Microsoft Word Viewer 97 - 000_kapitola - Geomatika na ZÄU v Plzni
Microsoft Word Viewer 97 - 000_kapitola - Geomatika na ZÄU v Plzni Microsoft Word Viewer 97 - 000_kapitola - Geomatika na ZÄU v Plzni
Podle bodu 2) jez čehož∂W = g ,∂n∆ W = g ⋅ ∆n= konst .A protože tíhové zrychlení k pólům vzrůstá, pak musí ∆n v důsledku předchozího vzorce,klesat.9) Hladinové plochy (pro Zemi) se k pólům sbíhají a na rovníku jsou vzájemněnejvzdálenější.Bližší a obdobné úvahy o této tématice uvádí např. [4].2.2.5 Geoid a jeho rovniceGeoid je hladinová plocha o jistém tíhovém potenciálu W g , která prochází body o nulovýchvýškách. Tyto body jsou reálně dány značkami vodočtů pobřežních stanic.Při odvozování rovnice geoidu se vychází ze vztahu (2.2.5), jehož pravá strana sevyjádří proměnnými souřadnicemi ρ, φ, Λ, což jsou geocentrický průvodič, geocentrickázeměpisná šířka a délka. Dojde se k diferenciální rovnici 2. řádu, která se řeší separacíneznámých, viz [2]. Výsledkem je rovniceρgGM=Wg⊕⎡⋅ ⎢1+⎢⎣∞∑n=23 2ρ ω+2GM⎛ a⊕⎞⎜ ⎟⎝ ρ ⎠⊕nn∑( Cn,kcoskΛ + Sn,ksin kΛ) ⋅ Pn, k( sin φ)k = 02⎤cos φ⎥ ,⎦+kde GM ⊕ je geocentrická gravitační konstanta, W g přijatá hodnota tíhového potenciálu naploše geoidu, a ⊕ poloměr rovníku Země, C n,k a S n,k jsou geopotenciální harmonické(Stokesovy) koeficienty stupně n a řádu k, ω je rotační rychlost Země a P n,k jsou Legendrovypolynomy pro k = 0, a Lagendrovy přidružené funkce pro k ≠ 0. Bližší o těchto pojmech a oužití uvedených vzorců bude následovat v části IX.Převýšení ζ geoidu nad elipsoidem je pakζ =& ρ g− ρ e,kde ρ e je geocentrický průvodič elipsoidu pro dané φ. Bližší o uvedené problematice v [1],[2], [3], a [4].LITERATURA:[1] Burša M., Pěč K.: Tíhové pole a dynamika Země. ACADEMIE, Prha 1988.[2] Heiskanen W. A., Moritz H.: Physical Geodesy. Freeman, 1967.[3] Vaníček P., Krakiwsky E.: Geodesy-the concepts. Amsterdam 1986.[4] Zeman A.: Fyzikální geodézie. Vydavatelství ČVUT, Praha 1998.15
2.3 AtmosféraVliv atmosféry je i z hlediska astrodynamiky zásadní důležitosti, neboť značnou měrouovlivňuje dráhu nízkých družic Země. Proto je jí třeba věnovat pozornost, předevšíms ohledem na vystižení hustoty a její změny v daném čase a místě. Uveďme již v úvodu, žestoprocentní postižení prozatím neexistuje. Navíc k tomu přistupuje ještě rotace atmosféry ajejí nepravidelné proudění nazývané vítr. Těmto tématům se budeme ve vší stručnosti věnovatv této kap. 2.3.2.3.1 Hustota atmosféryHustota atmosféry se mění exponenciálně v závislosti na výšce. Její změny jsou závislé nejenna výšce, ale i na čase, a to ve značně složité závislosti.Mezi nejjednodušší vzorce pro výpočet hustoty ρ, ale nejméně přesné, patří vztah( − k ⋅h)ρ = exp ,ρ 0kde h je výška družice, R poloměr Země a k = 0,1082. ρ 0 je hustota atmosféry pro h = 0. Jinývztah zní⎞⎜⎛ = + n ψρ ρ01 β cos ⎟ ,⎝ 2 ⎠kde β, n jsou koeficienty a ψ je úhel mezi geocentrickým průvodičem a vzdutím atmosféry.Hustota ρ 0 se určuje ze vztahu log ρ 0= a + bh + cexp( d h), kde a, b, c, d jsou koeficientyzávisející na sluneční aktivitě a společně s β a n jsou určovány přístroji na palubě družice.V diplomní práci [3] je uveden empiricky získaný vzorec⎛3⎞⎜h ⋅ 22,5ρ = ρ 0exp ⎟−,⎝ ln h ⎠kde ρ 0 = 1,225 kg·m -3 a h v km je výška družice. Tento vzorec platí jen přibližně pro výšky od200 km do 2000 km a byl sestaven pro hodnoty hustoty atmosféry uváděnými v [2]. Složitějšía přesnější vzorce uvádí např. [1]. Podle nich jsou zakresleny průběhy hustot ρ i s výškou h naobr. 2.3.1.2.3.2 Změny v hustotě atmosféry1) Denní efekt. Tento jev způsobuje maximální vzrůst hustoty v dané výšce kolem14. hodiny a minimum mezi půlnocí a svítáním. Ve výšce 650 km je maximální hustota10krát větší než minimální. Ve výšce 200 km dosahuje tento vliv až 40% průměrné hustoty.Velikost denní změny tedy závisí i na výšce.Tento efekt je způsoben změnou teplotyatmosféry v závislosti na výšce Slunce nad horizontem. Ve dne jako by se atmosféravydouvala – linie stejné hustoty vytváří vzdutí, viz obr. 2.3.2 a mírně se opožďovala zaSluncem. Ve výšce 500 km dosahuje hodnot 100 km. Tj. denní hodnota hustoty ve výšce 600km je rovna průměrné noční hustotě v 500 km.16
- Page 1 and 2: Západočeská univerzita v PlzniFa
- Page 4 and 5: Především ono slůvko „Vyšš
- Page 6 and 7: 3.1.4 Meridiánová konvergence ...
- Page 8 and 9: 6.5.3 Stanovení počtu podmínkov
- Page 10 and 11: I. část Země a geodézie1 Úvod1
- Page 12 and 13: Obr. 1.1.1 Kvadrant o poloměru 79
- Page 14 and 15: nebo geografie. Její velký rozvoj
- Page 16 and 17: Obr. 1.3.3 Určení výšky H bodu
- Page 18 and 19: Obr. 1.4.11) Rotace (otočení)Mati
- Page 20 and 21: 2 Fyzikální charakteristiky Země
- Page 22 and 23: a složky v osách x, y, z jsouPxx
- Page 26 and 27: 2) Dvacetisedmidenní perioda odpov
- Page 28: [2] CIRA 72: Complited by the Commi
- Page 31 and 32: S pVPSUObr. 3.1.0.1Geodetická kři
- Page 33 and 34: Sférickou délku V obecného bodu
- Page 35 and 36: Integrace prvé rov. (3.1.2) by vy
- Page 37 and 38: o o o lo( − ) ( − ′ ) = ( −
- Page 39 and 40: o .Azimut A 2 vypočteme z výrazu
- Page 41 and 42: Rovina, která prochází středem
- Page 43 and 44: kde N je příčný poloměr křivo
- Page 45 and 46: S pomocí rov. (3.2.6) nebo též s
- Page 47 and 48: Výsledek:N = 6 389 923,082 m, X =
- Page 49 and 50: n 1222111212Obr. 3.2.21. Geodetick
- Page 51 and 52: procházející body P 1 a P 4 , je
- Page 53 and 54: Poledníkový poloměr křivosti M.
- Page 55 and 56: 3.2.4 Základní výpočty na rota
- Page 57 and 58: poloměr R m = 6381,6 km, který je
- Page 59 and 60: ZzyxZ´yxXYy´ZYzY´XX´zxObr. 3.3.
- Page 61 and 62: 3.3.3 Odvození zprostředkujícíc
- Page 63 and 64: Tab. 3.3.3 Transformační klíče
- Page 65 and 66: Výsledek:N W = 6 390 702,045, X W
- Page 67 and 68: Určit: [ , , ]α , β , γP1 X1B Y
- Page 69 and 70: Určete odlehlost Besselova elipsoi
- Page 72 and 73: III. část Vyrovnávací počet 1
2.3 AtmosféraVliv atmosféry je i z hlediska astrody<strong>na</strong>miky zásadní důležitosti, neboť z<strong>na</strong>čnou měrouovlivňuje dráhu nízkých družic Země. Proto je jí třeba věnovat pozornost, předevšíms ohledem <strong>na</strong> vystižení hustoty a její změny v daném čase a místě. Uveďme již v úvodu, žestoprocentní postižení prozatím neexistuje. Navíc k tomu přistupuje ještě rotace atmosféry ajejí nepravidelné proudění <strong>na</strong>zývané vítr. Těmto tématům se budeme ve vší stručnosti věnovatv této kap. 2.3.2.3.1 Hustota atmosféryHustota atmosféry se mění exponenciálně v závislosti <strong>na</strong> výšce. Její změny jsou závislé nejen<strong>na</strong> výšce, ale i <strong>na</strong> čase, a to ve z<strong>na</strong>čně složité závislosti.Mezi nejjednodušší vzorce pro výpočet hustoty ρ, ale nejméně přesné, patří vztah( − k ⋅h)ρ = exp ,ρ 0kde h je výška družice, R poloměr Země a k = 0,1082. ρ 0 je hustota atmosféry pro h = 0. Jinývztah zní⎞⎜⎛ = + n ψρ ρ01 β cos ⎟ ,⎝ 2 ⎠kde β, n jsou koeficienty a ψ je úhel mezi geocentrickým průvodičem a vzdutím atmosféry.Hustota ρ 0 se určuje ze vztahu log ρ 0= a + bh + cexp( d h), kde a, b, c, d jsou koeficientyzávisející <strong>na</strong> sluneční aktivitě a společně s β a n jsou určovány přístroji <strong>na</strong> palubě družice.V diplomní práci [3] je uveden empiricky získaný vzorec⎛3⎞⎜h ⋅ 22,5ρ = ρ 0exp ⎟−,⎝ ln h ⎠kde ρ 0 = 1,225 kg·m -3 a h v km je výška družice. Tento vzorec platí jen přibližně pro výšky od200 km do 2<strong>000</strong> km a byl sestaven pro hodnoty hustoty atmosféry uváděnými v [2]. Složitějšía přesnější vzorce uvádí <strong>na</strong>př. [1]. Podle nich jsou zakresleny průběhy hustot ρ i s výškou h <strong>na</strong>obr. 2.3.1.2.3.2 Změny v hustotě atmosféry1) Denní efekt. Tento jev způsobuje maximální vzrůst hustoty v dané výšce kolem14. hodiny a minimum mezi půlnocí a svítáním. Ve výšce 650 km je maximální hustota10krát větší než minimální. Ve výšce 200 km dosahuje tento vliv až 40% průměrné hustoty.Velikost denní změny tedy závisí i <strong>na</strong> výšce.Tento efekt je způsoben změnou teplotyatmosféry v závislosti <strong>na</strong> výšce Slunce <strong>na</strong>d horizontem. Ve dne jako by se atmosféravydouvala – linie stejné hustoty vytváří vzdutí, viz obr. 2.3.2 a mírně se opožďovala zaSluncem. Ve výšce 500 km dosahuje hodnot 100 km. Tj. denní hodnota hustoty ve výšce 600km je rov<strong>na</strong> průměrné noční hustotě v 500 km.16