Sborník 2009 - Vysoká škola chemicko-technologická v Praze

Sborník 2009 - Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Sborník 2009 - Vysoká škola chemicko-technologická v Praze

12.07.2015 Views

6. seminář – Pivovarství a kvasné technologie 2009, 2.-3.4.2009, ÚKCHB, VŠCHT Praha___________________________________________________________________________Fyzikálně-chemická a biochemická úprava lignocelulosových materiálů profermentační účelyJaisamut Kitipong, Lipovský Jakub, Rychtera MojmírÚstav kvasné chemie a bioinženýrství, VŠCHT PrahaCílem této práce bylo testovat jeden z mnoha lignocelulosových odpadů –kukuřičnou slámu – s použitím jednoduchých chemických a biochemickýchmetod pro další aplikaci pro produkci biopaliv. Kukuřičná sláma byla nejprvecharakterizována z hlediska obsahu hlavních složek a potom podrobena jakhydrolýze slabými kyselinami tak i hydroxidy za relativně mírných podmínek.Redukující látky v obsahu 5 až 9 g/l obsahovala pouze kapalná fáze po kyseléhydrolýze. Promytý materiál z každé hydrolýzy byl podroben enzymovéhydrolýze s použitím enzymů od výrobců Novozymes A/S (NovozymesBiomass Kits) a Genencore International B.V. (AcceleraseTM 1000). Enzymováhydrolýza vykázala lepší výsledky na pevném materiálu z alkalické hydrolýzy.Avšak inhibice konečným produktem zpomalila proces a proto byla použitametoda SSF (paralelní zcukření a fermentace) ke zlepšení procesu a k dosaženílepších výsledků. SSF proces (aceton–butanol-etanolová fermentace s kmenemC.pasteurianum NRRL B-598) realizovaný na pevném fázi získané po alkalickéhydrolýze s použitím enzymů Novozymes Biomass Kits při teplotě 37 o Cposkytl relativně dobré výsledky; ze 100 kg kukuřičného odpadu by bylo možnozískat 7 kg rozpouštědel obsahujících až 5 kg butanolu.

6. seminář – Pivovarství a kvasné technologie 2009, 2.-3.4.2009, ÚKCHB, VŠCHT Praha___________________________________________________________________________Optimalizace podmínek fermentace butanoluFořtová Jana, Lipovský Jakub, Melzoch KarelÚstav kvasné chemie a bioinženýrství, VŠCHT PrahaTato práce je zaměřena na optimalizaci fermentačního média pro anaerobníbakterie rodu Clostridium, které se využívají pro produkci butanolu. Většinakultivací byla prováděna s kmenem Clostridium pasteurianum NRRL B-598.K optimalizaci média sloužily vsádkové kultivace v baňkách prováděné zastriktně anaerobních podmínek s glukosou o koncentraci 60 a 80 g.l-1, se zdrojiorganického dusíku a živin v podobě kvasničného autolyzátu, tryptonu asyrovátkového proteinu, zdroji anorganického dusíku (chlorid amonný,fosforečnan amonný a octan amonný) a dalšími komponentami. Byl rovněžsledován efekt přídavku butanolu do média na začátku kultivace. Přítokovanékultivace byly prováděny v bioreaktoru za použítí médií o různé koncentraciglukosy. Ta byla přítokována podle aktuální koncentrace glukosy tak, aby sezamezilo jak limitaci tak inhibici substrátem.Slibným se ukázalo využití syrovátkového proteinu, který by mohl být vhodnýma cenově zajímavým zdrojem živin. Bylo dosaženo koncentrace butanolu až 8,5g.l-1. Náhrada chloridu amonného jiným zdrojem anorganického dusíku seneosvědčila. Při všech přítokovaných kultivacích v bioreaktoru bylo dosaženokoncentrace butanolu kolem 8 g.l-1 a to bez ohledu na průběh kultivace.

6. seminář – Pivovarství a kvasné technologie <strong>2009</strong>, 2.-3.4.<strong>2009</strong>, ÚKCHB, VŠCHT Praha___________________________________________________________________________Fyzikálně-chemická a biochemická úprava lignocelulosových materiálů profermentační účelyJaisamut Kitipong, Lipovský Jakub, Rychtera MojmírÚstav kvasné chemie a bioinženýrství, VŠCHT PrahaCílem této práce bylo testovat jeden z mnoha lignocelulosových odpadů –kukuřičnou slámu – s použitím jednoduchých chemických a biochemickýchmetod pro další aplikaci pro produkci biopaliv. Kukuřičná sláma byla nejprvecharakterizována z hlediska obsahu hlavních složek a potom podrobena jakhydrolýze slabými kyselinami tak i hydroxidy za relativně mírných podmínek.Redukující látky v obsahu 5 až 9 g/l obsahovala pouze kapalná fáze po kyseléhydrolýze. Promytý materiál z každé hydrolýzy byl podroben enzymovéhydrolýze s použitím enzymů od výrobců Novozymes A/S (NovozymesBiomass Kits) a Genencore International B.V. (AcceleraseTM 1000). Enzymováhydrolýza vykázala lepší výsledky na pevném materiálu z alkalické hydrolýzy.Avšak inhibice konečným produktem zpomalila proces a proto byla použitametoda SSF (paralelní zcukření a fermentace) ke zlepšení procesu a k dosaženílepších výsledků. SSF proces (aceton–butanol-etanolová fermentace s kmenemC.pasteurianum NRRL B-598) realizovaný na pevném fázi získané po alkalickéhydrolýze s použitím enzymů Novozymes Biomass Kits při teplotě 37 o Cposkytl relativně dobré výsledky; ze 100 kg kukuřičného odpadu by bylo možnozískat 7 kg rozpouštědel obsahujících až 5 kg butanolu.

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!