Microsoft Word Viewer 97 - 000_kapitola - Geomatika na ZÄU v Plzni
Microsoft Word Viewer 97 - 000_kapitola - Geomatika na ZÄU v Plzni Microsoft Word Viewer 97 - 000_kapitola - Geomatika na ZÄU v Plzni
Výpočetní postup při použití neznámých oprav v systému obzorníkovém je následující.Z hodnot B io , L io , H io , B jo , L jo , H jo vypočteme pro daný referenční elipsoid přibližně pravoúhlésouřadnice X io , Y io , Z io , X jo , Y jo , Z jo , rov. (6.1.17), a pomocí nich a hodnot ϕ io , λ io přibližnéhodnoty α ijo , z ijo , s ijo , rov. (6.1.5-7), jež vystupují v absolutních členech rovnic oprav (6.1.22-25). Hodnoty koeficientů se určí z rov. (6.1.21). Ve jmenovaných rovnicích je index ovynechán. Výsledkem vyrovnání jsou opravy dx i , dy i , dH i , dx j , dy j , dH j , dϕ i , dλ i , d∆a i a dR ijvystupující v rovnicích oprav (6.1.22-27). Pomocí rov. (6.1.19) převedeme prvních 6uvedených oprav na opravy dX i , dY i , dZ i , dX j , dY j , dZ j . Konečné hodnoty jsouXiZ+ d X+ dY,+ d Z ,ϕ = ϕ + dϕ,iλ = λ + dλ,iii= XY = Yio= Zioioioioiiiii,XYZjjd∆aRijj= X= Yijo= Z= R+ d X+ dYjo+ d Z= d ∆a,ijojoij,+ d Rjij,j,,(6.1.28)pro i = 1, 2, ... n, kde n je počet zprostředkujících rovnic oprav.Výpočetní postup při použití neznámých oprav v systému rovníkovém, rov. (6.1.10),(6.1.14) a (6.1.16), je ve výpočtu absolutních členů shodný s postupem předchozím. Výsledkyje ale možno dosadit již přímo do rov. (6.1.28). Výpočet rov. (6.1.18) a dalších je tedyvynechán. Koeficienty v rovnicích oprav se určí z rov. (6.1.9), (6.1.13) a (6.1.15).V této kap. 6.1 vystupují délkové a úhlové směrové veličiny. Jsou-li úhlové a směrovéveličiny zaváděny např. ve ″, je nutné zavést převod na ně z míry obloukové pomocíρ ′′ = 180 = 206264,8 . Podobně je nutné dbát obou zavedených jednotek při zavádění vah aπvýpočtu středních chyb.Detailní projednání předložené problematiky včetně numerické aplikace je uvedenov [5], kde jsou i další odkazy na literaturu.6.1.3 ZávěrMetody trojrozměrné geodézie mohou posloužit k řešení samostatných úloh jak geodézieinženýrské, tak i vyšší geodézie. Má-li být použito metod trojrozměrné geodézie kespolečnému zpracování měření z jiného oboru, např. z družicové geodézie nebo kosmickégeodézie, je nutné, aby použité prostorové systémy byly shodné co do počátku i orientace os,či aby jejich neshodnost byla uvážena.LITERATURA:[1] Burša M.: Základy družicové geodézie, I. díl. Naše vojsko. Praha 1960.[2] Hradilek L.: Adjustment of Tree-Dimensional Networks in the Geodetic CoordinateSystem. IAG Symposium on Optimalization of Design and Computation of ControlNetworks. Sopron 1977.[3] Kabeláč J.: Příspěvek k problematice trojrozměrné geodézie. Geod. a kart. obzor, roč.24/66, č. 12, Praha 1978.[4] Wolf H.: Die Grundgleichung der Dreidimenzionalen Geodäzie in elementalerDarstellung. Zeitschrift für Vermessungswesen, 6 (1963), 225.103
[5] Zelenka J.: Diplomní úkol. Knihovna katedra vyšší geodézie, Praha 1976.6.2 Podmínka komplanarityPodmínka komplanarity stanoví závislost mezi (třemi) směry, ležícími v jedné rovině. Mějmena obr. 6.2.1 tyto tři směry, jejichž směrové kosiny, které jsou ovšem závislé na svolenésouřadnicové soustavě, označme (a b c) index , kde index = ij, jk, ki.kMezi nimi však platí závislost daná vztahemjaObr. 6.2.12 2 2+ b + c(indexy jsou vynechány), který ale není vhodný pro vyrovnání. Proto nahradíme směrovýkosinus c vztahemc =Podmínku komplanarity pak udává determinantij= 12 2 2( 1−a − b ) 1.2 2( 1−aij− bij)2 2( 1−ajk− bjk)12 2( 1−a − b )1212iD = a b= 0.(6.2.1)ijkaajkkibbijjkkiJeho aplikace je např. v kap. 8.2. Pro použití ve vyrovnání je však zapotřebí získatpřetvořenou podmínku, viz rov. (4.3.1), která ovšem vyžaduje linearizaci rov. (6.2.1), a topodle zavedených neznámých. Protože tyto veličiny se různí případ od případu, nebudemezde linearizaci provádět. Navíc prvky v determinantu rov. (6.2.1) nejsou nejvhodnější.Vhodné je nahradit jen dvěma nezávislými proměnnými veličinami, jak ukazuje obr. 6.2.2,kde jsou označeny u, v.kiki2104
- Page 61 and 62: 3.3.3 Odvození zprostředkujícíc
- Page 63 and 64: Tab. 3.3.3 Transformační klíče
- Page 65 and 66: Výsledek:N W = 6 390 702,045, X W
- Page 67 and 68: Určit: [ , , ]α , β , γP1 X1B Y
- Page 69 and 70: Určete odlehlost Besselova elipsoi
- Page 72 and 73: III. část Vyrovnávací počet 1
- Page 74 and 75: Dodejme, že vše, co bylo napsáno
- Page 76 and 77: Číselnými kontrolami je rovnost
- Page 78 and 79: 4.3.2 Postupné řešení podmínko
- Page 80 and 81: TTT2A PAdx+ A PL + A PL = 0A T PAdx
- Page 82 and 83: kde⎛ x⎞⎜ ⎟⎜ y ⎟⎜z⎟
- Page 84 and 85: ∂∂Tx2: P2∂ ∂ y :∂ ∂z:A1
- Page 86 and 87: IV. část Geodetické sítě5 Geod
- Page 88 and 89: V případě kap. 5.2 se též tato
- Page 90 and 91: Použijeme seminární úlohu [4].
- Page 92 and 93: PŘÍMÉ ŘEŠENÍ PODMÍNKOVÝCH P
- Page 94 and 95: samoúčelné. Schéma pro schéma.
- Page 96 and 97: 5.3 Vyrovnání geodetických sít
- Page 98: Rov. (5.3.4), (5.3.8) resp. (5.3.8
- Page 101 and 102: astronomickou a zeměpisnou délkou
- Page 103 and 104: Obr. 6.1.1kde index T značí trans
- Page 105 and 106: − A− AAA( 1)ij( sin λ cosα−
- Page 107 and 108: CC( 2) ijij≡ = − = ( cosλsin
- Page 109 and 110: V případě diferenciálu ds ij od
- Page 111: kde koeficienty a ij(1), ... určí
- Page 115 and 116: 6.3 Společné vyrovnání směrov
- Page 117 and 118: ccccccuuuvvv123123= s1= s= s1= s1=
- Page 119 and 120: zji= z′ji1 1+ ϕjiR + ϕjiv2 20 R
- Page 121 and 122: víceúhelníkové. To však již z
- Page 123 and 124: 114,cossinsincoscoscoscosijiijiijij
- Page 125 and 126: tjZjNZtiNZjiPjjiZjkjkPiZijZikikijZk
- Page 127 and 128: jilisijliljjlkjlkjsjkObr. 6.5.1V ro
- Page 129 and 130: Ještě dodejme, že do varianty A
- Page 131 and 132: 1. Průsečík P leží uvnitř tro
- Page 133 and 134: 6.6.3 Číselná aplikaceNejprve je
- Page 135 and 136: ZiP (x y z )ii i iZOd AiYiP i (xi y
- Page 137 and 138: Tab. 6.7.1 Dané hodnoty pro přík
- Page 139 and 140: 1r = ρ , (6.7.11)32 2∑( −i)2Ad
- Page 141 and 142: Pilnému a zvídavému čtenáři d
- Page 143 and 144: pozorování nebo rovinu rovníku.
- Page 145 and 146: První rovníková souřadnicová s
- Page 147 and 148: Expozice ze stanic 1 a 2 nejsou zpr
- Page 149 and 150: costgr12sin tgr grD12 ⊗= cost1⊗
- Page 151 and 152: Po sestavení příslušných podm
- Page 153 and 154: Výpočet jejích prvků opět usku
- Page 155 and 156: 7.7 Triangulace na vysoké cíle -
- Page 157 and 158: Popis realizace měřeníK realizac
- Page 159 and 160: [2] Bugoslavskaja E. I.: Fotografi
- Page 161 and 162: 152
[5] Zelenka J.: Diplomní úkol. Knihov<strong>na</strong> katedra vyšší geodézie, Praha 1<strong>97</strong>6.6.2 Podmínka kompla<strong>na</strong>rityPodmínka kompla<strong>na</strong>rity stanoví závislost mezi (třemi) směry, ležícími v jedné rovině. Mějme<strong>na</strong> obr. 6.2.1 tyto tři směry, jejichž směrové kosiny, které jsou ovšem závislé <strong>na</strong> svolenésouřadnicové soustavě, oz<strong>na</strong>čme (a b c) index , kde index = ij, jk, ki.kMezi nimi však platí závislost daná vztahemjaObr. 6.2.12 2 2+ b + c(indexy jsou vynechány), který ale není vhodný pro vyrovnání. Proto <strong>na</strong>hradíme směrovýkosinus c vztahemc =Podmínku kompla<strong>na</strong>rity pak udává determi<strong>na</strong>ntij= 12 2 2( 1−a − b ) 1.2 2( 1−aij− bij)2 2( 1−ajk− bjk)12 2( 1−a − b )1212iD = a b= 0.(6.2.1)ijkaajkkibbijjkkiJeho aplikace je <strong>na</strong>př. v kap. 8.2. Pro použití ve vyrovnání je však zapotřebí získatpřetvořenou podmínku, viz rov. (4.3.1), která ovšem vyžaduje linearizaci rov. (6.2.1), a topodle zavedených neznámých. Protože tyto veličiny se různí případ od případu, nebudemezde linearizaci provádět. Navíc prvky v determi<strong>na</strong>ntu rov. (6.2.1) nejsou nejvhodnější.Vhodné je <strong>na</strong>hradit jen dvěma nezávislými proměnnými veliči<strong>na</strong>mi, jak ukazuje obr. 6.2.2,kde jsou oz<strong>na</strong>čeny u, v.kiki2104
Change language