φ ≡ ϕ + ϕ −180 ° = 0.(6.5.8)ijijjiPro zeměpisné délky stran P i P j a P j P i platí λ − = ± 180°, takže podmínková rovnice Λ ij jejiλ ijΛij≡ λ − λ ±180°.(6.5.9)ijjiPřetvořené podmínkové rovnice, viz kap. 4.3, jsou jednodušeφ ≡ vijΛijϕ≡ vijλij+ vϕ− vλkde Uφ = ϕijo+ ϕjio−180°a UijΛ ij= λijo− λjio± 180°jsou uzávěry. Index o z<strong>na</strong>čí přibližnéhodnoty.Podmínka kompla<strong>na</strong>rity, nebo-li podmínka pro tři směry, ležící v jedné rovině, která jerovněž používaná při vyrovnání družicových sítí DG, viz [2], je vektorově vyjádře<strong>na</strong> tvaremPPiPPijjPjPk×P Pjkjiji+ Uφ+ UijΛijPkPi⋅P Pkterý je možno zjednodušit <strong>na</strong> tvar, viz též kap. 6.2,K ijk⎛ cosλij⎜≡ ⎜cosλjk⎜⎝ cosλkisin λsin λsin λkijjkkii= 0,= 0,= 0,tgϕij⎞⎟tgϕjk ⎟ = 0.tgϕ⎟ki ⎠Linearizací pro všech devět veličin jej převedeme <strong>na</strong> přetvořenou podmínkovou rovnicikdeK⎛∂K∑JKJvJ+ UKijk= 0,(6.5.10)ijkJ= ⎜ , K⎝ ∂Jijk je dáno rov. (6.5.10) a indexy J = ϕ ij , λ ij , ..., λ ki . Absolutní/prostýočlen, či též uzávěr, viz kap. 4.3, je⎟ ⎠⎞UK ijk= ( K ijk) ,okde index o opět z<strong>na</strong>čí, že byly dosazeny přibližně známé hodnoty do rov. (6.5.10).Základnová podmínková rovnicePro jednoduchý případ, obr. 6.5.4, platíSijksin ωjilsin ωjlk≡sin ω sin ωiljlkjs−sjkij= 0,(6.5.11)kde ω jil , ... jsou šikmé úhly <strong>na</strong> stěnách polyedru a s ij , s jk jsou měřené délky stran. Úhly ω jil , ...možno vyjádřitcos ω = sin ϕ sin ϕ + cosϕcosϕcos( λ − λ ),...(6.5.12)jilijilijilijil117
jilisijliljjlkjlkjsjkObr. 6.5.1V rov. (6.5.11) je nyní možno úhly ω jil ,... <strong>na</strong>hradit veliči<strong>na</strong>mi měřenými a neznámými,prostřednictvím vztahů (6.5.12). Tak by se dělo ve variantě B. My zde ve variantě Apřisuzujeme opravy přímo směrovým veličinám ϕ ij , λ ij atd. Základnová podmínková rovnicelinearizovaná, která má tvar∑JSJvJ+ Umá indexy J = ϕ ij , λ ij , ϕ il , λ il , ϕ li , λ li , ϕ lj , λ lj , ϕ lk , λ lk , ϕ kl , λ kl , ϕ kj , λ kj , s ij , s jk . Dále jeSJ⎛∂S= ⎜⎝ijkl⎞∂J⎟⎠oSijkl= 0,S=ijklijklk, U S .Úplné a exaktní tvary derivací a zjednodušený postup pro jejich odvození je v [3]. Obdobnýpostup odvození, leč poněkud složitější, vyžaduje varianta B.6.5.3 Stanovení počtu podmínkových rovnicNásledující úvahu uskutečníme pro jednoduchou síť, ve které se žádné spojnice nekříží. Jdetedy o jednoduchou síť, která má:v – vrcholů, kde nový vrchol vytvoří jen 2 spojnice,p – příček, kdy se z jedné příčky vytvořil vždy jen jeden trojúhelník,s – počet stran sítě včetně příček.Bude-li síť, viz obr. 6.5.5, obsahovat v vrcholů a p příček (při předpokládaném a uvedenémzjednodušení), pak pro počet s všech stran včetně příček p platí, žePočty podmínkových rovnic jsous = 2v+ p − 3.prostisměrných: φ, Λ = 2s= 2( 2v+ p − 3)kompla<strong>na</strong>rity: ∆ = v + p − 2(6.5.13)základnových: z = počet měřených stran −1118
- Page 1 and 2:
Západočeská univerzita v PlzniFa
- Page 4 and 5:
Především ono slůvko „Vyšš
- Page 6 and 7:
3.1.4 Meridiánová konvergence ...
- Page 8 and 9:
6.5.3 Stanovení počtu podmínkov
- Page 10 and 11:
I. část Země a geodézie1 Úvod1
- Page 12 and 13:
Obr. 1.1.1 Kvadrant o poloměru 79
- Page 14 and 15:
nebo geografie. Její velký rozvoj
- Page 16 and 17:
Obr. 1.3.3 Určení výšky H bodu
- Page 18 and 19:
Obr. 1.4.11) Rotace (otočení)Mati
- Page 20 and 21:
2 Fyzikální charakteristiky Země
- Page 22 and 23:
a složky v osách x, y, z jsouPxx
- Page 24 and 25:
Podle bodu 2) jez čehož∂W = g ,
- Page 26 and 27:
2) Dvacetisedmidenní perioda odpov
- Page 28:
[2] CIRA 72: Complited by the Commi
- Page 31 and 32:
S pVPSUObr. 3.1.0.1Geodetická kři
- Page 33 and 34:
Sférickou délku V obecného bodu
- Page 35 and 36:
Integrace prvé rov. (3.1.2) by vy
- Page 37 and 38:
o o o lo( − ) ( − ′ ) = ( −
- Page 39 and 40:
o .Azimut A 2 vypočteme z výrazu
- Page 41 and 42:
Rovina, která prochází středem
- Page 43 and 44:
kde N je příčný poloměr křivo
- Page 45 and 46:
S pomocí rov. (3.2.6) nebo též s
- Page 47 and 48:
Výsledek:N = 6 389 923,082 m, X =
- Page 49 and 50:
n 1222111212Obr. 3.2.21. Geodetick
- Page 51 and 52:
procházející body P 1 a P 4 , je
- Page 53 and 54:
Poledníkový poloměr křivosti M.
- Page 55 and 56:
3.2.4 Základní výpočty na rota
- Page 57 and 58:
poloměr R m = 6381,6 km, který je
- Page 59 and 60:
ZzyxZ´yxXYy´ZYzY´XX´zxObr. 3.3.
- Page 61 and 62:
3.3.3 Odvození zprostředkujícíc
- Page 63 and 64:
Tab. 3.3.3 Transformační klíče
- Page 65 and 66:
Výsledek:N W = 6 390 702,045, X W
- Page 67 and 68:
Určit: [ , , ]α , β , γP1 X1B Y
- Page 69 and 70:
Určete odlehlost Besselova elipsoi
- Page 72 and 73:
III. část Vyrovnávací počet 1
- Page 74 and 75:
Dodejme, že vše, co bylo napsáno
- Page 76 and 77: Číselnými kontrolami je rovnost
- Page 78 and 79: 4.3.2 Postupné řešení podmínko
- Page 80 and 81: TTT2A PAdx+ A PL + A PL = 0A T PAdx
- Page 82 and 83: kde⎛ x⎞⎜ ⎟⎜ y ⎟⎜z⎟
- Page 84 and 85: ∂∂Tx2: P2∂ ∂ y :∂ ∂z:A1
- Page 86 and 87: IV. část Geodetické sítě5 Geod
- Page 88 and 89: V případě kap. 5.2 se též tato
- Page 90 and 91: Použijeme seminární úlohu [4].
- Page 92 and 93: PŘÍMÉ ŘEŠENÍ PODMÍNKOVÝCH P
- Page 94 and 95: samoúčelné. Schéma pro schéma.
- Page 96 and 97: 5.3 Vyrovnání geodetických sít
- Page 98: Rov. (5.3.4), (5.3.8) resp. (5.3.8
- Page 101 and 102: astronomickou a zeměpisnou délkou
- Page 103 and 104: Obr. 6.1.1kde index T značí trans
- Page 105 and 106: − A− AAA( 1)ij( sin λ cosα−
- Page 107 and 108: CC( 2) ijij≡ = − = ( cosλsin
- Page 109 and 110: V případě diferenciálu ds ij od
- Page 111 and 112: kde koeficienty a ij(1), ... určí
- Page 113 and 114: [5] Zelenka J.: Diplomní úkol. Kn
- Page 115 and 116: 6.3 Společné vyrovnání směrov
- Page 117 and 118: ccccccuuuvvv123123= s1= s= s1= s1=
- Page 119 and 120: zji= z′ji1 1+ ϕjiR + ϕjiv2 20 R
- Page 121 and 122: víceúhelníkové. To však již z
- Page 123 and 124: 114,cossinsincoscoscoscosijiijiijij
- Page 125: tjZjNZtiNZjiPjjiZjkjkPiZijZikikijZk
- Page 129 and 130: Ještě dodejme, že do varianty A
- Page 131 and 132: 1. Průsečík P leží uvnitř tro
- Page 133 and 134: 6.6.3 Číselná aplikaceNejprve je
- Page 135 and 136: ZiP (x y z )ii i iZOd AiYiP i (xi y
- Page 137 and 138: Tab. 6.7.1 Dané hodnoty pro přík
- Page 139 and 140: 1r = ρ , (6.7.11)32 2∑( −i)2Ad
- Page 141 and 142: Pilnému a zvídavému čtenáři d
- Page 143 and 144: pozorování nebo rovinu rovníku.
- Page 145 and 146: První rovníková souřadnicová s
- Page 147 and 148: Expozice ze stanic 1 a 2 nejsou zpr
- Page 149 and 150: costgr12sin tgr grD12 ⊗= cost1⊗
- Page 151 and 152: Po sestavení příslušných podm
- Page 153 and 154: Výpočet jejích prvků opět usku
- Page 155 and 156: 7.7 Triangulace na vysoké cíle -
- Page 157 and 158: Popis realizace měřeníK realizac
- Page 159 and 160: [2] Bugoslavskaja E. I.: Fotografi
- Page 161 and 162: 152
- Page 163 and 164: Uvažme ještě další/jiný pohle
- Page 165 and 166: kde i, j, k jsou čísla stanic ve
- Page 167 and 168: 8.2.1.2 Vyrovnání bloku Atlantik
- Page 169 and 170: Použijeme trojúhelník NRU, kter
- Page 171 and 172: [2] Kabeláč J.: Pozemní a druži
- Page 173 and 174: 8.4 Propojení pěti geodetických
- Page 175 and 176: Rov. (8.4.2) rozložíme do souřad
- Page 177 and 178:
Pravoúhlé souřadnice (X, Y, Z) i
- Page 179 and 180:
získání hledaných hodnot. Hodno
- Page 181 and 182:
letech nejužívanější metodou D