Sborník 2009 - Vysoká škola chemicko-technologická v Praze

6. seminář – Pivovarství a kvasné technologie 2009, 2.-3.4.2009, ÚKCHB, VŠCHT Praha___________________________________________________________________________by měla být od 0,3 do 0,6 mg.cm -2 . Měření povrchových vlastností buněk byloproto prováděno na vrstvách buněk s koncentrací 0,3±0,2 mg.cm -2 .Tabulka 1 Průměrné hodnoty kontaktních úhlů všech testovacích kapalin napovrchu čistého skla a na vrstvách řas vypěstovaných v médiích o různémsložení.Kontaktní úhel ( o )Typ povrchu Voda Formamid α-BromonaftalenSklo 36,0 30,9 32,3Řasy(médium1)Řasy(médium2)Řasy(médium3)15,6 25,6 47,816,6 22,3 59,526,8 14,9 58,2Měření provedená na řasách pestovaných v médiích s různým obsahemželezitých iontů naznačují, že absence tohoto prvku v médiu způsobuje změnujejich povrchových vlastností. Snižováním obsahu železa v médiu došlo kezměně kontaktních úhlů kapalin (Tab. 1) a v přípaě média3 taky ke zvýšenínegativního náboje povchu buněk limitovaných železem (Tab. 2).Tabulka 2 Průměrné hodnoty zeta potenciálů (5 mM KNO 3 , pH7) pro buňky řasvypěstované v médiích o různém složení.Řasy(médium1)Řasy(médium2)Řasy(médium3)Zeta potenciál(mV)-13,1-13,0-16,3Z naměřených hodnot kontaktních úhlů bylo pomocí Youngovy rovnicespočítáno celkové a dílčí povrchové napětí (γtot, γLW, γAB) a hodnotyinterakční energie pro různé interagující soustavy (buňka- voda – buňka, buňka– voda – sklo) byly spočítány dle teorie van Osse [2]. Na základě výpočtubilancí volné energie v interagujících systémech je možné predikovat, zda v tétosoustavě dojde k termodynamicky stabilní adhezi či nikoli. Kladné hodnoty