Ulp= s Π sin α − s Π sin α .llSvětová družicová síť BC-4 obsahuje 5 geodetických (referenčních) systémů. Byly protosestaveny 4 rovnice typu (8.4.8), a to mezi systémy SAD-NAD, NAD-EUR, EUR-AUS,EUR-ARC. Uzávěry U lp v uvedeném pořadí činily 17,1 m, -3,2 m, -3,4 m a -0,9 m. Početzákladnových podmínkových rovnic obou druhů je tedy 26 pro 27 daných základen, tab.8.4.1. Vyrovnání bylo uskutečněno metodou nejmenších čtverců podle podmínkovýchpozorování s neznámými parametry, kap. 4. MNČ podléhaly opravy v ij stran a uvádí jetab. 8.4.1. Neznámými parametry jsou rozdíly délkových měřítek ∆K SAD,NAD , ∆K NAD,EUR ,∆K EUR,AUS , ∆K EUR,ARC . Dále bylo zvoleno K EUR = 0 a ostatní délkové koeficienty spočtenypomocí rov. (8.4.7). Výrazy 1 + K uvádí tab. 8.4.2.SYSlpppTab. 8.4.2Délková měřítka geodetických (referenčních) systémůSYStém 1+ KSYSEUR 1 + 0,0NAD 1 + 6,9·10 -6SAD 1 – 7,2⋅10 -6ARC 1 + 0,9⋅10 -6AUS 1 – 0,7⋅10 -68.4.3.3 Výsledky vyrovnání družicové světové sítě BC-4.Střední jednotková chyba je ± 20,2 m. Závislost mezi neznámými opravami, daná korelačníváhovou maticí prokázala malou korelaci (r < 0,4, [1]). Z náhledu do tab. 8.4.1 zjišťujemez<strong>na</strong>čně velké opravy v ij stran v systému NAD jdoucích z bodů 6001, 6004, 6123. Podlegrafického ověření by došlo k podstatnému zmenšení oprav, pakliže by byla zeměpisná šířkabodu 6001 a zeměpisná délka bodu 6004 o 2″ zmenše<strong>na</strong>. Jako nejlepší vychází australskýsystém AUS. Z tab. 8.4.2 vyplývá shoda mezi délkovými měřítky systémů EUR, AUS a ARC.Naopak je z<strong>na</strong>čný rozdíl v měřítkách systémů NAD a SAD. Výsledné hodnoty délek stran S ij ,získané z rov. (8.4.3), je nutno vynásobit příslušným výrazem ( 1 + K SYS) ještě dříve, než sejich použije k dalším výpočtům. Uvádí je opět tab. 8.4.1. Je-li koeficient K SYS kladný z<strong>na</strong>menáto, že k proměření sítě v systému SYS bylo použito „delšího metru“ než pro síť v systémuEUR a <strong>na</strong>opak.8.4.4 Určení vzájemných posunutí středů referenčních elipsoidů, jejich stočenívzhledem k astronomickému systému a délkových měřítekPro vyřešení <strong>na</strong>depsané úlohy je třeba znát pravoúhlé souřadnice jak v systému S ≡ 0 (X, Y, Z)družicové sítě BC-4, tak v systémech geodetických SSYS ≡ 0SYS ( X , Y , Z ) SYS, kap. 8.4.1 a 8.4.2.Jejich porovnáním je úloha řeše<strong>na</strong>.8.4.4.1 Určení pravoúhlých souřadnicPravoúhlé geodetické (referenční) souřadnice ( X Y,Z ) SYS, bodu P i jsou určenyz geodetické zeměpisné šířky, délky a elipsoidické výšky, rov. (3.3.8), s užitím parametrůpříslušného referenčního elipsoidu. Bližší o S SYS je v kap. 8.4.2.i167
Pravoúhlé souřadnice (X, Y, Z) i bodu P i ve společném systému družicové sítě BC-4.Z předchozího vyrovnání známe hodnoty délek S ij některých stran – základen, tab. 8.4.1,směrových kosinů a ij , b ij , c ij všech spojnic a délkových koeficientů K SYS . Zvolme libovolnéstanovisko P 0 *) sítě, které považujme nyní za počátek O´ systému S´ ≡ O´ (X, Y, Z)´, přičemžplatí X´|| X, Y´|| Y, Z´|| Z. Souřadnice (X, Y, Z)´n obecného bodu P n v systému S´ jsouX ′ =Y ′ =nZ′=nn∑i=0n∑i=0nn∑i=0SSi,i+1i,i+1Si,i+1( 1+K )SYS( 1+K )SYSi,i+1i,i+1( 1+K ) c ,kde sumace se vztahuje <strong>na</strong> všechny strany jež propojují počátek O´ ≡ P 0 s bodem P n .Vynásobením výrazem 1 + KSYSpřevádíme všechny použité délky do systému EUR. Délky,které nejsou výsledkem vyrovnání, je nutno propočítat pomocí již vypočtených délek ašikmých (pozičních) úhlů, jež opět zjistíme ze směrových kosinů. Souřadnice (X, Y, Z)´nzjišťujeme jen u bodů, které leží v těch geodetických (referenčních) systémech, jejichž posun,stočení a měřítko chceme zjišťovat. Dále byl systém S´ transformován translací do systémuS ≡ O (X, Y, Z), jehož počátek O leží v blízkosti těžiště Země. O osách X, Y, Z platí definicev kap. 8.4.1. Prvky translace je možno určit několika způsoby.8.4.4.2 Sestavení zprostředkujících rovnic opravNásledující úvaha je obdobná úvaze uvedené v kap. 3.3.Oz<strong>na</strong>čme střed referenčního elipsoidu symbolem O SYS . Jeho poloha v systému S jedá<strong>na</strong> souřadnicemi ∆ SSYS ≡ ( ∆X, ∆Y, ∆Z) SYSSYS. Pak S − ∆S z<strong>na</strong>čí systém s počátkem vestředu O SYS referenčního elipsoidu geodetického systému SYS a s osami X, Y, Z, definovanýmiSYS SYSS − ∆S≡ O X , Y,Z av systému astronomických souřadnic, kap. 8.4.1. Systémy ( )SSYS OSYS ( X , Y,Z ) SYS≡ mají společné počátky, jsou však vůči sobě vzájemně <strong>na</strong>točeny oúhly ( ε ) SYSX, εY, εZ, jež z<strong>na</strong>čí absolutní stočení referenčního elipsoidu vůči systémuastronomickému. V symbolickém vyjádření platíkde rotační maticiR =SSYSba,i,i+1,SYSSYS= ∆S+ R ⋅ S , (8.4.9)ε1−εSYSZSYSY−εεje možno <strong>na</strong>psat ve zjednodušeném tvaru, neboť úhly stočení jsou velmi malé. Podle [3]SYS SYSK S − S 0, kterýžto bere ohled <strong>na</strong> nestejněSYSZ1SYSXε− εSYSYSYSXpřipojme k pravé straně rov. (8.4.9) výraz ( )SYS1*) Zvoleno stanovisko 6016, Catania168
- Page 1 and 2:
Západočeská univerzita v PlzniFa
- Page 4 and 5:
Především ono slůvko „Vyšš
- Page 6 and 7:
3.1.4 Meridiánová konvergence ...
- Page 8 and 9:
6.5.3 Stanovení počtu podmínkov
- Page 10 and 11:
I. část Země a geodézie1 Úvod1
- Page 12 and 13:
Obr. 1.1.1 Kvadrant o poloměru 79
- Page 14 and 15:
nebo geografie. Její velký rozvoj
- Page 16 and 17:
Obr. 1.3.3 Určení výšky H bodu
- Page 18 and 19:
Obr. 1.4.11) Rotace (otočení)Mati
- Page 20 and 21:
2 Fyzikální charakteristiky Země
- Page 22 and 23:
a složky v osách x, y, z jsouPxx
- Page 24 and 25:
Podle bodu 2) jez čehož∂W = g ,
- Page 26 and 27:
2) Dvacetisedmidenní perioda odpov
- Page 28:
[2] CIRA 72: Complited by the Commi
- Page 31 and 32:
S pVPSUObr. 3.1.0.1Geodetická kři
- Page 33 and 34:
Sférickou délku V obecného bodu
- Page 35 and 36:
Integrace prvé rov. (3.1.2) by vy
- Page 37 and 38:
o o o lo( − ) ( − ′ ) = ( −
- Page 39 and 40:
o .Azimut A 2 vypočteme z výrazu
- Page 41 and 42:
Rovina, která prochází středem
- Page 43 and 44:
kde N je příčný poloměr křivo
- Page 45 and 46:
S pomocí rov. (3.2.6) nebo též s
- Page 47 and 48:
Výsledek:N = 6 389 923,082 m, X =
- Page 49 and 50:
n 1222111212Obr. 3.2.21. Geodetick
- Page 51 and 52:
procházející body P 1 a P 4 , je
- Page 53 and 54:
Poledníkový poloměr křivosti M.
- Page 55 and 56:
3.2.4 Základní výpočty na rota
- Page 57 and 58:
poloměr R m = 6381,6 km, který je
- Page 59 and 60:
ZzyxZ´yxXYy´ZYzY´XX´zxObr. 3.3.
- Page 61 and 62:
3.3.3 Odvození zprostředkujícíc
- Page 63 and 64:
Tab. 3.3.3 Transformační klíče
- Page 65 and 66:
Výsledek:N W = 6 390 702,045, X W
- Page 67 and 68:
Určit: [ , , ]α , β , γP1 X1B Y
- Page 69 and 70:
Určete odlehlost Besselova elipsoi
- Page 72 and 73:
III. část Vyrovnávací počet 1
- Page 74 and 75:
Dodejme, že vše, co bylo napsáno
- Page 76 and 77:
Číselnými kontrolami je rovnost
- Page 78 and 79:
4.3.2 Postupné řešení podmínko
- Page 80 and 81:
TTT2A PAdx+ A PL + A PL = 0A T PAdx
- Page 82 and 83:
kde⎛ x⎞⎜ ⎟⎜ y ⎟⎜z⎟
- Page 84 and 85:
∂∂Tx2: P2∂ ∂ y :∂ ∂z:A1
- Page 86 and 87:
IV. část Geodetické sítě5 Geod
- Page 88 and 89:
V případě kap. 5.2 se též tato
- Page 90 and 91:
Použijeme seminární úlohu [4].
- Page 92 and 93:
PŘÍMÉ ŘEŠENÍ PODMÍNKOVÝCH P
- Page 94 and 95:
samoúčelné. Schéma pro schéma.
- Page 96 and 97:
5.3 Vyrovnání geodetických sít
- Page 98:
Rov. (5.3.4), (5.3.8) resp. (5.3.8
- Page 101 and 102:
astronomickou a zeměpisnou délkou
- Page 103 and 104:
Obr. 6.1.1kde index T značí trans
- Page 105 and 106:
− A− AAA( 1)ij( sin λ cosα−
- Page 107 and 108:
CC( 2) ijij≡ = − = ( cosλsin
- Page 109 and 110:
V případě diferenciálu ds ij od
- Page 111 and 112:
kde koeficienty a ij(1), ... určí
- Page 113 and 114:
[5] Zelenka J.: Diplomní úkol. Kn
- Page 115 and 116:
6.3 Společné vyrovnání směrov
- Page 117 and 118:
ccccccuuuvvv123123= s1= s= s1= s1=
- Page 119 and 120:
zji= z′ji1 1+ ϕjiR + ϕjiv2 20 R
- Page 121 and 122:
víceúhelníkové. To však již z
- Page 123 and 124:
114,cossinsincoscoscoscosijiijiijij
- Page 125 and 126: tjZjNZtiNZjiPjjiZjkjkPiZijZikikijZk
- Page 127 and 128: jilisijliljjlkjlkjsjkObr. 6.5.1V ro
- Page 129 and 130: Ještě dodejme, že do varianty A
- Page 131 and 132: 1. Průsečík P leží uvnitř tro
- Page 133 and 134: 6.6.3 Číselná aplikaceNejprve je
- Page 135 and 136: ZiP (x y z )ii i iZOd AiYiP i (xi y
- Page 137 and 138: Tab. 6.7.1 Dané hodnoty pro přík
- Page 139 and 140: 1r = ρ , (6.7.11)32 2∑( −i)2Ad
- Page 141 and 142: Pilnému a zvídavému čtenáři d
- Page 143 and 144: pozorování nebo rovinu rovníku.
- Page 145 and 146: První rovníková souřadnicová s
- Page 147 and 148: Expozice ze stanic 1 a 2 nejsou zpr
- Page 149 and 150: costgr12sin tgr grD12 ⊗= cost1⊗
- Page 151 and 152: Po sestavení příslušných podm
- Page 153 and 154: Výpočet jejích prvků opět usku
- Page 155 and 156: 7.7 Triangulace na vysoké cíle -
- Page 157 and 158: Popis realizace měřeníK realizac
- Page 159 and 160: [2] Bugoslavskaja E. I.: Fotografi
- Page 161 and 162: 152
- Page 163 and 164: Uvažme ještě další/jiný pohle
- Page 165 and 166: kde i, j, k jsou čísla stanic ve
- Page 167 and 168: 8.2.1.2 Vyrovnání bloku Atlantik
- Page 169 and 170: Použijeme trojúhelník NRU, kter
- Page 171 and 172: [2] Kabeláč J.: Pozemní a druži
- Page 173 and 174: 8.4 Propojení pěti geodetických
- Page 175: Rov. (8.4.2) rozložíme do souřad
- Page 179 and 180: získání hledaných hodnot. Hodno
- Page 181 and 182: letech nejužívanější metodou D