovérovnice pro různé druhy geometrických obrazců najde čtenář v [6, s. 245 až 254]. Následujícípostup v kap. 5.2.3 zahrnuje v sobě vyrovnání trilaterační jako zvláštní případ.5.2.3 Vyrovnání měření kombinovanýchO zavádění vah bylo již pojednáno v kap. 5.1.1.Přirozeně, že i zde platí nutnost sestavení podmínkové rovnice pro každé nadbytečnéměření. Pro jednoduchost, ale i pro zvýšení přehlednosti použijeme příkladu v [6, s. 260],který číselně vyrovnáme, a to nejprve podle pozorování podmínkových (PŘÍKLAD 15). Rovněžbude určen potřebný počet podmínkových rovnic a další charakteristiky.Jistě by bylo možné postupovat obdobně jako v kap. 5.2.1 při vyrovnání triangulace,totiž vypisovat jednotlivé typy podmínkových rovnic. Bylo by to vlastně opakování rov.(5.2.1) až (5.2.6), k nimž by přibyly další podmínky vystihující vzájemné závislosti mezinaměřenými délkami stran studované sítě. Zdá se však, že možnosti konfigurací měřenýchstran jsou značně bohaté a jejich uspořádání do určitého schématu obtížné a možná i84