Microsoft Word Viewer 97 - 000_kapitola - Geomatika na ZÄU v Plzni
Microsoft Word Viewer 97 - 000_kapitola - Geomatika na ZÄU v Plzni Microsoft Word Viewer 97 - 000_kapitola - Geomatika na ZÄU v Plzni
Tab. 8.4.1Vstupní a výsledné hodnoty délek (základen)SYStém Body P i – P j s ij v ij S ( 1+)ijK SYSEUR 6006 – 60156006 – 60166006 – 60656015 – 60166015 – 60656016 – 60654 356 941,1 m3 545 873,6 m2 457 768,4 m3 879 297,5 m4 077 396,1 m1 194 793,8 m0,0 m-4,8 m7,5 m5,6 m2,7 m-14,5 m4 356 941,1 m3 545 868,8 m2 457 775,9 m3 879 303,1 m4 077 398,7 m1 194 779,3 mNAD 6001 – 60026001 – 60036001 – 60046001 – 61236002 – 60036002 – 61116002 – 61346003 – 60046003 – 61116003 – 61236003 – 61346004 – 61234 117 954,3 m3 900 754,6 m4 879 596,2 m2 501 232,4 m3 485 364,3 m3 606 918,9 m3 607 003,0 m4 540 831,9 m1 425 868,8 m3 280 413,0 m1 426 166,4 m2 505 876,0 m-61,7 m-34,1 m40,4 m19,6 m-12,7 m-9,1 m-8,8 m28,8 m8,9 m-23,0 m13,7 m35,0 m4 117 920,9 m3 900 747,3 m4 879 670,2 m2 501 269,2 m3 485 375,6 m3 606 934,6 m3 607 019,0 m4 540 891,9 m1 425 887,5 m3 280 412,5 m1 426 189,8 m2 505 928,2 mSAD 6008 – 60096008 – 60196008 – 60676009 – 60196019 – 60672 633 785,2 m4 189 295,2 m2 540 700,2 m3 737 932,2 m4 162 800,3 m-21,2 m-2,2 m4,8 m-2,1 m15,8 m2 633 744,9 m4 189 262,7 m2 540 686,7 m3 737 903,0 m4 162 786,0 mARC 6042 – 6064 2 630 161,8 m 0,0 m 2 630 164,2 mAUS 6023 – 60326023 – 60606032 – 60603 533 143,5 m2 300 205,6 m3 163 622,3 m8.4.3 Vyrovnání světové sítě BC-4 jako celku-1,8 m1,0 m-0,2 m3 533 139,2 m2 300 204,9 m3 163 619,9 mV dalším nebudou měněny směry převzaté z [3] a tudíž nebudou použity podmínkykomplanarity. Důvodem k tomu je apriorní domněnka, že již vyrovnané směry jsou určenydostatečně přesně. Jako neznámé vstoupily proto do vyrovnání jen veličiny délkové.8.4.3.1 Úplné základnové podmínkové rovniceÚplné základnové podmínkové rovnice byly sestaveny jen v těch trojúhelnících, ve kterýchleží všechny 3 vrcholy ve společném geodetickém systému. Délky jejich spojnic bylyvypočteny z rov. (8.4.1). Označíme tyto body P i , P j , P k a délky a směrové kosiny indexy ij;jk; ki. Úplná základnová podmínková rovnice má tvarr r rS S + S = 0 , (8.4.2)ij+jk kikde S (index je vynechán) jsou správné délky stran. Přisuďme jim opravy v, takže platíS = s + v . (8.4.3)165
Rov. (8.4.2) rozložíme do souřadnicových složek a po úpravě dostanemeabcijijijabcjkjkjkabckikikiv⋅ vvijjkkiU+ UUxijkyijkzijk= 0, (8.4.4)ve kterých uzávěry mají tvarUUUxijkyijkzijkaijijijjk= b b b ⋅ s .cacjkjkackikikissijjkkiMezi rov. (8.4.4) platí lineární závislost. Byly proto při konkrétním sestavování použity jen tydvě, resp. jen ta jedna, v kterých, resp. v které, dosahovaly směrové kosiny maximálníchhodnot. Celkem 22 úplných základnových podmínkových rovnic. V absolutních hodnotáchprůměrný uzávěr činil 11,1 m, minimální 0,0 m a maximální 40,7 m v trojúhelníku 6001,6123, 6003.8.4.3.2 Rozšířené základnové podmínkové rovniceRozšířené základnové podmínkové rovnice slouží k propojení jednotlivých geodetických(referenčních) systémů – vlastně kontinentálních sítí – obr. 8.3.1. Děje se tak pomocí řetězců,na obr. 8.3.1 vyznačeny slabě plně, pro něž byly sestaveny rozšířené sinové věty. Označme S lsprávnou délku strany v systému SYS ≡ l a S p v systému SYS ≡ p. Rozšířená základnovápodmínková rovnice má tvarS Π sin α − S Π sin α = 0 , (8.4.5)lllpkde symbol Π l značí součin výrazů sinα l pro všechna l, přičemž index l přísluší všem šikmým(pozičním) úhlům α l trojúhelníkového řetězce při přechodu ze strany S l v systému SYS ≡ l nastranu S p v systému SYS ≡ p. Index p přísluší šikmým úhlům α p v opačném přechodu. Uhly α l ,α p byly vypočteny ze směrových kosinů a podle předchozího jim nebyly přisuzovány žádnéopravy. Naopak byly přisouzeny opravy v l , v p stranám s l , s p . Dále je předpokládáno, žedélková měřítka 1 + K , kap. 8.4.2, v geodetických systémech SYS ≡ l a SYS ≡ p, jsou různá.SYSOznačme je 1 + Kla 1 + Kp. Po dosazení a úpravě nabývá rov. (8.4.5) tvaru( Πlsin αl) vl+ ( − Πpsin αp) vp++ ( s Π sin α ) K + ( − s Π sin α ) K + U = 0.llllpppppplp(8.4.6)Z daného materiálu není však možno zjistit absolutní hodnoty obou délkových měřítek. Jeproto zaveden jejich rozdíl∆ K = K − K(8.4.7)a dosazen do rov. (8.4.6). Po její úpravě, s použitím rov. (8.4.5) nabývá tvaruv které uzávěr má tvarlp( Π sin ) v + ( − Π sin α ) v + ( β Π sin α ) ∆K+ U = 0lllpppllpα , (8.4.8)lllplp166
- Page 123 and 124: 114,cossinsincoscoscoscosijiijiijij
- Page 125 and 126: tjZjNZtiNZjiPjjiZjkjkPiZijZikikijZk
- Page 127 and 128: jilisijliljjlkjlkjsjkObr. 6.5.1V ro
- Page 129 and 130: Ještě dodejme, že do varianty A
- Page 131 and 132: 1. Průsečík P leží uvnitř tro
- Page 133 and 134: 6.6.3 Číselná aplikaceNejprve je
- Page 135 and 136: ZiP (x y z )ii i iZOd AiYiP i (xi y
- Page 137 and 138: Tab. 6.7.1 Dané hodnoty pro přík
- Page 139 and 140: 1r = ρ , (6.7.11)32 2∑( −i)2Ad
- Page 141 and 142: Pilnému a zvídavému čtenáři d
- Page 143 and 144: pozorování nebo rovinu rovníku.
- Page 145 and 146: První rovníková souřadnicová s
- Page 147 and 148: Expozice ze stanic 1 a 2 nejsou zpr
- Page 149 and 150: costgr12sin tgr grD12 ⊗= cost1⊗
- Page 151 and 152: Po sestavení příslušných podm
- Page 153 and 154: Výpočet jejích prvků opět usku
- Page 155 and 156: 7.7 Triangulace na vysoké cíle -
- Page 157 and 158: Popis realizace měřeníK realizac
- Page 159 and 160: [2] Bugoslavskaja E. I.: Fotografi
- Page 161 and 162: 152
- Page 163 and 164: Uvažme ještě další/jiný pohle
- Page 165 and 166: kde i, j, k jsou čísla stanic ve
- Page 167 and 168: 8.2.1.2 Vyrovnání bloku Atlantik
- Page 169 and 170: Použijeme trojúhelník NRU, kter
- Page 171 and 172: [2] Kabeláč J.: Pozemní a druži
- Page 173: 8.4 Propojení pěti geodetických
- Page 177 and 178: Pravoúhlé souřadnice (X, Y, Z) i
- Page 179 and 180: získání hledaných hodnot. Hodno
- Page 181 and 182: letech nejužívanější metodou D
Rov. (8.4.2) rozložíme do souřadnicových složek a po úpravě dostanemeabcijijijabcjkjkjkabckikikiv⋅ vvijjkkiU+ UUxijkyijkzijk= 0, (8.4.4)ve kterých uzávěry mají tvarUUUxijkyijkzijkaijijijjk= b b b ⋅ s .cacjkjkackikikissijjkkiMezi rov. (8.4.4) platí lineární závislost. Byly proto při konkrétním sestavování použity jen tydvě, resp. jen ta jed<strong>na</strong>, v kterých, resp. v které, dosahovaly směrové kosiny maximálníchhodnot. Celkem 22 úplných základnových podmínkových rovnic. V absolutních hodnotáchprůměrný uzávěr činil 11,1 m, minimální 0,0 m a maximální 40,7 m v trojúhelníku 6001,6123, 6003.8.4.3.2 Rozšířené základnové podmínkové rovniceRozšířené základnové podmínkové rovnice slouží k propojení jednotlivých geodetických(referenčních) systémů – vlastně kontinentálních sítí – obr. 8.3.1. Děje se tak pomocí řetězců,<strong>na</strong> obr. 8.3.1 vyz<strong>na</strong>čeny slabě plně, pro něž byly sestaveny rozšířené sinové věty. Oz<strong>na</strong>čme S lsprávnou délku strany v systému SYS ≡ l a S p v systému SYS ≡ p. Rozšířená základnovápodmínková rovnice má tvarS Π sin α − S Π sin α = 0 , (8.4.5)lllpkde symbol Π l z<strong>na</strong>čí součin výrazů sinα l pro všech<strong>na</strong> l, přičemž index l přísluší všem šikmým(pozičním) úhlům α l trojúhelníkového řetězce při přechodu ze strany S l v systému SYS ≡ l <strong>na</strong>stranu S p v systému SYS ≡ p. Index p přísluší šikmým úhlům α p v opačném přechodu. Uhly α l ,α p byly vypočteny ze směrových kosinů a podle předchozího jim nebyly přisuzovány žádnéopravy. Naopak byly přisouzeny opravy v l , v p stranám s l , s p . Dále je předpokládáno, žedélková měřítka 1 + K , kap. 8.4.2, v geodetických systémech SYS ≡ l a SYS ≡ p, jsou různá.SYSOz<strong>na</strong>čme je 1 + Kla 1 + Kp. Po dosazení a úpravě <strong>na</strong>bývá rov. (8.4.5) tvaru( Πlsin αl) vl+ ( − Πpsin αp) vp++ ( s Π sin α ) K + ( − s Π sin α ) K + U = 0.llllpppppplp(8.4.6)Z daného materiálu není však možno zjistit absolutní hodnoty obou délkových měřítek. Jeproto zaveden jejich rozdíl∆ K = K − K(8.4.7)a dosazen do rov. (8.4.6). Po její úpravě, s použitím rov. (8.4.5) <strong>na</strong>bývá tvaruv které uzávěr má tvarlp( Π sin ) v + ( − Π sin α ) v + ( β Π sin α ) ∆K+ U = 0lllpppllpα , (8.4.8)lllplp166
Change language