a) Nepřímý způsob (postupná aproximace)Geodetická délka L se vyjádří vydělením druhé a první rov. (3.2.11). Je tg L = Y / X . Z týchžrovnic získáme( )2 2X Y N H cos B p+ = + = , (3.2.12)kde p je hodnota známá. Touto hodnotou vydělíme třetí rov. (3.2.11) a mámeXZ+ Y2 22( + − )Z N H Ne sin B1= = = tan −p N + H cos B 1 + H / N( )z čehož vyplývá pro geodetickou šířku B vztah2 2tan sin sin2B e tan BZ N 1B = + e B = ( Z + Ne B), (3.2.13)p p pkterý řešíme postupnou aproximací, neboť druhý člen pravé strany rov. (3.2.13) obsahuje2malou veličinu e . Neznámou je ovšem i příčný poloměr křivosti N, viz rov. (3.2.9), který seIrovněž postupně upřesňuje společně s výrazem B. Takže postup bude tan B = Z / p ,2 2 I= ( 1− sin ) 0.5, ( )IN a e B −2 2 II( 1 sin ) 0.5IIN a e B −= − ,Zpravidla již třetí aproximace dává hledanou hodnotu B.Elipsoidickou výšku H uvádí rov. (3.2.12).= 1Np+ = + p,III I 2 I I 2 Itan B Z N e sin B tan B e sin BN= + atd.pIIIII I 2 IItan B tan B e sin Bb) Přímý způsob, viz [4]Nejdříve se vypočítají konstanty k 1 , k 2 , k 3 , které jsou pro daný referenční elipsoid neměnné a2 2a E Estačí je tedy vypočítat jen jednou, k1 = , k2 = , k3= , kde a, b viz úvod kap. 3.2 ab a b2 2 21E = a − b . Zavedeme θ = arctan k Z p, pak,θtan , tan , cos sin 1 sin3Z + k3sin Y2 2B = L = H = p B + Z B − a − e B3p − k2cos θ X(3.2.14)PŘÍKLAD 6Transformace B, L, H <strong>na</strong> X, Y, ZJsou dány parametry Besselova elipsoidu a, e 2 a elipsoidické zeměpisné souřadnice B,L,Hbodu P, který leží vně Besselova elipsoidu:a = 63773<strong>97</strong>,155 m, e 2 = 0,0066743722 , B = 50 o , L = 15 o , H = 10 m.Určete pravoúhlé prostorové souřadnice X,Y,Z bodu P.Výpočet:Použijeme jednoduše rov.(3.2.11). Dříve je však nutné vypočítat příčný poloměr křivosti Nz rov. (3.2.9).37
Výsledek:N = 6 389 923,082 m, X = 3 967 414,579 m, Y = 1 063 065,533 m, Z = 4 862 301,910 m.PŘÍKLAD 7Transformace X, Y, Z <strong>na</strong> B, L, H.a) Nepřímý způsobTuto úlohu budeme nejprve řešit postupnými aproximacemi, viz bod c) v předchozím textu.Dány jsou opět parametry Besselova elipsoidu a a e 2 a pravoúhlé prostorové souřadnice X,Y,Zbodu P, viz výše.Výpočet:Geodetickou délku L určíme z výrazu tan L = Y/X, který jsme získali z druhé a první rov.(3.2.11). Geodetickou šířku B určíme postupným přibližováním, viz rov.(3.2.13) a text za ní.V jednotlivých aproximacích dostáváme ve [ o ]: 49,810095874469, 49,999475608660,49,999998548200, 49,999999995981 a 49,999999999989. Elipsoidickou výšku určujerov.(3.2.12), která zní H = p/cosB - N.Výsledky:B = 50 o , L = 15 o , H =10 m, což se shoduje se zadanými veliči<strong>na</strong>mi v úvodu příkladu 6.b) Přímý způsob, viz [4].Dány jsou parametry Besselova elipsoidu a, e 2 a pravoúhlé prostorové souřadnice X,Y,Z boduP, který leží vně Besselova elipsoidu:a = 63773<strong>97</strong>,155 m , e 2 = 0,0066743722X = 3967414,58 m , Y = 1063065,533 m , Z = 4862301,91 mUrčete geodetické souřadnice B,L,H téhož bodu P, a to přímým postupem, viz bod b)v předchozím textu. Jde tedy o tutéž úlohu, řešenou bezprostředně před touto úlohou, lečnepřímým způsobem, tj. pomocí aproximací.Výpočet:Nejprve vypočteme vedlejší poloosu b = a (1 – e 2 ) 0,5 = 6 356 078,962 919 936 m, potépomocnou veličinu E = (a 2 - b 2 ) 0,5 = 521 013,137 769 800 8 a dálek 1 = 1,003 353 984 776 531, k 2 = 42 565,122 279 691 77 m, k 3 = 42 707,885 051 829 05 m,P = (X 2 + Y 2 ) 0,5 = 4 107 369,812 550 259 m a θ = 49 o ,905 506 477 093 72.Výsledky:Viz rov. (3.2.14): B = 49 o ,999 999 991 6 , L = 15 o ,<strong>000</strong> <strong>000</strong> 001 644 86,H = 10,<strong>000</strong> 364 988 m, což je zcela vyhovující.3.2.2 Křivky <strong>na</strong> rotačním elipsoiduZemský poledník je množi<strong>na</strong> bodů s konstantní geodetickou zeměpisnou délkou. Má tvarelipsy, která spojuje severní a jižní pól. Na ploše elipsoidu je jich nekonečně mnoho. Výpočetdélky poledníkového oblouku je v kap. 3.2.4.Zemská rovnoběžka. Z obr. 3.2.4 vyplývá, že rovnoběžka, která prochází bodem P ogeodetické šířce B, je kružnice o poloměru r = x = N cos B .Oblouk s r rovnoběžky mezi body o geodetických délkách L 1 , L 2 je tedy obloukem kružnice opoloměru r při středovém úhlu ∆ L = L2 − L1, takže sr= N cos B ∆ L , kde ∆Lje v radiánech.Tečny k ploše elipsoidu, kolmé k oblouku rovnoběžky, jsou teč<strong>na</strong>mi k poledníkům, směřujído bodu V´ a tvoří kuželový plášť.38
- Page 1 and 2: Západočeská univerzita v PlzniFa
- Page 4 and 5: Především ono slůvko „Vyšš
- Page 6 and 7: 3.1.4 Meridiánová konvergence ...
- Page 8 and 9: 6.5.3 Stanovení počtu podmínkov
- Page 10 and 11: I. část Země a geodézie1 Úvod1
- Page 12 and 13: Obr. 1.1.1 Kvadrant o poloměru 79
- Page 14 and 15: nebo geografie. Její velký rozvoj
- Page 16 and 17: Obr. 1.3.3 Určení výšky H bodu
- Page 18 and 19: Obr. 1.4.11) Rotace (otočení)Mati
- Page 20 and 21: 2 Fyzikální charakteristiky Země
- Page 22 and 23: a složky v osách x, y, z jsouPxx
- Page 24 and 25: Podle bodu 2) jez čehož∂W = g ,
- Page 26 and 27: 2) Dvacetisedmidenní perioda odpov
- Page 28: [2] CIRA 72: Complited by the Commi
- Page 31 and 32: S pVPSUObr. 3.1.0.1Geodetická kři
- Page 33 and 34: Sférickou délku V obecného bodu
- Page 35 and 36: Integrace prvé rov. (3.1.2) by vy
- Page 37 and 38: o o o lo( − ) ( − ′ ) = ( −
- Page 39 and 40: o .Azimut A 2 vypočteme z výrazu
- Page 41 and 42: Rovina, která prochází středem
- Page 43 and 44: kde N je příčný poloměr křivo
- Page 45: S pomocí rov. (3.2.6) nebo též s
- Page 49 and 50: n 1222111212Obr. 3.2.21. Geodetick
- Page 51 and 52: procházející body P 1 a P 4 , je
- Page 53 and 54: Poledníkový poloměr křivosti M.
- Page 55 and 56: 3.2.4 Základní výpočty na rota
- Page 57 and 58: poloměr R m = 6381,6 km, který je
- Page 59 and 60: ZzyxZ´yxXYy´ZYzY´XX´zxObr. 3.3.
- Page 61 and 62: 3.3.3 Odvození zprostředkujícíc
- Page 63 and 64: Tab. 3.3.3 Transformační klíče
- Page 65 and 66: Výsledek:N W = 6 390 702,045, X W
- Page 67 and 68: Určit: [ , , ]α , β , γP1 X1B Y
- Page 69 and 70: Určete odlehlost Besselova elipsoi
- Page 72 and 73: III. část Vyrovnávací počet 1
- Page 74 and 75: Dodejme, že vše, co bylo napsáno
- Page 76 and 77: Číselnými kontrolami je rovnost
- Page 78 and 79: 4.3.2 Postupné řešení podmínko
- Page 80 and 81: TTT2A PAdx+ A PL + A PL = 0A T PAdx
- Page 82 and 83: kde⎛ x⎞⎜ ⎟⎜ y ⎟⎜z⎟
- Page 84 and 85: ∂∂Tx2: P2∂ ∂ y :∂ ∂z:A1
- Page 86 and 87: IV. část Geodetické sítě5 Geod
- Page 88 and 89: V případě kap. 5.2 se též tato
- Page 90 and 91: Použijeme seminární úlohu [4].
- Page 92 and 93: PŘÍMÉ ŘEŠENÍ PODMÍNKOVÝCH P
- Page 94 and 95: samoúčelné. Schéma pro schéma.
- Page 96 and 97:
5.3 Vyrovnání geodetických sít
- Page 98:
Rov. (5.3.4), (5.3.8) resp. (5.3.8
- Page 101 and 102:
astronomickou a zeměpisnou délkou
- Page 103 and 104:
Obr. 6.1.1kde index T značí trans
- Page 105 and 106:
− A− AAA( 1)ij( sin λ cosα−
- Page 107 and 108:
CC( 2) ijij≡ = − = ( cosλsin
- Page 109 and 110:
V případě diferenciálu ds ij od
- Page 111 and 112:
kde koeficienty a ij(1), ... určí
- Page 113 and 114:
[5] Zelenka J.: Diplomní úkol. Kn
- Page 115 and 116:
6.3 Společné vyrovnání směrov
- Page 117 and 118:
ccccccuuuvvv123123= s1= s= s1= s1=
- Page 119 and 120:
zji= z′ji1 1+ ϕjiR + ϕjiv2 20 R
- Page 121 and 122:
víceúhelníkové. To však již z
- Page 123 and 124:
114,cossinsincoscoscoscosijiijiijij
- Page 125 and 126:
tjZjNZtiNZjiPjjiZjkjkPiZijZikikijZk
- Page 127 and 128:
jilisijliljjlkjlkjsjkObr. 6.5.1V ro
- Page 129 and 130:
Ještě dodejme, že do varianty A
- Page 131 and 132:
1. Průsečík P leží uvnitř tro
- Page 133 and 134:
6.6.3 Číselná aplikaceNejprve je
- Page 135 and 136:
ZiP (x y z )ii i iZOd AiYiP i (xi y
- Page 137 and 138:
Tab. 6.7.1 Dané hodnoty pro přík
- Page 139 and 140:
1r = ρ , (6.7.11)32 2∑( −i)2Ad
- Page 141 and 142:
Pilnému a zvídavému čtenáři d
- Page 143 and 144:
pozorování nebo rovinu rovníku.
- Page 145 and 146:
První rovníková souřadnicová s
- Page 147 and 148:
Expozice ze stanic 1 a 2 nejsou zpr
- Page 149 and 150:
costgr12sin tgr grD12 ⊗= cost1⊗
- Page 151 and 152:
Po sestavení příslušných podm
- Page 153 and 154:
Výpočet jejích prvků opět usku
- Page 155 and 156:
7.7 Triangulace na vysoké cíle -
- Page 157 and 158:
Popis realizace měřeníK realizac
- Page 159 and 160:
[2] Bugoslavskaja E. I.: Fotografi
- Page 161 and 162:
152
- Page 163 and 164:
Uvažme ještě další/jiný pohle
- Page 165 and 166:
kde i, j, k jsou čísla stanic ve
- Page 167 and 168:
8.2.1.2 Vyrovnání bloku Atlantik
- Page 169 and 170:
Použijeme trojúhelník NRU, kter
- Page 171 and 172:
[2] Kabeláč J.: Pozemní a druži
- Page 173 and 174:
8.4 Propojení pěti geodetických
- Page 175 and 176:
Rov. (8.4.2) rozložíme do souřad
- Page 177 and 178:
Pravoúhlé souřadnice (X, Y, Z) i
- Page 179 and 180:
získání hledaných hodnot. Hodno
- Page 181 and 182:
letech nejužívanější metodou D