VĚSTNÍK - Asociace muzeí a galerií České republiky

4[09zprávy, aktuality, informaceMuzeum umění Olomoucdržitelem ceny Europa NostraAward za rok 2008Ve dnech 2.–8. června 2009 proběhlo v sicilské Taorminězasedání organizace Europa Nostra (Europa Nostra AnnualCongress 2009), na jejímž programu bylo také vyhlášenívítězů letošního ročníku stejnojmenného prestižního oceněníEuropa Nostra Award v oblasti péče o kulturní dědictví.Za sérii restaurátorských výstav a jejich doprovodnýchkatalogů z let 2004 až 2008 bylo letos mezi dvaceti osmioceněnými projekty také Muzeum umění Olomouc.Panevropská organizace Europa Nostra, která je jedinouinstitucí věnující se ochraně evropského kulturního dědictví,byla založená již roku 1963 a v současné době pracujepod záštitou Evropské komise. Jejím cílem je činit ochranukulturního dědictví nejen efektivnější, ale také ji v celoevropskémměřítku popularizovat a přesvědčovat co nejširšíveřejnost o její smysluplnosti. Europa Nostra dnes sdružujejiž přes 400 neziskových organizací působících v tomtooboru a spolupracuje také s dalšími institucemi Evropskéunie, Radou Evropy a UNESCO. Cena Europa Nostra Award,kterou od roku 2002 každoročně uděluje, je oficiální cenouEvropské unie za významný počin v oblasti ochrany a péčeo kulturní dědictví. Čtyři kategorie, do kterých je strukturována,se snaží postihnout nejrůznější aspekty péče o kulturnístatky. Do první kategorie patří ocenění konkrétníchrestaurátorských či konzervačních zásahů, druhá je věnovánavědecko-výzkumným projektům, které studují, analyzujía vědecky zhodnocují jednotlivé památky i širší rámec kulturníhodědictví, další představuje ocenění za službu ochraněkulturního dědictví a konečně poslední, čtvrtá kategorie,je věnována vzdělávacím projektům zaměřených nejenna samotnou přípravu odborníků, ale také na zvyšovánívšeobecného povědomí veřejnosti o kulturním dědictví. Cílemkaždoročního udílení těchto cen je především podporaa ocenění vysoké úrovně péče o kulturní statky, znalostía schopností, kterých je při ní využíváno, podpora přeshraničnívýměny v oblasti kulturního dědictví a v neposlednířadě také snaha prostřednictvím dobrých příkladů povzbuditk dalšímu úsilí.Z celkem sto čtyřiceti letos přihlášených projektů z dvacetičtyř zemí Evropy vybraly jednotlivé odborné komisedvacet osm laureátů tohoto mezinárodního ocenění. Slavnostnímuceremoniálu, který se uskutečnil 5. června 2009v Teatro Antico v sicilské Taormině, předsedala její královskávýsost, španělská infantka Doňa Pilar de Borbón, prezidentkaorganizace Europa Nostra. Vedle předání oceněnívybraným projektům, zde bylo v jednotlivých kategoriíchrozděleno ještě sedm hlavních cen – Grand Prizes. Ty bylyv první kategorii uděleny projektům památkové obnovydřevěné zvonice ve finském Kesälahti, rekonstrukci a novédostavbě budovy Mátra Museum v Maďarském Gyöngyös,restaurování interiéru Chiesa dei Santi Faustino e Giovitav italském Fasanu a rekonstrukci mostu High Level Bridgev Newcastle-Gateshead ve Velké Británii. Ve druhé kategoriizískal nejvyšší ocenění mezinárodní projekt s názvem „Noah´sArk Project“, sledující dlouhodobě dopad globálníchklimatických změn na proměnu přírodního a kulturníhoprostředí. Za celoživotní zásluhy v péči o kulturní dědictvízískal ve třetí kategorii velkou cenu Dr. Glenn Murray zešpanělské Segovie, mezi vzdělávajícími projekty byl ve čtvrtékategorii nejvyšším oceněním ohodnocen řecký projekttrvale udržitelného ekonomického a kulturního rozvojeEgejských ostrovů.Muzeum umění Olomouc získalo ocenění Europa NostraAward ve druhé kategorii sledující výzkumné projekty.Série výstav a jejich doprovodných publikací, kterou zdeprezentovalo, je úzce spojena s odborným zaměřením Arcidiecézníhomuzea Olomouc, součástí Muzea umění Olomouc,které se věnuje výzkumu a prezentaci uměleckýchpamátek zejména z církevního prostředí Moravy. V rámcipříprav výstavních projektů a s nimi souvisejícím průzkumempamátkového fondu staršího umění, předevšímv olomoucké arcidiecézi, dochází ve spolupráci s Arcibiskupstvímolomouckým i odbory památkové péče k vytipovávánínejohroženějších památek a jejich restaurování. Arcidiecéznímuzeum zde často představuje nejen iniciátoratěchto restaurátorských zásahů, ale podílí se také na jejichorganizačním zajištění, odborném dohledu i financování.Tradici restaurátorských výstav založilo Muzeu uměníOlomouc již v roce 2001, kdy připravilo výstavu věnovanoukomplexní restaurátorské obnově jednoho z nejvýznamnějšíchmonumentů moravského baroka a památky UNESCO –sloupu Nejsvětější Trojice v Olomouci. Navazující výstavníprojekty a jejich doprovodné publikace pak tvoří od roku2004 již specifickou výstavní i ediční řadu. Ocenění muzeumzískalo konkrétně za sérii pěti restaurátorských výstava jejich doprovodných publikací z let 2004 až 2008, zaměřenýchpostupně na náhrobek olomouckého biskupa LeopoldaEgkha z chrámu sv. Mořice v Kroměříži (2004), oltářNejsvětější Trojice z kostela Nanebevzetí Panny Marie v Uničově(2005), kočár olomouckého biskupa Ferdinanda Julia4

4[09Troyera (2006), monstranci Zlaté slunce Moravy (2007) a sochuUkřižovaného ze Zašové (2008). V této dramaturgickéřadě pokračuje muzeum i letos, kdy představuje Milostnýobraz Panny Marie Zašovské. Snahou restaurátorských výstavi jejich doprovodných publikací je co nejkomplexnějšímzpůsobem zmapovat vždy jednu výjimečnou památku,která byla v posledních letech podrobena náročnému restaurátorskémuzásahu. Vedle prezentace průzkumovýchprací, restaurátorských postupů i historických technologiísouvisejících se vznikem díla, je vždy součástí výstav i katalogůjeho podrobná uměleckohistorická analýza, zmapováníhistorických okolností vzniku, či další související aspekty.V mnoha případech tato mezioborová spolupráce všechzúčastněných odborníků přispěla nejen k úspěšné památkovéobnově děl, ale také k jejich uměleckohistorické rehabilitaci,či k dosažení nového stupně poznání (změně čizpřesnění datace, atribuce, provenience atd.).Přestože letos bylo Muzeum umění Olomouc mezi laureátycen Europa Nostra jediným zástupcem České republiky,ocenila odborná porota několik českých projektů již v minulýchletech. Patřily mezi ně restaurování souboru gotickýchdeskových maleb Mistra Theodorika z kaple sv. Křížena Karlštejně, rekonstrukce Valdštejnského paláce v Praze,restaurování a prezentace barokního zámeckého divadlav Českém Krumlově, restaurování Svatojiřské sbírky vévodyFrantiška Ferdinanda d´Este na zámku Konopiště a v loňskémroce opět Státní hrad a zámek v Českém Krumlově,který získal jednu z hlavních cen za konzervaci jižní fasádyHorního hradu.Evropské muzeum roku(EMYA) 2009Helena ZápalkováEvropské muzejní fórum (EMF) se v letošním roce sešloke svému výročnímu zasedání a k vyhodnocení 32. ročníkusoutěže o Cenu Evropského muzea roku (EMYA) ve dnech6.–9. května 2009 v Burse v Turecku na pozvání tamního metropolitníhomagistrátu. Na přípravě zasedání a s ním spojenéhomuzeologického semináře spolupracovala též místnímuzea, především Městské muzeum, Muzeum stínovéhodivadla Karagöz, Muzeum tureckého a islámského uměnía Muzeum textilu.O cenu EMYA 2009 se ucházelo 52 muzeí z 22 států (Dánsko1, Finsko 3, Francie 3, Holandsko 3, Chorvatsko 1, Irsko2, Itálie 2, Německo 7, Norsko 1, Polsko 2, Portugalsko 2, Rakousko1, Rumunsko 2, Rusko 1, Řecko 1, Slovinsko 1, Španělsko3, Švédsko 3, Švýcarsko 3, Turecko 2, Velká Británie 7,Česká republika 1 (Muzeum hraček Merkur, Police nad Metují)),nově založených nebo komplexně reorganizovanýchv posledních dvou letech. Skladba soutěžících muzeí bylavelmi rozmanitá. Pro prezentace (15 minutové interview řízenéčlenem jury, doprovázené 10 snímky daného muzeaa demonstrací charakteristického sbírkového předmětu)byly rozčleněny do skupin: 1. Regionální muzea; 2. Archeologie,městská muzea; 3. Technologie, průmysl; 4. Sociálnía kulturní historie; 5. Umění a kulturní historie; 6. Historie.Členové jury všechna přihlášená muzea v letních a podzimníchměsících 2008 navštívili (zpravidla ve dvojici; ČR jeponěkud znevýhodněna, neboť z úsporných důvodů – nehradímeletenky– bývá na prohlídkuvysílán pouzejeden komisař)a při společnéma velmi náročnémzasedání v RaděEvropy na základěkandidáty předloženédokumentacea zpráv komisařů nominovali do užší soutěže 38 muzeí. Dvakandidáty z tohoto počtu navrhli ke zvážení Radě Evropypro její cenu, navrhli také kandidáta pro cenu udílenou rodinouMicheletti.Cenu Rady Evropy roku 2009 získalo Zeeuws Museumz nizozemského Middelburgu v samostatné ceremoniiv sídle Rady, která tak ocenila expozici regionálního kulturníhodědictví (muzeum je pojmenováno po dialektuZeeuwů, jímž se hovoří v holandské provincii Zeeland), prezentovanév pozoruhodném kontextu, vztahujícím lokálníscénu k evropským a celosvětovým souvislostem.Michelettiho cenu pro nejslibnější technické nebo industriálnímuzeum mezi letošními kandidáty obdrželo Muzeumoblasti Jaeren v Norsku. Kombinace vědecké farmya vědecké továrny, která vzbuzuje zvědavost návštěvníkůa dává jim příležitost k experimentům a účasti na výzkumu,zanechala v komisařích velký dojem.Cena Evropského muzea roku 2009 byla udělena Městskémumuzeu v Salzburgu. Podle názoru jury se mu podařilozlomit klišé v obvyklé prezentaci města a vytvořit sebekritickoua odvážnou trvalou expozici s dějinnou linií města,nazvanou Salzburský mýtus a vedle ní cyklickou výstavuSalzburské osobnosti, v níž se bude postupně představovatvždy devět z celkem 200 vybraných portrétů významnýchsalzburských měšťanů. Komisaře oslovil také originální konceptDětského světa, spojující tajemnou pouť muzeem sezastávkami, přístupnými jen dětem a nabízejícími aktivnízapojení. To vše je realizováno ve velmi zdařile rekonstru-5

4[09ované budově arcibiskupské Nové rezidence, v níž se památkovýobjekt snoubí se současnými architektonickýmiprvky, kvalitním a šetrným osvětlením, udržováním klimatua ukázněným uspořádáním. Komisaři došli k názoru, že muzeumpředstavuje vynikající příklad vysoce uspokojivýchkvalit, a to jak z muzeologického tak i návštěvnického hlediska.Zvláštní uznání byla udělena pouze tři, a to muzeím,u nichž jury zaujala „svébytná koncepce, inovativní přístupk interpretaci a pozornost k potřebám návštěvníků“. Povšimlisi, že muzea se ve svých programech ve vzrůstajícímpočtu věnují starším lidem a z nich vybrali Muzeum životníchosudů ve Speicheru ve Švýcarsku. Dalším oceněnýmbylo Archeologické centrum Almeina ve španělské Valenciia konečně Muzeum moderního umění v Istanbulu.Výročního zasedání EMF jsem se účastnila jako národníkorespondent a reprezentant Českého výboru ICOM, jemužděkuji za finanční podporu cesty.Jana SoučkováKnihobraní v ChebuV sobotu 17. října 2009 se bude konat v Krajském muzeuKarlovarského kraje, v Muzeu v Chebu Knihobraní veznamení historie, knih a knedlíků. 9. ročník svátku knihv chebském muzeu bude mít letos podtitul „Toulky českoukuchyní“, který jistě osloví nejen čtenáře, milovníky historie,ale i gurmány.Vystavovat budou renomovaní nakladatelé, muzea, galerie,infocentra a další, kteří vydávají knihy ze všech možnýchoborů. Tentokrát navíc hledáme ty, kteří vydali kuchařku,případně vlastivědnou publikaci pojednávající i o jídle.Vzhledem k tomu, že Knihobraní proběhne v době výstavy„Knedlík, Kloss, Knödl aneb Knedlíkové nebe“, bude i doprovodnýprogram převážně zaměřen tímto směrem.Dopoledne bude patřit dětem. Připravuje se tvůrčí dílnas názvem „Hrnečku vař! aneb Kluci, holky, kastrůlky“ s autorkoumnoha kuchařských knih Miroslavou Kuntzmannovou.Ve výtvarné dílně pak budou děti vytvářet fantazijní těstovinovéobrázky nebo si zahrají na nádvoří pexeso. Dospělísi v tutéž dobu mohou poslechnout rozmlouvání redaktoraČeského rozhlasu v Praze, spisovatele Jiřího Kamena se zajímavouosobností, básníkem, výtvarníkem, aforistou, editoremknihy léčebných návodů, pověrečných léčení, čárůa zaříkávadel Miroslavem Huptychem.Na polední a brzkou odpolední dobu chystáme „Knedlíkobraní“s Evou Dittertovou a Václavem Malovickým, kteříbudou péct pravé chebské knedlíky a budou je podávats výkladem o knedlíkových tradicích. Odpoledne zahájípestrý program pro děti „U nás v Jedlíkově“ v podání herečkya režisérky Jarmily Šimčíkové.Křestu knihy „Na vlnách chuti" se představí její autorkyKvěta Bodollová a Miroslava Kuntzmannová. Pokřtíme novouknihu nakladatelství Veduta o zaniklých panských sídlechna Karlovarsku, přivítáme u stolu pro hosta herečkuNaďu Konvalikovou, se kterou si bude o jejích divadelnícha gastronomických zážitcích povídat herec Pavel Marek.Závěr bude patřit koncertu Two voices: „Nejen jídlem živje člověk". V muzeu se bude vařit, povídat o jídle v historickýchsouvislostech a přitom všem si návštěvníci mohouprojít expozici muzea a koupit knihy, zdaleka ne jen o jídle.U jednotlivých stánků budou autogramiády a setkání s autory.Další překvapení se chystají.Obracíme se na muzea, která v poslední době vydala nějakoupublikaci, nebo jen drobný tisk o gastronomii ve svémregionu, aby se nám přihlásila. Dáme Vám prostor k prezentaciVašich knih, rádi Vás u nás přivítáme.Irena MichalákováOtevření druhé depozitárníhaly Národního technickéhomuzeaNárodní technické muzeum pokračuje ve výstavbě novýchdepozitárních objektů ve svém areálu v Čelákovicích.Po hale číslo 1, dokončené v roce 2005, oceněné CenouGloria Musaealis 2006, byla v červnu letošního roku dobudovánahala číslo 2.Muzeum získalo pozemky o celkové ploše 76 tisíc m²v lokalitě Čelákovice-Záluží pro vybudování depozitárníhozázemí už v 60. letech 20. století. Do konce osmdesátýchlet zde bylo postaveno kromě železniční vlečky osm lehkýchskladových hal. Ke koncepčnímu řešení otázky novýchúložných prostor NTM přistoupilo v druhé polovině devadesátýchlet (po vyřešení restitučních nároků na část pozemků).Nutnost vybudování nových depozitárních kapacitještě stoupla po roce 2002, kdy Národní technické muzeumopustilo pronajaté prostory karlínské Invalidovny zasaženépovodněmi. Vznikla proto urbanistická studie zástavbytohoto území, byly stanoveny základní parametry jednotlivýchuvažovaných objektů. V letech 2003 až 2005 pak bylpostaven první moderní depozitář.První přípravné práce na koncepci objektu haly číslo 2byly zahájeny v roce 2005. Samotná stavba byla zahájenav červnu 2008 a budova byla dokončena a převzata koncemčervna 2009. Zastavěná plocha celého objektu činí6

4[091 520 m² a celkový obestavěný prostor je 15100 m3. Autorem architektonického řešeníje Ing. arch. Jiří Krejčík, ARN STUDIO, spol.s r. o. Zhotovitelem je společnost OHL ŽS.Nová hala je určena zejména pro dlouhodobéuložení trojrozměrných sbírkovýchpředmětů, dopravní techniky a rozměrnýchsbírkových předmětů z oblasti strojírenstvía elektrotechniky. Jedná se o dvoupodlažníobjekt, který je rozdělen na dvě hlavní dispozičníčásti – část provozní a část depozitární.Obě podlaží budovy jsou koncipována jakouniverzální halové prostory, v každém podlažívzniknou samostatné halové depozitářepro dopravní techniku a rozměrné sbírkovépředměty.Přízemní část (1. NP) s výškou stropů cca 5 m a nosnostípodlahy do 10 000 kg/m² je určena pro uložení rozměrnýcha hmotných exponátů z obou strojírenství, energetikya dopravy na ploše 840 m². Současně s velkorozměrovouhalou zde byl v samostatné prostoře o ploše 200 m² instalovánpojízdný těžký regálový systém umožňující ukládáníexponátů na europaletách (tzn. cca 700 kg na paletu). Dalšímprostorem je depozitář vybavený patrovou vestavbous pevnými policovými regály, kompaktním pojízdným regálovýmsystémem, určeným pro předměty běžné velikosti.Půdorysná plocha tohoto depozitáře je cca 210 m² s nosností200 kg na polici.Druhé nadzemní podlaží (2. NP) s výškou stropů cca 3 ma nosností podlahy 1 500 kg/ m² je na ploše 840 m² určenozejména pro uložení dopravní techniky a dále menších exponátůna lehkých pojízdných regálových systémech s nosností200 kg na polici umístěných ve dvou samostatnýchprostorách o celkové ploše 175 m².Propojení mezi přízemím a patrem je zajištěno s ohledemna manipulaci s exponáty jedním velkoprostorovýmnákladním výtahem s nosností 4 000 kg a plochou kabiny3,5 x 6 m.V samostatné a zcela oddělené sekci je ve dvou podlažíchumístěno technické zázemí budovy. Plynová kotelna, strojovnavzduchotechniky, strojovna chlazení, hlavní rozvodna– jsou přístupné pouze z vnější části samostatnými vstupyz venkovního schodiště.Objekt depozitáře splňuje všeobecné požadavky kladenéna budovy tohoto typu. Veškeré stavební, architektonickéa dispoziční úpravy jsou podřízeny principu bezpečnostia zajištění stálosti vnitřního klimatu. Konstrukce je stabilnís dostatečně dlouhou životností, tepelně izolovaná, prachutěsnáa v zimě temperovaná. Skladová část je bez okenníchotvorů pouze s umělým osvětlením, jsou zde bezprašnépodlahy. Cennější předměty budou mít zajištěné nucenévětrání přes prachové filtry, aby nedocházelo k rozmnožovánímikroorganismů. Požadavky na zajištění vnitřního prostředíjsou stanoveny v hodnotách: teplota 15–22 °C, relativnívlhkost 40–60 %. Denní tepelná a vlhkostní setrvačnost byneměla přesáhnout 2 °C a 5 % vlhkosti.Smyslem rozšiřování a zlepšování depozitárního zázemíNTM je poskytovat dlouhodobou ochranu stále se zvyšujícímupočtu unikátních a nenahraditelných sbírkovýchpředmětů, aby byly v neporušeném stavu uchovány probudoucí generace, mohly být vědecky zkoumány a využíványk šíření informací prostřednictvím expozic i krátkodobýchvýstav.Alice TřískováKudy z nudyAgentura CzechTourism každoročně vyhlašuje soutěžCeny Kudy z nudy. Cílem soutěže je stejně jako smyslemcelého portálu – podpora a oživení domácího cestovníhoruchu, motivace českých turistů k cestování po tuzemskua pomoc podnikatelům s propagací jejich nabídek. SoutěžCeny Kudy z nudy 2009 probíhala ve dvou kategoriích.O nominaci v kategorii Ceny portálu Kudy z nudy rozhodovalisami návštěvníci internetových stránek, kteří své favorityrozdělovali podle čtrnácti témat. Do kategorie Ceny turistickýchregionů nominovali jednotlivá místa přímo zástupcikrajů a organizací cestovního ruchu, a upozornili tak na nejlepší,co jejich oblast může nabídnout. Při slavnostním vyhlášenívýsledků, a tedy tří nejlepších turistických nabídekv každé tematické oblasti a turistickém regionu proběhlo17. června 2009. Kupodivu se tam sešlo poměrně dost zástupcůnašich členských muzeí. Mezi oceněná muzea patřilonapř. Národní zemědělské muzeum se svojí pobočkou7

4[09Muzeum českého venkova na zámku Kačina, Krajské muzeumKarlovarského kraje se svojí expozicí Hornického muzeav Krásně, Muzeum řemesel v Letohradě nebo Muzeumhlavního města Prahy s digitalizací Langweilova modelu.Možná jsem na některé muzeum zapomněla, bohužel nawebových stránkách jsem seznam oceněných nenašla.Chtěli bychom znát Váš názor na tuto soutěž, domnívámse, že i zde se nachází cesta k lepší propagaci muzeí a takéAMG. V nejbližší době vyvoláme jednání s vedením Czech-Tourism o partnerství AMG v této soutěži. Také nás zajímalo,zda máte úplné informace a pokud ne, co by Vás v této věcizajímalo, než proběhne jednání s vyhlašovatelem soutěže.Eva DittertováMuzeum hlavního městaPrahy zahájilo provoz novéhodepozitářeV červnu 2009 byl dokončen, zkolaudován a 7. červenceslavnostně zahájen provoz nového depozitáře nazývaného„E“, který je součástí areálu depozitářů a odborných pracovišťMuzea hlavního města Prahy, nacházejícího se v Prazezaměstnanců,kteří s těmito sbírkamipracují.Muzeum13 – Stodůlkách. Tento objekt je určen pro uložení nejcitlivějšíchhistorických sbírek muzea a stává se zároveň pracovištěmrekonstruuje,dostavuje a užíváareál ve Stodůlkách odroku 1994, kdy jej Hlavníměsto Praha pro potřebymuzea zakoupilojako náhradu za objektzámečku Na Hanspaulce,ve kterém tradičně sídliloarcheologické oddělenímuzea. V průběhu devadesátýchlet minuléhostoletí navíc muzeumpřišlo v souvislosti s restitucemii o několik dalšíchdepozitárníchobjektů.V průběhu let 1994 až 1998byly zrekonstruovány tři původní budovy v areálu nazvané„A“, „B“ a „C“. V 1998 byla zahájena a v roce 2000 dokončenavýstavba objektu „D“, určeného především pro konzervátorskápracoviště a pro uložení části historických sbírek.Investiční akce „Výstavba depozitáře E ve Stodůlkách“ bylarealizována v letech 2004 až 2009. Jako vítěz veřejné obchodnísoutěže zpracoval projektovou dokumentaci (v rozsahuvšech projektových stupňů) Ing. arch. Michal Sborwitzse svým kolektivem. Generálním dodavatelem celé stavebnízakázky byla – opět na základě veřejné obchodní soutěže– firma Terracon a. s., zastoupená Ing. Pavlem Bartoněm,ředitelem. Na této, pro naše muzeum tak významné investičníakci, spolupracovala velmi aktivně řada zaměstnancůmuzea. Za všechny bych ráda jmenovala Ing. Miloslavu Hrdličkovou,které koordinovala zdárný průběh celé akce, a tonejen po stránce finanční, ale i organizační, a PhDr. JosefaProkopa, který ve spolupráci s dalšími kolegy řešil předevšímkonkrétní potřeby uložení jednotlivých druhů sbírek.Cena celé investiční akce, včetně vnitřního vybavení depozitářů,zabudovaného vybavení kanceláří, bezpečnostníchsystémů a stabilních hasicích zařízení činí 151 mil. Kč.Do posledního „kancelářského patra“ dokončeného objektu„E“ se do podzimu tohoto roku přestěhují všichni kurátořihistorických sbírek (z objektu Kožná 1, Praha 1 i v rámciareálu Stodůlky). Postupně se sem budou stěhovat materiálověnejcitlivější sbírky muzea, tj. zejména organické materiály:papír, textil, dřevo a fotografické sbírky. Stěhování jižbylo zahájeno a mělo by probíhat do roku 2011. Jednotlivédepozitáře jsou zde řešeny rozdílně s ohledem na povahua potřeby ukládaného materiálu.Slavnostního zahájení provozu nového objektu „E" se zúčastnilizástupci Hlavního města Prahy i kolegyně a kolegovéz muzeí, archivů a dalších kulturních institucí8

4[09va probíhala ve dnech 9. prosince 2008 až 28. února 2009v Paláci šlechtičen v Brně.Františka Pospíšila – zapomenutou osobnost české etnologie,připomenula v říjnu loňského roku konference, jejížorganizaci zajistil Etnografický ústav Moravského zemskéhomuzea v Brně ve spolupráci s Asociací muzeí a galeriíČR, Národním filmovým ústavem, Rakouským kulturním fórema Odborem regionální a národnostní kultury Ministerstvakultury České republiky. Ačkoliv Pospíšilův přínos pročeskou etnologii v podobě filmových záznamů mečovýchtanců a fonografických záznamů menšin stěží pominutelný,některé problematické stránky jeho života zapříčinily, žejeho práce postupně v průběhu druhé poloviny 20. stoletíupadla v zapomnění. Konference i z ní vzešlá publikacetento dluh naší vědy vůči Františku Pospíšilovi pomyslněsplácejí.Hlavní výbor rozhodl i v letošním roce o ceně čestné, udělovanéza významný přínos pro rozvoj oboru. Jejím laureátemse tentokrát stala výkonná redaktorka časopisu Národopisnárevue PhDr. Lucie Uhlíková, Ph.D. Již více než desetlet se jí ve spolupráci s dalšími členy redakce, zvláště doc.Martinou Pavlicovou, CSc., redakční radou a také vydavatelem– Národním ústavem lidové kultury ve Strážnici – daříprofilovat Národopisnou revue jako špičkový etnologickýčasopis středoevropského prostoru.Stejně jako v minulých letech byly i tentokrát ceny předánypři slavnostním ceremoniálu, který je již tradičně součástíhlavního programu Mezinárodního folklórního festivaluve Strážnici.Daniel Drápalasekce, komiseSeminář Etnografické komiseAMG se konal v JindřichověHradciSemináře, který se konal ve dnech 8.–9. června 2009, sezúčastnilo 21 členů komise. Pracovní setkání probíhalov konferenčním sále Muzea Jindřichohradecka v JindřichověHradci. Před zahájením jednání přivítala přítomnéetnografy vedoucí odborného úseku a etnografka zdejší instituceMgr. Alexandra Zvonařová. Seminář vedl předsedaEtnografické komise AMG PhDr. Jaroslav Dvořák.Témata semináře byla: „Dokumentace tradiční lidové kulturyv současnosti III.“, „Zavedení sbírek muzejní povahy doúčetní evidence“, „Pojmosloví etnografických sbírek“, „Etnografickévýstavy, expozice, konference a semináře v muzeích“.Na úvod jednání se představili noví členové Etnografickékomise AMG – PhDr. Romana Habartová ze Slováckého muzeav Uherském Hradišti, Mgr. Marta Kondrová ze Slováckéhomuzea v Uherském Hradišti, Mgr. Alena Jindrová z MuzeaVysočiny v Havlíčkově Brodě a Mgr. Jiří Ondra z MuzeaProstějovska v Prostějově.Pracovní blok začala svým zajímavým a úsměvným příspěvkems názvem „Veselé chvíle v životě lidu podhoráckého“kolegyně Silva Smutná z Muzea Vysočiny Třebíč, odloučenéhopracoviště ve Velké Bíteši. Poté vystoupily PhDr.Romana Habartová a Mgr. Marta Kondrová ze Slováckéhomuzea v Uherském Hradišti s referátem nazvaným „Identifikace,dokumentace tradiční lidové kultury v současnosti veSlováckém muzeu v Uherském Hradišti“. Kolegyně přineslyužitečné informace o zkušenostech z realizace programu„Koncepce účinnější péče o tradiční lidovou kulturu“ v jejichsběrné oblasti. Posléze představil Jaroslav Dvořák dokumentárnífilm s názvem „Řezbáři – současná lidová plastikav Pobeskydí“, který je výstupem z grantového projektutýkajícího se dokumentace řezbářství v této oblasti.Druhým tématem semináře bylo „Zavedení sbírek muzejnípovahy do účetní evidence – novela zákona č. 304/2008Sb. a zákon 477/2008 Sb. o přijímání darů v příspěvkovýchorganizacích“. Toto téma nyní hýbe celým muzejním oborem,proto mu byla věnována pozornost i na setkání členůEtnografické komise. Jaroslav Dvořák obeznámil účastníkysemináře se současným stavem problematiky. Přednesl informaceze Senátu AMG a od Exekutivy AMG. Taktéž přečetlzprávy z Odboru ochrany movitého kulturního dědictví,muzeí a galerií MK ČR, konkrétně od Mgr. Tomáše Wiesnera,ředitele odboru a RNDr. Jiřího Žalmana. K tématu se potérozproudila delší diskuse, jejíž shrnutím bylo: prozatímnívyčkání Metodického pokynu z Odboru ochrany movitéhokulturního dědictví, muzeí a galerií MK ČR. Všechny články,týkající se této oblasti, jsou umístěny na internetovýchstránkách Asociace muzeí a galerií ČR – http://www.cz-museums.cz.Po kratší přestávce na občerstvení bylo na programu„Pojmosloví etnografických sbírek“. Slova se ujal JaroslavDvořák, aby seznámil členy komise se současným stavemtohoto dlouhodobého projektu Etnografické komise.V roce 2009 budou dokončena (oponována a doplněna kresebnoudokumentací) všechna dříve započatá Pojmosloví.Textilií pro domácnost a Ševcovského inventáře se ujmoukolegyně PhDr. Habartová a Mgr. Kondrová ze Slováckéhomuzea v Uherském Hradišti. O oponenturu a vytvoření kresebnédokumentace dalších Pojmosloví budou požádáni10

1[08 4[09pracovníci Ústavu evropské etnologie v Brně. Elektronickéverze bude zprostředkovávat, stejně jako v minulých letech,Valašské muzeum v přírodě v Rožnově p. R., konkrétněMgr. Jana Tichá – e-mail: ticha@vmp.cz.Dalším tématem 2. pracovního bloku byly „Etnografickévýstavy, expozice, konference a semináře v muzeích“. Naúvod vystoupila s referátem PhDr. Alena Kalinová z Etnografickéhoústavu Moravského zemského muzea v Brně.Představila výstavu „Víte-li pak, jak sedláček obilíčko seje“své kolegyně z Etnografického ústavu PhDr. Jarmily Pechové.Posléze seznámila Mgr. Eva Tomášová z Muzea VysočinyTřebíč účastníky semináře s výstavou „Lidové kroje v obyčejovémroku současného Podhorácka i Horácka“, kterouvytvořila společně s kolegyní Silvou Smutnou z téže instituce.Následně obeznámila Mgr. Wiesława Branna z MuzeaTěšínska aktéry setkání s přípravou výstavy „Kapličky, křížea boží muka“, která sumarizuje její odborný výzkum.Na závěr 2. pracovního bloku přednesly své příspěvkyPhDr. Romana Habartová ze Slováckého muzea v UherskémHradišti a PhDr. Iva Votroubková z Krajského muzeaKarlovarského kraje v Chebu. PhDr. Habartová představilavýstavu s názvem „Veteš nebo poklad? – František Kretza Slovácké muzeum“, kterou vytvořila společně s Mgr. Kondrovoua PhDr. Votroubková mezinárodní výstavu „Kloss-Knedlík-Knödel“, která se již úspěšně konala v Německua nyní ji bude pořádat Krajské muzeu Karlovarského krajev Chebu.Po ukončení jednání provedla Mgr. Zvonařová účastníkysemináře expozicemi a výstavami Muzea Jindřichohradecka.Následně zhlédli velmi pěkné vystoupení „Jarošovskékrojové družiny“ z Jindřichova Hradce. Večer pak proběhlopřátelské posezení při víně.Na druhý den připravili zaměstnanci Muzea Jindřichohradeckapro členy komise odbornou exkurzi. Odbornýmkomentářem provázela exkurzi Mgr. Zvonařová. Nejprvesi členové komise prohlédli unikátní Provaznické muzeumv Deštné. Prohlídku doprovodil poutavým výkladem místníprůvodce. Další zastávkou byl krásný zámek ČervenáLhota. Posléze účastníci exkurze navštívili Blatské muzeumv Soběslavi a ve Veselí nad Lužnicí s pěknými národopisnýmiexpozicemi. Zde byla exkurze zakončena.Seminář se vydařil, na čemž mají největší zásluhu zaměstnanciMuzea Jindřichohradecka. Za přípravu a organizacisemináře patří velké poděkování Mgr. Alexandře Zvonařové.Dík náleží taktéž řediteli muzea PhDr. Jaroslavu Pikaloviza zapůjčení konferenčního sálu, dalším zaměstnancům zapřichystané občerstvení a dopravu při exkurzi.Podzimní seminář proběhne ve Valašském muzeu v příroděv Rožnově pod Radhoštěm ve dnech 21.–22. října 2009.Jaroslav Dvořáktéma:Evropské fondueZlepšení péče o movitékulturní dědictví v PlzeňskémkrajiDá se říci, že svého druhu jedinečný projekt předkládalPlzeňský kraj za své v kultuře zřizované organizace respektiveza muzea, galerie a studijní vědeckou knihovnu. Projekts názvem „Zlepšení péče o movité kulturní dědictví v regionuPlzeňského kraje“ byl předložen do tzv. norských fondůtedy do Finančního mechanismu EHP/Norsko neboli eeagrants. Kraj podal žádost o dotaci v roce 2005 a na podzimroku 2007 mu byla udělena. V roce 2008 byla připravenaa vyhlášena výběrová řízení a v roce 2009 započaly realizačnípráce na projektu. Dotace ve výši asi 20 milionů korunse týká 11 organizací, které předložily kolem 50 podprojektů.Projekt byl rozdělen do dvou oblastí. Do první mohlymuzea, galerie a knihovna žádat o peníze na restaurovánía konzervaci svých sbírek, ve druhém na vybavení depozitářů.Hodnoty nejmenších zakázek se pohybují kolem 40tisíc korun, největší dosahují částky kolem 1,5 milionu korun.Mezi finančně nejnákladnější patří restaurování devítikartonů Mikuláše Alše. Na restaurování a konzervaci sbírekbylo předloženo 32 projektů a v prvním kole výběrovéhořízení se podařilo pro 24 vybrat zhotovitele, na osm dalšíchbylo vypsáno druhé kolo výběrového řízení. Také pro oblastvybavení depozitářů se nepodařilo v prvním kole výběrovéhořízení vybrat zhotovitele pro všech 17 předkládanýchprojektů. U šesti se výběrové řízení opakovalo. V oblastirestaurování a konzervace sbírek byla péče věnována starýmtiskům, sklářským střihům, vějířům, lidovému nábytku,zbraním, textiliím, olejomalbám na plátně, podmalbám naskle a plastikám, gotickým oltářním křídlům i celému oltáři,spolkovým praporům, nástropní malbě i hracím skříňkám,stejně jako šumavskému sklu. V rámci této oblasti bude takédigitalizován deník „Pravda“ ročníky 1945–1992. Sedmnáctprojektů v oblasti vybavení depozitářů obsahuje předevšímřadu nákupů speciálního depozitárního nábytku, ať užto jsou pojízdné regály a nejrůznější skříně, rámy s výpletem,skříně na grafiku, závěsné zařízení na prapory, závěsnýsystém na obrazy. Dále bude pořízena měřící a regulačnítechnika pro depozitáře, odvlhčovače i klimatizace. Některédepozitáře budou také renovovány, zakoupeny žaluzie11

4[09a UV fólie a dokonce bude provedena údržba a konzervacedřevěných stavebních prvků v Expozici lidové architekturyv Chanovicích.Projekt připravil k předložení do grantového řízení Plzeňskýkraj, respektive agentura na základě požadavků jednotlivýchorganizací, které vytipovaly potřebné činnostia dodaly požadované údaje. Krajem pověřený pracovník sevěnuje administraci projektu, výběrovým řízením, organizacia propagaci, samozřejmě zase v součinnosti s jednotlivýmiorganizacemi. Projekt do norských fondů, realizovanýve Studijní vědecké knihovně, Západočeské galerii,Západočeském muzeu, Galerii Klatovy – Klenová a muzeíchv Blovicích, Domažlicích, Klatovech, Mariánské Týnici, Sušici,Rokycanech a Tachově, znamená obrovský posun v péčio fondy muzeí a galerií Plzeňského kraje.Jana HutníkováVýstavba Muzea vesnickýchstaveb ve Vysokém ChlumciMuzeum vesnických staveb středního Povltaví ve VysokémChlumci u Sedlčan (dále jen MVS) – pobočka Hornickéhomuzea Příbram bylo založeno roku 1998 jako záchrannézařízení pro transfer především roubených staveb z oblastistředního Povltaví (sběrnouoblast tvoří okres Příbram –zvláště Sedlčansko a okresBenešov – zejména Voticko).Přenášené roubené stavbyz terénu pocházejí převážněz 2. poloviny 18. – počátku 19.století a nejsou v terénu chráněnépamátkovou péčí. V MVSVysoký Chlumec zatím nejsouumísťovány kopie ani úplné rekonstrukcevesnických staveb.První objekt – napůl roubenéa napůl zděné stavení z obceObděnice u Petrovic od usedlostič. p. 4 bylo transferovánov roce 2000 a o dva roky pozdějizpřístupněno jako vůbecprvní objekt v MVS veřejnosti.V roce 2008 se nacházelo v MVSVysoký Chlumec celkem 11 objektů.Skanzen v současnosti tvoří 3 obytná stavení, 3 špýchary(sýpky), jeden velký hospodářský objekt s roubenými komoramiv patře, kolna pro vozy, pila na vodní pohon, dva včelínya dále drobné hospodářské, technické a rovněž sakrálníobjekty (holubník, milníky, staré patníky stojící původněu cest, dále litinové kříže na kamenných soklech). MVS VysokýChlumec je budováno tak, aby v jiném (tedy než původnímterénu) přenesené stavby demonstrovaly částečněstarou sídelní situaci jednotlivých usedlostí stojících původněve vesnických lokalitách na území středního Povltaví.Tomu napovídá i příznivá situace přibližně tříhektarovéhopoměrně členitého pozemku skanzenu s vodotečí, u kteréje umístěna pila (katr) na vodní pohon pocházející z obceDolní Sloupnice s vodorovným řezacím listem – toto unikátnízařízení (druhé prezentované návštěvníkům v muzeíchv přírodě v Čechách) pochází z poslední čtvrtiny 19. století.V současné době je ve výstavbě malý částečně roubenýmlýn s kamenným sklepem a stájí a dále s lednicí a mlýnicípocházející z obce Radešice u Petrovic č. p. 9 na Sedlčansku,jehož nejstarší stavební fáze pochází z 2. poloviny 18.století. Jde o dvoutraktový trojdílný typ domu komorovéhotypu s průchozí černou kuchyní. Obě zařízení pily i mlýnajsou budována tak, aby byla plně funkční. K objektu radešickéhomlýna bude od sousední pily prodloužen přívodvody na vodní kolo. Dosud nejstarší roubený dům umístěnýve skanzenu (přímo datován rokem 1739) od usedlosti č. p.10 z Mašova u Petrovic byl transferován a znovu postavenv letech 2004–2005. Zajímavé je rovněž velké hospodářskéMuzeum vesnických staveb Vysoký Chlumec. Výstavbaroubené stodoly přenesené do skanzenu od usedlosti č. p. 2z Mašova u Petrovic. Foto: Roman Abušinov12

4[09stavení z Městečka u Olbramovic z usedlosti č. p. 1 s kamennýmpřízemím a třemi roubenými komorami o nestejnéúrovni v patře pocházející z počátku 19. století. Za unikátnítechnickou část transferu je možné považovat přeneseníčásti klenby černé kuchyně s částí komína v jednom blokuo váze 30 tun (u stavení č. p. 4 z Obděnic) a o váze 32 tun (ustavení č. p. 10 z Mašova).Hornické muzeum Příbram obdrželo v roce 2008 dotaciod Evropské unie z Evropského fondu pro regionální rozvoj(ROP regionu soudržnosti NUTS 2 Střední Čechy) na realizaciprojektu: „Muzeum vesnických staveb Vysoký Chlumec(MVS–VCH)“. Projekt byl zahájen 6. dubna 2009, ukončenífyzické realizace projektu je plánováno k 30. červnu 2010.Stavbu na základě výběrového řízení realizuje firma S-B s. r.o. Projekty a realizace staveb Sedlčany, autorem projektovédokumentace je Ing. arch. Petr Dostál z Prahy, autorem projektutechnologické části mlýna je pan Luděk Štěpán, zakladatelSouboru lidových staveb Vysočina na Veselém Kopciu Hlinska v Čechách.Projekt zahrnuje rozebrání, transfer a znovupostavenítěchto čtyř objektů: již výše uvedeného roubeného mlýnač. p. 9 z Radešic u Petrovic (okres Příbram), dále roubenéčtyřboké stodoly č. p. 2 z obce Mašov u Petrovic (okres Příbram),velké roubené stodoly (seníku) stojícího na územíVÚ Brdy na k. ú. Dolní Záběhlá (okres Příbram) a roubenéhoobytného stavení č. p. 8 z Jiví u Heřmaniček (okres Benešov).U všech objektů transferovaných do MVS Vysoký Chlumecbyla provedena dendrochronologická analýza za účelemzjištění jejich datace dendrochronologickou laboratoříÚstavu nauky o dřevě na Mendelově zemědělské a lesnickéuniverzitě v Brně. Čtyřboká roubená stodola z Mašova u Petrovicč. p. 2 (dendrochronologicky datovaná k roku 1679)o dvou pernách a mlatě, s připojenou kolnou bude spolus přístavbou prostor pro průvodce a sociálního zařízenísloužit jako malé vstupní návštěvnické centrum. Dalšítransferovaný objekt představuje velká čtyřboká roubenástodola z konce 19. století z VÚ Brdy využitá jako expozičníobjekt a zároveň jako depozitář. Obytné celoroubené staveníz Jiví u Heřmaniček č. p. 8, pocházející z druhé poloviny18. století, tvoří trojdílný dům komorového typu s chlévempřístupným pouze ze zápraží domu. Tento objekt bude využitpředevším k expozičním účelům.V roce 2010 by mělo Muzeum vesnických staveb středníhoPovltaví ve Vysokém Chlumci u Sedlčan obsahovat již 15objektů lidového stavitelství, čtyři transferované a znovupostavené objekty by měly být v následujících dvou letechzpřístupněny návštěvníkům.Lubomír ProcházkaSkalná – malá glosa muzejníKdyž se řekne Skalná u Chebu, určitě mnoho z nás si názevměstečka spojí s fotbalovou legendou Pavlem Nedvědem.Ano, ze Skalné pochází a zde také žije rodina slavného fotbalisty.Skalná leží asi 12 km od Chebu, pod úbočím Smrčin.Historie Skalné je spjata s hradem Vildštejnem, jednímz nejstarších hradů na Chebsku, a stejnojmennou osadouz období vlády Štaufů. Kromě hradu se zde nachází i barokníkostel sv. Jana Křtitele, hřbitovní kostel, několik kapličeka venkovních plastik. Město poznamenané odsunempůvodních vildštejnských německých občanů žilo až doroku 1989 svým typickým pohraničním životem. Obyvatelénebyli příliš spjati s historií místa, kde žijí, znalost německéregionální historie byla potlačována. Po roce 1990 se začalasituace měnit.První kontakty muzeum v Chebu navázalo s vedenímměsta na přípravě publikace z dějin Skalné, která je nynísnad už v závěrečné fázi před dokončením a vydáním. Městoprovádí opravy hřbitovního kostela sv. Śebestiána, původněgotického ze 14. století, s výraznými renesančnímináhrobky. Kostel bude sloužit k výstavám, koncertům, alei slavnostním či smutečním aktům města i spolkové činnosti.Město Skalná také podporuje a rozvíjí vztahy s privátnímvlastníkem hradu Vildštejn, kde je vybudována nejen restaurace,expozice, ale nyní nově i Muzeum hasičské historieve Skalné.Zde vznikla, naprosto spontánně nejen od členů Sborudobrovolných hasičů, ale i občanů iniciativa připomenout140. výročí založení Hasičského sboru založením muzea.Možná namítnete, takových sběratelských aktivit je po Čecháchcelá řada. Ano, ale my se dnes v tomto čísle věnujemeneběžným projektům, a to je to, co bych zde chtěla zdůraznit.Parta amatérských nadšenců nejenže musela provádětkonzervátorské práce, vytvořit expozici – výstavu, ale také sisehnat finanční prostředky prostřednictvím EU z dispozičníhofondu euroregionů, C9l III Česká republika – Svobodnýstát Bavorsko. Partnerem v projektu je městečko Neusorgena jeho hasičský sbor. Pro hasiče to znamenalo vymysletzáměr, popsat jej, zajistit si předfinancování a hlavně projektrealizovat. A nyní se zavázali 5 let držet projekt. Ano,v tomto okamžiku nejde o profesionální muzejní pracoviště,ale základ k vytvoření odborného muzejního pracovištěje zde již položen. Hasičský sbor tak vytváří a eviduje podlenám známých profesionálních postupů novou sbírku. A takna hradě, kde se muzeum nachází, jsou vystaveny nádherné,doslova po půdách, stodolách, ale i po celých Čecháchzískané kousky – stříkačky, hasičské saně, uniformy, zaklá-13

4[09dací listiny, žebříky, unikátní mašiny, jak by řekli chlapi. Jsouzde vystaveny mašiny vypůjčené např. z Vinařic u Kladna čiz okolní Plesné. Pro nás profesionály je např. Smlouva o výpůjčcesbírkového předmětu standardní záležitostí, ale pronemuzejníky je to je úctyhodný výkon. Mě osobně a právětady v takřka zapomenutém dřívějším pohraničním pásmutěší, že právě zde navázali místní hasiči na historickou tradicinevšedním činem. Nechali si udělat spolkový prapor,který je zde také vystaven, a na něm jsou připevněny donátorskéstuhy se jmény dárců finančních prostředků. Tedyjména dnešních rodin, jednotlivců či firem, které přispěly navybudování muzea.Vím, že psát svůj dojem o aktivitě „zdola“ profesionálům,kteří ledaccos pamatují a sami si prožili a prožívají se zřizovatelidobré i zlé, přesvědčování a často nelehkou cestuk realizaci svých plánů, je ošidné. Ale snad právě odtudz nejzápadnějšího pohraničí, je můj dojem z nečekanéhomuzejního nadšení, schopnosti dobrovolné práce, zájemo regionální historii a zachování kulturního dědictví skutečněněčím, na co jsme zde dlouhá léta u veřejnosti čekali. Jeto skutečně ona žádoucí změna v myšlení, onen názorovýa myšlenkový posun a zájem o minulost místa, kde žijeme,kde chceme už nejen přežívat a pracovat, ale skutečně žítv pevném zakotvení v krajině a jejích osudech. Nakonec ménávštěvy ve Skalné nevědomky mé rozhodnutí napsat totodo Věstníku podpořil i pan starosta, když mi při návštěvěhrdě ukázal dvě ocenění za záchranu kapliček ve SkalnéVonšově a v Zelené.32. výroční sympoziumICOFOM v LutychuEva Dittertováz konferencí,seminářůKdyž v roce 1985 vyšel po dlouholetém úsilí pracovnískupiny muzeologů překladový muzeologický slovník DictionariumMuseologicum, zdálo by se, že práce v oblastiterminologie dosáhly v rámci muzeologie svého vrcholu.Ovšem již při tvorbě dikcionáře začaly vyvstávat nové otázky– volba překladově zaměřeného díla bez snah o vytvoření(dobových!) definic pojmů měla za následek jeho obtížnouvyužitelnost, nehledě na fakt, že v některých jazycíchurčité termíny nebyly zavedeny a nebyla tak možnost jepřiřazovat či překládat. Nový směr naznačila až příloha DM,a sice tři drobnější glosáře výkladové. Připomeňme ještě, žeza českou stranu se prací účastnili zejména Z. Z. Stránskýa O. Brůža.Po útlumu či určitém vyčerpání v druhé polovině 80. letzačalo být o problematice terminologie nově uvažovánopočátkem let devadesátých bez užší návaznosti na předchozívýsledky. V roce 1993 byl ustanoven tým odborníkůpod vedením André Desvalléese, který měl za úkol vytvořitv rámci projektu „Basic Museological Ideas“ novou sestavuodborného názvosloví – tzv. Encyclopaedia Museologica,později pak pod změněným názvem „Thesaurus Museologicum“.V průběhu let byly prezentovány dílčí závěry, a to jakv psané podobě (1998), tak na CD (2000). Terminologickýslovník by měl být oficiálně poprvé představen – pod titulem„Encyclopedic Dictionary of Museology“ – na generálníkonferenci ICOM v Shanghai v listopadu roku 2010.Konference, která proběhla ve dnech 1. – 5. července 2009v belgickém Lutychu, poskytovala poslední příležitost prohovořitv rámci ICOFOMu některé sporné body a přijmoutpřípadné „pozměňovací“ návrhy. Belgické město se v prostoráchměstské univerzity ujalo zhruba padesátky muzeologůze všech částí světa – převažující počet účastníkůz frankofonních zemí byl vyvažován skupinami z Austrálie,Brazílie, Argentiny či České republiky; zastoupena byla alenapř. i Čína, Taiwan, Angola či Kamerun. Na listině participantůse neobjevil žádný zástupce Ruska, USA ani britskýchostrovů – vzhledem k hlavnímu tématu konference, tj. sjednoceníči alespoň přiblížení muzeologické terminologie odlišnýchčástí světa, nezbylo než jejich absence litovat.Pořadatelům se podařilo zajistit příjezd téměř všech významnýchteoretiků, působících v rámci ICOFOMu. Vedleprezidentky komitétu Nelly Decarolis a členů Boardu (Desvalleés,Mairesse, Maranda, Dolák, Gorgas) zavítal do Liegei již osmdesátiletý Vinoš Sofka, který po dlouhá léta koordinovalplnění jednotlivých dílčích úkolů. Prvních dvou dnůjednání se účastnil i amsterdamský muzeolog Peter vanMensch, dnes snad nejcitovanější odborník z oblasti teorieoboru.Pro letní setkání byla zvolena jasná dramaturgie – tvůrcislovníku připravili pro účastníky předběžně teze k dvacetiheslům z oblasti muzeologie v podobě tzv. ProvocativePaper, které se měly stát předmětem diskuzí a příspěvků.Některé pojmy byly vybrány přímo z oboru (např. „Museology“,„Museography“, „Museal“, „Collection“, „Musealisation“),jiné pak muzejní problematiku přesahovaly (např. „Institution“,„Public“, „Society“, „Ethics“). Během třídenního jednánídošlo k rozboru každého z nich.Dopolední blok prvního dne byl pojat obvykle – zaznělyoficiální uvítací proslovy. Pomineme-li úvodní příspěvek14

4[09Hervé Hasquina, člena belgické Královské akademie (jehopřednes by mohl být příkladem pro mnohé), je možnooznačit vystoupení prvého dne za stěžejní pro celý vývojkonference. Dvojicí Desvalleés-Mairesse byl představentvořený muzejní dikcionář v aktuálním stavu. Přestožepředběžné teze slibovaly hlubší úvod do tématu, prezentacebyla plochá a kromě několika již známých faktů (většinouz oblasti překladů, které byly řešeny již před téměř třicetilety) mnoho nepřinesla. Chyběla především reflexe historickéhovývoje terminologických prací. Autoři zmínili, žedvacet představených konceptů (tedy tezí k pojmům) je veslovníku doplněno dalšími zhruba 300 termíny. Jejich bližšírozdělení však sděleno nebylo. Je otázkou, do jaké míry sepodařilo sestavit vskutku reprezentativní tým – při debatáchse jistě hovořilo francouzsky.Jako hlavní řečník dne se představil Peter van Mensch.Otevřel hned několik témat, úzce se dotýkajících vědecképovahy a smyslu muzeologie, bohužel ne na vše bylo pozdějireagováno. Uveďme např. tezi o ukazování zmanipulovaného,neautentického materiálu v muzeích jako základmuzejní práce. Teze, mířící k problematice kontextů a tímk jednomu ze základních termínů – muzejnímu předmětu –nebyla nijak zvlášť komentována. Mensch nastínil též jedenz konceptů muzeologie, který také mohl být východiskemk dalším terminologickým řešením – muzeologii jakožtodisciplínu spojenou s muzealizací a muzealitou, věnující seotázce, jak interpretujeme muzejní sbírky. K heritologii připomnělLauru Jane Smith a některá z nových slovních spojení(organizace kulturní paměti, sklady kulturních témat,krajina kulturních informací).V bloku, věnovaném pojmům muzeologie a muzeografienemohl snad ani chybět příspěvek o „new museology“.Smířlivé pojednání Jennifer Harris z Austrálie, vymezujícítzv. „memory places“ jako informační instituce, bylo zastíněnozávěrečnou debatou o standardizaci terminologie.Přestože práce na tezauru byla prezentována téměř jakocesta ke konečným definicím, byl nucen Francois Mairessepo několika reakcích vysvětlit podstatu jasněji. Dle autorůmá být slovník souhrnem významů slov, práce na něm jenekončícím procesem. Nelly Decarolis označila jako posláníencyklopedie spojení termínů s významy, Monica Gorgaspak příští den popsala kriticky možný výstup spíše jako dikcionář-stavk roku 2010, tedy jakousi otevřenou publikaci.Sporné a mnohokrát již zkoumané pojmy muzeum, muzeální(museal) a instituce byly náplní druhého dne, kdy seúčastníci přesunuli do Museé Royal v Mariamontu, vzdálenéhoasi 100 kilometrů od Lutychu. Příspěvky BlondineDesbiolles a Jana Doláka přinesly mnohé kontroverzní myšlenkya nebylo tedy překvapením, že následující diskuzeo povaze dnešního muzea byla poměrně bouřlivá. Zatímcov otázce existence for-profit muzeí panovala shoda (že jemožno je pod termín zařadit), virtuální muzea se již s takovýmpřijetím nesetkala. Bohužel nebyl blíže diskutován článekz ISS 38 od D. Limy a P. Mendese, kteří téma pojednalihlouběji – píší spíše o konceptech virtuálních muzeí, nežo přímých označeních. V případě neexistence materiálníobdoby virtuálně prezentovaných artefaktů je pak využívánospíše spojení „sbírka digitalizovaných předmětů, zvuků,textových dokumentů a dalších dat, přístupných pomocíelektronických médií“.V souvislosti s definováním muzea předestřel Peter vanMensch další diferenci – muzeologové ve snaze vymezittento termín řeší otázku „co my za muzeum považujeme“,nikoli pak i „co lidé považují za muzeum“. Evaluace a akceptovánízpětné vazby je při hledání obsahu odbornýchpojmů přinejmenším sporné, avšak přiznejme, že v oblastispolečenských věd zůstává direktivně řešený slovník zaměřenpouze k odborné komunitě.Odpolední blok byl zaměřen na pojmy z muzejní prezentace.Stranou zůstala asi neřešitelná otázka překladů slova„výstava“ (exhibition/exposition/display, expography/scenography).Každý muzejník je schopen si slovo výstava nějakýmzpůsobem definovat. V tomto případě však má vždymožnost využít poznatky jak z výstavnictví, tak např. i muzejnípsychologie a edukace. Ve svém příspěvku předložilamimo jiné stručný výklad pojmu Monica Gorgas – výstavaje komunikací, komunikace interpretací, interpretace překladem.Překlad je náplní práce muzea. Vezmeme-li v potazmoderní formy práce s návštěvníkem, je tato definicepřesná.Dva zajímavé termíny byly na pořadu konference třetí den,který oficiální jednání uzavíral, a sice muzejní předmět (musealia)a muzealizace. Ačkoli v obou případech stála přímou zrodu vymezování československá muzeologie, poukázánona ni nebylo ani v jednom případě, což bylo ovšem signifikantnív celém průběhu zasedání. I přes tento zarážejícífakt nebylo v záležitostech muzealizace uvedeno téměř nicnového. Jean Davallon, věnující se více definování „výzkumu“,poukázal na změnu stavu objektů při jejich zaváděnído muzeí a svázal muzealizaci s „heritage“ – muzealizace jesoučástí procesu, kdy se předmět stává dědictvím. Po exkurzuWan-Chen Chang z Taiwanu do oblasti terminologiena Dálném Východě zazněl též spíše shrnující příspěvekLynn Marandy. Zajímavé podněty přinesla následná výměnanázorů. Co je muzealizovaným předmětem? Má-li muzealizaceza výsledek změnu kontextu, chápe to tak v případěobrazu v kostele, řádně zapsaného ve sbírkách některéhoz muzeí, i věřící člověk? Jistě ne. Zmíněna byla i muzealitacoby hodnota s akcentem na její antropologickou povahu.Nemůžeme ji hledat v předmětu, vychází z naší mysli.15

4[09Během celé akce byla navštívena některá z belgickýchmuzeí. Volnější program připadl na čtvrtý den a zhlédnutybyly rovnou dvě velké expozice, v Ramioulu a Tongres.V obou případech se bylo možné inspirovat množstvímneotřelých výstavních technik, ať už se jednalo o dokonalévyužití světla či přirozený důraz na interaktivitu. Prohlídkase do jisté míry jevila jako odměna za zhlédnutí expozicev lutyšském Grand Curties Museum – na klíč dělaná draháprezentace sice představila množství zajímavého materiálu,ovšem neuvěřitelně nešťastně umístěné popiskya v některých případech i nebrání ohledů na hendikepovanénebo dětské návštěvníky veškeré snahy dokonale pohřbilo.Shrnutí případných reflexí výstav by si však vyžádalosamostatný článek.Pětidenní shledání muzeologů z různých částí světa (pátýden byl věnován zasedání ICOFOM Boardu) určitě nebylozbytečné. Přestože některé terminologické otázky zůstalynedořešeny nebo řešeny nebyly vůbec, objevila se také tématanová. Ukázalo se, jak odlišný je pohled a užívání termínův různých částech světa. Přímo se nabízí myšlenka, že sena to při pracích na encyklopedii pozapomnělo.V období probíhající belgické konference bylo na zasedánívýboru muzeologické komise AMG rozhodnuto věnovatse v příštím roce sestavování nejspíš obdobného slovníku.Trvají-li práce Francouzů na Encyclopedic Dictionary of Museologyjiž šestnáct let, pak je zjevné, že český dikcionář nazelené louce být postaven nemůže. Nepočkáme na Shanghai?(Bližší informace na http://www.musee-mariemont.be/accueil/activites/colloques/xxxii_colloque_international_de_licofom/)Václav Rutarfestival muzejních nocíBrněnská muzejní noc 2009V touze přijít na to, proč, když lidé tak houfně a opětovněnavštěvují muzejní noc, z nich většina o muzeum běhemroku ani nezavadí, uskutečnila jsem ve spolupráci s Etnografickýmústavem Moravského zemského muzea v Brněprůzkum několika objekty, jež se do akce zapojily.Zvolená metoda pozorování vyžadovala nahlížení lidemdo tváří, do tácků a kelímků, slídění po tom, na co se dívají,na koho se dívají a o čem mluví, nasávání atmosféry vznikající(a během noci se vyvíjející) v ulicích, expozicích, nazáchodech či v dopravě. A porovnávání programu jednotlivýchinstitucí.Nelze hovořit o hloubkovém kvalitativním výzkumu,neumožňovala to časová a personální kapacita – 5 hodina 1 osoba. Nejde však ani o kvantitativní výzkum. Jde o toodtušit z dojmů a zachycených scén vztah lidí k muzejníkultuře. A ověřit tak tušené neduhy muzeí a galerií i muzejnínoci samé.Prošla jsem 9 objektů a soustředila se především na „klasická“muzea a galerie (do akce byly zapojeny i nemuzejníinstituce – kostel, knihovna, hvězdárna a planetárium aj.).V některých institucích jsem však byla jen krátce, vzhledemk aktuálnímu programu nebyl důvod se zdržovat déle, nebylo,co více vypozorovat.Co bylo možné vidětVe všech objektech, jež jsem navštívila (dle tištěnéhoprůvodce však i v ostatních zapojených), byla náplň nočníhoprogramu obdobná – volný vstup do expozic a výstav,komentované prohlídky, hudba nějakého žánru (zpravidlav každém objektu žánru jiného), občerstvení a chutné nápoje,aktivity pro děti. Dále pak někde divadlo či jiná vystoupenía další doprovodný program (čtení, ukázky z prácev muzeích aj.). Bohatou nabídku programu Brněnské muzejnínoci letos navíc doplnila souběžná Noc kejklířů – přehlídkačinnosti brněnských divadel (vloni pořádaná o dendřív, letos – říká organizátor – to prostě vyšlo takhle). Nočnícentrum Brna tak bylo zaplněno lidmi, světly a hlukem.A stánky s občerstvením.Mezi návštěvníky Brněnské muzejní noci bylo možné vidětpřevážně rodiče s dětmi a skupiny přátel. Nejvíce návštěvníkůse vždy shlukovalo kolem doprovodného programu– hudby, tanečního či divadelního vystoupení apod. nebokolem baru s nápoji či u jiného občerstvení. Lidé však bylii ve výstavních sálech, v některých nebylo pro hojnou účastk hnutí, jinde byla návštěvnost pozvolná. Mnohdy se naprohlídku čekala fronta, dokonce ještě těsně před půlnocí,kdy akce končila. Dobrá polovina návštěvníků si expozice čivýstavy prohlížela důkladně (četla si texty a popisky, povídalasi o předmětech, sledovala videa), část jich prostory jenomtak bloumala. A nejen prostory jednotlivých institucí,ale lidé bloumali také v ulicích. Již v brzkých hodinách nocibyla ve tvářích lidí vidět únava – program byl nabitý, všudenějaké atrakce, všechno se vzájemně překřikovalo...Absolvování akce tak bylo poměrně náročné. Lze namítnout,že návštěvníci si mohli předem vybrat z připravenéhoprogramu jen to, co chtějí vidět. Myslím ale, že většina lidívyráží na akci bez prostudování programu předem a právěnaopak se nechává lákat až na ulici tím, co je nějak zaujme.Nebo prostě navštíví to, kolem čeho prochází při couráníměstem.16

Kalendárium kulturních událostíBělá pod BezdězemMuzeum v Bělé pod BezdězemČepce do 4.10.2009Militaria 1.5. – 4.10.2009Sbírejme všeliké plody ducha národního 25.7. – 4.10.2009Jaroslav Bartoš – Člověk v krajině 8.8. – 30.8.2009Tužky 12.9. – 4.10.2009Benátky nad JizerouMuzeum Benátky nad JizerouZdeněk Halíř – obrazy do 1.11.2009Barbie v proměnách času červen – září 200920. let po sametové revoluci říjen – listopad 2009Jan z Werthu – generál 30. leté války 1.5. – 1.11.2009Hrajeme si na Kelty 1.5. – 1.11.2009BenešovMuzeum umění a designu BenešovZdena Šafka-Řeháková – Anděl ve městě 20.6. – 20.9.2009Matouš Vondrák – Síla přírody 25.9. – 25.10.2009Vladimír Cidlinský 26.10. – 1.11.2009Kabinet fotografieZeď / Krátké animované filmy 10.5. – 30.9.2009BerounMuzeum Českého krasu, p. o.Zkamenělé poklady berounského muzea do 13.9.2009Letní nebe nad Berounem… a možná, že i jinde11.6. – září 2009A co mix Ryzcových comixů? 18.7. – 4.9.2009BílovecMuzeum v BílovciMá představa o Evropské unii 27.6. – 31.8.2009BloviceMuzeum jižního Plzeňska v BlovicíchJak si kdo ustele… 8.5. – 31.12.2009Poslové magie – africké loutky a masky 30.5. – 6.9.2009Jaroslav Kantor 17.9. – 16.10.2009Mlýny u povodí řeky Úslavy 17.9.2009 – 29.1.2010Poklady z depozitáře 27.10. – 29.1.2010Brandýs nad LabemOblastní muzeum Praha – východČasoměrná zařízení 25.6. – 13.9.2009BrnoDiecézní muzeumNové archeologické objevy sakrální architektury na jižní Moravě6.5. – 30.8.2009Moravská galerie v BrněMístodržitelský palácSběratelé a mecenáši V. Malíř a sochař Eduard Sykora (1835–1897)29.5. – 30.8.2009Smělými tahy – Barokní olejové skici z Grazu 16.6. – 4.10.2009Teodor Rotrekl 18.6. – 13.9.2009Brno v době barona Trencka 3.7. – 18.10.2009Umění beze jmen 29.10.2009 – 26.2.2010Pražákův palácPříjemné závislosti – Inscenovaná fotografie 70. let17.7. – 18.10.2009Uměleckoprůmyslové muzeumZlatý věk 5.6. – 27.9.2009Jiří David: Předběžná retrospektiva 25.6. – 20.9.20091, 2, 3, 4, 5… první akvizice 15.7. – 1.11.2009Alfons Mucha: Mistr „Belle Epoque" 15.10.2009 – 24.1.2010Moravské zemské muzeumPrvní zemědělci 31.3. – 10.10.2009Expedice středověk 12.5. – 17.10.2009Etnografický ústav MZMJaponsko, má láska 24.3. – 12.9.2009Víte-li pak, jak sedláček obilíčko seje. Historické formy českéhozemědělství 31.3. – 10.10.2009BAZAR Art 27.4. – 19.9.2009Baron Trenck 16.6. – 5.9.2009Josef Šíma – sběratel, kreslíř, fotograf 15.9. – 28.11.2009Rok v lidových obyčejích a slavnostech od 6.10.2009Jihomoravští Charváti objektivem Othmara Ruzicky13.10.2009 – 1.1.2010Pavilon AnthroposNejstarší umění střední Evropy 7.4. – 27.9.2009Darwin 7.5.2009 – 7.1.2010Funkčnost a estetika kamenných nástrojů od 9.6.2009Zkameněliny ve vědecké grafice 19. století od 20.10.2009Muzeum města Brna, p. o.Příběhy barokního Brna 21.5. – 1.11.2009Brno v době barona Trencka 2.6. – 18.10.2009Měnínská bránaMerkur, patrno úspěchu 3.6. – 18.10.2009Muzeum romské kultury, s. p. o.Žít! Výstava rakouské romské malířky Ceiji Stojky8.4. – 13.9.2009Každý máme jinou barvu 12.6. – 18.10.2009Technické muzeum v BrněLouis Braille, tvůrce šestibodového reliéfního písma pro nevidomé17.2. – 31.12.2009Mendelu, škola jako lusk 2.6. – 1.11.2009Design 23.6. – 15.11.2009BruntálMuzeum v Bruntále, p. o.Věra a František Vítkovi – Loutky a obrazy 1.9. – 11.12.2009Přírůstky muzea v Bruntále za roky 2006–200810.9. – 31.10.2009BřeclavMěstské muzeum a galerieStromy jako domy 19.6. – 4.10.2009Pavel Tasovský – kované objekty 15.10. – 29.11.2009SynagogaJaroslav Myčka, Podmořský svět – fotografie23.6. – 30.8.2009BučoviceMuzeum BučoviceCestovatelské lodě Borise Vlacha 20.6. – 11.10.2009ČáslavMěstské muzeum a knihovna ČáslavKopytov – chráněnka Čáslavi 29.6. – 13.9.2009Z dějin Sboru dobrovolných hasičů v Čáslavi 20.7. – 20.9.2009Variace pro oči a ruce 5.10. – 18.10.2009Loutky paní Míly Hájkové 30.10. – 16.11.2009GalerieTradiční výstava fotoklubu Čáslav 12.10. – 24.10.2009ČeladnáPamátník Josefa KaluseBřetislav Janovský, Jana Pavelková, Josef Tomek – obrazy1.5. – 30.9.2009Údolím Čeladné 1.5. – 30.9.2009I

Kalendárium kulturních událostíČelákoviceMěstské muzeum v ČelákovicíchŠicí stroje a móda našich předků 4.7. – 13.9.2009Česká LípaVlastivědné muzeum a galerie v České LípěLiterární Českolipsko 18.6. – 13.9.2009E. Gerthner – naivní kresba přelomu 19. a 20. století10.7. – 6.9.2009Vamberecká krajka 10.7. – 6.9.2009První světová 20.9. – 15.11.2009Léta 1989–1990 na Českolipsku 24.9. – 8.11.2009GalerieHrady a zámky ve výtvarném umění ze sbírek VMG7.3. – 31.12.2009Viktoria Ban – Jiránková 29.8. – 27.9.2009Galerie JídelnaLukáš Pelech 3.10. – 1.11.2009Česká SkaliceMuzeum textilu v České SkaliciČeskoskalický objektiv 2009 17.5. – 13.9.2009Česká TřebováMěstské muzeumSvět dětí 14.9. – 30.9.2009Český BrodPodlipanské muzeum v Českém BroděNitě 30.6. – 28.8.2009Jak se dříve jedlo, pilo, stolovalo 8.9. – 31.10.2009Segej Soumin – obrazy a keramika 8.9. – 31.10.2009DačiceMěstské muzeum a galerieSladký život s kostkou cukru 20.6. – 30.8.2009Za krásami Venezuely 3.9. – 18.10.2009Obrazy a grafika Františka Bílkovského 25.10. – 22.11.2009Dvůr Králové nad LabemMěstské muzeum ve Dvoře Králové nad LabemOtto Gutfreund – 120. výročí narození 16.6. – 13.9.2009Zpátky do pelíšků aneb Jak žily Husákovy děti23.9. – 17.11.2009Františkovy LázněMěstské muzeum Františkovy LázněODI ET AMO 5.6. – 28.8.2009Frýdek-MístekMuzeum Beskyd Frýdek-Místek, p. o.Houby zblízka 30.4. – 13.9.2009Vladimír Klein – Sklo 18.6. – 30.8.2009FrýdlantMěstské muzeum FrýdlantVýstava klubu modelářů Frýdlant říjen 2009Fotografie – Ing. Miloš Smolný 3.9. – 30.9.2009Nevšední tvář radosti 5.9. – 5.10.2009FulnekMuzeum Novojičínska, p. o.Kostel sv. JosefaHodinky s vodotryskem 5.7.2009 – 28.9.2009HavířovPamátník Životické tragédieLovecké zbraně 16.4. – 31.8.2009Výstavní síň MusaionKrása ženy 11.8.2009 – 3.1.2010Hlinsko v ČecháchMěstské muzeum a galerie Hlinsko, p. o.Troška historie nikoho nezabije 12.6. – 30.12.2009Výtvarné Hlinecko 26.6. – 6.9.2009Jiří Vaněk – obrazy, kresby, ilustrace, grafiky 25.9. – 1.11.2009NPÚ UOP v Pardubicích -Soubor lidových staveb Vysočina – BetlémAby oči viděly a uši slyšely… 1.7. – 31.10.2009Hluboká nad VltavouMuzeum lesnictví, myslivosti a rybářstvíMechy a lišejníky 1.6. – 31.10.2009Stanovištní rostliny 1.6. – 31.8.2009HlučínMuzeum Hlučínska, p. o.Krojované panenky 18.6. – 6.9.2009Stanislav Havlík – malování do čtverce 25.6. – 27.9.2009Slavné vily Moravskoslezského kraje 22.9. – 29.11.2009HodonínGalerie výtvarného uměníLudmila Kováříková – Hledání monumentu 15.6. – 6.9.2009Vojtěch Kaložik – obrazy 15.7. – 6.9.2009Pavel Popelka – fotografie 15.7. – 6.9.2009Josef Konečný – výběr z malířského díla 22.9. – 22.11.2009Sdružení výtvarných umělců moravských 23.9. – 22.11.2009Masarykovo muzeum v Hodoníně, p. o.Staletí oživená vodou 18.6. – 6.9.2009Výstavní síň Národní tř. 21Fotografie – Oldřich Hanke červen – srpen 2009HoražďoviceMěstské muzeum HoražďoviceNávrat k tradicím 2.6. – 1.12.2009Kavkaz – království slunce a ledu 2.6. – 30.9.2009Horní PlanáRodný dům Adalberta Stiftera v Horní PlanéStifterův park v Horní Plané duben – říjen 2009Za břehů staré Vltavy květen – říjen 2009Vítkův Hrádek – symbol vzájemnosti do 31.10.2009Hornoplánsko v obrazech duben – říjen 2009Karel Klostermann a literární Šumava na přelomu 19. a 20. stoletíduben – říjen 2009Horní SlavkovMuzeum Horní SlavkovIng. Rudolf Tomíček: GEOPARK 18.6. – 30.8.2009Anton Gnirs 11.9. – 1.11.2009HrabyněPamátník II. světové válkyZmučená země 29.4. – 31.12.2009122 dní v Afghánistánu 8.7. – 30.9.2009HraniceMěstské muzeum a galerie v HranicíchIva Vodrážková – Multivitameaning 3.7. – 13.9.2009HustopečeMěstské muzeum a galerieAlfons Mucha a Hustopeče 28.6. – 30.8.2009Silva Chludilová – výstava olejomaleb 6.9. – 27.9.2009Vídeňští výtvarníci 2.10. – 25.10.2009ChebKrajské muzeum Karlovarského kraje, p. o.Knedlík – Kloss – Knödel 28.8.2009 – 11.1.2010II

Kalendárium kulturních událostíChoceňOrlické muzeumVýstava hub září 2009Výstava železničních modelů a kolejišť v provozu říjen 2009Chrast u ChrudiměMěstské muzeumVýstava z historie a současnosti 2.5. – 31.8.2009ChrastavaMuzeum historické hasičské technikyVýstava nakladatelství Buk 3.8. – 30.8.2009Šikovné chrastavské ruce 1.9. – 29.9.2009Periodické tabulky prvků ve světě 1.10. – 30.10.2009ChrudimMuzeum loutkářských kultur v ChrudimiUNIMA 2009 7.5. – 30.8.2009Hrajeme si se zvířaty 10.9. – 25.10.2009Regionální muzeum v ChrudimiPoslední divoký kůň 15.5. – 30.8.2009Krásy moří a oceánů 2.6. – 20.9.2009Katedrála v Chartres 17.9. – 29.11.2009Sever a jih – české polární výzkumy 1.10. – 22.11.2009IvančiceMuzeum v IvančicíchTak dlouho se chodí se džbánem… 9.7. – 30.9.2009Jablonec nad NisouMuzeum skla a bižuterie v Jablonci nad NisouZázračné prameny. Lázeňské a upomínkové sklo12.6. – 20.9.2009Salon umělců medailérů ´09 23.10.2009 – 1.2.2010Galerie BelvederVšemi smysly. Pohádky a pověsti z Jablonecka25.6. – 25.9.2009Ladislav Kozák – mince, medaile, plastiky 9.10.2009 – 1.2.2010JablunkovMuzeum v JablunkověBez nás si neškrtnete 26.3. – 4.10.2009Velké šelmy v Beskydech 15.10.2009 – 24.1.2010JáchymovKrálovská mincovna v JáchymověŠtola č. 1 Jáchymov 1.4. – 31.10.2009JeseniceVlastivědné muzeum JeseniceMalíři regionu 27.6. – 30.8.2009JičínRegionální muzeum a galerie v JičíněZ výletu 2.6. – 4.10.2009JihlavaMuzeum Vysočiny Jihlava, p. o.Doteky 27.6. – 30.8.2009Stará Jihlava očima skřítků 1.9. – 27.9.2009Jihlavské tramvaje 4.9. – 1.11.2009Život nejen na kolech 11.9. – 15.11.2009Modrá láska 19.9. – 29.11.2009Oblastní galerie Vysočiny v JihlavěŘeč umění II. Umění 1918–1948 11.12.2008 – 29.11.2009Tabulae pictae 14.5. – 28.9.2009JilemniceKrkonošské muzeum JilemniceJan hrabě Harrach 24.4. –13.9.2009Martin Srb – výběr z tvorby 18.9.2009 – 15.11.2009Jílové u PrahyRegionální muzeum v Jílovém u PrahyČlověk nepřítel i samaritán 18.4. – 15.11.2009Móda v rukavičkách 13.6. – 8.11.2009Jindřichův HradecMuzeum JindřichohradeckaEduard Lederer a Jindřichův Hradec do 30.12.2009Nové přírůstky ve fondu Emy Destinnové 1.4. – 6.1.2010Portrétista a krajinář František Prchlík 9.4.2009 – 30.8.2009Svět panenek 14.5. – 30.12.2009Bludný rybář 15.8. – 11.10.2009Kačina u Kutné HoryMuzeum českého venkovaMezi rančerem a kolchozníkem květen – říjen 2009Kamenický ŠenovSklářské muzeumMaturity 09 5.6. – 30.8.2009Sklo a světlo 6.6. – 30.8.2009Gletscherprise Glaskunstpreis „Grenzen" 4.9. – 31.10.2009Karlovy VaryKrajské muzeum Karlovarského kraje, p. o.Caprichos 2009 5.7. – 27.9.2009Karviná – FryštátVýstavní síň Interklub KarvináStavebnice Merkur 19.5. – 1.11.2009KladnoSládečkovo vlastivědné muzeum v KladněFoto 1989 od 26.8.2009Smrt je věčná 11.9.2009 – 5.1.2010KlatovyGalerie Klatovy/Klenová – Galerie U Bílého jednorožcev KlatovechStart point 2009 2.7. – 27.9.2009Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše v KlatovechLidová architektura na Klatovsku do 22.12.2009Chceš li poznat náš kraj více, nestačí jen pohlednice do 22.12.2009Apatyka Jednorožec 18.5. – 22.12.2009Lovecké zbraně 17.6. – 13.9.2009Obrazové dekorace 17.6. – 13.9.2009Signované a datované nářadí, nástroje a výrobky řemeslníků16.9. – 13.11.2009Toulky Islandem 16.9. – 13.11.2009KlenováGalerie Klatovy / KlenováŠumava / Bohmerwald 2009 21.6. – 30.8.2009KolínRegionální muzeum v KolíněDivadlo Ve tři 25.6. – 30.8.2009Sergej Soumin – obrazy a keramika 26.6. – 30.8.2009Foto: Zdeněk Hejduk 4.9. – 29.9.2009Pavel Rajdl – obrazy a keramika 13.9. – 28.10.2009Funkeho Kolín 3.10. – 30.10.2009Brandlova 35Klára Kořínková – malba na hedvábí 30.6. – 27.8.2009Photo Kolín 1.9. – 29.9.2009KopřivniceRegionální muzeum v Kopřivnici o. p. s.Muzeum FojtstvíJaponské panenky a loutky 11.6. – 6.9.2009Fotoklub Černá slunečnice 11.9. – 29.11.2009III

Kalendárium kulturních událostíŠustalova vilaKřídla nad Japonskem 22.9. – 8.11.2009Technické muzeumNACKE – první automobily v Sasku 14.5. – 30.11.2009Veronika Richterová: PET–ART 4.6. – 13.9.2009Kostelec nad Černými LesyMuzeum hrnčířstvíHana Kotrbová a Magda Zemanová – fotografie a obrazyříjen 2009Dušan Fencl – obrazy září 2009Archiv výtvarného umění – patronování – zdobení přes šablonyčervenec – srpen 2009KouřimMuzeum Kouřimska v KouřimiT. G. Masaryk jako podporovatel československé archeologie23.7. – 30.8.2009Mládí našich babiček 10.9. – 31.10.2009Muzeum lidových staveb v KouřimiVesnická sídla středních Čech 28.7. – 6.9.2009Střední Čechy a tradiční lidový oděv 11.9. – 1.11.2009KrásnoHornické muzeum KrásnoWilli Russ od 27.4.2008KristiánovPamátník sklářství v Jizerských horáchKristiánov – klíč k srdci Jizerských hor 1.6. – 30.9.2009KroměřížMuzeum Kroměřížska, p. o.Andy Warhol 8.6. – 30.8.2009Kutná HoraČeské muzeum stříbraHrádekKutnohorská bible Martina z Tišnova 16.7. – 11.10.2009Kutná Hora zmizelá 8.10. – 1.11.2009Co nového v muzeu 28.10. – 29.11.2009Kamenný důmMlsáme v každé době 1.4. – 29.11.2009Tylův důmSoučasné obyčejové tradice ve Středních Čechách18.8. – 19.9.2009„Lakotové se vrací" – Otokar Homola 25.9. – 31.10.2009LanškrounMěstské muzeum LanškrounPane profesore, děkujeme – J. Cibulka 23.5. – 30.8.2009Eva Roženovská – keramika 5.9. – 16.11.2009Bedřich Šilar, plastiky, Jarmila Uhlířová – olejomalby5.9. – 15.11.2009GaleriePříbuzenstvi Včelky Máji 23.5. – 30.8.2009LányMuzeum T. G. Masaryka v LánechAlice G. Masaryková a Český červený kříž 7.7. – 6.9.2009LetohradKulturní centrum LetohradKovářská výstava 25.9. – 29.11.2009LiberecOblastní galerie v Liberci, p. o.Objevy / Mistrovská díla 19. století z Augsburgu 30.4. – 20.9.2009Socha a město 18.6. – 20.9.2009Josef Jíra / Pozdní dílo 18.6. – 20.9.2009Severočeské muzeum v Liberci, p. o.Říše loutek Vojty Suchardy 18.6. – 30.8.2009Jaroslav Lada – keramika 21.8. – 28.9.2009Ladislav Postupa – fotograf 10.9. – 25.10.2009Rituály smrti napříč kulturami a kontinenty 15.10. – 6.12.2009LidiceLidická galerieVýstava 37. ročníku mezinárodní dětské výtvarné výstavy Lidice2009 27.3. – 1.11.2009Národní kulturní památka – Památník Lidice37. ročník Mezinárodní dětské výtvarné výstavy28.5. – 1.11.2009Výstavní síň In memoriamJavoříčko 1.4. – 31.10.2009Výstavní síň pod tribunouOhlas lidické tragedie ve světě 1942–2008 1.4. – 31.10.2009LitoměřiceOblastní muzeum v Litoměřicích, p. o.Vinařství na Litoměřicku 9.7. – 28.9.2009Severočeská galerie výtvarného uměnív Litoměřicích, p. o.Pohledy do sbírek II 25.6. – 27.9.2009Věčná pomíjivost 11.7. – 27.9.2009Jaroslav Prášil – Retrospektiva 8.10. – 22.11.2009LitomyšlRegionální muzeum v LitomyšliNěco pro kluky – auta a autíčka 25.4. – 30.8.2009Něco pro holky – panny a panenky 30.5. – 30.8.2009Rodný byt Bedřicha SmetanyKresby Bedřicha Smetany 12.6. – 31.10.2009LounyOblastní muzeum v Lounech, p. o.Slavné vily Ústeckého kraje 10.6. – 30.8.2009Lidová architektura 9.9. – 15.11.2009Louny na pohlednicích 9.9. – 15.11.2009Hrnce XXL 9.9. – 15.11.2009Mariánské LázněMěstské muzeum Mariánské LázněGoethe a ženy 25.8. – 31.10.2009MělníkRegionální muzeum MělníkKeltové ve středních Čechách 17.7. – 20.9.2009Gott Gallery tour 2009 9.10. – 8.11.2009Muzejníci pod mikroskopem 16.10. – 15.11.2009Mikulov na MoravěRegionální muzeum v Mikulově, p. o.Archeologové versus hledači? 12.6. – 1.11.2009Skvosty italské gotiky 20.6. – 13.9.2009Alfons Mucha – ze sbírek ctitele 20.9. – 1.11.2009Gotické listy 17. století ve sbírce RMM 20.9. – 1.11.2009Kardinál Dietrichstein 20.9. – 1.11.2009Karel Jütner: vědec, pedagog, muzejník 20.9. – 1.11.2009Atelier au dex Donau 9.10. – 1.11.2009Synagoga v MikulověJehuda Loew ben Becalel 1609–2009 24.5. – 30.9.2009B. Rozkošná: České a moravské synagogy 31.7. – 30.9.2009Mladá BoleslavMuzeum MladoboleslavskaLaponci a Eskymáci 23.6. – 6.9.2009Inuité a Sámové 27.6. – 6.9.2009IV

Kalendárium kulturních událostíBožena Vohánková – obrazy 4.7. – 6.9.2009100. let Městského divadla v Mladé Boleslavi17.9. – 22.11.2009Kultura města Mladá Boleslav a. s. – Městský palácTemplTak běží čas 26.6. – 13.9. 2009Mnichovo HradištěMuzeum města Mnichova HradištěKočárky a dítě červen – září 2009MohelniceVlastivědné muzeumValadislav Galgonek – Výběr z tvorby 1973–200917.7. – 26.9.2009MostGalerie výtvarného umění v Mostě, p. o.Dominik Mareš 18.6. – 30.8.2009NapajedlaMuzeum NapajedlaŘeka Morava duben – srpen 2009Deset let muzea říjen – prosinec 2009NejdekNárodopisné muzeum v NejdkuNevážně Karlovy Vary 26.6. – 6.9.2009NetoliceMuzeum JUDr. Otakara Kudrny v NetolicíchVýstava děl ak. arch. Marty Kaplerové srpen 2009Obnovená krása 1.5. – 30.10.2009Nová PakaMěstské muzeum Nová PakaCyril Bouda (grafika, ilustrace, knihy), Jiří Bouda (grafika, ilustrace)26.6. – 6.9.2009Loutky a plastiky Vojtěcha Suchardy z Říše loutek11.9. – 1.11.2009Nové Město na MoravěHorácké muzeumPlatím !!! červenec – srpen 2009130. výročí založení SDH v Novém městě na Moravěčervenec – srpen 2009Horácká lidová architektura září – říjen 2009Nové StrašecíRozhledna Mackova horaEmma a Barbora Srncová 9.7. – 30.8.2009Nový BorSklářské muzeum Nový BorŘemeslo a umění ve skle 2009 27.6. – 4.10.2009Vlastimil Pospíchal 17.10. – 31.12.2009Nový JičínMuzeum Novojičínska, p. o.Výstava spolku výtvarných umělců Arkáda Nový Jičín a hostů22.7. – 28.9.2009OlomoucVlastivědné muzeum v OlomouciMedaile a drobné plastiky z Přikryla 28.8. – 28.9.2009Terarijní zvířata 9.10. – 18.10.2009OpavaSlezské zemské muzeumPtáci: letci i běžci, Úžasný svět létavců 10.9. – 31.10.2009Čisté prádlo 17.9. – 31.10.2009Památník Petra BezručeSkupina X – Pocta Petru Bezručovi 2.9. – 30.9.2009Orlová-LutyněVýstavní síň Muzea Těšínska, Dům dětí a mládežeZa pověstmi těšínského kraje 17.3. – 20.9.2009Papírová platidla 8.10.2009 – 28.2.2010OstravaGalerie výtvarného umění v Ostravě, p. o.Gallia Romanica červenec – září 2009Skvosty evropského umění 25.3. – 31.12.2009Grafické umění rodiny Sadelerů 15.7. – 20.9.2009Stopy ohně 5.8. – 27.9.2009Důl MichalVůně uhlí stále v nás 7.7. – 30.9.2009Ostravské muzeum, p. o.Vesmír – dobrodružství objevů 19.6. – 31.8.2009Ivana Štenclová 25.7. – 31.8.2009Ostrava – PetřkoviceHornické muzeum OKD Pod LandekemVýstava fotografií – Skok přes kůži 17.6. – 1.9.2009PardubiceVýchodočeská galerie v PardubicíchČeské umění 19. století 17.6. – 27.9.2009Z cest 17.6. – 27.9.2009Nahlédnutí do sbírek VČG 24.6. – 27.9.2009Vladimír Tarasov 14.10.2009 – 31.1.2010Východočeské muzeum v PardubicíchPoslední Germáni v Čechách 15.5. – 6.9.2009Magie skla 26.6. – 27.9.2009Pardubice: zámek a Podzámčí 4.7. – 30.8.2009Paseky nad JizerouPamátník zapadlých vlastencůMalovaný nábytek paseckých Čermáků2.5.2009 – 25.4.2010PelhřimovMuzeum Vysočiny Pelhřimov, p. o.40 let Městské památkové rezervace srpen – říjen 2009Petřvald u KarvinéTechnické muzeumSkrytá příroda v hornické krajině 26.2. – 27.9.2009Z petřvaldských školních lavic 27.10.2009 – 15.4.2010PísekPrácheňské muzeum v PískuDagmar Šimková září 2009Petr Luniaczek – Jihočeská lidová architektura říjen 2009Marie Plotěná září 2009Za přírodou Mexika říjen 2009Lenka Termannová – obrazy 30.4. – 31.8.2009Vesmír v nás – Marie Tomášová 23.7. – 30.8.2009Marcela Vichrová – Výstava koček aneb Bůh byla žena4.8. – 30.8.2009GalerieEduard Hermach říjen 2009Patrik Saudek – obrazy září 2009Běla a Jiří Kolářovi, Mikuláš Medek a Emilia Medková srpen 2009Sladovna PísekČeské loutkové divadlo – historie a současnost 22.7. – 22.9. 2009PlzeňZápadočeské muzeum v PlzniMuzeum ve světě a svět v muzeu 17.4. – 28.9.2009Salvátor Dalí – grafiky, plastika, keramika 14.5. – 30.8.2009Na scénu! 16.6. – 30.9.2009V

1Jakou cenu mají a kolik nás stojímuzejní sbírky?Ve svém stručném příspěvku bychrád obrátil pozornost k problému, kterýpokládám pro české muzejnictvínejen za velmi aktuální, ale z hlediskajeho budoucnosti doslova za klíčový.Nejsem ekonom, a proto jsem hmatatelnýdůkaz o existenci toho problémuzískal vlastně náhodou. Předdvěma lety jsem si trochu hrál s číslyve snaze přispět do diskuse o tom,jaká je finanční cena muzejních sbírek.K výpočtům jsem použil údaje o počtusbírkových předmětů k 31.12.2005v 16-ti muzeích, (nikoliv galeriích) zřizovanýchMinisterstvem kultury ČRa pojistné ceny sbírkových předmětů,které tato muzea vyvezla během dvoulet do zahraničí (Národní muzeum,Moravské zemské muzeum, Slezskézemské muzeum, Národní zemědělskémuzeum, Národní technické muzeum,Uměleckoprůmyslové museum,Památník národního písemnictví, Valašskémuzeum v přírodě v Rožnověpod Radhoštěm, Technické muzeumv Brně, Muzeum Jana Amose Komenskéhov Uherském Brodě, Husitskémuzeum v Táboře, Muzeum skla a bižuteriev Jablonci nad Nisou, Muzeumloutkářských kultur v Chrudimi, Muzeumromské kultury v Brně, PamátníkTerezín, Památník Lidice). Výsledkyjsem publikoval ve Věstníku AMG, alemám-li být upřímný, pokládám údajeo finanční ceně muzejních sbírek siceza zajímavé, ale nikoliv za důležité,dokud nebude k dispozici metodika,jak k ní dospět. Jako mnohem závažnějšíse ukázal být výpočet, který jsemučinil vlastně tak nějak mimoděk –zajímalo mě, jaká finanční částka jevynakládána každoročně na ochranu,uchovávání, odbornou správu a využíváníjednoho sbírkového předmětuz příspěvku ze státního rozpočtuna provoz a činnost těch 16-ti muzeí,podle jeho výše v roce 2005. A důkazo závažnosti problému, o kterém bududále mluvit, jsem získal, až když jsemtento výpočet zopakoval s použitímúdajů o počtu sbírkových předmětůa výši finančních příspěvků v roce2008, tedy po třech letech.Začnu odzadu. V prosinci roku 2008oněch 16 muzeí spravovalo, podleúdajů v Centrální evidenci sbírek,7 431 052 sbírkových předmětů. Péčeo sbírky a jejich využívání je v těchtostátních muzeích financováno převážněz ročního příspěvku na provoza činnost ze státního rozpočtu,v menší míře z vlastních příjmů muzeía z účelových příspěvků, např.z programu ISO a z programu Kulturníaktivity Ministerstva kultury ČR. Ročnípříspěvek ze státního rozpočtu naprovoz a činnost těch šestnácti muzeí,hlavní a stálý zdroj financování, činilv roce 2008 735 milionů korun, na zajištěnípéče o jeden sbírkových předmětbyla tudíž v tomto roce vynaloženačástka 99 Kč, z toho 72 Kč tvoří osobnínáklady, 27 Kč náklady věcné. V téčástce jsou zahrnuty nejen náklady naevidenci, inventarizaci, případné konzervování,restaurování, preparovánía vystavování sbírkového předmětu,ale také náklady na obalové materiály,na transporty sbírkových předmětů,prezentaci, úklid depozitářů, výstavníchsálů i kanceláří – a také nákladyna zabezpečení, ochranu, ostrahu,správu a běžnou údržbu budov, kdejsou sbírky uloženy nebo vystavovány,na energie, atp.Při porovnání výpočtu na základěúdajů z roku 2005 a výpočtu aktualizovanéhov prosinci roku 2008 jsemzjistil, že částka, kterou bylo možnévynaložit z příspěvků ze státního rozpočtuna péči o jeden sbírkový předmětse za tři roky snížila o 5 Kč – v roce2005 to bylo 104 Kč, o tři roky pozdějiuž jen 99 Kč. To proto, že zatímco sevýše finančních příspěvků zvýšila jennepatrně, počet sbírkových předmětů,podle údajů z Centrální evidence sbírek,vzrostl o více než 4 %.Máme-li z těch čísel cokoliv vyvozovat,je třeba se především vyvarovatpokušení dělat nějaké rychlé závěry. Tačástka vynakládaná ročně na péči o jedensbírkový předmět a jeho využíváníse na první pohled zdá být směšně nízká.Když si ale představíme objekt, kdeje uložen a zčásti prezentován např.soubor 40 tisíc sbírkových předmětů,roční výdaje z příspěvku ze státníhorozpočtu na péči o něj činí zhruba4 miliony Kč – a to už tak tragicky nevypadá.Navíc by se tato částka ještězvýšila zhruba o 25 %, kdybychom započítalivlastní příjmy muzea, příspěvkyz programů a od sponzorů, např. navýstavy. O čem ty výpočty tedy vlastněvypovídají?Za tři roky se náklady na udržovánía využívání jednoho sbírkového předmětuhrazené z příspěvku na provoza činnost ze státního rozpočtu snížilyo 5 Kč, tedy o 4,8 %. Kdyby tento trendpokračoval – a zatím nic nenasvědčujetomu, že bude zastaven – nákladyna udržování a využívání jednohosbírkového předmětu budou v roce2015, tedy 10 let poté, co jsem provedlsvé první výpočty, o cca 15 % nižší,t.j. půjde zhruba o částku 88 Kč a naudržování a využívání souboru 40 tisícsbírkových předmětů uložených v tompomyslném objektu už bude moci býtvynaloženo nikoliv 4 miliony, ale jen3 520 000 Kč. Navíc lze předpokládat,že osobní náklady zůstanou přinejmenšímzachovány, takže snížení

2se bude týkat pouze nákladů věcných.Možná to stále ještě bude zvládnutelné,pokud by se nezvyšovaly např.ceny energií. A za dalších deset let…Ale dost už bylo čísel.Dostávám se k tomu nejdůležitějšímu,na co lze z výpočtů, byť – a to zdůrazňuji– mají pouze orientační charakter,usuzovat. Nebude-li zastavennaznačený trend snižování výdajů napéči o sbírky, dostane se muzejnictvínutně dříve či později do těžko řešitelnýchproblémů, které se projeví sníženímkvality a rozsahu péče o sbírkya kvality a rozsahu jejich prezentace.Lze si představit následující řešení, jaktento trend zastavit:1. podaří se zvýšit objem finančníchprostředků z veřejných rozpočtůna pokrytí nákladů na zajištění péčeo sbírky2. omezí se či dokonce zastaví akvizičníčinnost muzeí, sbírkové předmětynebudou přibývat3. podaří se zvýšit podíl jiných zdrojůna financování muzeí než jsou veřejnérozpočty, t.j. vlastní příjmy, příjmy odsponzorů apod.4. zvýší se odborná úroveň tvorbysbírek, t.j. akviziční činnost se sicenezastaví, ale zkvalitněním výběrunových přírůstků nebudou sbírky narůstattak, jako dosud, a podobně sezkvalitní i druhotná selekce, t.j. muzeabudou konečně sbírky skutečně tvořita nikoliv pouze rozmnožovat5. podaří se zajistit investiční prostředkyna modernizaci stávajícícha výstavbu nových objektů pro uchovávánía prezentaci sbírek, v nichžvyužití moderních technologií sníží režijnínáklady a návštěvnicky přitažlivéexpozice a výstavy zajistí vyšší vlastnípříjmy muzeíŽe výrazněji vzroste objem prostředkůz veřejných rozpočtů určených naprovoz a činnost muzeí je jen málopravděpodobné, omezení nebo zastaveníakviziční činnosti je v rozporuse samotnou podstatou oboru, je nepřípustné.Jako jediné reálné řešení setudíž jeví kombinace zvyšování podílujiných zdrojů na financování muzeí,zvýšení odborné úrovně tvorby a správysbírek a investování do moderních,úsporných technologií.Jenže… To pro obor muzejnictvípředpokládá přistoupit ke změnámv řízení muzeí a v managementu sbírek,za cenu opuštění řady vyšlapanýchcest, vyžaduje to prohloubeníspeciálního vzdělání kurátorů, konzervátorůa restaurátorů, vysoce koncepčnípráci – ale také odvahu. Druhýmpředpokladem je, že se podařípřesvědčit vlastníky sbírek a správceveřejných rozpočtů, že účelné investicedo muzejnictví představují vlastněúsporná opatření do budoucnosti.I tady je třeba opustit vyšlapané cesty,např. tu, že pro depozitáře se až donedávnau nás především rekonstruovalyhistorické objekty, v nichž ale nelze zajistittak úsporný provozní režim jakov účelových novostavbách. Pro obormuzejnictví to je, podle mého soudu,na počátku 21. století zřejmě vůbecnejvětší výzva.Připouštím, že moje výpočty nebylypřesné, a i kdyby byly, týkají se jen jednohotříletého období, ale to, že zvyšovánípříspěvků z veřejných rozpočtůbude stále více zaostávat za zvyšovánímpočtu sbírkových předmětů, najejichž uchovávání, správu a využíváníjsou určeny, se zdá být nezpochybnitelné.A co se stane, když se tentotrend nezmění? Nejen, že se možnostipečovat o sbírky sníží natolik, že nebudemožné zabránit škodám na kulturnímdědictví, ale sníží se i možnostivyužívat sbírky a klesne úroveň služebposkytovaných veřejnosti. Situace sestane neudržitelnou a budou ji musetřešit vlastníci sbírek a zřizovatelé muzeí,ekonomové, politici… Mimořádnásituace si vyžádá – a ospravedlní – použitímimořádných prostředků, cožobvykle přináší i negativní důsledky.Obor muzejnictví začne ztrácet vlivnad určováním osudu kulturního dědictvíi osudu vlastního! Nestane se toale zítra, ani za rok a možná ani za pětlet, a proto je tak lákavé zvolit „pštrosítaktiku“ a na tu výzvu nereagovat. Říkámto nerad, ale obávám se, že to ses velkou pravděpodobností také stane.V zadání konference „Muzeum a změna“ale bylo pojmenovat nejzávažnějšíproblémy oboru muzejnictví a rozevírajícíse nůžky mezi reálným zvyšovánímobjemu finančních prostředkůz veřejných rozpočtů na uchovávání,správu a využívání sbírek a nárůstempočtu sbírkových předmětů za takovýproblém rozhodně pokládám. Naznačiljsem i způsob, jak by bylo možné tentoproblém řešit, ale také obavy, zdaje obor muzejnictví schopen reagovatvčas na hrozby, které ještě nejsou zcelabezprostřední. Ale abych nekončil takpesimisticky – v nastupující generacimuzejních manažérů přibývá těch,kteří velmi dobře rozumí pojmu managementsbírek a modernizace muzeíje jejich cílem. Pokud bude generačnívýměna vrcholových manažérů, kteráv současné době v českém muzejnictvíprobíhá, úspěšná, nemusely by sepesimistické prognózy naplnit.Jiří ŽalmanPříspěvek zazněl na mezinárodnímuzeologické konferenci Muzeuma změna III., která se konala ve dnech17.–19. února 2009 v Národním muzeu.Příspěvek bude rovněž publikován vesborníku z konference.

Kalendárium kulturních událostíKavárna Západočeského muzea v PlzniNávrhy kostýmů Romana Šolce 4.6. – 30.9.2009PrahaGalerie hl. m. PrahyDům U Kamenného zvonuTvorba Jiřího Anderleho 1959–2009 16.6. – 13.9.2009Městská knihovnaMonument Transformace 29.5. – 30.8.2009Midway 2.10.2009 – 10.1.2010Tenkrát na východě 9.10. – 6.12.2009Staroměstská radniceJan Šerých 9.9. – 15.11.2009Muzeum hlavního města PrahyČeské medaile 19. století 9.9. – 22.11.2009Galerie RudolfinumDamien Hirst: Život, smrt a láska 21.5. – 30.8. 2009Museum Kampa – Nadace Jana a Medy MládkovýchVáclav Cigler: Místa setkávání do 6.9.2009Zdeněk Sýkora a Karel Malich říjen – prosinec 2009Marian Karel – Objekty a instalace srpen – říjen 2009CoBrA: Umění bez hranic 27.5. – 13.9.2009Muzeum Karlova mostuSvatý na mostě 15.5. – 4.10. 2009Papírový svět Richarda Vyškovského17.10.2009 – leden 2010Muzeum Policie ČRPolicejní školství září – prosinec 2009Výstava k 90. výročí vzniku VOŠ textilních řemesel a SUŠ textilníchřemesel září – říjen 2009Národní galerie v PrazeKlášter sv. JiříOdkaz Josefa Hlávky Národní galerii v Praze do 30.9.2009Valdštejnská jízdárnaOtakar Lebeda 1977–1901 26.6. – 24.1.2010Veletržní palácBarvy avantgardy 2.7.2009 – 20.9.2009Národní muzeumNejen suchá věda 3.12.2008 – 26.11.2009Evropa, kolébka vědeckého porodnictví 8.5. – 30.8.2009Portréty přírody 9.7. – 30.9.2009Homolice – Mořští malíři a architekti 4.8. – 1.11.2009České muzeum hudbyFenomén Martinů 12.5. – 26.10.2009České muzeum hudby – Muzeum Bedřicha Smetany100 let Pražského pěveckého sboru Smetana31.3.2009 – 29.3.2010České muzeum hudby – Muzeum Antonína DvořákaNarodila jsem se v Americe (Růžena Nasková 1884–1960)22.4.2009 – 28.3.2010MusaionČeský Banát 12.9.2009 – 28.3.2010Náprstkovo muzeum asijských, afrických a americkýchkulturPast na rovníku – Velká retrospektiva legendární dvojice Hanzelkya Zikmunda 8.4. – 20.9.2009Celým světem na stereoskopech 11.6.2009 – 28.3.2010Památník národního písemnictvíPavel Piekar říjen 2009Letohrádek HvězdaLiteratura bez hranic 15.5. – 1.11.2009Pedagogické muzeum Jana Amose Komenskéhov PrazeStalo se v zemi české… Jak se učil dějepis 22.5. – 9.11.2009Správa pražského hradu – Císařská konírnaCesta života: Rabi Löw (kol 1525–1609) 5.8. – 8.11.2009Uměleckoprůmyslové museum v PrazePříběhy majetku obětí holokaustu 27.6. – 28.9.2009Galerie Josefa SudkaZdeněk Virt: Op-art 28.5. – 6.9.2009Židovské muzeum v PrazeGolem 4.6. – 4.10.2009Helga Hošková: život a dílo 15.10. – 29.11.2009PrachaticeNM – Muzeum české loutky a cirkusuZašlý svět života v maringotkách 24.4.2009 – 28.2.2010Prachatické muzeumKeltové v jižních Čechách 5.6. – 13.9.2009Historické kočárky a kolébky 23.9. – 31.12.2009ZámečekNejstarší fotografie Šumavy 9.6. – 8.9.2009Zámeček, Zlatá stezkaZ historie turistiky na Šumavě 9.6. – 8.9.2009Malina a Malina 12.9. – 31.10.2009ProstějovMuzeum Prostějovska v Prostějově, p. o.Provinční rekonstrukční tým Lógar České republiky v Afghánistánu9.6. – 13.9.2009Zdeněk Šplíchal – předretrospektiva 11.6. – 6.9.2009ProtivínPamátník města ProtivínaNejkrásnější brouci světa 15.7. – 30.9.2009PředklášteříMuzeum Brněnska, p. o.Podhorácké muzeumVolání moře 26.4. – 25.10.2009Letem muzejním světem 23.5. – 8.11.2009PřerovMuzeum Komenského v Přerově, p. o.Příběhy hradů 3.7. – 6.9.2009Jaroslav Štěpánek – obrazy 11.9. – 1.11.2009Zamezte přílišnému čtení 11.9. – 25.10.2009Archeologie na hradě Helfštýně 18.9. – 31.12.2009Konec vlády jedné strany aneb 20 let od listopadových událostíroku 1989 2.10. – 22.11.2009GalerieHurá za Ferdou Mravencem! 30.5. – 30.8.2009Ornitologická stanice – přírodovědné oddělení MuzeaKomenského v Přerově, p. o.Nástrahy, pasti a železa na škodnou 1.5. – 1.11.2009PřešticeDům historie PřeštickaNostalgie světla a stínu 9.4. – 23.9.2009Dřevo v pohybu 2.9. – 8.11.2009PříborMuzeum a pamětní síň Sigmunda Freuda v PříbořeSlavné vily Moravskoslezského kraje 9.7. – 13.9.2009PříbramHornické muzeum PříbramT. G. Masaryk – podporovatel československé archeologie1.9. – 30.10.2009VI

Kalendárium kulturních událostíRajhradPamátník písemnictví na MoravěBohumil Hrabal – Brněnské návraty 26.3. – 30.8.2009Máma má mísu 9.6. – 27.9.2009RakovníkGalerie Samson – CafeéJiří Winter Neprakta – Neprakta ´85 4.8. – 24.10.2009Muzeum T. G. M. RakovníkRumen Sazdov – Obrazy do 6.9.2009Michail Ščigol – Obrazy 9.7. – 30.8.2009RokycanyMuzeum Dr. Bohuslava Horáka v RokycanechAleš Sedláček – Barevný pozdrav z ostrovů v Jihočínském moři2.7. – 30.8.2009Letní pohádkové zastavení 9.7. – 30.8.2009Zmizelé Rokycansko aneb Proměny Rokycanska ze sbírekmuzea 17.9. – 1.11.2009Roudnice nad LabemGalerie moderního umění v Roudnici nad LabemSdružení výtvarných umělců moravských 25.6. – 13.9.2009Barbora Špaletová – Lukáš Rittstein – Přemístění24.9. – 15.11.2009Jitka Válová – Hudba 1.10. – 15.11.2009Podřipské muzeumPamátné stromy na Roudnicku červenec – září 2009Staré mince ze sbírky Podřipského muzea červenec – září 2009Historické cyklistiky v Roudnici nad Labemčerven – srpen 2009Historie Lobkowického pivovaru v Roudnici n. L.říjen – prosinec 2009Roztoky u PrahyStředočeské muzeum v Roztokách u PrahyCesty ornamentu 7.4. – 25.10.2009Svět dětí na šlechtických sídlech 30.4. – 28.9.200917. letní keramická plastika 20.6. – 30.9.2009Rychnov nad KněžnouMuzeum a galerie Orlických hor v Rychnově nadKněžnouOrlické hory v malířském díle Jana Trampoty 18.6. – 13.9.2009Obrázky z lásky na kámen malované – Litografie Ivy Hüttnerové18.6. – 30.8.2009Léto – Motivy léta a slunné Arkadie v grafickém díle Maxe Švabinského18.6. – 13.9.2009RýmařovMěstské muzeum RýmařovJiří Chadima – obrazy 1.8. – 30.8.2009SedlčanyMěstské muzeum SedlčanyOdkrytá tajemství muzejního depozitáře 16.6. – 13.9.2009Historie a současnost Osečan 15.9. – 23.10.2009Obrazy a obrázky malířky Josefy Burianové 27.10. – 22.11.2009SoběslavBlatské muzeum v SoběslaviMadagaskar – Laboratoř bohů 6.6. – 30.9.2009SokolovKrajské muzeum Karlovarského kraje, p. o.Světlana Kuncová, Ing. Rudolf Tyller: Romantické cesty za mizejícíkrajinou 19.6. – 1.11.2009Mgr. Romana Beranová: Sokolov – Falkenau 1279–200919.6. – 25.10.2009SovinecHrad SovinecOhlédnutí Q 6.6. – 30.9.2009StěbořiceArboretum Nový DvůrJak roste dřevo? 1.7.2009 – 28.2.2010StrakoniceMuzeum středního PootavíVýstava církevních plastik do 31.10.2009360 let vaření piva ve Strakonicích 3.6. – 30.8.2009Historie strakonického pivovaru aneb 360 let vaříme pivo2.7. – 31.8.2009Marina Richterová – Tanec v čínském kabátku 7.7. – 6.9.2009Mezinárodní malířský a sochařský plenér 8.9. – 31.10.2009StrážniceMěstské muzeumVýstava s židovskou tematikou červen – září 2009Rodinné loutkové divadlo 10.7. – 29.10.2009SušiceMuzeum Šumavy v SušiciLyrik tvrdé skořápky 3.7. – 31.8.2009SvitavyMěstské muzeum a galerie ve SvitaváchKlenoty našich domácností – to jsme doma měli taky23.4. – 30.10.2009Pavel Matuška – Usmívání 19.6. – 6.9.2009ŠlapaniceMuzeum ve ŠlapanicíchCo jste, hasiči… 12.6. – 27.9.2009Slovutný mistře… 12.6. – 27.9.2009Touha být Indiánem 16.10.2009 – 1.1.2010ŠumiceMuzeum ŠumiceHodová výstava 11.9. – 15.9.2009ŠumperkVlastivědné muzeum v Šumperku, p. o.Lea Vivot květen – srpen 2009Archeologické objevy v Šumperku do 30.9.2009Ach ta láska září – prosinec 2009Šumperk – město sportu 4.6. – 16.9.2009Vzácné a ohrožené rostliny Jeseníků – Akvarely Vojty Nováka6.8. – 27.9.2009Stromy jako domy 4.10.2009 – 15.1.2010Hollarova galerieArcheologické objevy v Šumperku do 30.9.2009Klášterní kostelArnošt Hrabal – básník lesa 4.8. – 30.9.2009TáborHusitské muzeum v TábořeSČUG Hollar (spolek českých umělců grafiků) – grafika10.8. – 30.9.2009Muzeum fotografie Šechtl a VosečekJihočeská výstava v Táboře 1929 červen – říjen 2009TepliceRegionální muzeum v Teplicích, p. o.Osudy lidí, osudy knih 5.8. – 6.9.2009Zmizelé Teplice 11.9. – 1.11.2009JízdárnaPříběhy kněhoznaček Josefa Váchala 19.6. – 6.9.2009Cibulový porcelán 23.9. – 2.11.2009VII

Kalendárium kulturních událostíTerezínPamátník Terezín, národní kulturní památkaPetr Kien – autorská výstava květen – srpen 2009TřebíčMuzeum Vysočiny Třebíč, p. o.Ondřej Knoll – školy na Vysočině 11.6. – 2.10.2009Kovář Karol Kováč 30.6. – 30.10.2009TřešťMuzeum Vysočiny Jihlava, pobočka TřešťDáte si kávu? 4.7. – 30.8.2009TřinecMuzeum Třineckých železáren, a. s. a města TřinceVladislav Hóta 22.5. – 31.8.2009Květina pro radost a potěšení 29.5. – 30.8.2009TurnovMuzeum Českého ráje v Turnově, p. o.Jiří Korec – Medaile 19.2.2009 – 1.2.2010Pod oknama roste bejlí 11.4. – 31.10.2009Dějiny udatného českého národa 2.7. – 12.9.2009Výstava klubu filatelistů 1.10. – 1.11.2009GalerieTurnovské stříbro 15.5. – 1.11.2009Týn nad BečvouHrad HelfštýnKovové variace 4.4. – 30.8.2009Výstava v rámci Hefaistonu 29.8. – 30.8.2009Tvorba absolventů SUPŠ v Trutnově 12.9. – 28.10.2009Týn nad VltavouMěstské muzeumDavid Lázníček – fotografie červenec – srpen 2009Výročí svazu Dobrovolných hasičů Týn na Vltavoučervenec – srpen 200910 let Domova sv. Anežky září – říjen 2009Uherské HradištěSlovácké muzeum v Uherském Hradišti, p. o.Veteš nebo poklad? František Kretz a Slovácké muzeum14.5. – 20.9.2009Bedřich Hrozný – život a dílo 28.5. – 20.9.2009Komiks – Výstava k Letní filmové škole 24.7. – 20.9.2009Výstava SUPŠ Uh. Hradiště 15.10.2009 – 3.1.2010GalerieVratislav Schilder, Život s loutkami 11.6. – 13.9.2009Petra Seidlová, obrazy, kresby 25.6. – 13.9.2009Výsledky 10. ročníku mezinárodního medailérského sympozia15.8. – 23.9.2009Zdeněk Burian, výběr z díla 15.10.2009 – 3.1.2010Zámek BuchloviceRok ve Vlčnově 29.5. – 4.10.2009Uherský BrodMuzeum Jana Amose KomenskéhoPestrá krása paopušků 14.8. – 8.11.2009Fotografie Josefa Fantury 28.8. – 11.10.2009ÚpiceMěstské muzeum a galerie Julie W. MezerovéPojďte s námi do cukrárny 23.6. – 30.8.2009Náš kraj ve fotografii 10.9. – 16.10.2009ÚsovLovecko-lesnické muzeumPaličková krajka – ruční práce z Mohelnicka 13.8. – 27.9.2009Ústí nad OrlicíMěstské muzeumNechte na hlavě červen – říjen 2009Scénografie Jarmily Křížkové červenec – srpen 2009Afrika 9.7. – 4.10.2009Valašské KloboukyMěstské muzeumPřípad faráře Půčka: Nedašov 1949 srpen – pol. září 2009Fotoskupina Andromeda říjen – listopad 2009Druhá světová válka ve fotografii 1.3. – 31.8.2009Slavné vily Zlínského kraje 17.9. – 10.10.2009Valašské MeziříčíMuzeum regionu Valašsko ve VsetíněKarla Šťastná – zaklínadla 16.7. – 20.9.2009Doteky orientu 27.8. – 22.11.2009ValticeMuzeum zahradnictví a životního prostředíPomocníci v zemědělství 1.4. – 31.10.2009Není ořech jako ořech 1.7. – 31.8.2009Veselí nad MoravouMěstské muzeum Veselí nad MoravouŠlechtické rody na panství veselkém 22.5. – 27.9.2009L. Jurečková – F. Pavlica: Obrazy a kresby16.10.2009 – 10.1.2010Veselý KopecSoubor lidových staveb VysočinaStojí, stojí domeček… 11.4. – 31.10.2009VimperkMuzeum při Správě Národního parku a chráněnékrajinné oblasti ŠumavaCo ukrývá depozitář 1.5. – 31.10.2009Divoké srdce Evropy – zbytek ráje 15.5. – 31.10.2009Vlčkova věžVýstava fotografií 1.7. – 30.8.2009Zlatá stezka – vimperská větev 1.7. – 30.8.2009VlašimMuzeum PodblanickaVesečtí z Vesce 11.6. – 6.9.2009Fotografie 10.9. – 4.10.2009Ruce andělů 8.10. – 1.11.2009VodňanyMěstské muzeum a galerieGalerieSbírka dr. Blahomíra Žahoura 7.6. – 30.8.2009140. výročí Sokola vodňaského 6.9. – 4.10.2009Karel Burda, Lukáš Ptáček – vodňanské portréty, fotografie6.9. – 4.10.2009Theodor Buzu – obrazy 11.10. – 22.11.2009Městské muzeum (bývalá synagoga)Pidižvíci – David Žák – obrazy 23.8. – 28.9.2009Vojna u Příbrami – LešeticePamátník Vojna u PříbramiAlexandr Dubček – zrození legendy do 4.10.2009VolyněMěstské muzeum ve VolyniChvála hole 19.6. – 31.8.2009VraclavBarokní areálBarokní válečnictví 1.5. – 30.9.2009VIII

Kalendárium kulturních událostíVrchlabíSpráva KRNAP, Krkonošské muzeum – AugustiniánskýklášterS mouřenínem v erbu 30.3. – 4.10.2009Morzinové a Vrchlabí 31.3. – 4.10.2009Malované opony 22.7. – 27.9.2009František Karel Hron 7.10.2009 – 17.1.2010Komu se nelení X. 13.10. – 6.12.2009VsetínMuzeum regionu Valašsko ve Vsetíně, p. o.Labyrintem věčné tmy 16.5. – 30.8.2009Toč se kolovrátku 14.7. – 1.11.2009František Podešva – obrazy 19.7. – 30.8.2009Jaromír Šimurda – k. o. s. 9.8. – 31.10.2009Vysoké MýtoRegionální muzeum ve Vysokém MýtěBarokní válečnictví 1.5. – 30.9.2009Arabela 1.7. – 30.8.2009Vysoké nad JizerouVlastivědné muzeum pro Vysoké nad Jizeroua okolíCesty snů září – listopad 2009Za člověkem 23.5. – 4.10.2009Jak jsem (ne)potkal lidi… 2.6. – 28.8.2009Vysoký ChlumecSkanzen Vysoký Chlumec – Muzeum vesnickýchstaveb středního PovltavíSekery a sekernické řemeslo v životě vesnického člověka25.4. – 31.10.2009Nejstarší roubené chalupy 25.4. – 31.10.2009Sedlčansko 25.4. – 31.10.2009VyškovMuzeum Vyškovska, p. o.Krása paličkové krajky 25.8. – 4.10.2009Litva ve fotografii 1.9. – 27.9.2009Třetí rozhovory 3.9. – 30.10.2009Obrazy Danuše Mazurové 1.10. – 20.10.2009ZábřehVlastivědné muzeumSklárna v Rapotíně – 180 let 11.6. – 29.8.2009Zastav se člověče… 10.9. – 17.11.2009Aktivity v mikroregionu Zábřežsko 10.9. – 17.11.2009ZbirohMěstské muzeum ve ZbirozeZbirožsko v proměnách času 18.6. – 28.8.2009ZlínMuzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, p. o.Sláva zlínského sportu 14.5. – 30.8.2009Fotosoutěž H+Z 21.5. – 6.9.2009Kamínky z cest 21.5. – 6.9.2009ZnojmoJihomoravské muzeum ve Znojmě, p. o.200 let od bitvy u Znojma 24.6. – 8.9.2009Úpravy Náměstí svobody ve Znojmě 21.7. – 7.9.2009Přemysl Povondra – Obrazy 6.8. – 5.9.2009Hádala se duše s tělem aneb Kdo jsem já 16.9. – 3.10.2009Minoritský klášterZe šuplíku našich babiček 4.6. – 2.10.2009Copuli lapidum III – rekonstrukce podoby hradů v povodí Dyjea Jevišovky 31.7. – 30.8.2009Putující kameny aneb Pravidla chaosu 16.10. – 27.11.2009Zámek Vranov nad DyjíVranovská kamenina 12.6. – 30.9.2009ŽacléřMěstské muzeum ŽacléřVýstava akvizic u příležitosti 10. výročí otevření30.4. – 31.8.2009Umění vlákna 4.9. – 31.10.2009ŽamberkMěstské muzeum ŽamberkMoje milovaná panenka 11.7. – 30.8.2009Putování za předky 9.9. – 23.9.2009Barium v historii národního odboje 3.10. – 25.10.2009Cesta do Nového světa 1902–3 31.10. – 22.11.2009ŽatecRegionální muzeum K. A. Polánka v ŽatciDějiny Židů v česko-saském prostoru říjen 2009Výprava do pravěku 17.9. – 1.11.2009Žďár nad SázavouKnihovna NM – Muzeum knihyArchitektura v knihách ze zámeckých knihoven 29.4. – 1.11.2009ŽebrákMuzeum v ŽebrákuT. J. Sokol Žebrák 1869–2009 červen – říjen 2009Vzájemné uznávání průkazek členů AMG a pracovníků NPÚ a členů ICOMOSSe zahájením turistické sezóny na objektech NPÚ a dobou dovolených se nám na sekretariátu AMG začaly množit dotazy na platnost vzájemnédohody mezi NPÚ a AMG o recipročním uznávání volných vstupů do členských institucí Asociace muzeí a galerií ČR a do objektůve správě NPÚ. Bohužel dle našich informací začaly přibývat případy, kdy průkazy členů AMG nebyly na památkových objektech ve správěNPÚ uznávány. Stejně tak i stran některých členských muzeí a galerií AMG, ač byla o vzájemné dohodě o reciprocitě volných vstupů přesněinformována, nebyla tato dohoda respektována a pracovníkům NPÚ a členům ICOMOS nebyl volný vstup umožněn. Dne 23. července 2009 seuskutečnilo společné jednání, kterého se zúčastnili výkonná ředitelka AMG Anna Komárková, DiS. a hlavní kastelán NPÚ Mgr. Milan Svoboda.Na schůzce bylo domluveno, že reciprocita uznávání volných vstupů by měla být do budoucna zachována a potvrzena společnou smlouvou.Smlouva, kterou připraví právní oddělení NPÚ, by měla být do konce roku 2009 uzavřena; průkazky členů AMG by pak měly být opět uznáványna objektech NPÚ od ledna 2010. O uzavření smlouvy budeme členy AMG včas informovat na stránkách Věstníku AMG i na webu AMG.Anna KomárkováIX

4[09 1[08Co se ví a co lze odtušitNávštěvnost Brněnské muzejní noci zřetelně signalizujezájem o tuto akci. Je však otázkou jakou roli v tom hrajímuzea samotná – zda jdou lidé do ulic a potažmo objektůkvůli tomu, že jsou otevřená muzea, nebo proto, že se něcoděje. Netuším, kolik lidí bylo na brněnské Noci rádií (jaksise stalo hitem pořádat noci „něčeho“), ale na brněnské Nocikostelů byly kostely plné návštěvníků (roli zde ale zřejměsehrál fakt, že běžně nebývají přístupné) a o Noc vědců pořádanoujiž několikrát koncem září bývá také hojný zájem.Domnívám se, že hlavními faktory vysoké účasti na muzejnínoci jsou spíše atmosféra mimořádnosti (noc), společenskáudálost (sešlost více lidí, setkání s přáteli apod.), podpůrnýprogram (hudba, občerstvení aj.) a samozřejmě volný vstup.Volný vstup však hraje spíše psychologickou roli – to, že jeněco zdarma, je prostě lákavé a motivační, ať je to cokoliv,ať je normální cena jakákoliv. Přestože vstupné do muzeívětšinou tvoří poměrně malé částky, lidé stejně raději dajípeníze za oblečení či za zmrzlinu než za poznání či kulturuobecně.Minimální návratnost volných vstupenek poskytnutýchv rámci muzejní noci v minulých letech potvrzuje, že se návštěvníciběhem roku do muzea nevrací. Fronty do expozicči výstav během muzejní noci, pozorné prohlížení exponátůa čtení textu však potvrzuje zájem lidí o témata připravenámuzei a galeriemi a vůbec zájem o prezentaci tématu toutoformou (pomocí předmětů). Lze tedy tušit, že to, že běhemroku do muzea nezavítají, není způsobeno nezájmem, aletím, že k návštěvě potřebují širší podněty – např. motivacipřátel – hec, zábava, zaručenou anonymitu – jdou-li domuzea s davem, nejsou středem pozornosti, nehrozí, že sejich někdo na něco zeptá, že se odhalí, že něco neví, něcozdarma a společenskou událost – nějaký program, něco mimořádného...Část návštěvníků však Muzejní noc nepochybně navnadía motivuje k další návštěvě a vážně „si slíbí“, že sem půjdoui jindy si výstavu či expozici v klidu prohlédnout. Jenže, dnytak rychle letí, toto má přednost, tamto taky. Tisíce jinýchudálostí zatlačí předsevzetí do zadních řad a rok je pryč.Prostě jim to z důvodů rozličných nevyjde, znám to napříkladod své maminky.Někteří lidé k tomu však přistupují opačně, nemají běhemroku na návštěvu muzea či galerie čas, s Muzejní nocí všakuž počítají – je to již tradiční, známá a dostatečně propagovanáakce a navíc má přidanou hodnotu – je společenskouudálostí (má atmosféru, je to důvod k setkání s přáteli...), nani si čas udělají. Všimla jsem si toho například u paní architektky,s níž jsem spolupracovala, i u dalších známých.Smysl Muzejní noc tedy jednoznačně má, je oblíbená, hojněnavštěvovaná a svůj účel – ukázat veřejnosti, že muzeajsou zajímavé a otevřené instituce, plní. Toužené zvýšenínávštěvnosti (a tak i zisku) však nepřináší. Je to tedy službaobčanům. Jenže, kdo ji zaplatí? Ministerstvo kultury? Částečně.Jiné zdroje? Nejvíce nakonec sama muzea. Takže tomožná vlastně ani smysl nemá?! Leda zvát kapelu, nalévatvíno a opékat buřty každý měsíc nebo dokonce každý pátek.To ale pravděpodobně zevšední a lidi stejně přestanouv takové hojnosti chodit.Tedy jinak – Muzejní noc je společenská událost a jejípořádání přispívá k pozitivní image instituce, je nástrojemmarketingu, i když spíše jako forma reklamy než přímý činitelzisku. No, tak asi to přece jen smysl má...Na závěr je však nutno poznamenat, že jsem se v předchozíchřádcích věnovala především Muzejní noci v Brně, tedyve větším městě, kde je poměrně velké množství muzeía galerií. V menších městech může mít účast na muzejnínoci i návštěvnost muzeí a galerií v běžné dny jiné příčinya vzájemné souvislosti.Zde předkládám poznámky z průběhu průzkumu vybranýmiobjekty Brněnské muzejní noci (symbolicky jsems průzkumem začínala i končila v muzeu, s nímž jsem výzkum„upekla“):Etnografický ústav MZM (18:30) – návštěvníci si poměrněpozorně prohlíží výstavy, místnosti jsou přiměřeně průchodnéKnihovna J. Mahena (18:40) – většina návštěvníků sledujeprávě probíhající program (divadlo), ostatních pár bloumápo budověGalerie Sklepení NPÚ (18:50) – většina návštěvníků podrobnějiprohlíží výstavu, část návštěvníků ji prohlíží jen zběžně;na dvorku NPÚ probíhá program pro děti (dovednostníúkoly) – program je tichý a jednoduchý a zastrčený (vstupna dvůr je přes halu NPÚ), nemá jak nalákat návštěvníkyz ulice, v hale NPÚ je malý koktejlový bar; monitorován početnávštěvníků děláním čárekulice, nám. Svobody (19:05) – lidé zde bloumají, rozhlíží se,co se kde děje a studují brožurky Brněnské muzejní noci, nanám. Svobody „huláká“ informační obrazovka MGZelný trh – je plný lidí, všichni sledují divadla a koncertyMZM – Dietrichsteinský palác (19:15) – část návštěvníkůsleduje živou hudbu (sedí v kavárně nebo postávají v blízkosti– dvorek, terasa), část si prohlíží poměrně podrobněexpozice/výstavy, na schodech je při přesunu návštěvníků17

4[09prostorově poměrně husto, ve výstavních sálech je volněji(tj. dost prostoru pro prohlížení), návštěvníci chodí i domuzejního obchůdku; monitorován počet návštěvníků dělánímčáreklidí sleduje doprovodný program (promítání v promítacímsále), před budovou muzea probíhá spontánní happenings budoucí dlažbou opravované ulice – lidé se při procházeníokolo zastavují a zapojují; monitorován počet návštěvníkůrozdáváním bločkových lístků s čísly(Pražákův palác – při procházení okolo je vidět mnoho lidíu programu na nádvoří)Muzeum Brněnska – Památník písemnictví na Moravě,klášter Rajhrad (21:45) – v muzejním autobuse obsazenytéměř všechny sedadla, v klášteře nejsou davy, ale v rámcivšech expozic a výstav je roztroušeno poměrně dost lidí,v daný čas neprobíhal doprovodný program, kde by se soustředilinávštěvníci, jsou zde aktivity pro děti a prodej produktůkláštera a občerstveníMG – Místodržitelský palác (23:05) – hodně lidí na nádvoří(zrovna skončil koncert) – krmí se, pijí, postávají či posedávajía baví se mezi sebou... do expozic v patře stojí poměrnědlouhá fronta, výstavu v přízemí si prohlíží několik lidí, tvořivýkoutek (výtvarné aktivity) ve vstupní hale je plný (tj. asi8 lidí – děti i dospělí)Etnografický ústav MZM (23:35) – návštěvníci se převážněsoustředí u cimbálovky na dvorku a u vína.Lucie AnderováBrána Paláce šlechtičen Muzejní noci otevřená...Diecézní muzeum (20:05) – větší množství lidí sleduje právěvenku mezi kostelem a muzeem probíhající divadlo,v muzeu stojí návštěvníci frontu na expozici (Život Kristův),u programu pro děti (výrobky z papíru) je několik dětíDům umění města Brna, Dům pánů z Kunštátu (20:20) – většíčást lidí sleduje a poslouchá právě probíhající koncert nanádvoří domu, několik lidí nádvořím jen prochází či bloumajíokolo (pravděpodobně je přilákala hudba), na výstavěv 1. patře je jen několik lidí, prohlíží si pozorně, je zde nadvou místech program pro děti (malování), kde je pár dětí,na výstavě v přízemí je více lidí, exponáty prohlíží pozorněMG – Uměleckoprůmyslové muzeum (20:45) – velké množstvínávštěvníků je na terase u hudby a koktejlového baru,u vstupu do muzea je tlačenice, v budově se však návštěvnícirozptýlí, na některé expozice či výstavy stojí menší fronty,návštěvníci většinou sledují exponáty pozorně, několikPrůzkum mezi návštěvníky běhemBrněnské muzejní nociMoravské zemské muzeum– Etnografický ústavV rámci 5. Brněnské muzejní noci konané 16. května 2009byl proveden v budově Etnografického ústavu Moravskéhozemského muzea v Brně krátký průzkum mezi návštěvníky.Otázky vycházely z předešlého výzkumu, který proběhl vestejných prostorách v roce 2007, a částečně byl poupravenpro letošní potřeby.Cílem výzkumu bylo pomocí šesti stručných otázek zjistitnázory návštěvníků brněnských muzeí a galerií na muzejnínoc i činnost muzeí během celého roku.Výzkum probíhal ve třech etapách – v 18 hod., 20 hod.a 22 hod. Vždy během půl hodiny byli oslovováni náhodněvybraní respondenti, kteří odpovídali na dotazy.Dotazováno bylo celkem 132 lidí. Z tohoto počtu tvořilonávštěvnost 57 % žen a 43 % mužů.Z tohoto údaje nelze zcela objektivně říci, že větší složkunávštěvníků muzejní noci tvoří právě ženy, protože výběr18

4[09dotazovaných byl nahodilý a snahou bylo rovnoměrněoslovit obě pohlaví.V rámci dotazníku se zjišťovalo, jaké je věkové složení návštěvníkůmuzejní noci. Tento údaj je opět více méně ovlivněnsubjektivním hlediskem tazatelů, ale v podstatě odpovídárealitě. Věkové složení dotazovaných bylo orientačnía na základě odhadu zařazeno do věkových kategorií. Výsledkemje, že 2/3 návštěvníků muzejní noci tvoří obyvatelstvov produktivním věku 20–60 let, 31 % tvořili návštěvníciod 20–40 let, 33 % od 40 do 60 let. Zbylou 1/3 pak mládeždo 20 let a lidé nad 60 let.První otázkou dotazníku jsme zjiš‘tovali, zda návštěvnícivyužili možnost navštívit kulturní instituce v rámci muzejnínoci poprvé nebo již po několikáté. Ze 132 dotazovanýchnávštěvníků bylo podstatně méně – 36 % dotázanýchna Brněnské muzejní noci poprvé. 64 % dotázaných seúčastní muzejní noci již poněkolikáté.Oproti výzkumu z roku 2007 vyplývá, že poměr novýchúčastníků ke „stálým“ se lehce snížil (45 : 55 %). Zároveň jepotěšující, že příznivců této kulturní akce stále přibývá i přesto,že se již koná 5. ročník.Z velkého množství návštěvníků, kteří navštívili budovuMZM v Paláci šlechtičen, se ale dá usuzovat, že se muzejníakce již vryla do povědomí obyvatel, kteří se nejen těší naotevření všech muzejních institucí, ale i na bohatý doprovodnýprogram Brněnské muzejní noci.Další otázka směřující na Brněnskou muzejní noc byla, kolikobjektů za večer navštíví zájemci během této noci.Skoro 60 % dotázaných nám odpovědělo, že během jednémuzejní noci navštíví 3–4 objekty. Zajímavé je, že dalších22 % prohlásilo, že lze dokonce navštívit 5 a více objektův rámci jednoho večera. Zároveň však prohlásili, že je todnes již v podstatě nemožné z důvodu velké návštěvnostitéto, již tradiční, večerní kulturní akce.Z výsledků z roku 2007 vyplývá, že se myšlení lidí v rámcitří let téměř nezměnilo. Stále se lidé domnívají, že lze běhemjedné muzejní noci zdarma navštívit velké množstvíobjektů. Nejedná se tedy o snahu zhlédnout expozici čiaktuální výstavu v konkrétním muzeu, ale o jakousi soutěžv navštívení, co možná nejvyššího počtu objektů.Na otázku, zda návštěvníky do muzea láká spíše výstavanebo připravený program, nejvíce respondentů (57 %)odpovědělo, že toto kritérium nerozhoduje, a že rádi využijímožnosti obojí. Pokud se jedná o poměr odpovědí „Výstava: Program“ je výsledek téměř vyrovnaný: 23 %:20 %.V porovnání s odpověďmi v roce 2007 je výsledek poměrněvyrovnaný. Tehdy, ale mnohem více respondentů odpovědělo,že samotná výstava je lákavější než program.Drtivá většina dotázaných (83 %) na otázku, zda využijík návštěvě muzeí i jiné dny, odpověděla, že ano. Je všakotázkou, zda lze tyto odpovědi brát za stoprocentně pravdivé,a do jaké míry se jedná jen o snahu „ukázat se v lepšímsvětle“. Odpovědi z roku 2007 se s letošním rokem téměřshodují.Další položenou otázkou se zjišťovalo, zda respondentinavštěvují muzea sami nebo v rámci skupiny. Z odpovědívyplývá, že návštěva muzea je pro mnoho lidí společenskouudálostí, ať již ho navštíví s rodinou (52 %) nebo s přáteli(35 %). V roce 2007 byl poměr odpovědí vyrovnaný. Jedinců,kteří využili odpověď, že muzeum raději navštíví sami,bylo asi 25 %.Poslední otázkou dotazníku byla doplňující otázka s volnouodpovědí: Proč jste si vybrali k návštěvě právě Etnografickýústav MZM v Brně? Z odpovědí byly vybrány tynejčastější a ukázalo se, že největší roli ve výběru této institucehraje její umístění v centru města (35 %). Dále druhounejčastější odpovědí (25 %) bylo, že do muzea návštěvníkyláká ať již aktuální, nebo již v minulých letech konaná výstava,tedy předešlá zkušenost lidí s institucí. V neposlednířadě velkou roli hraje i večerní atmosféra a program (18 %a 9 %), který muzeum každoročně chystá pro své návštěvníky.I letos jím byla cimbálová muzika na nádvoří muzea,která přilákala velké množství návštěvníků i přesto, že probíhalav nočních hodinách (po 22 hod).Závěrem lze říci, že i letošní Brněnská muzejní noc rozhodněnebyla propadákem. Tato, zatím, každoročně konanáakce se již pevně vryla do povědomí obyvatel Brna, kteří jijiž v hojnosti využívají ke svému kulturnímu vyžití a vzdělání.Lidé jsou v dostatečném předstihu a důkladně o konanéakci informováni (rozhlas, billboardy, muzejní průvodce).Za rozhodně přínosné lze považovat i spolupráci institucís MHD města Brna, které návštěvníkům vychází vstříc v podoběrozšířených a prodloužených spojů v rámci institucí,ale i celého města. V neposlední řadě k velké návštěvnostipřispívá i fakt, že se Brněnská muzejní noc konala o sobotnínoci.Brněnská muzejní noc se stala nevšedním fenoménemvšedního dne života lidí, kteří v rámci noci opouštějí své domovya ve skupinkách svých nejbližších a přátel hojně navštěvujízvolené instituce i místa, která by běžně nenavštíviliz důvodu finančního i časového presu. Taková večernívýprava se ale stává nejen honem za získáním nevšedníchzážitků, ale hlavně jakousi soutěží v dosažení bodů za navštívení,co největšího množství institucí.Přejeme tedy všem muzeím, aby podobných akcí přibývalo,aby muzea pokračovala ve vytyčeném cíli přiblížit sesoučasnému přetechnizovanému obyvatelstvu i nadálea především, aby si lidé uvědomili, že muzea jsou zde nejeno muzejní noci.Kateřina Žabková a Silvie Drahotušská19

4[09Pražská muzejní noc jižpošestéUlice plné Pražanů i návštěvníků metropole a dlouho donoci rozsvícená okna muzeí a galerií tradičně provázejíPražskou muzejní noc, akci, která si za dobu své existencezaslouženě vydobyla pevné místo v pražském kulturnímkalendáři a v povědomí občanů. Ta letošní, v pořadí jižšestá, se uskutečnila na závěr celorepublikového Festivalumuzejních nocí 2009 v sobotu 20. června od 19 hodin dojedné hodiny po půlnoci. Právě tuto noc metropole ožilavelkým kulturním svátkem, kterým muzejní noc bezpochybyje nejen pro návštěvníky, ale také pro všechna zúčastněnámuzea, galerie a další kulturní instituce. Akci pořádaloNárodní muzeum, Dopravní podnik hlavního města Prahya Asociace muzeí a galerií ČR ve spolupráci s dalšími muzeia institucemi.Zájem kulturních institucí o zapojení do Pražské muzejnínoci rok od roku stoupá. Letos se jich zúčastnilo 28, přičemžzpřístupněnozdarma neboza symbolickévstupnébylo celkem55 objektů.ZcelaseprvněPražskémuzejní nociz ú č a s t n i l otěchto 6 institucí:Ekote c h n i c k ém u z e u m ,Chlupáčovomuzeum historieZemě,Galerie AMU,Muzeum granátů,Národní divadlo a Technické a dokumentační muzeumpražské energetiky. K tradičním účastníkům – muzeíma galeriím – se i letos přidaly další kulturní instituce nejrůznějšíhotypu. Své zastoupení měly kulturní památky, kulturnía informační centra, vysoké školy, knihovny a divadla.Zde je nutno zdůraznit, že i přes jejich účast zůstává Pražskámuzejní noc, jak už z názvu vyplývá, zejména záležitostímuzeí a galerií.Ve většině objektů byl vedle expozic a výstav pro návštěvníkypřipraven zajímavý program. Nabídka doprovodnýchakcí byla opravdu široká – nechyběly komentované prohlídky,tematická divadelní, loutková a taneční představení,umělecké performance, audiovizuální experimenty, koncerty,výtvarné ateliéry, módní přehlídky, degustace vína,prezentace tradičních lidových řemesel, ukázka práce záchranářůa hasičů.Návštěvníci byli o programu, zúčastněných institucích,dopravě a novinkách Pražské muzejní noci informovániprostřednictvím webových stránek http://www.prazskamuzejninoc.cz,které byly zprovozněny s měsíčním předstihempřed akcí a zaznamenaly návštěvnost cca 63 000 vstupů.Zájemci zde měli možnost si také stáhnout informační brožuruPražské muzejní noci v elektronické podobě. Tištěnábrožura pak byla distribuována na informačních stanechPražské muzejní noci, které byly připraveny v pátek 19.června od 12 do 19 hodin Na Můstku a v sobotu 20. červnaod 10 do 24 hodin na nám. Jana Palacha a před hlavní budovouNárodního muzea.Zájem návštěvníků byl i letos obrovský. Přes rozmary počasí,kdy po deštivém pátku se v sobotu v průběhu dnestřídalo slunce s deštěm, bylo nakonec zaznamenáno přes179 tisíc návštěvnickýchvstupů. Napomyslnémstupni vítězů,co se návštěvnostitýče, sei letos umístilatrojice Národnímuzeum,Vojenský historickýústava Národnígalerie. Velkýúspěch všakzaznamenalai menší muzea,napříkladMuseumKampa, Galerie Langhans či nově se účastníci Ekotechnickémuzeum a Chlupáčovo muzeum historie Země.Muzejní noci jsou formou netradiční prezentace nejenkulturního dědictví jako takového, ale i práce muzejníkůa života muzeí. První Pražská muzejní noc, která se konalav roce 2004, navázala na vzor muzejních nocí v evropskýchvelkoměstech. Pro návštěvníky je lákavá možnost zhlédnoutexpozice a výstavy v netradiční denní, potažmo nočnídobu, zúčastnit se nejrůznějších doprovodných akcí, kterézatraktivní pobyt v muzeu a často ukáží sbírky a exponátyv nových souvislostech, a být součástí Pražské muzejní noci.20

4[09Pro mnohé muzejní pracovníky je zase Pražská muzejní nocpříležitostí k intenzivnější komunikaci s návštěvníkem, a tonejen prostřednictvím nejrůznějších speciálních doprovodnýchprogramů, ale také díky ovzduší nadšení a netradičníchzážitků.Díky zapálené práci muzejních pracovníků a celé řady dalšíchlidí podílejících se na přípravě Pražské muzejní noci,a zejména díky zájmu návštěvníků se i letos podařilo vytvořitjedinečnou atmosféru, která oživila českou metropoliprostřednictvím společně sdílených kulturních a společenskýchzážitků. V Praze to žilo jako málokdy a náměstí JanaPalacha s centrálním přestupním bodem bylo opět po rocebez nadsázky doslova centrem české metropole. Můžemeza to děkovat i Dopravnímu podniku hl. města Prahy, kterýi letos zřídil 9 speciálních autobusových linek, které přepravovalynávštěvníky mezi jednotlivými objekty zdarma.Na závěr můžeme říci, že Pražská muzejní noc je ve vztahuk návštěvníkům jakousi výzvou – navštivte muzea, právědnes v noci, zažijete něco jedinečného, ale zároveň i připomenutím– jsme tu pro Vás nejen tento večer, ale i v průběhucelého roku.Za rok Praha opět prožije svou muzejní noc. První přípravyna ni odstartují za pár dní.Ivana HavlíkováRozhovor s ředitelemMoravského zemského muzeaPhDr. Mgr. Martinem ReissneremPane doktore, nedávno Vás ministr kultury jmenoval ředitelemMoravského zemského muzea a vstoupil jste do„českého muzejního světa“. Řekněte, prosím, čtenářůmVěstníku, tedy muzejníkům, to, co byste chtěl, aby o Vásvěděli.rozhovorJsem vystudovaný literát a historik umění, absolvoval jsemFilozofickou fakultu Masarykovy univerzity a Pedagogickoufakultu Masarykovy univerzity. Od poloviny minulého desetiletípřednáším v Brně českou literaturu 19. století budoucímučitelům, vedle toho jsem prošel jako kulturní redaktorřadou českých deníků. Spolupracoval jsem a spolupracujis mnohými kulturními periodiky, s rozhlasem či webovýmičasopisy. V uplynulých osmi letech jsem vedl Odbor kulturyMagistrátu města Brna, ovšem úplný začátek mého profesníhosměřování byl muzejnický – bylo to ve Slováckém muzeuv Uherském Hradišti ve druhé polovině osmdesátýchlet minulého století.Vždycky mě zajímalo, co probíhá hlavou člověka, kterýbyl právě jmenován do funkce ředitele. Sám jsem to zažilv životě dvakrát a své pocity si dodnes docela přesněpamatuji. Jaké byly ty Vaše pocity, když jste držel v rucejmenovací dekret?Samozřejmě to byly pocity libé, měl jsem radost a mocjsem se do muzea těšil. MZM je ctihodná, úžasná a inspirujícíinstituce a já jsem měl a mám velmi jasnou představu, jaktento kulturní a vědecký klenot dále cizelovat. Přes všechnyobtíže, jež mne čekaly, jsem stále nadšený a beru práci zdejako velkou osobní a profesní výzvu. Těší mne, že se mohuopřít o šik vynikajících muzejníků a badatelů. To je zdravýzáklad dovolující – při respektování muzejní podstaty organizace– i významné strukturní posuny.Jste ředitelem druhého největšího (měřeno počtem sbírkovýchpředmětů) a druhého nejstaršího muzea u nás.Jak jste tohle muzeum vnímal před tím, než jste do nějvstoupil jako ředitel? A změnilo se na tom něco už za těchpár týdnů, co muzeum řídíte?Z pozice literárního i uměleckého historika, v dobách kdyjsem novinařil, i v letech, kdy jsem byl úředníkem na brněnskéradnici, bylo pro mne Moravské zemské muzeum tím,čím pro většinu ostatních lidí z kulturní a vzdělávací branže.Na jedné straně velkou kulturní autoritou, na druhé všaktaké trošku takovou trochu ospalou, zaprášenou krasavicí,která se jakoby styděla za to, že vůbec je. MZM je perlouv prachu a já se velmi snažím, aby co nejdříve zazářilo v plnémlesku. S tím souvisí i změny, jež nyní probíhají. Zatímmají převážně organizační charakter a jsou konány podpraporem racionalizace a zefektivňování chodu. Prvnímijasnými posuny sledovatelnými zvenčí bude nový vizuálnístyl MZM a masivnější PR podpora našich projektů.Muzeum, v jehož čele stojíte, je „moravské zemské“. Copro Vás tento pojem znamená?Jsou to přídomky identifikační a zásadní. Odkazují ke společenskémukontextu, jenž je sice v současností primárněhistorickou záležitostí, ovšem zároveň je to určení geografickyjednoznačné. Jsme zkrátka muzeem významem21

4[09i záběrem celomoravským. Fakt, že je Morava nyní rozparcelovánado mnoha krajů, není z tohoto ohledu podstatný.Podobně Národní muzeum v Praze – byť je prvním muzeemstátu – se teritoriálně vztahuje většinově k Čechám a přátelev opavském muzeu zase ke Slezsku.Moc dobře jsem věděl, do jakého prostoru vstupuji, znaljsem vcelku detailně kondici této organizace. Překvapeníbyla tedy nevelká, spíše marginální. Ta špatná zapomínám,z těch příjemných se rozvíjejí nové spolupráce a intenzívněkontakty.Muzea, už od dob otců zakladatelů, v Brně tehdejšíhomoravského gubernátora hraběte Antonína BedřichaMitrovského, podnikatele a přírodovědce hraběte HugoFrantiška Salma a pedagoga na evangelické škole KristianaKarla André, představovala, představují a budou představovattaké jisté „politikum“. Co si pod tím představit napočátku 21. století? A je třeba to, podle Vás, podporovat,smířit se s tím anebo proti tomu bojovat?Já si myslím, že je to dimenze, již má každý fungující muzejníorganismus. Jsme živou institucí s kulturně, historickya společensky obřími dopady. To, že nejsou každodenněvystopovatelné, není vůbec podstatné a na škodu. Do muzeajsem přišel s vizí, již lze ve zjednodušení transformovatdo hesla „První muzeum země, druhé muzeum státu“. Chtělbych, aby Moravské zemské muzeum bylo podstatným hráčemna společenské mapě Brna, Moravy, Česka i středu Evropya sním o tom, že se stane platformou poznání, diskusía tříbení pohledů. Bude-li tomu tak, ono politikum budevýrazněji posíleno a MZM s ním bude ještě více spojováno.Jste literární a umělecký historik a nyní stojíte v čelemuzea, které má druhou nejrozsáhlejší sbírku přírodninv českých zemích. Jako všechny muzejní přírodovědnésbírky i ta brněnská vznikla a rozvíjela se v období velkéhorozmachu popisných přírodních věd. V čem ale vidítejejí význam dnes?K této části muzea přistupuji velmi obezřetně. Gigantičnostsbírek přírodovědného charakteru je imponujícía zavazující. Fakt, že nyní ještě nedokážeme efektivně vyhodnotitvšechny možnosti, jež nám dědictví muzejníků,sběratelů a shromážďovatelů minulých dob nabízí, ovšemneznamená, že se k němu můžeme či máme stavět s menšímsoustředěním a zájmem. Muzeum je mimo jiné institucípovinnou uchovávat kontinuitu. V tomto ohledu tak budejistě činit i nadále. Pro ty co přijdou za dvacet, padesát čidvě stovky let. Už jen samotný sběr poznatků o situaciv době, kdy procházíme velkou změnou přírodních podmínek,je zásadně důležitý.Není povinností ministerstva vypisovat na obsazení poziceředitelů příspěvkových organizací výběrová řízení.Nicméně pro výběr kandidáta na pozici ředitele Moravskéhozemského muzea vypsáno bylo, ale Vy jste se nepřihlásil.Asi nejde vynechat otázku, proč?S vedením ministerstva jsem z jeho popudu vedl delší, urputnýa velmi solidní dialog, jenž se s výběrovým řízenímpřekrýval. Působil jsem do dubna 2009 v pozici, kde jsem sejako kulturní manager mohl plně realizovat, nehledal jsemtedy žádný nový pašalík. Ze strany MK to byla ovšem výzva,na níž jsem byl připraven kývnout při určitém stupnisouznění obou stran. A ty poslední stupínky k dohodě jsmevystoupali v době, kdy už bylo po onom výběrovém řízení.Kdyby bylo vypsáno později či znovu, přihlásil bych se. Nadruhé straně jsem taková „řízení“ podstupoval v podstatěvždy, když jsem na ministerská jednání do Nostického palácevstupoval.Představte si, že je květen roku 2013 a Vy poskytujeterozhovor k pátému výročí svého jmenování do funkce ředitele.Čím byste se za těch pět let rád pochlubil?Dokončovaným Janáčkovým muzeem, přístavbou Dietrichsteinskéhopaláce, rozšířenými depozity v Rebešovicích,Židovským moravským muzeem, novým objektem pro velkomoravskésbírky ve Starém Městě u Uhershého Hradiště,Muzeem současnosti, ale také tepajícím vzdělávacím metodickýmcentrem pro všechny muzejníky, kteří se věnují prácis dětmi a mládeží, obnoveným literárním oddělením čietnografickou expozicí nabízející v nadhledu a objektivněprůhledy na lidové aspekty dějin Moravy i dějiny včerejška.No a potom bychom se rádi pyšnili opravenými budovami,novými stálými expozicemi, nadšenými badateli – muzejníkyceněnými v nejširších mezinárodních souvislostech.Děkuji Vám za rozhovor, pane doktore, a za sebe – a určitěi za čtenáře Věstníku – Vám přeji ve Vaši práci jen saméúspěchy!Bylo něco, co Vás po příchodu do Moravského zemskéhomuzea zvlášť výrazně mile nebo naopak nemile překvapilo?Ptal se člen redakční rady Jiří Žalman22

4[09Sklářství na HoráckuZavede vás do světa křehké krásyhoráckého skla. Polička leží v oblastise staletou tradicí sklářské produkcea poličskému muzeu se podařilopostupně shromáždit jednu z nejrozsáhlejšíchsbírek skla z této oblastiv ČR (SV oblast Vysočiny).Uvidíte zde produkci většiny horáckýchsklářských hutí od nejstaršíchaž po poslední, škrdlovickou,která ukončila svou činnost v roce 2008. Kromě samotnýchexponátů je k vidění též sklářské nářadí a suroviny potřebnépro výrobu skla.Audiovizuální sál s filmy věnovanými Bohuslavu MartinůProstory tohoto sálu jsou určeny pro shlédnutí několikafilmů, zejména dobových záběrů ze života Bohuslava Martinů.Nabízí se zde také možnost poslechu skladeb poličsképředstavujemeCentrum Bohuslava Martinův PoličceDne 4. dubna 2009 bylo slavnostně otevřeno nové CentrumBohuslava Martinů v Poličce. Přijměte tímto pozvánído nových moderních expozic, kde vás čeká řada hera možností pro pobavení i vyzkoušení sebe sama. Centrumje umístěno v Tylově ulici v objektu Městského muzea v těsnémsousedství Palackého náměstí. Nachází se v budověněkdejší měšťanské školy, kterou Martinů navštěvoval jižjako chlapec a po první světové válce zde vyučoval hře nahousle.Expozice Centra Bohuslava Martinů v Poličce:Barevný svět Bohuslava MartinůHistorická třída Bohuslava MartinůHistorie města Poličky a okolíSklářství na HoráckuAudiovizuální sál s filmy věnovanými Bohuslavu MartinůVýstavní sál určený pro konání výstav, koncertů a beseddo vyprávění poutavého příběhu o fascinujících životníchosudech poličského rodáka, jednoho z nejvýznamnějšíchskladatelů 20. století, který proslavil českou hudbu po celémsvětě. Jako mávnutím kouzelného proutku se budetepřesunovat časem z rodné Poličky do Paříže 30. let, odtuddo New Yorku a po ukončení II. světové války zpět přes oceándo Itálie a Švýcarska.Historická třída Bohuslava MartinůŠkolní třída z konce 19. století, kdy do školy začal docházetmalý Bohuslav. Třída je vybavená dobovým nábytkem,řadou interaktivních a hravých pomůcek pro výuku hudebnívýchovy a dějepisu. Lze ji využívat také jako součást speciálnínabídky programů výuky pro školy.Historie města Poličky a okolíSeznamuje poutavým způsobem s historií královskéhověnného města Poličky od doby jejího založení českým králemPřemyslem Otakarem II. v roce 1265 až do současnosti.Můžete si zde vyzkoušet postavit město, obléci část zbrojenebo vzít do ruky meč. Na chvíli se ocitnete v roli ostrostřelcena střelnici či účastníka městskéhotrhu, na němž získáte přehled o dobovýchplatidlech a zboží. Prožitekz návštěvy podtrhne využití audiovizuálnítechniky, jež významně rozšířía umocní celkový dojem.Barevný svět Bohuslava MartinůOriginální, interaktivně pojatá expozice poodhaluje alespoňčást tajemství bohatých sbírkových fondů muzea. Návštěvnícimají možnost seznámit se s výjimečnou osobnostíBohuslava Martinů prostřednictvím vizuálně atraktivníhoobrazového materiálu, originálních osobních předmětůa dokumentů z majetku rodiny Martinů, z nichž některé jsouveřejnosti zpřístupněny vůbec poprvé. Nechte se vtáhnout23

4[09ho rodáka podle vlastního výběru. Příjemná atmosféra sálu,pohodlné sezení a špičková audio-video technika umocnívaše obrazové i sluchové vjemy. Sál je k dispozici také propořádání besed, konferencí a komorních koncertů.Pro studium materiálů z archivu Bohuslava Martinů a dalšíchmuzejních sbírkových fondů je návštěvníkům z řad odbornéveřejnosti k dispozici knihovna a badatelna.Centrum Bohuslava Martinů v Poličce se těší na vaši návštěvu.Podrobnější informace naleznete na http://www.cbmpolicka.czNaděžda ŠauerováVodním mlýn ve SlupiMuzejní expozice dokumentující vybraná odvětví dějinvědy a techniky umístěné v hlavní budově Technickéhomuzea v Brně doplňují expozice v řadě technických památekzachovaných in situ nacházejících se ve správě muzea.Tyto objekty (jichž je v současné době osm) jsou od 70. letminulého století postupně zpřístupňovány veřejnosti.V roce 1983 se třetím návštěvníkům přístupným objektemstal vodní mlýn ve Slupi. Pozdně renesanční budova vystavěnánejspíše na konci 16. století na místě starší stavby patřímezi největší dochované mlýny na našem území. Mlýn ležícína Krhovicko–jaroslavickém náhonu řeky Dyje vybavenýpěti koly a deseti mlecími složeními patřil v 17. a 18. stoletík největším na Moravě. Budova byla navržena tak velkoryse,že během modernizace technologického vybavení mlýnanedošlo k větším stavebním úpravám. Od 40. let 20. stoletínebyl mlýn udržován a v následujícím desetiletí došlok demontáži strojů. Po rozsáhlé rekonstrukci, jež zachránilapamátku před fyzickým zánikem, však tento stav umožnilinstalovat zde obyčejné (české) složení, kašové složenía umělecký (amerikánský) mlýn s dvojicí mlecích složenípoháněné čtyřmi koly na spodní vodu a také válcový mlýn.Tato zařízení předváděná návštěvníkům v chodu reprezentujívývoj mlynářské technologie od období vrcholnéhostředověku po první polovinu 20. století a není je možnéjinde na území České republiky zhlédnout na jediném místě.Dne 12. června 2009 došlo k otevření nové expozice vývojemlynářství. Nahradila více než 25 let starou expozicizpřístupněnou veřejnosti současně s otevřením slupskéhovodního mlýna v roce 1983. Původně zamýšlená částečnárekonstrukce se změnila ve vznik zcela nové expozice. Taobsahuje podstatně větší množství trojrozměrných exponátůpřibližujících jednotlivé aspekty historického vývojezpracování obilovin a vývoje mlýnů a též reflektuje novépoznatky o tomto oboru lidské činnosti od pravěku po 20.století.Otevření nové expozice, společně s dokončením úpravyprostoru před mlýnem a výměnou zbývající dvojice již poškozenýchdřevěných vodních kol za nové, korunuje několikaletésnahy Technického muzea v Brně o uvedení této památkydo stavu příslušejícího jejímu významu pro uchovánínašeho technického dědictví.Ondřej Merta24

4[09 1[08příběhy muzejníchpředmětůKterak sklářská pánev domuzea putovalaKdyž jsem na neformálním setkání u příležitosti Mezinárodnímuzeologické konference v Praze kolegům vyprávělapříběh kuriózního „příchodu“ sklářské pánve do sbírek muzeav Tachově, bylo mi řečeno: „To je na příběh muzejníhopředmětu pro Věstník AMG“. Zkusím se tedy o tuto zajímavoua pro nás zúčastněné někdy úsměvnou a někdy nervydrásající, v každém případě však vysilující, vzpomínku podělit.Není příliš známou skutečností, že území při hranicíchs Bavorskem, pohoří Český les, bylo ve století 17., 18.a částečně i 19. spojeno se sklářskou produkcí. Vyrábělose zde však předevšímtabulové sklo a z něhopak často zrcadla. Výrobkyse nedochovalya výroba začala již vestoletí 18. pomalu upadat.Výrobní objektyse nacházely v saméblízkosti státní hranice,v území, které bylopo vytvoření železnéopony pro běžnéhosmrtelníkanepřístupné.Řada bývalých výrobníchprovozů i celýchvesnic byla navícv 50. letech 20. stoletísrovnána se zemí, aby neposkytovaly úkryt případným„narušitelům“ hranice. A tak nejen poznání těchto míst,ale i poznání jejich mimo jiné i sklářské minulosti, kteréumožnil až pád železné opony, bylo pro badatele let 90.lákavou výzvou. Na území Českého lesa se této problematicevěnoval domažlický badatel a nakladatel ZdeněkProcházka, který s muzeem v Tachově spolupracoval jižod poloviny let 80. Na výzkum zaniklých skláren Českéholesa a následnou prezentaci formou výstavy získalo muzeumv roce 1998 grant z programu Phare. Při svých toulkáchv pohraničí objevil Zdeněk Procházka ve zcela zanikléa zbořené České Vsi sklep a v něm zachovalou sklářskou pánev.Od nálezu nebylo daleko k nápadu přestěhovat ji domuzea v Tachově a učinit z ní nejzajímavější exponát připravovanévýstavy.A tady náš příběh začíná. Představte si kameninovou nádobuo průměru 75 cm, výšce 80 cm, tloušťce stěny 4 cms cca 20 centimetrovou vrstvou ztuhlé sklené hmoty na dněa s odhadovanou váhou 150 – 200 kg. A dále si představtejedno malé okresní muzeum s necelými 10 zaměstnanci,většinou ženami. Muži byli zastoupeni jedním botanikemtoho času ve stavu nemocných a jedním údržbářem vevyšším věku a částečném invalidním důchodu. Nezbývalonež se ohlédnout po přátelích muzea. Ale vždyť to znáte,to jsou většinou intelektuálové ve volném čase navštěvujícíspíše knihovny než fitcentra. Svou pomoc nabídl divadelníspolek Komedyjanti. Koneckonců proč ne, řekli jsme si.My vám půjčujeme makety zbraní, tak vy nám na oplátkupůjčíte mužské. V den D se místo čtyř dostavili tři a navícto vypadalo, že byla porovnána váha jednotlivých členůsouboru a vybráni byli ti z dolní části tabulky, snad aby jeauto uvezlo. Naše zděšení bylo upřímné, neboť bylo jasné,že tenhle ansámbl úkol nezvládne. Náhle přišel spásný nápad,máme známého, kterýmá sílu jako Herkules a dopráce je jako drak, ovšemstejně kladný vztah mái k pivu, vínu, rumu a jinýmdestilátům. Čtyři odpoledne,to už by mohl býtve své oblíbené hospůdcea ještě by nemusel být svým„koníčkem“ zmožen. Rychletelefonní seznam, najít číslohospody a modlit se. Štěstístálo při nás: „Jo, teď jsempřišel a dal si první, co máms Váma dělat, dopiju, skočímsi domů pro boty, mám pantofle,a za 15 minut sraz u muzea“.Dorazili jsme až na samu hranici, auto zanechali podhrbolatým vrškem, který kdysi býval vesnicí a jehož porostumně skrýval cihly a jiné pozůstatky rozbořených domů.Našli jsme vstup do sklepa, v němž byla pánev ukryta. Průměrvstupu byl cca o 20 – 30 větší než průměr pánve – tedydost malý pro jakékoli manévrování. Terén byl rozbahněnýa kluzký. Pánev, jak již bylo řečeno, těžká. Dvě hodiny zapomoci přístroje zvaného „hup-cuk“ se pánové snažili dostatpánev ven. Úsilí bylo korunováno úspěchem. Ale tímto nekončilo. Jak dostat pánev, která byla místy popraskanáa celá nasáklá vlhkostí, dolů z hrbolatého kopce a nerozbítjí? Unést se nedala, kutálet ji po hrbolech taky nešlo. Nakonecbylo rozhodnuto za dva dny expedici zopakovat. Vzít25

4[09s sebou kobercovou pásku, jí pánev omotat a tím jí zpevnita zajistit před rozbitím při transportu z kopce. Domluveno,rozhodnuto. Poučeni předchozím problémem s absencí silnýchmužů a odmítnuti „Herkulem“, který měl jinou práci,jsme pátrali v paměti po dalších použitelných silácích. Lospadl na známého dřevorubce, a jak se posléze ukázalo,byla to volba dobrá. Herci s sebou tentokrát vzali jednohosilného a manuálně zdatného (je vidět, že múza Thálie dokážeobloudit i skutečné muže). Dojeli jsme opět na místourčení, za autem připojen vozík. Chystali jsme kobercovépásky, že budeme pánev omotávat. My mínili, dřevorubecvšak rozhodl jinak. Odpojil vozík, čapl ho jednou rukou a seslovy: „Tlačte“ ho jako pírko vytáhl na kopec až k pánvi. Tambyla pánev za pomoci páky a nakloněné roviny vpravenado vozíku. Ten opět dřevorubec za pomoci ostatních pánůsvezl k autu. A jelo se zpět do okresního města. Věděli jsme,že dřevorubec se stěhování do muzea nezúčastní, neboťsvé svaly slíbil zase někde jinde. Trnuli jsme tedy, jak těžkýa poměrně křehký předmět dostaneme do patra, kde sevýstava měla konat. Zde se dostal ke slovu herec – svaloveca pracant. Ke schodům to šlo lehce, pomohl rudlík. Čekalonás však dvakrát deset schodů a některým z nás tuhl úsměvna rtech. Hlavní aktér však ani chvíli neváhal, nechal pánevna rudlíku, požádal o dřevěný silný hranol, použil ho jakopáku a během deseti minut byl předmět na místě určení.Stojí tam dodnes, protože tohle místy nervy drásající stěhováníuž nechce nikdo opakovat, i když, kupodivu, všichnizúčastnění přátelé s námi pořád ještě kamarádí.Fenomén MartinůNárodní muzeumČeské muzeum hudby12. květen – 26. říjen 2009Jana Hutníkovápozvánky na výstavyK 50. výročí úmrtí skladatele Bohuslava Martinů připraviloNárodní muzeum – České muzeum hudby velkoryse koncipovanývýstavní projekt s názvem Fenomén Martinů. Výstavabyla uspořádána v rámci předsednictví České republikyv Radě Evropské unie a v rámci mezinárodního projektuMartinů Revisited.Bohuslav Martinů (8.12.1890, Polička – 28.8.1959, Liestal,Švýcarsko) byl významným hudebním skladatelem 20. stoletínejen v kontextu české, ale i světové hudby. Ve své tvorběspojil národní tradice s moderními proudy světové hudby.Ve svých 33 letech odešel do Paříže, kde nasál atmosféruumělecké avantgardy. Od roku 1941 strávil více než desetlet v USA, kam prchl před nacisty. Na sklonku svého životase vrátil se Evropy. Do Čech se ale od r. 1938 už nikdy nepodíval.Zabránila mu v tom nejprve válka a pak komunistickýrežim. Zemřel ve švýcarském Liestalu, v jehož blízkosti byltaké pohřben. Teprve po dvaceti letech byly jeho ostatkypřevezeny do rodné Poličky.Výstava Fenomén Martinů sleduje dvě linie. První zachycuježivot skladatele. Vedle osobně „dotýkaných“ předmětů,jako jsou vlastní rukopisy děl, literární zápisky, korespondence,vlastní karikatury, dobové notové tisky, knihyz osobní knihovny, plakáty či programy z premiér, je výstavadoplněna o mnoho různých exponátů, které dotváří atmosférudoby. Najdeme zde mimo jiné východočeský kroj, doněhož se oblékaly ženy v Poličce a okolí, nebo automobilCitroen C2 Torpédo z r. 1928. Exponáty jsou bohatě doplněnydobovými fotografiemi.Druhá linie výstavy zachycuje skladatelovo scénické dílo.Martinů se věnoval poměrně intenzívně tvorbě oper a baletů,které tvoří podstatnou součást jeho uměleckého odkazu.Pro autory výstavy bylo přímo výzvou poprvé po smrtiskladatele shromáždit velké množství exponátů, které zachycujíscénické dílo Martinů v proměnách české i evropskéscénografie. Zvláštní pozornost je věnována dvěma operám– Juliettě a Řeckým pašijím. Surrealistická opera Julietta sedočkala mnoha provedení. Šest významných inscenací jepřipomenuto pomocí maket konkrétních scén. Návštěvníktak má možnost srovnat pojetí scény při premiéře v Prazev roce 1938 s novějším pojetím např. Opera North v Leedsunebo Opéra Garnier v Paříži v r. 2002 či se současnou inscenacív Národním divadle v Brně. Podobně je tomu s vrcholnouoperou Řecké pašije, kde scénické a kostýmní návrhya fotografie zajímavých inscenací naplňují polovinu výstavníhosálu. Zde jsou vystaveny také kostýmy, které byly vytvořenypro provedení opery v Národním divadle v Praze.Výstava zaměřená na tvorbu Martinů je doplněna ještěvýtvarnými díly jeho současníků a přátel. Návštěvník takmůže obdivovat obrazy Jana Zrzavého, Josefa Šímy, FrantiškaMuziky, Aléna Diviše, Františka Tichého a dalších. Navýstavě o hudebním skladateli zní samozřejmě také hudba.Audiovizuální pořady přinášejí ukázky ze známých i méněznámých děl a ve zkratce přiblíží i sedm oper Martinů.Výstavu Fenomén Martinů připravilo Národní muzeum –České muzeum hudby také pro zahraničního návštěvníka.Putovní verzi výstavy v anglické, francouzské a německémutaci už mohli zhlédnout návštěvníci v Bruselu, Paříži,Berlíně, Lucemburku a Varšavě. V Českém muzeu hudbyv Karmelitské ulici je výstava přístupná od 12. května do 26.října 2009 denně mimo úterý.Jana Vojtěšková26

4[09BarokoPříběhy barokního BrnaMuzeum města Brna20. květen – 1. listopad 2009Nová výstava na hradě Špilberku připravená Muzeemměsta Brna pro letošní hlavní návštěvnickou sezónu se tentokrátzaměřila na období 17. a 18. století. Právě v tomtoobdobí se Brno – mimo jiné i díky úspěšné obraně městav boji proti švédské armádě v závěru Třicetileté války – dostalodo širokého povědomí celé Evropy. Stalo se hlavnímměstem Moravského markrabství a tato skutečnost přineslanejen proměny ve správě města, ale i celé země. DoBrna byly soustředěny zemské orgány – vzniká královskýtribunál (později zemské gubernium) a proměny doznalai celá atmosféra města. Brno se stalo významnou středoevropskoumetropolí.Tyto změny se projevily i velkým rozvojem v oblasti architektury(stavitelé Jan Křtitel Erna, Mořic Grimm) a umění,na němž se podíleli významní císařští architekti (JohannBernhard Fischer z Erlachu, autor kašny Parnas na Zelnémtrhu) a umělci (vídeňský malíř Daniel Gran, autor freskovévýzdoby stropu sněmovního sálu Zemského domu), alei umělci místní, kteří získali vzdělání na vídeňské Akademii– na výstavě jsou svými díly představeni např. Josef Stern,„privilegiatus pictor brunensis“ či Ondřej Schweigl, „honestuset eruditus civis et sculptor“.V této souvislosti je nutné si rovněž uvědomit, že vedlemonumentálního umění, které vnímáme přímo na náměstích,v ulicích města nebo v jeho chrámech, jsou dodnesdochována v muzejních sbírkách větší i drobnější uměleckádíla i díla řemeslné výroby. Na tyto sbírkové předměty se zaměřiladruhá část výstavy, ve které jsou ukázky vojenskýchpraporů (nejstarší z poloviny 17. století), pamětních medailía mincí (unikátní brněnská dvoutolarová klipa z roku 1622),oděvních součástek, keramiky včetně archeologickýchnálezů z některých brněnských měšťanských domů (např.kulovitý fajánsový džbánek s datací 1612 z nálezu v Mečovéulici, v domě, který patřil počátkem 17. století brtnickévětvi rodu Valdštejnů, jejíž příslušníci zastávali koncem 16.století úřad zemského hejtmana a nejvyššího komorníkamoravského markrabství), zbraní z dílen brněnských puškařůSchnepfů a Mucků, stolních her, brněnské i cizí knižníprodukce, grafických listů i tiskařských štočků brněnskéhomědirytce Johanna Christiana Laidiga a relikviářovýchschránek představeny v historicky vypjatých válečných situacíchi v dobách mírových, ve dnech všedních i ve dnechsvátečních. Jejich mnohdy pohnuté osudy nás zavedouzpět do minulosti, do prostředí barokního Brna. Procházkupo tehdejším městě sevřeném hradbami umožní návštěvníkoviaudiovizualizace brněnské veduty z let 1692/1758,jejíž odborný komentář upozorňuje na nejdůležitější světskéa církevní stavby. Druhá projekce nechává na divákapůsobit atmosféru slavnosti Božího Těla, která byla v Brněuspořádána na počest návštěvy Marie Terezie a FrantiškaLotrinského v roce 1748 a kterou podrobně zachytil brněnskýmalíř František Vavřinec Korompay.Rozsáhlou výstavu plnou nových i překvapivých objevů,ke které byla vydána rovněž publikace s bohatým obrazovýmdoprovodem, můžete navštívit ve východním a západnímkřídle hradu Špilberku během celého letošního létaa podzimu. Více na http://www.spilberk.cz.Příběh planety ZeměNárodní muzeumříjen 2009 – červen 2010Jana SvobodováNárodní muzeum uchovává největší přírodovědeckousbírku v České republice. Jeho expozice zhlédne každoročněněkolik set tisíc návštěvníků. Po mnoha letech se hlavníbudova NM, ve které se sbírka nalézá, dočká rekonstrukcea bude po dobu přibližně sedmi let pro veřejnost uzavřena.Pro Přírodovědecké muzeum představuje tato dobapodstatný výpadek v jeho téměř dvousetleté nepřetržitéexpoziční a výstavnické činnosti. Právě otvíraná výstavao planetě Zemi je tedy určitým příslibem expozice novéa také rozloučením s návštěvníky, kteří přírodovědné výstavyvyhledávají.Rok 2008 (programy přesahovaly i do roku 2009) bylv mezinárodním měřítku věnován naší planetě. Přírodovědeckémuzeum přispělo k této tématice výstavou, kteráshrnuje poslední vědecké poznatky ze všech geologickýchvěd a osobitou formou je popularizuje. Výstavu bude doprovázetvýukový program pro 9. ročníky základních škola víceletých gymnázií, podporovaný programem „Vzdělánípro konkurenceschopnost“, na kterém v rámci kooperaceparticipuje i Středočeský kraj.Výstava Příběh planety Země obohatí návštěvníka nejeno nové vědomosti, ale také o emocionální prožitky. Ve vstupnímsálu se prostřednictvím audiovizuálního programu staneastronautem, který se podívá do vesmíru v době formovánígalaxií, vzniku sluneční soustavy a vytvoření Země jakopevného tělesa. Najde zde srovnání s ostatními planetamia pocítí výjimečnost té, která je naším domovem, zrozenáz prachu a mlhovin před téměř pěti miliardami let. Výzkummeteoritů, dopadajících na naší planetu, přináší stále nové27

4[09pozvánky nakonference, seminářeKonference v Budyšíně20 let pokojné revoluceŠance i povinnost pro muzeaKdyž 9. října 1989 v Lipsku opět demonstrovaly tisíce lidínenásilně za společenské změny v NDR, asi žádný z nich netušil,že toho dne dospěla pokojná revoluce ke svému rozhodnémubodu obratu, neboť obrněné vozy se zastavily.Tehdy, na podzim onoho roku byly Drážďany a Praha úzcepropojeny. Avšak zdi a želené opony padaly v celé střednía východní Evropě – ovšem, podíváme-li se na Balkán, nevždy s pokojnými následky. V roce 200. výročí Francouzskérevoluce byl v nevídaném rozsahu poprvé změněn celý politickýsvětový systém bez použití násilí.Nyní začíná srůstat nová komplexní Evropa. Muzea tak získávajízcela nové šance a možnosti spolupracovat přeshraničně,čímž je podporováno vzájemné kulturní porozuměnía pátrání po společných kořenech. Pro muzea, jako místavzpomínání a uchovávání, která zároveň vytvářejí výchozíbody pro chápání přítomnosti a formování budoucnosti,tyto události s sebou přinášejí také povinnost vše diferencovanězpracovat, povinnost vést otevřený rozhovoro soudobých dějinách, jehož součástí je i opětovný kritickýrozbor dějin 20. století.Konference se bude konat v dnech 20.–22. září 2009v Schiller-Gymnasium v Budyšíně. V neděli 20. září seuskuteční exkurze z Drážďan do Budyšína. Druhý den jsouna programu přednášky a diskuze. Z českých zástupců, kteřízde tento den vystoupí, jmenujme Jana Mohra a MarkétuLhotovou ze Severočeského muzea v Liberci s příspěvkem„Liberec 1968. Expoziční a výzkumný projekt“, Blanku Mouralovouz Collegium Bohemicum o. p. s. z Ústí nad Labem,jejíž příspěvek nese název „Collegium Bohemicum – novécesty v česko-německých vztazích“ a Janu Čepčíkovouz Muzea komunismu v Praze s „Muzeum komunismu – referáto zkušenostech“. Večerní program je naplánován v MuzeuBudyšína, kde bude možnost zhlédnout novou stálouexpozici.V úterý 22. září se ke slovu dostanou mimo jiné ThomasJerger z Hornorakouského svazu muzeí s příspěvkem„Chmel, sůl a cyberspace: Propojení muzeí v rámci Hornorakouskézemské výstavy v r. 2013: Mühlviertel a Jižní Čechy“i Peter Assmann, ředitel Hornorakouského zemského muzeaa prezident Rakouského svazu muzeí s příspěvkem„Muzejní práce se zřetelem na srůstající Evropu – Dřívějšíi budoucí příkladné projekty Hornorakouského zemskéhomuzea”.Pořadatelem je Sächsische Landesstelle für Museumswesenv Chemnitzu, e-mail: info@slfm.smwk.sachsen.de, Internetovéstránky http://www.museumswesen.swmk.sachsen.de. S dotazy se prosím obracejte na paní Dietlinde Peter tel.:+490 0371 26212325.Přihlášky zasílejte nejpozději do 4. září 2009 pořadateli.Účastnický poplatek činí 15,- € (390 Kč). Vzhledem k omezenémupočtu míst obdržíte po zaplacení účastnickéhopoplatku závazné potvrzení Vaší přihlášky. Rezervace pokojů:je možnoé učinit přes Tourismusinformation Bautzen,Hauptmarkt 1, tel. +490 3591 19433, http://www.bautzen.de.dle zaslaných materiálůVěda a technika v českýchzemích 1945–1960Národní technické muzeum pořádá ve dnech 20.–22.října 2009 spolu s Ústavem pro soudobé dějiny AV ČRa Společností pro dějiny vědy a techniky ČR konferenci natéma „Věda a technika v českých zemích 1945–1960“, kteránavazuje na úspěšný seminář zabývající se vědou a technikouv českých zemích za 2. světové války, zorganizovanýv loňském roce.Jedním z cílů pořádané konference je zbavit vývoj v letech1945–1960 některých stále platných ideologickýchschémat, vytvořených před, ale i po roce 1989. Účelemkonference je přispět k poznání zmíněného období, v němžčeskoslovenská společnost prošla rozsáhlým transformačnímprocesem, a ve kterém došlo k zásadním změnámv politickém, hospodářském, sociálním i kulturním životěrepubliky. Na jedné straně šlo o dobu mocenských zásahůdo soukromého vlastnictví, systémové nevyváženostičeskoslovenské ekonomiky a státních intervencí do vědya výzkumu, ale také se jednalo o období rychlého růstuprůmyslové výroby, rozvoje dosud zaostalých částí zeměa významných výsledků v některých oblastech techniky.V duchu předchozích setkání se konference bude věnovati metodologickým a didaktickým přístupům ve výuce. Jsmesi vědomi obtížné uchopitelnosti této doby a s tím souvisejícímiproblémy jejího výkladu v prostředí středních, vyšších29

4[09či vysokých škol a chtěli bychom svou konferencí a očekávanoudiskusí napomoci k lepšímu poznání tohoto obdobív oblasti vědy, techniky a průmyslu. Velice rádi bychom daliprostor i prezentaci pohledů mladých badatelů v rámci jejichmagisterského/doktorandského studia.Reorganizace společenského života po 2. světové válce setýkala rovněž vědeckotechnické činnosti. V roce 1946 vzniklaStátní výzkumná rada mající mimo jiné za úkol připravitvědecký dvouletý plán, na němž byla patrná preferencepřírodních a technických oborů aplikovatelných ve výroběpřed vědami humanitními. Po únorovém převratu 1948a v období první pětiletky pronikl do výroby, ekonomickýchteorií i celé společnosti stalinismus, mimo jiné se uplatnilasovětská metoda industrializace s důrazem na těžkýprůmysl. Soukromé podnikání bylo stále více omezováno,v souvislosti s předpokládaným novým konfliktem serozrostl zbrojní průmysl, plánování se stalo detailnějšíma prakticky nahradilo tržní vzahy mezi jednotlivými podniky.Zahraniční obchod byl výrazně ovlivněn novým systémemmezinárodních hospodářských vztahů, který odpovídalpolitickému rozdělení světa a znamenal další prohloubenípropasti mezi ČSR a technicky vyspělým Západem. Československávěda rovněž trpěla emigrací řady výzkumnýchpracovníků. Pro vědu a techniku se stal rozhodujícím rok1952, kdy byla založena Československá akademie věd,jednotná a státem financovaná instituce, v níž byl výzkumkoncentrován a podléhal plánování. Centralizace umožnilaintenzivní rozvoj vědy, provázela ji však ideologizace vědeckovýzkumnéčinnosti a téměř všudypřítomný politickýtlak. Padesátá léta 20. století byla v Československu i celémtzv. východním bloku charakterizována vysokým tempemhospodářského růstu, který však provázel nedostatečnýrůst produktivity práce i životní úrovně obyvatelstva.V případě Vašeho zájmu zašlete vyplněnou přihlášku nejpozdějido 31. srpna 2009 na kontaktní adresy: ivana.lorencova@ntm.cz,případně poštou na adresu: Národní technickémuzeum, oddělení dějin vědy a techniky, Kostelní 42,170 78, Praha 7. Informace též na http://www.ntm.cz a natel.: +420 220 399 190. Délka diskusních příspěvků je stanovenana 20 min, z přednesených příspěvků bude vydántématický sborník. V průběhu semináře bude pro účastníkyzajištěno drobné občerstvení. Cestovní náklady a diety hradíúčastníci nebo jejich pracoviště. Účastnický poplatek jestanoven na 50 Kč, studenti a důchodci 25 Kč.Podrobné pokyny pro zpracování příspěvků, dopravníspojení a možnosti ubytování budou účastníkům včas zaslányspolu s přesným programem a dalšími informacemi.Ivana LorencováVelké problémy malých muzeípodruhéOpět po roce připravuje Komise pro muzejní managmentAMG jednodenní workshop. Tentokrát bychom Vás chtělyseznámit s fakultním projektem PF UK Praha a Uměleckoprůmyslovéhomusea na téma „Muzeum a rodina". Projektpředstaví Hana Havlůjová a Vladimíra Sehnalíková. Akce sebude konat 19. listopadu 2009 v 10–15 hodin v KnihovněUměleckoprůmslového musea Praha.Podrobnější program a organizační pokyny budou zveřejněnyve Věstníku 5/09 a na webu AMG. Těšíme se na Vašenápady, přemýšlejte, jak byste téma „Muzeum a rodina"mohli obohatit a seznámit ostatní se svými zkušenostmi činápady.Za komisi se těší Eva Dittertovávolná místaRada Pardubického krajevyhlašuje výběrová řízení na funkceředitele – ředitelkypříspěvkových organizacíVýchodočeské muzeum v PardubicíchaRegionální muzeum v LitomyšliPožadavky na uchazeče:- VŠ vzdělání, praxe v oboru výhodou- občanská a morální bezúhonnost- znalost právní problematiky v oblasti kultury a muzejnictví- znalost min. 1 světového jazyka na komunikační úrovni- komunikační schopnosti, schopnosti k vedení pracovníhokolektivu- zkušenosti v řízení a základní přehled o ekonomickýchzásadách řízení příspěvkové organizace, praxe ve vedoucípozici řízení příspěvkové organizace v oblasti kultury výhodou- orientace v oblastech dotační politiky státu, Evropské uniea dalších subjektů výhodou30

4[09- aktivity v profesních orgánech a komisích, publikační a podobnáčinnost výhodouPožadované doklady k přihlášce:- písemná přihláška s náležitostmi: jméno, příjmení, titul,datum a místo narození, státní příslušnost, místo trvaléhopobytu, číslo občanského průkazu, telefonní a e-mailovéspojení, datum a podpis uchazeče- strukturovaný životopis s přehledem dosavadních zaměstnánía praxe, členství v orgánech profesních organizací, odbornýchkomisích, publikační činnost, jiné aktivity v oboru(s uvedením jejich regionální úrovně)- ověřené kopie dokladů o nejvyšším dosaženém vzdělánívčetně ověřené kopie vysvědčení ze státních závěrečnýchzkoušek- ověřená kopie lustračního osvědčení podle zákonač. 451/1991 Sb., v platném znění, nebo souhlas s jeho vyžádáním(u uchazečů, na něž se tato povinnost vztahuje)- výpis z rejstříku trestů ne starší 3 měsíců- souhlas s prověřením podle zák. č. 412/2005 Sb., o ochraněutajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti,v platném znění- souhlas se zpracováním osobních údajů podle zákonač. 101/2000 Sb., v platném znění- lékařské potvrzení o zdravotní způsobilosti k výkonu funkceředitele organizace- u výběrového řízení na ředitele Východočeského muzeav Pardubicích je nutné předložit návrh koncepce řízeníorganizace s důrazem na maximální využití atraktivníhoareálu zámku Pardubice a na činnost muzeí zřizovanýchPardubickým krajem vzhledem k ostatním sbírkotvornýminstitucím na území Pardubického kraje v rozsahu cca5 stran strojopisem- u Regionálního muzea v Litomyšli je nutné předložit návrhkoncepce řízení organizace v rozsahu cca 5 stran strojopisemPřihlášky přijímá:Ing. Milada Valečková, Krajský úřad Pardubického kraje, odděleníkultury a památkové péče, Komenského nám. 125,532 11 Pardubice nejpozději do 18. září 2009Předpokládaný nástup: dohodouKontaktní osoba pro získání bližších informací:Ing. Milada Valečková, oddělení kultury a památkové péčetel.: +420 466 026 327Regionální muzeum v Teplicích, p. o.přijme pracovníka na místovedoucího archeologického odděleníPožadované předpoklady:- VŠ vzdělání v oboru archeologie- praxe v daném oboru (praxe v řídící činnosti vítána)Pracovní úvazek: 1,0- platové zařazení dle nařízení vlády o platových poměrechzaměstnanců orgánů státní správy č. 564/2006 Sb. ve zněnípozdějších předpisů- 12 platová třída, stupeň dle dosažené praxe v oboru- nástup dle dohodyŽádosti o přijetí do pracovního poměru zasílejte na adresu:Regionální muzeum v Teplicích, p. o., Zámecké nám. 14, 41501 TeplicePodrobnější informace sdělí PhDr. Alexandra Rusó, vedoucíarcheologického oddělení RM v Teplicích, tel.: +420 417 553138, mobil +420 731 449 175.Součástí písemné žádosti bude strukturovaný životopisa kopie dokladu o dosaženém vzdělání. Uveďte též telefonníkontakt, adresu, případně e-mail.Věstník Asociace muzeí a galerií České republiky 4/2009Toto číslo vychází 17. srpna 2009. Náklad 1000 ks.Periodicita šestkrát ročně. Periodikum je registrováno MK ČRreg. č. 8331, ISSN 1213-2152Vydává AMG s finanční podporou Ministerstva kultury ČR.Adresa redakce:Asociace muzeí a galerií České republiky,Jindřišská 901/5, II. schodiště, 110 00 Praha 1 − Nové MěstoTel.: + 420 224 210 037-9; F: +420 224 210 047.E-mail: vestnik@cz-museums.cz; URL: http://www.cz-museums.czUzávěrka příštího čísla 23.09.2009Redakční rada:Milena Burdychová, Eva Dittertová, Hana Dvořáková,Dagmar Fialová, Hana Garncarzová, David Hroch, Jana Hutníková, PetrVelemínský, Jiří Žalman.Redakce: Malvína Brychová (Malovická)Autor grafické předlohy: Martin PálkaGrafická realizace Věstníku AMG: Malvína Brychová (Malovická)Fotografie na obálce: Vysoký Chlumec, foto: Roman Abušinov31

Knedlik – Kloss – Knödelaneb Knedlíkové nebe28. srpna 2009 – 11. ledna 2010Krajské muzeum Karlovarského kraje, p. o., MuzeumCheb srdečně zve na výstavu o knedlících od srpna 2009do ledna 2010 o fenoménu české, bavorské, saské, franské,ale i rakouské kuchyně. Knedlík je také důkazem historicképospolitosti obyvatel Střední Evropy.Výstava prezentovaná roku 2007 v Městském muzeu Deggendorfu a v roce 2008 v Domě francké historie bude ve zcela nové, rozšířenépodobě, otevřena pro veřejnost v sobotu 29. srpna 2009 spolu s Valdštejnskými slavnostmi v Muzeu v Chebu, v historickém objektuPachelbelovského domu, který byl svědkem vévodova zavraždění.Po dobu konání výstavy je připraveno několik doprovodných akcí, jejichž vrcholem budou Knedlíkové dny, kdy návštěvníkům budounabídnuty nejen komentované prohlídky výstavy, setkání s gastronomickými odborníky, ale i gastronomické soutěže profesionálníchkuchařů i soutěžících z řad veřejnosti či významných osobností regionu.Odborná porota spolu s návštěvníky vyhodnotí nejlepší soutěžní vzorky knedlíků, které potom budou moci všichni společně ochutnat.1. Knedlíkový den v sobotu 19. září 2009 je věnovaným knedlíkům moučným, ovocným; uskuteční se také přehlídka a soutěž ve třechkategoriích:- Houskový knedlík- Knedlík karlovarský- Knedlíky ovocnéHlavní partneři dne: firma Svoboda, největší světový výrobce knedlíků z Blučiny na Moravě a Vitana, a. s.V sobotu 17. října 2009 se uskuteční již 9. ročník celostátního setkávání s knihami a lidmi kolem nich v Muzeu Cheb – Knihobraní.Tento ročník Knihobraní bude mít podtitul Toulky českou kuchyní a bude věnován kulinární vlastivědě a vaření. Program představí řaduautorů a knih, pro děti bude připravena tvůrčí knedlíková dílna, která nabídne ochutnávku pravých chebských knedlíků a setkání sezajímavými lidmi. Nebude chybět ani hudba.2. Knedlíkový den v sobotu 14. listopadu 2009. Tématem tohoto dne budou knedlíky připravované z brambor a soutěžní klání seuskuteční opět ve třech kategoriích.- Knedlíky bramborové- Bramborový knedlík na slano- Bramborový knedlík na sladkoHlavní partneři dne – firma Podravka – Lagris a Vitana, a. s.V rámci dne se uskuteční i „Velký knedlíkový turnaj mezi školami“ žáků chebských, mimochebských i německých škol v přípravěknedlíků. Součástí vyhodnocení bude i vyhlášení vítězů literární soutěže na téma „Knedlík v pohádce".Sobota 5. prosince 2009 bude jako již tradičně v chebském muzeu věnována vánočním tradicím a zvykům, tentokráte rozšířenao sladkou knedlíkovou prezentaci jako Vánoční „knedlíkový“ Advent.Slavnostní ukončení výstavy – Knedlíkové loučení 9. ledna 2010 bude uspořádáno v masopustním duchu s podtitulem chebsképověsti –„Odchod trpaslíků z Chebu aneb Když jim hospodyně knedlíků nedají, musí odejít.“

Předběžný časový plán Sněmu AMG:úterý 6. října 2009Asociace muzeí a galerií České republikya Sladovna Písek, o. p. s.pořádajíIX. SněmAsociace muzeí a galerií České republiky6.–7. října 2009velký sál Sladovny Písek o. p. s.9.00-10.30 Prezence účastníků10.30-13.00 Slavnostní zahájení jednáníVolba mandátové, návrhové a volební komiseZpráva o stavu AMGDiskuse – I. část13.00-14.00 Přestávka na oběd14.00-17.30 Perspektivy vývoje AMG v příštím volebním obdobíZměny stanov AMG, odvolání členů proti rozhodnutím orgánů AMG a dalšídůležité otázky týkající se činnosti AMGMuzea a internet jako nové médium – přednáška o digitalizaci, využití internetupro prezentaci a popularizaci muzea a galerie, nové trendy17.30 Závěr I. dne jednání, ubytování účastníkůod 20.00 hod.Společenský večerstředa 7. října 20099.00-13.00 Diskuse – II. částVolby do orgánů AMG (předseda volební komise)Přijetí usnesení IX. Sněmu AMG (předseda návrhové komise)Závěr jednáníPřihlášky zasílejte sekretariátu AMG na adresu:Asociace muzeí a galerií ČR, Jindřišská 901/5, II. schodiště, 110 00 Praha 1Tel.: +420 224 210 037-9Fax: +420 224 210 047E-mail: amg@cz-museums.czhttp://www.cz-museums.cz