Microsoft Word Viewer 97 - 000_kapitola - Geomatika na ZČU v Plzni

7.7 Triangulace na vysoké cíle – síť 0-tého řáduTriangulace na vysoké cíle, jak napovídá sám nadpis této kapitoly, představuje jistou úpravuhvězdné triangulace užívané v geometrických metodách DG. Odlišnost pozůstává v tom, ženamísto družice je použit balon nebo letadlo jako nositelé zábleskového zařízení.7.7.1 Použití balónů k budování finské sítě 0-tého řáduPrvně byla tato metoda prakticky aplikována pro vybudování sítě 0-tého řádu ve Finsku.Navázala tak na teorii rozpracovanou finským profesorem Y. Väisälä-m, viz [39], [21] amnohé další, a zde podrobně uvedenou v kap. 7.3 a 7.4. Pro vynesení zábleskového zařízenído výšky asi 20 – 30 km použili finští geodeti speciálních balónů, viz obr. 7.7.1. Vzdálenostpozemních stanic byla asi 200 km. Z trojúhelníků této velikosti měla být po celém územíFinska vybudována geodetická síť 0-tého řádu.Přesnost v určení hodinového úhlu a deklinace spojnic pozemních stanic byla asi ± 1”.Detailněji je popsáno v [39] a [21].7.7.2 Přenos směru a délky pomocí letadlaV této kapitole bude popsána realizace měření na vysoké cíle, jejímž nositelem je letadlo.Nejde o nic jiného než o hvězdnou triangulaci, v níž je družice nahrazena záblesky z palubyletadla. Princip zůstává shodný. Poněkud odlišný je postup měření, výpočetní zpracování aorganizace příprav. Sníží se přirozeně výška a tím i vzdálenost pozemních stanic. Je tedypostup s užitím letadla vhodný pro měření v rámci státu. Prvně byl použit v naší republice, viz[12] a [13].Použité přístrojeNa stanici 1, viz obr. 7.7.5, Hvězdárna a planetariumv Hradci Králové, bylo použito fotografické komory AFA 1000(f = 1000 mm, ∅ = 140 mm, zorné pole 14° × 14°)v azimutální montáži. Komora byla opatřena žaluziovouuzávěrkou, která byla ovládána a napojena na námořníchronometr Nardin. Otevření a uzavření uzávěrky trvalo vždy 1s. Celý systém zaručoval přesnost lepší než 20 ms a posloužiljen pro registraci času přerušovaných stop drah hvězd. Nastanici 2, VTOPÚ v Dobrušce, bylo použito družicové komoryAFU 75 (f = 750 mm, ∅ = 200 mm, zorné pole 14° × 14°), a tov režimu sledujícím zdánlivý pohyb hvězd, viz obr. 7.7.2. Jakofotomateriálu bylo použito filmu Izopanchrom o citlivostiv červené barvě asi 33° DIN. Na stanici 1 byl dále umístěnpulsní rubínový laser, obr. 7.7.3, o vlnové délce 694,3 nm,výstupní energie 0,5 J, šíře pulsu 30 ns, disperzní úhel 2´,kadence 1,2 s -1 a průměr reflektoru přijímače 440 mm. Přesnostkaždého měření byla lepší než 1,5 m. Na stanici 2 byl použitobdobný typ laser, leč větší optické a energetické mohutnosti,s kadencí 0,4 s -1 a přesností měření lepší než 0,4 m. Dopříslušenství patří dále osciloskopy 70 MHz a 10 ns čítače. Obr. 7.7.1146