Microsoft Word Viewer 97 - 000_kapitola - Geomatika na ZČU v Plzni

Normálové řezy. Mezi body P [ B , L ] a [ , ]1 1 1P B L lze obecně vést dva normálové řezy (viz2 2 2obr. 3.2.5). První normálový řez vytváří rovina daná normálou n 1 a bodem P 2 a druhýnormálový řez normálou n 2 a bodem P 1 , přičemž normály n 1 , n 2 jsou obecně mimoběžky.Normála n 1 v bodě P 1 protne rotační osu elipsoidu v bodě V 1 , normála n 2 v bodě V 2 . Rovinaurčená body PV1 1P 2obsahuje normálu n 1 a protíná elipsoid v normálovém řezu s 1 . RovinaPV1 2P 2obsahuje normálu n 2 a protíná elipsoid v normálovém řezu s 2 .yV´BS pPnNtSBObr. 3.2.1B .xNormály n 1 , n 2 nebudou mimoběžné a obě roviny se ztotožní, jestliže body P 1 , P 2 leží:- na stejném poledníku – obě normály leží v jedné meridiánové rovině a oba normálovéřezy splývají v jednu křivku, která je totožná s meridiánovou elipsou- na stejné rovnoběžce – bod V 1 splyne s V 2 .Pozn.: Naznačená situace nastává v praxi v okamžiku, kdy v bodě P 1 urovnáme svislou osuteodolitu do směru normály n 1 a zaměříme na bod P 2 . Záměrná rovina protne elipsoidv normálovém řezu s 1 . Při měření z bodu P 2 na P 1 záměrná rovina protne elipsoidv normálovém řezu s 2 .Geodetická křivka. Definice geodetické křivky, resp. ortodromy pro kouli, byla uvedenav kap. 3.1.2. Na elipsoidu bychom geodetickou křivku vyznačili tak, že bychom mezi dvěmabody napjali poddajný provazec, který by ve všech svých bodech přiléhal k elipsoidu. Stejnětak by tomu bylo i u jiných ploch, ovšem vždy s přihlédnutím k výše uvedené definici.K představě geodetické čáry na elipsoidu lze dospět ještě poněkud jinak. Vyjděme z jistéhopočátečního bodu A a v malé vzdálenosti vytýčíme bod B. Poté přejdeme na bod B, urovnámestroj/teodolit, zaměříme na bod A a ve směru odchýleném o 180 o vytýčíme bod C, opět v malévzdálenosti. A tak pokračujeme až ke konečnému bodu Z pořadu. Křivka A, B, C, … , Z jekřivkou geodetickou na elipsoidu. Zde je křivkou prostorovou. Uveďme další doplnění jejíchvlastností pro elipsoid.39