Microsoft Word Viewer 97 - 000_kapitola - Geomatika na ZÄU v Plzni

More documents

Recommendations

Info

7 Triangulace na vysoké cíle – síť 0-tého řádu – hvězdnátriangulace7.1 Úvodem několik slov na vysvětlenouNámětem i obsahem předkládaného textu, jak bylo již vzpomenuto v předmluvě, mělo býtpojednání o vyšší geodézii. Tento název, jak se jeví, je nevhodný ze dvou důvodů:- předně s ním nesouhlasí mnozí, kteří v oboru vyšší geodézie nepracují. A těch je dost anavíc se značným vlivem, což je jev všeobecně lidský,- s rostoucím vlivem technizace a vědeckých poznatků přijala geodézie zcela nové metodyměření a zpracování. Jednou z nich je využívání kosmických jevů a speciálně umělýchdružic Země (UDZ). Je to ještě vyšší geodézie?Co z toho vyplývá? Především náplň vyšší geodézie se obohatila. A to do značné míry.Svou kvalitou a bohatstvím sledovaných metod. Dézie *) se již nezajímá jen o Zemi, ale i ojiná tělesa sluneční soustavy. A k jejich studiu a jistěže i ke studiu Země nepoužívá jenprostoru a jevů na Zemi, ale i v blízkém i vzdáleném kosmu.Přejdeme proto z názvu „Vyšší geodézie“ k názvu „Planetární geodézie“?! Čik jakému? Či nepřejdeme?A ještě jednu poznámku. Je totiž pozoruhodné, jak se mnozí staví k těmto změnámnepřátelsky. Příkladem je odpor ke všemu, co souvisí s hvězdným nebem. To bylo, je a patrněbude. A nejde zde o pilíře naší geodézie, ale i o studenty v extrému druhém. Myslím, ževysvětlením je myšlenková lenost, která napadá lidská individua bez rozdílu, nezávisle navěku.A je to velká, citelná ztráta. Vždyť tím by obor jen rostl a nabýval na důležitosti a tím ina vážnosti nejen odborné, ale i společenské. A proto přejte doslovnému naplnění ušlechtilémyšlenky „Per aspera ad astra“.A protože v dalším odborném textu přecházíme z oné klasické „vyšší geodézie“ dořekněme „planetární geodézie“, je nutné upozornit členění na doplnění znalostí ze sférickéastronomie. Ač je v dostačující míře uvedena ve skriptech [11], jsou v dalším popsány aspoňdvě nejzákladnější souřadnicové soustavy, obzorníková a rovníková, kterých bude v kap. 7 i 8nejen používáno, ale s jejich užitím budou vypracovány další metody pro budovánígeodetických základů, zejména geodetických sítí.7.2 Dvě základní souřadnicové soustavy sférické astronomiePoužijeme skriptum [11], ze kterého vyjmeme upravenou a zredukovanou kap. 1.3.Abychom mohli zavést sférickou souřadnicovou soustavu, musíme zvolit sféru (kouli)s určitým poloměrem a základní směry a roviny, které je možné fyzikálně realizovat.Z matematického hlediska je vhodné zvolit poloměr koule roven 1 (Gaussova sféra).Za základní směry zvolíme: svislici v daném bodě pozorování nebo směr rotačníosy Země. Za základní roviny volíme: rovinu horizontu (obzorníku) v daném bodě*) Podle učebnice J. Ryšavého: Nižší geodézie, s.5, znamená doslovný překlad názvu geodesie „dělení země,půdy“, což charakterizovalo činnost starověkých měřičů. Podle F.R.Helmerta je to „věda o měření a mapovánízemského povrchu“. Je-li tento pojem přenesen na Měsíc či obecně na planetu, mluvíme o selenodesii čiplanetodesii. Podobně i pro další tělesa sluneční soustavy.133
pozorování nebo rovinu rovníku. Půjde tedy o- obzorníkovou souřadnicovou soustavu,- rovníkovou souřadnicovou soustavu (závislou na čase),- rovníkovou souřadnicovou soustavu (nezávislou na čase).Některé z uvedených souřadnicových soustav dělíme ještě podle polohy středu koule na- topocentrickou,- geocentrickou.7.2.1 Obzorníková souřadnicová soustavaZákladním směrem obzorníkové souřadnicové soustavy je směr svislice v bodě, ze kteréhopozorujeme kosmické objekty. Do tohoto bodu umístíme střed jednotkové koule O – vizobr. 7.2.1. Svislice protne jednotkovou kouli v bodě Z, který nazýváme zenit (nadhlavník), av bodě N a , který nazýváme nadir. Rovina kolmá ke svislici procházející bodem O se nazývárovina obzorníku. Protíná jednotkovou kouli v hlavní kružnici, která se nazývá obzorník nebotéž horizont. Horizont rozděluje kouli na dvě poloviny, z nichž pouze horní je viditelná.Vedeme-li rovnoběžku s rotační osou bodem O, protíná jednotkovou kouli v severním póluP n a jižním pólu P s .Obr. 7.2.1Hlavní kružnice procházející zenitem a nadirem se nazývají výškové kružnice(vertikály). Z nich jsou dvě význačné, a to místní poledník (meridián) a první vertikál.Místní poledník definujeme jako kružnici procházející zenitem, nadirem, severním a jižnímpólem. Rovina proložená touto kružnicí se nazývá rovina místního poledníku. Slunce přisvém zdánlivém pohybu po obloze prochází touto rovinou v pravé místní poledne (termínybudou upřesněny v dalších odstavcích), proto název poledník. Rovina prvního vertikáluprochází zenitem a nadirem a je kolmá na rovinu místního poledníku. Průsečnice této rovinys jednotkovou koulí se nazývá první vertikál. Průsečíky místního poledníku, resp. prvníhovertikálu s obzorníkem se nazývají severní bod N, jižní bod S, západní bod W a východníbod E.Obzorník a poledník definují obzorníkovou soustavu. Sférické souřadnice se nazývajíazimut a, zenitová vzdálenost z resp. výška h hvězdy.134
Page 1 and 2:
Západočeská univerzita v PlzniFa
Page 4 and 5:
Především ono slůvko „Vyšš
Page 6 and 7:
3.1.4 Meridiánová konvergence ...
Page 8 and 9:
6.5.3 Stanovení počtu podmínkov
Page 10 and 11:
I. část Země a geodézie1 Úvod1
Page 12 and 13:
Obr. 1.1.1 Kvadrant o poloměru 79
Page 14 and 15:
nebo geografie. Její velký rozvoj
Page 16 and 17:
Obr. 1.3.3 Určení výšky H bodu
Page 18 and 19:
Obr. 1.4.11) Rotace (otočení)Mati
Page 20 and 21:
2 Fyzikální charakteristiky Země
Page 22 and 23:
a složky v osách x, y, z jsouPxx
Page 24 and 25:
Podle bodu 2) jez čehož∂W = g ,
Page 26 and 27:
2) Dvacetisedmidenní perioda odpov
Page 28:
[2] CIRA 72: Complited by the Commi
Page 31 and 32:
S pVPSUObr. 3.1.0.1Geodetická kři
Page 33 and 34:
Sférickou délku V obecného bodu
Page 35 and 36:
Integrace prvé rov. (3.1.2) by vy
Page 37 and 38:
o o o lo( − ) ( − ′ ) = ( −
Page 39 and 40:
o .Azimut A 2 vypočteme z výrazu
Page 41 and 42:
Rovina, která prochází středem
Page 43 and 44:
kde N je příčný poloměr křivo
Page 45 and 46:
S pomocí rov. (3.2.6) nebo též s
Page 47 and 48:
Výsledek:N = 6 389 923,082 m, X =
Page 49 and 50:
n 1222111212Obr. 3.2.21. Geodetick
Page 51 and 52:
procházející body P 1 a P 4 , je
Page 53 and 54:
Poledníkový poloměr křivosti M.
Page 55 and 56:
3.2.4 Základní výpočty na rota
Page 57 and 58:
poloměr R m = 6381,6 km, který je
Page 59 and 60:
ZzyxZ´yxXYy´ZYzY´XX´zxObr. 3.3.
Page 61 and 62:
3.3.3 Odvození zprostředkujícíc
Page 63 and 64:
Tab. 3.3.3 Transformační klíče
Page 65 and 66:
Výsledek:N W = 6 390 702,045, X W
Page 67 and 68:
Určit: [ , , ]α , β , γP1 X1B Y
Page 69 and 70:
Určete odlehlost Besselova elipsoi
Page 72 and 73:
III. část Vyrovnávací počet 1
Page 74 and 75:
Dodejme, že vše, co bylo napsáno
Page 76 and 77:
Číselnými kontrolami je rovnost
Page 78 and 79:
4.3.2 Postupné řešení podmínko
Page 80 and 81:
TTT2A PAdx+ A PL + A PL = 0A T PAdx
Page 82 and 83:
kde⎛ x⎞⎜ ⎟⎜ y ⎟⎜z⎟
Page 84 and 85:
∂∂Tx2: P2∂ ∂ y :∂ ∂z:A1
Page 86 and 87:
IV. část Geodetické sítě5 Geod
Page 88 and 89:
V případě kap. 5.2 se též tato
Page 90 and 91:
Použijeme seminární úlohu [4].
Page 92 and 93: PŘÍMÉ ŘEŠENÍ PODMÍNKOVÝCH P
Page 94 and 95: samoúčelné. Schéma pro schéma.
Page 96 and 97: 5.3 Vyrovnání geodetických sít
Page 98: Rov. (5.3.4), (5.3.8) resp. (5.3.8
Page 101 and 102: astronomickou a zeměpisnou délkou
Page 103 and 104: Obr. 6.1.1kde index T značí trans
Page 105 and 106: − A− AAA( 1)ij( sin λ cosα−
Page 107 and 108: CC( 2) ijij≡ = − = ( cosλsin
Page 109 and 110: V případě diferenciálu ds ij od
Page 111 and 112: kde koeficienty a ij(1), ... určí
Page 113 and 114: [5] Zelenka J.: Diplomní úkol. Kn
Page 115 and 116: 6.3 Společné vyrovnání směrov
Page 117 and 118: ccccccuuuvvv123123= s1= s= s1= s1=
Page 119 and 120: zji= z′ji1 1+ ϕjiR + ϕjiv2 20 R
Page 121 and 122: víceúhelníkové. To však již z
Page 123 and 124: 114,cossinsincoscoscoscosijiijiijij
Page 125 and 126: tjZjNZtiNZjiPjjiZjkjkPiZijZikikijZk
Page 127 and 128: jilisijliljjlkjlkjsjkObr. 6.5.1V ro
Page 129 and 130: Ještě dodejme, že do varianty A
Page 131 and 132: 1. Průsečík P leží uvnitř tro
Page 133 and 134: 6.6.3 Číselná aplikaceNejprve je
Page 135 and 136: ZiP (x y z )ii i iZOd AiYiP i (xi y
Page 137 and 138: Tab. 6.7.1 Dané hodnoty pro přík
Page 139 and 140: 1r = ρ , (6.7.11)32 2∑( −i)2Ad
Page 141: Pilnému a zvídavému čtenáři d
Page 145 and 146: První rovníková souřadnicová s
Page 147 and 148: Expozice ze stanic 1 a 2 nejsou zpr
Page 149 and 150: costgr12sin tgr grD12 ⊗= cost1⊗
Page 151 and 152: Po sestavení příslušných podm
Page 153 and 154: Výpočet jejích prvků opět usku
Page 155 and 156: 7.7 Triangulace na vysoké cíle -
Page 157 and 158: Popis realizace měřeníK realizac
Page 159 and 160: [2] Bugoslavskaja E. I.: Fotografi
Page 161 and 162: 152
Page 163 and 164: Uvažme ještě další/jiný pohle
Page 165 and 166: kde i, j, k jsou čísla stanic ve
Page 167 and 168: 8.2.1.2 Vyrovnání bloku Atlantik
Page 169 and 170: Použijeme trojúhelník NRU, kter
Page 171 and 172: [2] Kabeláč J.: Pozemní a druži
Page 173 and 174: 8.4 Propojení pěti geodetických
Page 175 and 176: Rov. (8.4.2) rozložíme do souřad
Page 177 and 178: Pravoúhlé souřadnice (X, Y, Z) i
Page 179 and 180: získání hledaných hodnot. Hodno
Page 181 and 182: letech nejužívanější metodou D
show all

Microsoft Word Viewer 97 - 000_kapitola - Geomatika na ZÄU v Plzni

Create successful ePaper yourself

Delete template?

Save as template?

Microsoft Word Viewer 97 - 000_kapitola - Geomatika na ZÄU v Plzni