Příklady dobré praxe - Revitalizace Staré Ponávky - Brno

PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXEREVITALIZACÍ VODNÍCH TOKŮVE MĚSTECH ČESKÉ REPUBLIKYVytvořeno v rámci projektu REURIS

ÚVODPředkládaná publikace vznikla jako jeden z výstupů mezinárodního projektu REURIS(Revitalizace vodních toků v městském prostoru).Cílem této publikace je představit zdařilé příklady revitalizací vodních toků v městskémprostředí na území České republiky. Příklady prezentované v této brožuře byly vybrány nazákladě stejnojmenné studie, jež byla zpracována za účelem zmapování všech revitalizačníchakcí v podmínkách měst České republiky a shrnutí zkušeností z přípravy a realizace těchtorevitalizačních projektů. Vybrané projekty jsou představeny v podobě přijatelné jak proširokou laickou veřejnost, tak pro odborníky, a to formou fotografií a krátkého textuobsahujícího základní informace o dané problematice.Věříme, že uvedené příklady budou podnětnou inspirací pro oživení dalších vodních tokůa jejich okolí v našich městech.2© foto na obálce - Tomáš Souček

Projekt REURIS (REvitalization of Urban RIver Spaces - Revitalizace vodních toků v městském prostoru)Projekt REURIS financovaný z Operačního programu Nadnárodní spolupráce Střední Evropa je tříletý projekt, který byl zahájen v září2008 a jeho ukončení je plánováno na srpen 2011. Do tohoto projektu je zapojeno celkem osm partnerů z šesti měst České republiky,Polska a Německa. Řídícím partnerem je Centrální báňský institut v Katovicích v Polsku. Dalšími partnerskými subjekty jsou městanebo veřejné instituce z Brna, Plzně, Bydhoště, Lipska a Stuttgartu.Hlavním cílem projektu REURIS je nalezení komplexního mezioborového řešení problematiky revitalizace vodních toků v městském prostorus ohledem na všechny související specifické cíle.Problematika vodních toků protékajících urbanizovaným územím je společná všem zúčastněným městům. Voda je jedním z nejdůležitějšíchkrajinotvorných fenoménů území, který se podílel na vzniku a rozvoji měst. Ač jsou vodní toky a jejich údolní nivy chráněny zákonem (č. 114/1992 Sb.)jako významné krajinné prvky, jejich stav, především ve městech, tomu zdaleka neodpovídá. Proto se partneři projektu rozhodli společně přistoupitk řešení tohoto tématu a na základě příkladů a zkušeností z jednotlivých lokálních projektů vytvořit mezinárodní manuál ověřených přístupůk revitalizacím vodních toků ve městech.Odborným garantem projektu REURIS za město Brno je Odbor územního plánování a rozvoje Magistrátu města Brna.Další informace o projektu REURIS najdete na webových stránkách www.reuris.gig.eu.3

Revitalizace Staré Ponávky (pilotní akce města Brna v rámci projektu REURIS)Město Brno se do projektu REURIS zapojilo vlastní pilotní akcí s názvem Revitalizace Staré Ponávky. Jedná se o tzv. Svitavský náhon(nazývaný též Mlýnský či svitavsko-svratecký), který začíná u jezu Radlas na Svitavě a ústí do Svratky v Komárově. Název Stará Ponávkabyl vybrán proto, že část náhonu teče původním korytem Ponávky, ještě než byla podzemní štolou svedena do Svitavy.Cílem pilotního projektu je komplexní příprava revitalizace Staré Ponávky a navazujícího okolního území, na jejímž základě by měl být tento vodnítok a jeho okolí přetvořen v „modro-zelenou“ osu plnohodnotně začleněnou do života města. Základním výstupem bude komplexní studie řešícírevitalizaci vodního toku Staré Ponávky s vazbou na přeměnu této části města. Na základě studie budou vybrány až tři úseky toku, které budourozpracovány v podrobných projektových dokumentacích jako podklad pro jejich realizaci.Z očekávaných pozitivních dopadů jmenujme vytvoření nového propojení pro pěší a cyklisty mezi Svitavou a Svratkou, úpravu vybranýchbřehových partií na veřejná zelená prostranství, zlepšení podmínek pro rekreaci a cestovní ruch ve vazbě na vodu, umožnění přístupu ke břehůma ekologické oživení Staré Ponávky. Dojde tak k celkovému posílení atraktivity přilehlého území a zvýšení kvality jeho životních a pracovníchpodmínek. Velmi důležité je i zvýšení povědomí veřejnosti o problematice revitalizace vodních toků ve městě.Stará Ponávka (z části tzv. Svitavský náhon) je vodním tokem využívajícím částečně původní koryta Ponávky a Svitavy před jejich úpravamiv 19. století. Protéká katastrálním územím Zábrdovice (MČ Brno-střed a Brno-sever), Trnitá (MČ Brno-střed) a Komárov (MČ Brno-jih) a jeho4Řešené území

délka činí cca 3,7 km. Jedná se o jediný zachovalý náhonv těsné blízkosti historického jádra města, který propojujeobě hlavní brněnské řeky Svitavu a Svratku. V severní částiprotéká starou průmyslovou zónou sestávající z několikaareálů, pro jejichž provoz byl v minulosti a částečně je i dneszdrojem užitkové vody. V jižní části prochází náhon přes územípřevážně obytná. Vodní tok i jeho okolí je dnes v neutěšenémstavu, v některých úsecích je zatrubněný a velká část je proveřejnost těžko přístupná. V současné době dochází k postupnétransformaci bývalých průmyslových areálů, což je jedinečnápříležitost začlenit Starou Ponávku plnohodnotným způsobemdo struktury města a revitalizovat tak širší území.Další informace o pilotní akci Revitalizace Staré Ponávky v Brněnajdete na webových stránkách www.ponavka.brno.cz.Koncept řešení5

Seznam revitalizačních akcíRealizované projekty1. Havlíčkův Brod - přítok Sázavy (úsek mezi ulicemi Rozkošská a Havlíčkova)2. Chrudim - revitalizace městského náhonu3. Jičín - poldr pod rybníkem Šibeňák na Valdickém potoce4. Litomyšl - úprava nábřeží Loučné5. Praha - revitalizace Botiče na Kozinově nábřeží6. Praha - revitalizace Botiče před Fidlovačkou7. Praha - revitalizace Krůteckého potoka8. Uherský Brod - revitalizace Vinohradského potoka9. Veselí nad Moravou - revitalizace odstavenéhoramene Hrnčířské loukyTepliceDěčínČeskáLípaLiberecCheb11SokolovKarlovyVaryLounyRakovníkKladnoBerounLitoměřiceMělník5Praha6 7MladáBoleslav3Kolín10JTachovPlzeňPříbramBenešovHavBDomažliceKlatovyPísekTáborPelhřimovStrakonicePrachaticeČeskéBudějoviceJindřichůvHradecČeský Krumlov6

Připravované projekty10. Jičín - úprava nivy Cidliny11. Karlovy Vary - meandr OhřeTrutnovičínPardubicelíčkůvrod12ChrudimŽďár n.Sázavou4Ústí n.OrlicíLitomyšlBruntálŠumperkOlomoucProstějovPřerovOpavaOstravaNovýJičínJihlavaTřebíčBrnoVyškovVeselí nadMoravou9Uherský Brod8ZlínVsetínZnojmoBřeclav7

1. Havlíčkův Brod - přítok Sázavy (úsek mezi ulicemi Rozkošská a Havlíčkova)Praha! Havlíčkův BrodStav před revitalizací, 1/2009Úprava v minulosti nevhodně regulovaného koryta bezejmenného pravostranného přítoku řeky Sázavy v úseku mezi ulicemi Rozkošskáa Havlíčkova v Havlíčkově Brodě do koryta přírodě blízkého typu s dostatečnou kapacitou, a to včetně dotčených pozemků.8Projekt byl realizován v období od března do října 2009. Celkové náklady na projekt úpravy vodoteče v okolí mezi ulicemi Rozkošská a Havlíčkovabyly vyčísleny na 7 231 910 Kč, z čehož dotace se rovnala částce ve výši 3 986 782 Kč. Dotace na tento projekt byla poskytnuta z Operačníhoprogramu Životní prostředí (prioritní osa 6 - Zlepšování stavu přírody a krajiny). Investorem projektu bylo město Havlíčkův Brod a dodavatelskoufirmou byla EVOS-HYDRO, s. r. o., Ledeč nad Sázavou.

Stav po revitalizaci, 7/2009Předmětem projektu byla úprava asi 190 metrů dlouhého z větší části zatrubněného úseku toku. Koryto v původní poloze bylo rozšířenotak, aby bylo kapacitnější pro průchod větších povodňových vln, ale zároveň svou drsností zpomalovalo odtok vody z území. Úpravou korytase zlepšila možnost migrace vodních živočichů a celkově byla posílena biodiverzita v rámci lokality. Okolí zrevitalizovaného vodního tokubylo doplněno nově vysazenou zelení. Pro možnost rekreačního využití území obyvateli byly vybudovány pěší komunikace s přemostěníma veřejným osvětlením.9

2. Chrudim - revitalizace městského náhonuPraha! ChrudimStav před revitalizací, 1995Revitalizace středověkého památkově chráněného náhonu v historickém centru města Chrudimi. Jedná se o první komplexní úpravunáhonu v prostorově omezených podmínkách zastavěného území v České republice.Iniciátorem projektu bylo město Chrudim. Návrh úpravy byl zpracován projekční kanceláří Šindlar, s. r. o. Samotnou realizaci provedly zaspolupráce různé odborné firmy. Projekt byl rozdělen do šesti etap a realizace trvala od roku 1998 až do roku 2009. Celkové náklady projektučinily 14 000 000 Kč, z toho první 3 etapy financovalo výhradně město Chrudim a ostatní 3 etapy byly podpořeny dotací ze Státního fonduživotního prostředí.10

Stav po revitalizaci, 10/2009Bývalý mlýnský náhon protéká velkou částí města Chrudimi a v některých místech se přimyká k samotnému centru. V minulosti byl využívánk pohonu mlýnů, avšak s příchodem nového zdroje energie ztratil na významu a postupně byl zanášen sedimenty a byl značně biologickyi chemicky znečištěn. Velmi špatný stav náhonu byl impulzem k záměru jeho revitalizace, který si dal za cíl komplexní zlepšení stavu koryta,kvality vody, zapojení náhonu do struktury města a vytvoření klidové zóny pro obyvatele. Mezi nejvýznamnější dopady revitalizace náhonupatří bezesporu dopady ekologické, společenské a vzhledem k rekonstrukci mlýnského kola i dopady historické.11

3. Jičín - poldr pod rybníkem Šibeňák na Valdickém potoce! JičínPrahaStav před revitalizací, 5/2003Přírodě blízká revitalizační úprava původně zatrubněného Valdického potoka v prostorách poldru pod rybníkem Šibeňák s cílemzvýšit protipovodňovou ochranu části města Jičína a retenci vody v krajině.Revitalizace probíhala v rozmezí let 2004 až 2007, přičemž investorem bylo město Jičín, projekt navrhovala firma Šindlar, s. r. o., a samotnourealizaci provedla firma Zvonovec, a. s. Náklady na projekt činily 5 975 000 Kč. Projekt byl dodatečně podpořen z Operačního programuInfrastruktura pro životní prostředí.12

Stav po revitalizaci, 4/2008Cílem projektu bylo zvýšení protipovodňové ochrany města Jičína a zároveň zvýšení retence vody v městské krajině. Retenční prostor byl získánprincipem poldru - vybudováním záchytného prostoru pod hrází rybníku Šibeňák, kdy bylo dané území ze dvou stran obehnáno hrázemia zbylé hráze jsou tvořeny přirozenou morfologií území. Dalším záměrem projektu bylo odtrubnění Valdického potoka v úseku dlouhém275 metrů a vytvoření meandrujícího toku doplněného obnovenými přirozenými biotopy a parkovou úpravou. V neposlední řadě měla tatoakce za cíl zvýšit možnosti rekreačního využití území pro obyvatele města, čemuž napomohlo mimo jiné vybudování nových vycházkovýchtras v území a cyklostezky po hrázi rybníku Šibeňák.13

4. Litomyšl - úprava nábřeží LoučnéPraha!LitomyšlStav před revitalizací, 2001Protipovodňová ochrana na říčce Loučné v Litomyšli u sídliště na Komenského náměstí, která nejen plní svou primární vodohospodářskoufunkci, ale její spojení s oživením nábřeží vytváří vysoce funkční veřejný prostor.14Stav řeky Loučné a přilehlého nábřeží řešila první etapa projektu Regenerace Komenského náměstí, která byla realizována od října 2001 dokvětna 2002. Etapa druhá se věnovala dopravnímu napojení sídliště na město včetně podzemního parkoviště, na jehož střeše vzniklo hřištěpro volnočasové aktivity dětí a pobytová plocha s lavičkami. Náklady na I. etapu byly 21 261 000 Kč, z toho dotace z Programu regeneracepanelových sídlišť byla ve výši 60 %. Investorem celého projektu bylo město Litomyšl. Autorem architektonického řešení je Ing. arch. Josef Pleskota realizaci provedla firma VCES Hradec Králové, a. s.

Stav po revitalizaci, 10/2009Hlavními cíli projektu byla protipovodňová ochrana, propojení dnes izolované sídlištní zástavby s městem a zobytnění břehů Loučné. Řekav tomto případě byla pojata jako integrující prvek, jako místo odpočinku a setkávání. Záměrem zde bylo vytvořit prostor založený na soužitíčlověka a vody. K opevnění břehů byly použity převážně gabiony. Na pravém břehu byla na těchto gabionech vytvořena mlatová stezkaumožňující pohyb obyvatel v bezprostředním kontaktu s vodou a zároveň bylo vybudováno několik přístupů k vodě ve formě schodů a pěšíchmostků. Řešena byla i absence vegetace podél Loučné výsadbou doprovodné zeleně.15

5. Praha - revitalizace Botiče na Kozinově nábřeží! PrahaStav před revitalizací, 1/2009První pražský projekt spojující protipovodňovou ochranu s rozšířením koryta a jeho současným zpřírodněním. Jedná se o dílčí etapuvýhledově řešené celkové revitalizace potoka Botiče na území hlavního města Prahy.Projekt byl realizován v dubnu až srpnu 2009, investorem bylo hlavní město Praha. Náklady ve výši 4 500 000 Kč byly financovány výhradněz městského rozpočtu. Projektantem byla firma Aquatest, a. s., a samotné práce provedla městská organizace Lesy hl. m. Prahy.16

Stav po revitalizaci, 7/2009Při povodních v roce 2002 došlo v tomto úseku Botiče k poškození části koryta a k narušení jeho břehů. Po vyhodnocení stavu bylo zjištěno,že v minulosti byl levý břeh zavezen a navýšen stavebním odpadem, přičemž navážka dosahovala místy mocnosti až 2 metry, což při zvýšenýchprůtocích směřovalo vodu k pravému břehu a docházelo k zaplavování přilehlých objektů.Cílem projektu bylo tedy zvýšení protipovodňové ochrany, vyčištění a zpřírodnění koryta i jeho okolí. V rámci revitalizace byla odtěženahistorická navážka a tvar koryta byl vymodelován tak, že na levém břehu vznikla široká berma navazující na původní terén. Berma bylavytvarována jako přírodní součást potoka, vznikly zde dvě tůňky a došlo k rozdvojení koryta. Namáhané části svahů jsou stabilizovány kamennourovnaninou z velkých balvanů, méně namáhané části byly osety trávou. Celkově došlo ke zvětšení kapacity koryta a zároveň k výraznémuzpřírodnění celé lokality.17

6. Praha - revitalizace Botiče před Fidlovačkou! PrahaStav před revitalizací, 7/2007Revitalizace 170 metrů dlouhého úseku Botiče v centru Prahy. Havarijní stav klasicky opevněného koryta byl řešen nejen opravoupůvodního opevnění, ale i zpřírodněním koryta v rámci původního prostoru mezi nábřežními zdmi.Realizace projektu proběhla v období od července do prosince 2007. Investorem bylo hlavní město Praha. Projekt byl financován z městskéhorozpočtu, a to ve výši 7 000 000 Kč. Projektantem byla firma Ekotechnik Inženýring, s. r. o., a stavební práce provedla městská organizaceLesy hl. m. Prahy.18

Stav po revitalizaci, 8/2008V úseku před Fidlovačkou bylo opevnění koryta Botiče již delší dobu v havarijním stavu, zejména střední betonová část dna potoka byla zcelarozpadlá a zbytek byl opevněn narušenou dlažbou z kamene a rozpadajícím se betonem. Na kamenných březích koryta vegetovaly plevelnéa invazivní dřeviny, jako např. pajasan žláznatý a křídlatka japonská. Cílem projektu byla tedy nejenom oprava opevnění, ale zároveň zpřírodněníkoryta. Původní dlažba a zbytky betonu byly v celém rozsahu vybourány a celé koryto bylo vyčištěno. Nový tvar koryta byl vymodelovántak, aby potok nevytvářel pouze rovnou strouhu, ale aby se ve dně vlnil od jednoho břehu k druhému. Původní betonové opevnění bylonahrazeno kamennou dlažbou uloženou do štěrkopísku. Aby úprava koryta nepůsobila pouze technickým dojmem, bylo vedle dlažby použitotaké vegetační opevnění ve formě kokosových rohoží. Během dvou let se revitalizovaný prostor dokonale začlenil do městské struktury.Vegetační opevnění se dobře uchytilo.19

7. Praha - revitalizace Krůteckého potoka! PrahaStav před revitalizací, 5/2007První přírodní revitalizace potoka na území hlavního města Prahy. Krůtecký potok protéká přírodním parkem Šárka - Lysolaje, avšakjeho stav byl velmi nepříznivý. Revitalizace proběhla na 260 m dlouhém úseku v těsné blízkosti intravilánu.Projekt Ing. Jiřího Hybáška byl realizován v období od května do července 2007 a investorem bylo hlavní město Praha. Stavbu provedlaměstská organizace Lesy hl. m. Prahy. Projekt byl financován výhradně z městského rozpočtu, a to ve výši 650 000 Kč.20

Stav po revitalizaci, 4/2009Krůtecký potok je pravostranným přítokem Litovicko-šáreckého potoka. Jeho povodí leží pod jižním svahem Šáreckého údolí a celá oblastje zahrnuta do přírodního parku Šárka - Lysolaje, jehož nejcennější části jsou vyhlášeny jako maloplošná chráněná území. Krůtecký potok teklz velké části betonovým korytem a často protékal zarostlým ruderálním porostem s výskytem divokých skládek. Hlavním cílem revitalizacebylo tedy zvýšení ekologické hodnoty toku.Revitalizace 260 metrů dlouhého úseku Krůteckého potoka spočívala v odstranění betonových žlabových tvárnic a rozvlnění koryta. Trasapotoka byla změněna tak, aby Krůtecký potok opět přirozeně meandroval v údolnici. Součástí projektu bylo i vybudování mokřadu s tůnío ploše cca 90 m 2 s mokřadní vegetací.21

8. Uherský Brod - revitalizace Vinohradského potokaPrahaUherský Brod !Stav před revitalizací, 6/2008Revitalizace 270 metrů dlouhého úseku Vinohradského potoka na území sídliště Pod Vinohrady. Jde o vytvoření funkčního zpřírodněnéhoprostoru, který poskytuje rozmanité funkce obyvatelům území.22Projekt revitalizace Vinohradského potoka v Uherském Brodě byl realizován v období od června 2008 do května 2009 a spolufinancovánz Operačního programu Životní prostředí. Celkové náklady na projekt byly 2 673 770 Kč a výše poskytnuté dotace byla 2 060 205 Kč.Revitalizace byla rozdělena do dvou částí. První zahrnovala revitalizaci koryta a druhá pak vegetační úpravy v jeho okolí. Na realizaci projektuse podílely firmy SILAMO, s. r. o., a RUMPOLD UHB, s. r. o.

Stav po revitalizaci, 8/2009Vinohradský potok protéká uherskobrodským sídlištěm Pod Vinohrady. Při výstavbě sídliště byl tento malý tok z velké části zregulován a jehostav byl z dnešního pohledu velmi nevyhovující.Cílem projektu byla náprava nevhodných úprav, obnova přirozených funkcí vodního toku, podpoření retenční schopnosti krajiny a obnovazeleně v intravilánu města. Projekt se zaměřil také na zvýšení estetické hodnoty území stejně tak jako na celkové zlepšení kvality života nasídlišti a podpoření možností krátkodobé klidové rekreace obyvatel. Revitalizace zahrnovala prodloužení koryta formou meandrů, úpravubřehů vysvahováním, vytvoření drobných tůní a vegetační úpravy (868 kusů vysazených dřevin).23

9. Veselí nad Moravou - revitalizace odstaveného ramene Hrnčířské loukyPrahaVeselí nad Moravou!Stav před revitalizací, 2/2007Revitalizací odstaveného ramene řeky Moravy Hrnčířské louky došlo k vytvoření přírodně hodnotných ploch v zázemí města Veselínad Moravou. Jedná se o území přiléhající k části zámeckého parku, k zahrádkářské kolonii a částečně k průmyslovému areálu.24Investorem akce bylo Povodí Moravy, s. p., projektantem Terra Projekt Modrá a realizaci provedla společnost Ekostavby Brno, a. s. Projekt bylrealizován od listopadu 2006 do října 2007 s celkovými náklady 11 865 221 Kč, přičemž 80 % způsobilých nákladů bylo spolufinancovánoz Operačního programu Infrastruktura - Evropský fond pro regionální rozvoj a 10 % nákladů bylo financováno ze Státního fondu životníhoprostředí.

Stav po revitalizaci, 5/2009Během 20. století prošla řeka Morava rozsáhlými regulacemi, při kterých byla řeka napřímena a ze stovek jejích zákrutů a meandrů se stalaodstavená ramena, která byla zavážena různým odpadem. To byl i případ Hrnčířských luk, ještě před časem zanedbaného a nepřístupnéhoúzemí v blízkosti města Veselí nad Moravou.Revitalizace spočívala zejména v odstranění sedimentů a černých skládek, v úpravě jeho břehů a ve vytvoření dvou nových vodních ploch.V celé ploše ramene byla provedena dosadba břehových porostů. Díky těmto opatřením došlo ke zlepšení kvality vody, retenční kapacityi biodiverzity prostředí. Zároveň došlo ke zvýšení atraktivity území a tím i možností využití plochy pro rekreaci a trávení volného času obyvatelměsta. Tomu přispívá i naučná stezka s pěti informačními panely.25

Vydal:Odbor územního plánování a rozvoje Magistrátu města Brnav rámci mezinárodního projektu REURISDuben 2010Poděkování patří všem osobám a institucím, které se podílely na přípravěpodkladů a které poskytly materiály nezbytné k úspěšnémuvydání této publikace.www.reuris.gig.euwww.ponavka.brno.cz