Microsoft Word Viewer 97 - 000_kapitola - Geomatika na ZÄU v Plzni
Microsoft Word Viewer 97 - 000_kapitola - Geomatika na ZÄU v Plzni Microsoft Word Viewer 97 - 000_kapitola - Geomatika na ZÄU v Plzni
2) Dvacetisedmidenní perioda odpovídá periodě rotace Slunce kolem své osy vzhledemk Zemi. Tento efekt je závislý na množství a aktivitě slunečních skvrn na přivrácené straněSlunce. Ve výšce 200 km (600 km) může vyvolat 20% (70%) změny od průměrné hustoty.3) Šestiměsíční cyklus vyvolává amplitudu ve výšce 350 km asi 40% střední hustoty.Maxima dosahují změny v dubnu a říjnu, minima v lednu a červnu.Obr. 2.3.1 (významy hustot ρ i jsou uvedeny v textu)Zde znamená:ρ 1 průměr z maximálních denních hodnot, maximum střední sluneční aktivity,ρ 2 průměr z minimálních denních hodnot, maximum střední sluneční aktivity,ρ 3 průměr z minimálních nočních hodnot, maximum střední sluneční aktivity,ρ 4 průměr z minimálních denních hodnot, minimum střední sluneční aktivity,ρ 5 průměr z minimálních nočních hodnot, minimum střední sluneční aktivity.4) Jedenáctiletý cyklus vyvolává nejpomalejší, ale největší změny. Porovnáním hodnotz roku 1958, kdy byla sluneční aktivita maximální a z roku 1964, kdy byla minimální,vyplývá, že ve dne ve výšce 300 km klesla hustota průměrně 3krát a ve výšce 600 km asi20krát.5) Nepravidelné změny jsou svým způsobem výjimečné. Závisí rovněž na činnosti Slunce aje těžké je předvídat. Mohou trvat jen několik dní nebo hodin, ale mohou dosáhnout poměrněvelkých hodnot.17
2.3.3 Rotace atmosféryPokud předpokládáme, že atmosféra rotuje stejnou úhlovou rychlostí jako Zem, potom je jejíúhlová rychlost Λ = 1. Ve skutečnosti ovšem Λ ≠ 1 a v důsledku toho vzniká tak zvanýzonální vítr, což je vítr ve směru rovnoběžek. Pro Λ = 1,0 je postupná rychlost větru vůčiZemi V A = 0. Pro Λ > 1,0 je postupná rychlost větru V A > 0 vůči Zemi a směr větru od západuObr. 2.3.2k východu. Pro Λ < 1,0 je postupná rychlost větru V A < 0 vůči Zemi a směr větru od východuk západu. Velikost rychlosti rotace Λ atmosféry závisí především na výšce, dále na ročnímobdobí a místním čase. Její střední hodnota od 125 km, kde je Λ = 1,0, stoupá na Λ = 1,22 pro325 km, pak opět klesá na 1,0 pro 430 km a na 0,82 pro 600 km. Další změny jsou způsobenyefektem ‘den – noc’. Hodnota Λ dosahuje maxima „večer“, tj. od 18 do 24 h a minima „ráno“,tj. od 6 do 12 h. Rotace závisí také na roční době. Oproti střední hodnotě je v zimě o 0,15vyšší a v létě o 0,1 nižší. Postupnou rychlost větru V A pro obecnou zeměpisnou šířku ϕ určímeze vzorceV A2πr= ( Λ −1) cos ϕ ,86400kde r je geocentrický průvodič družice.Bližší o atmosféře a o jejím vlivu na pohyb družice najde čtenář v publikacích [3], [4],[7], českých autorů a zahraničních v [1], [2], [5], [6] a [9].V práci [10] jsou popsány další jevy související se Zemí.LITERATURA:[1] CIRA 61: Report of the Preparatory Group for an International Reference Atmosphere.Amsterdam 1961.18
- Page 1 and 2: Západočeská univerzita v PlzniFa
- Page 4 and 5: Především ono slůvko „Vyšš
- Page 6 and 7: 3.1.4 Meridiánová konvergence ...
- Page 8 and 9: 6.5.3 Stanovení počtu podmínkov
- Page 10 and 11: I. část Země a geodézie1 Úvod1
- Page 12 and 13: Obr. 1.1.1 Kvadrant o poloměru 79
- Page 14 and 15: nebo geografie. Její velký rozvoj
- Page 16 and 17: Obr. 1.3.3 Určení výšky H bodu
- Page 18 and 19: Obr. 1.4.11) Rotace (otočení)Mati
- Page 20 and 21: 2 Fyzikální charakteristiky Země
- Page 22 and 23: a složky v osách x, y, z jsouPxx
- Page 24 and 25: Podle bodu 2) jez čehož∂W = g ,
- Page 28: [2] CIRA 72: Complited by the Commi
- Page 31 and 32: S pVPSUObr. 3.1.0.1Geodetická kři
- Page 33 and 34: Sférickou délku V obecného bodu
- Page 35 and 36: Integrace prvé rov. (3.1.2) by vy
- Page 37 and 38: o o o lo( − ) ( − ′ ) = ( −
- Page 39 and 40: o .Azimut A 2 vypočteme z výrazu
- Page 41 and 42: Rovina, která prochází středem
- Page 43 and 44: kde N je příčný poloměr křivo
- Page 45 and 46: S pomocí rov. (3.2.6) nebo též s
- Page 47 and 48: Výsledek:N = 6 389 923,082 m, X =
- Page 49 and 50: n 1222111212Obr. 3.2.21. Geodetick
- Page 51 and 52: procházející body P 1 a P 4 , je
- Page 53 and 54: Poledníkový poloměr křivosti M.
- Page 55 and 56: 3.2.4 Základní výpočty na rota
- Page 57 and 58: poloměr R m = 6381,6 km, který je
- Page 59 and 60: ZzyxZ´yxXYy´ZYzY´XX´zxObr. 3.3.
- Page 61 and 62: 3.3.3 Odvození zprostředkujícíc
- Page 63 and 64: Tab. 3.3.3 Transformační klíče
- Page 65 and 66: Výsledek:N W = 6 390 702,045, X W
- Page 67 and 68: Určit: [ , , ]α , β , γP1 X1B Y
- Page 69 and 70: Určete odlehlost Besselova elipsoi
- Page 72 and 73: III. část Vyrovnávací počet 1
- Page 74 and 75: Dodejme, že vše, co bylo napsáno
2) Dvacetisedmidenní perioda odpovídá periodě rotace Slunce kolem své osy vzhledemk Zemi. Tento efekt je závislý <strong>na</strong> množství a aktivitě slunečních skvrn <strong>na</strong> přivrácené straněSlunce. Ve výšce 200 km (600 km) může vyvolat 20% (70%) změny od průměrné hustoty.3) Šestiměsíční cyklus vyvolává amplitudu ve výšce 350 km asi 40% střední hustoty.Maxima dosahují změny v dubnu a říjnu, minima v lednu a červnu.Obr. 2.3.1 (výz<strong>na</strong>my hustot ρ i jsou uvedeny v textu)Zde z<strong>na</strong>mená:ρ 1 průměr z maximálních denních hodnot, maximum střední sluneční aktivity,ρ 2 průměr z minimálních denních hodnot, maximum střední sluneční aktivity,ρ 3 průměr z minimálních nočních hodnot, maximum střední sluneční aktivity,ρ 4 průměr z minimálních denních hodnot, minimum střední sluneční aktivity,ρ 5 průměr z minimálních nočních hodnot, minimum střední sluneční aktivity.4) Jedenáctiletý cyklus vyvolává nejpomalejší, ale největší změny. Porovnáním hodnotz roku 1958, kdy byla sluneční aktivita maximální a z roku 1964, kdy byla minimální,vyplývá, že ve dne ve výšce 300 km klesla hustota průměrně 3krát a ve výšce 600 km asi20krát.5) Nepravidelné změny jsou svým způsobem výjimečné. Závisí rovněž <strong>na</strong> činnosti Slunce aje těžké je předvídat. Mohou trvat jen několik dní nebo hodin, ale mohou dosáhnout poměrněvelkých hodnot.17
Change language