Tab. 3.3.2 Údaje v soustavě JTSK a WGS. Celkem pro 174 bodů sítě DOPNULPoř.č.Y [m](JTSK)X [m](JTSK)H n[m]B[°](ETRF-89)L[°](ETRF-89)HW e[m]1 671228,90 962503,27 1124,11 50,88912629 15,27305379 1167,2952 802514,00 9802<strong>97</strong>,52 900,52 50,56899173 13,46561403 945,4143 599837,23 1036805,53 1114,95 50,30130288 16,3<strong>97</strong>65364 1158,7674 851807,13 1074256,58 539,10 49,66660336 12,98430729 586,0565 548455,98 1131166,65 260,19 49,50590845 17,24645657 303,6876 771364,60 1176247,64 1104,33 48,86554726 14,28322618 1151,0417 623031,56 1158574,23 522,19 49,19004126 16,26554921 567,6388 515832,65 1200120,27 911,28 48,91671590 17,78265838 954,6819 482482,54 1083309,25 239,19 49,98<strong>97</strong>8154 18,09578083 335,5<strong>97</strong>10 775279,26 106<strong>97</strong>59,49 428,29 49,80874333 14,02499053 474,375:170 469040,65 1149871,52 1024,25 49,40396401 18,36093957 1067,429171 494681,45 1129445,20 546,07 49,56689118 17,98387554 589,228172 465<strong>97</strong>0,53 1131440,14 421,98 49,57143050 18,38170686 464,915173 439668,58 1137022,90 481,79 49,54074431 18,75032945 524,567174 472799,37 1117429,51 384,88 49,69173388 18,27104899 427,502Obr. 3.3.2 Rozdělení ČR do oblastí pro sledování vývoje transformačního klíče53
Tab. 3.3.3 Transformační klíče pro sedmiparametrickou transformaci (s výškamikvazigeoidu) pro transformaci S-JTSK → WGS84Poč.bodů∆X[m]∆Y[m]∆Z[m]OblastCeláČR174 572.7531 88.4641 460.7861 0.<strong>000</strong>003551 -0.<strong>000</strong>024620 -0.<strong>000</strong>007261 -0.<strong>000</strong>024001ZápadČR87 575.3402 86.2578 463.6695 0.<strong>000</strong>003003 -0.<strong>000</strong>023586 -0.<strong>000</strong>007055 -0.<strong>000</strong>023431VýchodČR87 572.9331 85.7568 458.4731 0.<strong>000</strong>003893 -0.<strong>000</strong>025709 -0.<strong>000</strong>007425 -0.<strong>000</strong>0259171. ¼ 36 583.4203 86.4433 462.<strong>000</strong>9 0.<strong>000</strong>002399 -0.<strong>000</strong>022830 -0.<strong>000</strong>005723 -0.<strong>000</strong>0226132. ¼ 51 572.3573 85.2308 462.4271 0.<strong>000</strong>003472 -0.<strong>000</strong>024233 -0.<strong>000</strong>007491 -0.<strong>000</strong>0243563. ¼ 49 576.1692 92.6572 461.9987 0.<strong>000</strong>002958 -0.<strong>000</strong>026042 -0.<strong>000</strong>007267 -0.<strong>000</strong>0248474. ¼ 38 570.4024 78.6306 460.6493 0.<strong>000</strong>004101 -0.<strong>000</strong>026155 -0.<strong>000</strong>008378 -0.<strong>000</strong>028219Horní½Dolní½k90 570.7430 88.8592 468.7941 0.<strong>000</strong>002771 -0.<strong>000</strong>024333 -0.<strong>000</strong>008254 -0.<strong>000</strong>02375184 567.8608 86.8981 455.3753 0.<strong>000</strong>004724 -0.<strong>000</strong>024488 -0.<strong>000</strong>007274 -0.<strong>000</strong>0239163.3.4 Základní geometrické úlohy mezi dvěma rotačními elipsoidyOdvozované vztahy budou demonstrovány <strong>na</strong> elipsoidu WGS84 a <strong>na</strong> Besselově elipsoidu.Zaveďme pro ně následující oz<strong>na</strong>čení:COSSW [ xW, yW,zW]B [ xB, yB,zB][ W,W,W ][ B, B,B ][ W,W,W ][ , , ]ε x[´´]ε y[´´]těžiště Země, počátek systému WGS84střed referenčního elipsoidu, počátek systému Besselova elipsoidusouřadnicový systém elipsoidu WGS84, počátek C, osy x W , y W , z Wε z[´´]souřadnicový systém Besselova elipsoidu, počátek O, osy x B , y B , z BP X Y Z pravoúhlé souřadnice bodu P v systému elipsoidu WGS84P X Y Z pravoúhlé souřadnice bodu P v systému Besselova elipsoiduP B L H geodetické zeměpisné souřadnice bodu P v systému elipsoidu WGS84P B L H geodetické zeměpisné souřadnice bodu P v systému BesselovaB B BelipsoiduαW , βW , γWsměrové kosiny normály k elipsoidu WGS84 v souřadnicovém systémuelipsoidu WGS84αB, βB,γBsměrové kosiny normály k Besselovu elipsoidu v souřadnicovémsystému Besselova elipsoiduPoznámka k převodu směrových kosinů. Nebude-li řečeno ji<strong>na</strong>k, pak původní ipřevedené směrové kosiny se vztahují k jednomu a témuž směru. Převodní vzorce jsou dányrov. (3.3.4), v níž vektory S´a s zaměníme za vektory směrových kosinů v souřadnicovýchsystémech S´a s. Od této transformace je třeba odlišovat případ, kdy přecházíme nejen dodruhé soustavy, ale současně i <strong>na</strong> normálu k druhému elipsoidu. Např. přecházíme zesouřadnicového systému WGS84 do souřadnicového systému Besselova elipsoidu a současněi z normály k elipsoidu WGS84 <strong>na</strong> normálu k elipsoidu Besselovu. Ty je nutno spočítat54
- Page 1 and 2:
Západočeská univerzita v PlzniFa
- Page 4 and 5:
Především ono slůvko „Vyšš
- Page 6 and 7:
3.1.4 Meridiánová konvergence ...
- Page 8 and 9:
6.5.3 Stanovení počtu podmínkov
- Page 10 and 11:
I. část Země a geodézie1 Úvod1
- Page 12 and 13: Obr. 1.1.1 Kvadrant o poloměru 79
- Page 14 and 15: nebo geografie. Její velký rozvoj
- Page 16 and 17: Obr. 1.3.3 Určení výšky H bodu
- Page 18 and 19: Obr. 1.4.11) Rotace (otočení)Mati
- Page 20 and 21: 2 Fyzikální charakteristiky Země
- Page 22 and 23: a složky v osách x, y, z jsouPxx
- Page 24 and 25: Podle bodu 2) jez čehož∂W = g ,
- Page 26 and 27: 2) Dvacetisedmidenní perioda odpov
- Page 28: [2] CIRA 72: Complited by the Commi
- Page 31 and 32: S pVPSUObr. 3.1.0.1Geodetická kři
- Page 33 and 34: Sférickou délku V obecného bodu
- Page 35 and 36: Integrace prvé rov. (3.1.2) by vy
- Page 37 and 38: o o o lo( − ) ( − ′ ) = ( −
- Page 39 and 40: o .Azimut A 2 vypočteme z výrazu
- Page 41 and 42: Rovina, která prochází středem
- Page 43 and 44: kde N je příčný poloměr křivo
- Page 45 and 46: S pomocí rov. (3.2.6) nebo též s
- Page 47 and 48: Výsledek:N = 6 389 923,082 m, X =
- Page 49 and 50: n 1222111212Obr. 3.2.21. Geodetick
- Page 51 and 52: procházející body P 1 a P 4 , je
- Page 53 and 54: Poledníkový poloměr křivosti M.
- Page 55 and 56: 3.2.4 Základní výpočty na rota
- Page 57 and 58: poloměr R m = 6381,6 km, který je
- Page 59 and 60: ZzyxZ´yxXYy´ZYzY´XX´zxObr. 3.3.
- Page 61: 3.3.3 Odvození zprostředkujícíc
- Page 65 and 66: Výsledek:N W = 6 390 702,045, X W
- Page 67 and 68: Určit: [ , , ]α , β , γP1 X1B Y
- Page 69 and 70: Určete odlehlost Besselova elipsoi
- Page 72 and 73: III. část Vyrovnávací počet 1
- Page 74 and 75: Dodejme, že vše, co bylo napsáno
- Page 76 and 77: Číselnými kontrolami je rovnost
- Page 78 and 79: 4.3.2 Postupné řešení podmínko
- Page 80 and 81: TTT2A PAdx+ A PL + A PL = 0A T PAdx
- Page 82 and 83: kde⎛ x⎞⎜ ⎟⎜ y ⎟⎜z⎟
- Page 84 and 85: ∂∂Tx2: P2∂ ∂ y :∂ ∂z:A1
- Page 86 and 87: IV. část Geodetické sítě5 Geod
- Page 88 and 89: V případě kap. 5.2 se též tato
- Page 90 and 91: Použijeme seminární úlohu [4].
- Page 92 and 93: PŘÍMÉ ŘEŠENÍ PODMÍNKOVÝCH P
- Page 94 and 95: samoúčelné. Schéma pro schéma.
- Page 96 and 97: 5.3 Vyrovnání geodetických sít
- Page 98: Rov. (5.3.4), (5.3.8) resp. (5.3.8
- Page 101 and 102: astronomickou a zeměpisnou délkou
- Page 103 and 104: Obr. 6.1.1kde index T značí trans
- Page 105 and 106: − A− AAA( 1)ij( sin λ cosα−
- Page 107 and 108: CC( 2) ijij≡ = − = ( cosλsin
- Page 109 and 110: V případě diferenciálu ds ij od
- Page 111 and 112: kde koeficienty a ij(1), ... určí
- Page 113 and 114:
[5] Zelenka J.: Diplomní úkol. Kn
- Page 115 and 116:
6.3 Společné vyrovnání směrov
- Page 117 and 118:
ccccccuuuvvv123123= s1= s= s1= s1=
- Page 119 and 120:
zji= z′ji1 1+ ϕjiR + ϕjiv2 20 R
- Page 121 and 122:
víceúhelníkové. To však již z
- Page 123 and 124:
114,cossinsincoscoscoscosijiijiijij
- Page 125 and 126:
tjZjNZtiNZjiPjjiZjkjkPiZijZikikijZk
- Page 127 and 128:
jilisijliljjlkjlkjsjkObr. 6.5.1V ro
- Page 129 and 130:
Ještě dodejme, že do varianty A
- Page 131 and 132:
1. Průsečík P leží uvnitř tro
- Page 133 and 134:
6.6.3 Číselná aplikaceNejprve je
- Page 135 and 136:
ZiP (x y z )ii i iZOd AiYiP i (xi y
- Page 137 and 138:
Tab. 6.7.1 Dané hodnoty pro přík
- Page 139 and 140:
1r = ρ , (6.7.11)32 2∑( −i)2Ad
- Page 141 and 142:
Pilnému a zvídavému čtenáři d
- Page 143 and 144:
pozorování nebo rovinu rovníku.
- Page 145 and 146:
První rovníková souřadnicová s
- Page 147 and 148:
Expozice ze stanic 1 a 2 nejsou zpr
- Page 149 and 150:
costgr12sin tgr grD12 ⊗= cost1⊗
- Page 151 and 152:
Po sestavení příslušných podm
- Page 153 and 154:
Výpočet jejích prvků opět usku
- Page 155 and 156:
7.7 Triangulace na vysoké cíle -
- Page 157 and 158:
Popis realizace měřeníK realizac
- Page 159 and 160:
[2] Bugoslavskaja E. I.: Fotografi
- Page 161 and 162:
152
- Page 163 and 164:
Uvažme ještě další/jiný pohle
- Page 165 and 166:
kde i, j, k jsou čísla stanic ve
- Page 167 and 168:
8.2.1.2 Vyrovnání bloku Atlantik
- Page 169 and 170:
Použijeme trojúhelník NRU, kter
- Page 171 and 172:
[2] Kabeláč J.: Pozemní a druži
- Page 173 and 174:
8.4 Propojení pěti geodetických
- Page 175 and 176:
Rov. (8.4.2) rozložíme do souřad
- Page 177 and 178:
Pravoúhlé souřadnice (X, Y, Z) i
- Page 179 and 180:
získání hledaných hodnot. Hodno
- Page 181 and 182:
letech nejužívanější metodou D